4cm kanón vz. 36

Z Multimediaexpo.cz

4cm kanón vz. 36
4cm kanón vz. 36 ve Vojenském muzeu v Praze
Hlaveň 4cm kanónu která ústí ze střelecké místnosti pěchotního srubu N-S 82

4cm kanón vz. 36 je československá protitanková zbraň u které byl započat vývoj ve výrobních halách Škodových závodů pro československé opevnění, které bylo budováno v meziválečné době.

Vývoj zbraně

V počátcích výroby byla zbraň vyvíjena ve dvou různých rážích a to v 37 a 47 mm. V roce 1935 se ve Škodovce vyrobil první poloautomatický protitankový kanón ráže 47 mm s vertikálním klínovým závěrem. Hlaveň této zbraně byla dlouhá 2 040 mm a celkem měla 20 pravotočivých drážek. Po déletrvající střelbě musela být hlaveň chlazena vodou. Ta také šla, v případě poškození, vyměnit, Celá výměna trvala 15 minut. Zbraň měla zabudovaných pět pojistek proti neúmyslnému vypálení.

Kanón by se v pevnostech upevňoval do lafety, která byla rozdělena na část spodní a část vrchní. Ze střelecké místnosti měla vyčnívat pouze hlaveň zbraně, která měla být upevněna, společně s dalekohledem, těsnicí koulí. Zbraň měla kadenci střel 35 ran za minutu. Zbraň mohla tvořit smíšenou zbraň s těžkým kulometem vz. 37.

V roce 1936 ve zkušebním vojenském prostoru v Milovicích a ve cvičném srubu Jordán ve Vojenském výcvikovém prostoru v Brdech se poprvé zkoušel první prototyp kanónu A6. Poté co zbraň prošla náročnými testy se 12. listopadu 1936 sešlo na MNO 18 důstojníků z výzbrojní komise, kteří měli rozhodnout o zavedení zbraně do výzbroje československé armády. Při hlasování o zavedení, zvedlo ruku "pro" 17 důstojníků. Brzy na to následovala první objednávka. O tento typ zbraně projevilo i zájem několik zemí (Argentina, Belgie, Bolívie, Brazílie, Egypt, Francie, Chile, Jugoslávie, Peru, Řecko, Siam, Sovětský svaz a Švýcarsko), avšak z důvodu Mnichovského diktátu se tak již nestalo.

Obsluha zbraně mohla zaměřovat dvěma způsoby a to buď záměrným dalekohledem vz. 36 nebo pomocí tzv. panoramatické mapy, která byla umístěna nad zalafetovanou zbraní.

Výroba

Ministerstvo národní obrany objednalo postupně ve třech sériích 741 kanónů. V první sérii, která byla objednána 8. července 1937, bylo dodáno všechno 268 objednaných zbraní. 21 kusů z celkového počtu bylo dodáno v provedení samostatného kanónu. Zbylých 247 kanónů bylo dodáno v provedení s těžkým kulometem ve společné lafetě. Druhá objednávka ve které mělo být dodáno 273 kanónů byla provedena 30. března 1938, avšak do rukou vojáků se nedostal ani jeden kus. Třetí série, objednaná v červenci 1938, obsahovala dodávku 200 kanónů.

Střelivo

Jako střelivo pro 4cm kanón vz. 36 se počítalo s třemi druhy střeliva:

  • nárazový granát vz. 36
  • protipancéřový granát vz. 36
  • kartáčový granát vz. 36

Nakonec se do výzbroje dostaly jen první dva typy střeliva. Ministerstvo národní obrany objednalo u Škodovky celkem 125 000 nárazových a 196 000 protipancéřových granátů. Toto střelivo se vyrábělo v muničkách v Adamově a Dubnici nad Váhom.

Použití

4cm kanón vz. 36 měl být použit jako hlavní zbraň pod betonem v pěchotních srubech. Pár kusů bylo umístěno i v některých vchodových objektech. Dále se s touto zbraní počítalo v projektech izolovaných dělostřeleckých srubech, kde měla sloužit pro obranu vchodu a u dělostřelecké otočné věži.

4,7cm PaK K 36(t) v objektu Atlantického valu

V Německé armádě

Po záboru zbytku Československa se armáda Třetí říše obohatila o tento kanón a zařadila jej do své výzbroje pod označením 4,7cm PaK 36(t). V roce 1939 se první zbraně objevili na Siegfriedově linii. Použití ve velkém se původem československý kanón dočkal až při výstavbě Atlantického valu, zde se dočkala až 493 vystavěných objektů. Zbraň v jednom kuse se taky dočkal použití v malém objektu tvrze Ludendorff, která byla součástí severního úseku pevnostní linie Oder-Warte-Bogen.

Zbraň dnes

V dnešní době se tento kanón objevuje v 6 veřejných expozicích:

  • zbraň číslo 173 osazená v objektu N-S 82 Březinka, v tomto případě se jedná dokonce o originální kus, který v tomto srubu byl namontována v roce 1938.
  • kompilací původních kanonů vč. 121, 245, 287, 353 a 375 osazená v objektu K-S 5 U potoka - kanón, který byl dovezen v roce 2005 z Německého muzea okupace.
  • zbraň číslo 258 osazená v objektu MO-S 19 Alej.
  • neznámý exemplář rekonstruován na objektu R-S 87 Průsek.
  • zbraň číslo 144 (s hlavní ze zbraně číslo 229) ve sbírce Vojenského muzea v Praze na Žižkově.
  • maketa kanónu osazená na objektu K-S 8 U nádraží.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/4cm_kan%C3%B3n_vz._36“