Ústavní soud formuloval opatření, která mohou výrazně přispět ke zvýšení důkazní síly rekognice (TZ63/2017)

Z Multimediaexpo.cz

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítl ústavní stížnost stěžovatele, neboť neshledal, že by usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Městského soudu v Praze, soudu pro mládež, došlo k porušení základních práv stěžovatele.

Stěžovatel byl jako mladistvý Obvodním soudem pro Prahu 4 shledán vinným ze spáchání provinění těžkého ublížení na zdraví a výtržnictví ve formě spolupachatelství, za což mu bylo uloženo úhrnné opatření odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Městský soud v Praze, soud pro mládež, jako odvolací soud prvostupňový rozsudek zrušil ve výroku o uloženém trestním opatření a sám nově stěžovateli uložil za výše uvedená provinění a sbíhající se provinění krádeže a provinění neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ve formě pomoci souhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání čtyř let. Nejvyšší soud, soud pro mládež, odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud s tvrzením, že rozhodnutími odvolacího a dovolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a porušení principu presumpce neviny. Zásadní rozpor shledává v otázce totožnosti pachatelů stíhaného jednání, stěžovatel i další dva spoluobvinění zcela popírají, že by se jej dopustili a jediný, kdo je usvědčuje, je poškozený.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná. Nejprve se však v odůvodnění nálezu podrobně zabýval institutem rekognice (body 32 – 53 nálezu) a formuloval opatření, která by mohla vedle zákonem stanovených požadavků výrazně přispět ke zvýšení důkazní síly prováděné rekognice:

• a. Při rekognici by měla být poznávána jen jedna osoba, která by se neměla odlišovat od figurantů ani v obecných ani ve specifických (popsaných) znacích.
• b. Před rekognicí by měla být poznávající osoba doložitelně upozorněna, že se pachatel nemusí nacházet mezi předváděnými osobami.
• c. Je vhodné zvážit, zda by rekognici neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.
• d. Po provedení rekognice by měla být poznávající osoba vyslechnuta k tomu, jak si je jistá svými závěry. Je vhodné zvážit, zda by tento výslech neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.
• e. Důkazní sílu rekognice podpoří i vyšší počet poznávaných osob (fotografií).
• f. Důkazní sílu rekognice podpoří i dokumentace jejího průběhu pořízením videozáznamu.

V projednávaném případě lze při detailním posouzení rekognice shledat určité aspekty, které silu tohoto důkazu významně oslabují, zejména se jedná o znovuzařazení shodné fotografie do dalšího setu čtyř fotografií. Na druhou stranu oslabenou důkazní moc rekognice výrazně posiluje celá řada faktorů. V prvé řadě se jedná o osobu poškozeného – poznávajícího svědka, který kromě stěžovatele s naprostou jistotou bez jakýchkoliv pochybností bez prodlení označil další dva spoluobviněné, které viděl poprvé v životě až v inkriminovaný čas. V posuzované věci je navíc klíčový důkaz výpovědí poškozeného s označením tří pachatelů podporován i řadou dalších nepřímých důkazů. Ústavní soud nemohl přisvědčit ani další námitce stěžovatele, která se týkala sestavení identikitu či časového odstupu mezi útokem a momentem, kdy byl poškozený schopen útočníky popsat a identifikovat.

K výroku i odůvodnění nálezu zaujala odlišné stanovisko soudkyně Kateřina Šimáčková.

• Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3709/16 je dostupný zde (333 KB, PDF).
• Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Kontakt

• Ústavní soud (Brno, TZ 63/2017)
• Joštova 8, 660 83 Brno 2
• Telefon: (+420) 542162111
• Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169
• Elektronická podatelna: podani@usoud.cz
• Web: http://www.usoud.cz/

Tisková zpráva je součástí Katalogu firem a představuje placené reklamní sdělení.