Železniční trať Velké Březno - Verneřice - Úštěk

Z Multimediaexpo.cz

Železniční trať Velké BřeznoZubrniceLovečkoviceVerneřice a její větev LovečkoviceÚštěk byly zprovozněny v roce 1890 a zrušeny v roce 1978. V úseku Velké BřeznoZubrnice byla krátce muzeálně provozována doprava v roce 1993. O obnovení muzejního provozu v tomto úseku usiluje od roku 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice, v roce 1998 byl úsek Velké Březno – Lovečkovice prohlášen kulturní památkou.

Obsah

Historie

Vybudování trati

V této oblasti Českého středohoří bylo rozvinuté zemědělství, zvláště ovocnářství a chmelařství. V okolí Verneřic byla i střediska průmyslu a těžilo se zde hnědé uhlí. V roce 1874 Rakouské severozápadní dráhy zprovoznily hlavní železniční trať podél pravého břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.

Nový Zákon o místních drahách z roku 1880 umožnil vedení trati více přizpůsobit náročnějšímu terénu. Roku 1889 byla zejména z iniciativy verneřických podnikatelů založena akciová společnost Místní dráha Velké Březno - Verneřice - Úštěk (Localbahn Grosspriesen - Wernstadt - Auscha - L.G.W.A). Za hlavního iniciátora byl považován Julius Leon von Wernburg, zakladatel textilní továrny ve Verneřicích, a verneřický radní (později starosta) a pivovarský sládek Josef Renftel.

Stavba byla zadána vídeňské firmě Stern a Hafferl. Stála 1 200 000 rakouských korun. 18. srpna 1890, k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., byl zahájen provoz na 17 kilometrů dlouhém úseku z Velkého Března do Verneřic, 8 km dlouhá odbočka z Lovečkovic do Úštěka byla zprovozněna 11. září 1890. Provoz zajišťovala společnost Rakouské severozápadní dráhy na účet vlastníka.

Pravidelný provoz

Zpočátku měla trať hlavní příjmy z nákladní dopravy, postupem času nabývala významu i rekreační osobní doprava. Ve třicátých letech v době hospodářské krize se uvažovalo o zastavení dopravy v úseku Lovečkovice – Úštěk. V letech 1938–1945 byla dráha součástí Německých říšských drah. Odsun zdejšího německého obyvatelstva v roce 1945 měl za následek i útlum místního průmyslu. Zbylé podniky využívaly stále více silniční dopravu. Trať se stává nerentabilní, význam měla trať především pro víkendovou rekreační osobní dopravu a ani pro tu nebyla dostatečně vyhovující.

V srpnu roku 1975 se zde natáčela epizoda filmu Páni kluci.

Naposledy byly obě větve trati provozovány jako trať č. 7k podle jízdního řádu pro rok 1977/1978, poslední pravidelné motorové vlaky zde projely 27. května 1978, poslední nákladní vlak o dva dny dříve.

V letech 1978–1979 byl snesen traťový svršek z úseku Verneřice – Lovečkovice, v letech 1985–1988 z úseku Úštěk – Lovečkovice.

Přibližně v trase zrušené železnice jezdí autobusová linka č. 592458 z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku (od roku 2006 provozovaná ČSAD Semily a. s., do roku 2006 Dopravním podnikem Ústeckého kraje a. s.)

Muzejní železnice

Okresní vlastivědné muzeum Ústí nad Labem tou dobou začínalo budovat skanzen lidové architektury v Zubrnicích. Traťový úsek Velké Březno – Zubrnice měl podle tehdejších plánů sloužit jako muzejní železnice. V rámci těchto plánů bylo částečně opraveno nádraží v Zubrnicích. V roce 1980 byl založen Kroužek přátel železnice. Pro nezájem instutucí a kvůli špatné spolupráci s muzeem se však nikdy nepodařilo trať pro historické vlaky zprovoznit. Koncem 80. let byl zpracován projekt na přeměnu nádraží v železniční skanzen, některé stavby byly zahájeny, ale nebyly dokončeny.

V roce 1993 bylo, především členy někdejšího Kroužku přátel železnice, založeno občanské sdružení Zubrnická museální železnice (ZMŽ), které se od té doby snaží o privatizaci a obnovení trati. Dne 29. května 1993 a následně ještě v červenci, v srpnu a v říjnu se zdařilo několik zkušebních jízd z Velkého Března do Zubrnic. Od 1. ledna 1994 byl provoz zastaven a nový zákon o drahách, 266/1994 Sb., její další zkušební provoz v dosavadní formě znemožnil.

V roce 1996 se podařilo zabránit odpojení této lokálky od hlavní tratě ve Velkém Březně, při úpravách vzniklo u nádraží vlastní kolejiště muzejní dráhy. Od roku 1997 pokračuje sdružení ZMŽ v opravách trati do Zubrnic a v roce 1998 byl 11 kilometrů dlouhý úsek z Velkého Března přes Zubrnici až do Lovečkovic zapsán na seznam kulturních památek ČR.

Sdružení spolupracuje s úřadem práce, díky němuž na opravě mohou spolupracovat lidé v rámci veřejně prospěšných prací, a s dopravní průmyslovou školou v Děčíně, jejíž žáci zde vykonávají praktickou výuku.

V říjnu 2008 byly všechny zbylé součásti stavby bývalé celostátní dráhy Velké Březno - Verneřice - Úštěk horní nádraží včetně pozemků převedeny z vlastníka SŽDC s.o. na občanské sdružení Zubrnická museální železnice. V dubnu 2009 se úsek Velké Březno - Zubrnice - Úštěk stal právně opět drahou.

Popis trati

Výškový profil trati od Velkého Března do Lovečkovic a pak dále buď do Verneřic (horní větev), nebo Úštěka (spodní větev)

Nejnižší stanice, Velké Březno, leží u Labe v nadmořské výšce 149 metrů. Nejvyšší místo na trati, 576 m n. m., je u zastávky Mukařov.

Na trati nejsou žádné tunely ani velké mosty. Sklon trati však místy překračoval i 40 promile. V zimním období museli vlak například v okolí Mukařova často vyprošťovat železničáři a místní obyvatelé s lopatami.

Stanice, zastávky a kilometráž

Reference

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železniční trať Velké Březno - Verneřice - Úštěk