Dopravní podnik hl. m. Prahy

Z Multimediaexpo.cz

Sídlo Dopravního podniku v Sokolovské ulici ve Vysočanech

Dopravní podnik hl.m. Prahy ,akciová společnost je hlavní provozovatel veřejné dopravy – metra, tramvají a autobusů v hlavním městě České republiky, Praze a zároveň provozovatel městských drah (speciální a tramvajové), na nichž tuto dopravu provozuje. Je také provozovatelem několika příměstských autobusových linek Pražské integrované dopravy a dvou lanových drah v Praze. Má vlastní střední odbornou dopravní školu. Podnik vydává pro zaměstnance časopis s dopravní tematikou DP KONTAKT, zveřejňovaný i na webu podniku.

Obsah

Historie

Podnikový časopis

Do roku 1897 provozovaly veřejnou hromadnou dopravu v Praze výhradně soukromé podniky. Historie Dopravního podniku hlavního města Prahy je odvozována od pražské radniční komise, která vznikla v roce 1890 k posouzení návrhu starosty města Královské Vinohrady na zřízení parní tramvaje propojující obě města. K dohodě sice tehdy nedošlo, avšak komise nadále fungovala pod názvem Komise pro elektrické dráhy. Městská elektrická dráha Královských Vinohrad byla kvůli nedohodě mezi městy zpočátku budována bez účasti Prahy, ale pak se Praha prostřednictvím svého podniku Pražské obecní plynárny do projektu zapojila. Od počátku roku 1897 začala být radniční komise označována jako Správní rada elektrických drah, od 1. září 1897 byla usnesením městské rady zřízena jako nový subjekt Kancelář městských elektrických podniků, do obchodního rejstříku pak byl o dva roky později tento subjekt se zpětnou platností zapsán jako Elektrické podniky král. hlavního města Prahy. 27. června 1897 odkoupila Praha dosud soukromou síť pražské koňky, 15. prosince 1897 byl do pražského podniku sloučen vinohradský podnik Městská elektrická dráha Královských Vinohrad. V roce 1900 pak podnik odkoupil Hlaváčkovu dráhu do Košíř a v roce 1907 Křižíkovu dráhu do Vysočan, čímž byl proces komunalizace a monopolizace pražské veřejné hromadné dopravy završen. V nynější právní formě akciové společnosti existuje podnik od roku 1991. V minulosti podnik vystřídal mnoho názvů a forem:

  • 1890 – komise pro posouzení návrhu na zřízení parní tramvaje (název neznámý)
  • 90. léta – Komise pro elektrické dráhy
  • leden 1897 – Správní rada elektrických drah (podnikání mezitím probíhalo pod hlavičkou Pražských obecních plynáren)
  • 1. září 1897 – Kancelář městských elektrických podniků (vznik právní subjektivity)
  • 1897 – Elektrické podniky král. hlavního města Prahy (zapsáno se zpětnou platností v roce 1899)
  • 1918 – Elektrické podniky hlavního města Prahy
  • 1940 – Elektrizitätsunternehmungen der Hauptstadt Prag – Elektrické podniky hlavního města Prahy
  • 15. července 1942 – Stadtwerke Prag – Městské podniky pražské
  • květen 1945 – Městské podniky pražské
  • 6. září 1946 – Dopravní podniky hlavního města Prahy
  • 1. ledna 1949 – Dopravní podnik hlav. města Prahy, komunální podnik
  • 1. července 1953 – Dopravní podnik hlavního města Prahy (podnik komunálního hospodářství)
  • 1. ledna 1971 – Dopravní podniky hlavního města Prahy (VHJ)
  • 1. ledna 1977 – Dopravní podniky hlavního města Prahy, koncern
  • 1. července 1989 – Dopravní podniky hl. m. Prahy – kombinát, státní podnik
  • 1. dubna 1991 – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

Od konce 19. století do roku 1946 předchůdci DP provozovali i elektrárnu a rozvodnou elektrickou síť v Praze. Od 15. července 1942 městská doprava společně s elektrárnami, plynárnami a vodárnami tvořila Městské podniky pražské. Od 7. března 1946 byly elektrárny, plynárny a vodárny znárodněny a Městským podnikům pražským zůstala pouze složka Veřejná doprava, 6. září 1946 pak byly přejmenovány na Dopravní podniky hlavního města Prahy. 1. ledna 1961 byla do podniku začleněna osobní lodní doprava, od 1. ledna 1962 i taxislužba a půjčovna osobních automobilů. Pražská taxislužba a osobní lodní doprava na Vltavě spadaly pod podnik Dopravní služby, zaměstnanci Dopravních podniků měli později 50% slevu na jízdním v lodní dopravě, půjčovna automobilů působila pod názvem Pragocar. V lednu 1971 získaly jednotlivé podniky vlastní právní subjektivitu, v lednu 1977 byla opět posíleno postavení podniku jako celku. 1. července 1977 přešla pod Dopravní podniky i správa a údržba komunikací a svoz odpadků (podniky Technická správa komunikací a Pražské komunikace). V letech 1989–1990 se některé činnosti opět oddělily. Ke dni 1. ledna 1989 byl zakládací listinou Národního výboru hlavního města Prahy založen státní podnik Taxi Praha (IČ 000 64 017) se sídlem v Trojické ulici, do nějž byla vyčleněna taxislužba, avšak po změně poměrů byl tento podnik nedlouho poté zrušen likvidací na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy č. 6/11 ze dne 30. 5. 1991 ke dni 1. června 1991. 1. července 1989 byly Dopravní podniky přetransformovány v kombinát a státní podnik, od 1. dubna 1991 pak v akciovou společnost (a název se změnil opět do jednotného čísla). V těchto letech byla z podniku vyčleněna také půjčovna automobilů, osobní lodní doprava (privatizována jako Pražská paroplavební společnost), Technická správa komunikací hlavního města Prahy (vyčleněna jako samostatný městský podnik), Pražské komunikace (vyčleněny jako samostatná akciová společnost), projektování metra (vyčleněna jako Metroprojekt Praha a. s.) atd. V letech 2003 až 2006 prošel DP transformací, při níž byly přeorganizovány vnitřní jednotky v podniku, dosavadní odštěpné závody, vzniklé roku 1992, byly nahrazeny „jednotkami“, provoz byl organizačně a ekonomicky oddělen od správy vozidel, některé servisní činnosti (správa budov, počítačových sítí, projektování dopravy a jízdních řádů, vnitropodniková doprava, zásobování, účetnictví, právní činnosti atd.), které dosud byly vykonávány pro každý odštěpný závod zvlášť, byly integrovány, změnil se systém řízení na takzvané procesní. Účelem změn mělo být mimo jiné zpřehlednění struktury a obnovení ekonomických mechanismů, které by měly vést ke snížení a efektivizaci nákladů podniku. V těchto a následujících letech byly také některé servisní činnosti (čištění a údržba vozidel, provoz měníren atd.) na doporučení poradenské firmy BNV consulting outsourcovány. Koncem roku 2009 se vyhrotil spor o financování podniku, když si město prostřednictvím organizace ROPID objednalo výkony za cenu (odhadnutou prokazatelnou ztrátu) o cca 2 miliardy vyšší, než kolik město pro Dopravní podnik vyhradilo v rozpočtu na rok 2010. Za Dopravní podnik hl. m. Prahy tuto smlouvu podepsal předseda představenstva Radovan Šteiner, jinak též člen rady města a náměstek primátora. Začátkem listopadu tak hrozila celopodniková stávka poté, co podnik téměř vyčerpal své kontokorenty a musel pozastavit výdej zvýhodněných předplatních kupónů pro rodinné příslušníky zaměstnanců a bývalé zaměstnance-důchodce. Sociální napětí vzrostlo také v souvislosti s pozvánkou firmy BNV consulting na firemní vánoční večírek (na pozvánce zaměstnanec propuštěný na doporučení BNV děkuje manažerům firmy za pozvání).[1] V březnu 2010 oznámil generální ředitel Martin Dvořák, že podnik připravuje strategii expanze na příměstské a regionální linky PID ve Středočeském kraji (dosud z asi 150 příměstských linek PID provozuje 16, do SID zapojen není), případně i do městské dopravy v okresních městech ve Středočeském kraji. Snížil by tak svou závislost na dotacích od hlavního města Prahy.[2]

Základní charakteristika

Podnik má od roku 1991 formu akciové společnosti, jehož původně jedinou akcii v hodnotě přibližně 32 miliard Kč vlastnilo hlavní město Praha. V roce 1995 byla tato akcie rozdělena na 3001 ks akcii, vlastník se nezměnil. Rozšířená rada městského zastupitelstva (dříve zastupitelstvo samo) vykonává funkci valné hromady, tj. provádí i volbu předsedy představenstva a dozorčí rady. Firma má úplnou nebo částečnou kapitálovou účast v několika dceřiných společnostech:

  • Pražská strojírna a. s., byla založena 1. dubna 1994, od roku 1912 byla součástí dopravního podniku. Předmětem činnosti je navrhování a výroba kolejových konstrukcí.
  • RENCAR Praha a. s., reklamní společnost, založena roku 1990
  • SPŠD a. s. (střední průmyslová škola dopravní), samostatnou právní subjektivitu má od 1. ledna 1998
  • Elaugen DP Praha s. r. o., vznikla roku 1997 s podílem německé firmy Elaugen Holding GmbH, zabývá se navařováním a broušením kolejnic, zimní údržbou nástupišť, dodávkami elektrického proudu z nezávislých zdrojů
  • Inženýring dopravních staveb a. s., vznikla 1. dubna 1994 transformací odštěpného závodu Inženýrské služby MHD.

Organizační schéma

Staré logo Dopravního podniku na historickém automobilu DP v Lešanském muzeu

Stav podle údajů z ledna 2006, kdy došlo k přečíslování útvarů, s aktualizací k 1. květnu 2007 (změna organizace marketingu, komunikace, investic a strategického řízení) a aktualizací dle schématu k 2. únoru 2011. Představenstvo / Dozorčí rada

  • Generální ředitel
    • 900000 úsek generálního ředitele
      • 900100 odbor Kancelář generálního ředitele
      • 900200 odbor Právní
      • 900300 odbor Interní audit (dříve Interní audit a kontrola)
      • 900400 odbor Kvalita a technika řízení (nový)
      • 900500 odbor Strategický a investiční rozvoj (od 1. prosince 2007)
      • 900700 odbor Marketing a komunikace (od 1. května 2007 vytvořen z referátu 900010 „Tiskový mluvčí“ a z části odboru 102000 s původním názvem „Marketing a informační servis“)
      • 900900 projekt Transformace (zrušen někdy po roce 2007)
      • (útvary 900400 odbor Strategie a řízení, 900500 odbor Investice, 900600 odbor Stavby byly od 1. května 2007 převedeny do nového odborného úseku 700000. Ten byl od 1. prosince 2007 opět zrušen a změněn na odbor 900500, část převedena do úseku služeb)
      • 340000 jednotka Správa nemovitého majetku - převedena od 1. 4. 2009 pod 900000, s původním číslem
    • 100000 úsek dopravní
      • 100030 oddělení Rozvoj a preference dopravy
      • 100040 oddělení Předpisy
      • 100100 odbor Příprava provozu
      • 100200 odbor Provozní informace (původní název Marketing a informační servis, část útvaru od 1. května 2007 převedena pod 900700)
      • 100300 odbor Přepravní kontrola
      • 100400 odbor Řízení a kontrola provozu
      • 100500 odbor Jízdní řády
      • 110000 jednotka Provoz Metro
      • 120000 jednotka Provoz Tramvaje (zahrnuje i 129000 provozovna LD Petřín, pod niž spadá 129010 provozovna LD ZOO)
      • 130000 jednotka Provoz Autobusy
      • 360000 jednotka Historická vozidla - převedena od 1. 4. 2009
    • 200000 úsek technický
      • 200100 odbor Energetika
      • 200200 odbor Technická podpora provozu (2011, v první polovině roku 2007 měl toto číslo nově zřízený útvar Technický dozor)
      • 200300 odbor Investice (nový útvar, od roku 2011?)
      • 210000 jednotka Správa vozidel Metro
      • 220000 jednotka Správa vozidel Tramvaje
      • 230000 jednotka Správa vozidel Autobusy
        • 238000 provozovna Vnitropodniková doprava
      • 240000 jednotka Dopravní cesta Metro
      • 250000 jednotka Dopravní cesta Tramvaje (zahrnuje i správu autobusových zastávek)
    • 300000 úsek služeb - zrušen od 1.4.2009, jednotky převedeny do 400000, 200000, 900000 a 100000
      • 300100 odbor Spisová služba
      • 310000 jednotka Informační technologie - převedena od 1. 4. 2009 pod 400000
      • 320000 jednotka Vnitropodniková doprava - převedena od 1. 4. 2009 pod 200000
      • 330000 jednotka Zásobování - převedena od 1. 4. 2009 pod 900000
      • 340000 jednotka Správa nemovitého majetku - převedena od 1. 4. 2009 pod 900000, s původním číslem
      • 350000 jednotka Zájezdová doprava - zrušena
      • 360000 jednotka Historická vozidla - převedena od 1. 4. 2009 pod 100000 (zahrnuje stř. 360030 Muzeum MHD)
    • 400000 úsek ekonomický (dříve úsek obchodně-ekonomický)
      • 400100 odbor Financování (zrušen, v roce 2011 již neexistuje)
      • 400200 odbor Controlling a hospodaření (dřívější název Speciální analýzy a controlling)
      • 400300 odbor Jízdní doklady a odbavovací systém (dřívější název Jízdní doklady a tržby)
      • 400400 odbor Manažerská ekonomika (zrušen, v roce 2011 již neexistuje)
      • 400500 odbor Účetnictví, daně a financování (dřívější název Účetnictví)
      • 310000 jednotka Informační technologie - převedena od 1. 4. 2009
      • 330000 jednotka Zásobování - převedena od 1. 4. 2009
    • 500000 úsek personální (od 1. dubna 2011 zrušen a převeden jako Sekce lidských zdrojů přímo pod generálního ředitele)
      • 500100 odbor Strategie a řízení lidských zdrojů (do první poloviny roku 2007 název odbor Personální strategie)
      • 500200 odbor Zaměstnanecký
      • 500300 odbor KS a sociální péče
      • 500400 odbor Výchova a vzdělávání zaměstnanců
    • 600000 úsek bezpečnostní
      • 600030 středisko STK
      • 600100 odbor Bezpečnost a krizové řízení (pův. název Krizové řízení a plánování, poté Krizové plánování)
      • 600200 Hasičský záchranný sbor
      • 600300 odbor Kontrola (nový)
    • 700000 úsek strategický a investiční rozvoj (úsek zřízen od 1. května 2007, od 1. prosince 2007 zrušen a odbory rozpuštěny do útvarů 900000, 300000 a 400000)
      • 700100 Příprava investic
      • 700200 Realizace investic
      • 700300 Kvalita a optimalizace

Od 1. dubna 2011 je personální úsek zrušen a náhradou vytvořena sekce Lidské zdroje, která je v přímé působnosti generálního ředitele.[3]

Ředitelé

Mimoto jsou jako ředitelé označováni lidé v čele organizačních úseků:

Řediteli již zaniklých úseků byli:

  • ředitel úseku služeb – postupně Tomáš Petana, Petr Smolka, Milan Tůma, od 1. 4. 2009 funkce zrušena
  • ředitel pro investice a strategický rozvoj: funkce zřízena od 1. května 2007 a zrušena k 30. listopadu 2007, Tomáš Jílek. V roce 2008 byl v iDnes.cz jako investiční ředitel označován David Dohnal, vedoucí odboru Strategický a investiční rozvoj.[4]
  • ředitel Transformačního projektu: postupně Ladislav Špitzer, Radek Novotný

Své ředitele měly též odštěpné závody (Metro, Elektrické dráhy, Autobusy), ty však byly nahrazeny menšími tzv. „jednotkami“, v jejichž čele stojí vedoucí jednotky.

Předsedové statutárních orgánů

Předsedové představenstva:

Předseda dozorčí rady:

  • Martin Hejl od 10. února 1999 do 11. března 2003 (resp. do 13. března 2007, kdy byla zvolena nová dozorčí rada)
  • Karel Březina od 7. dubna 2010

Ekonomika společnosti

Většinu činnosti tvoří závazek veřejné služby na linkách Pražské integrované dopravy, kterou město Praha a některé další obce u dopravce objednávají prostřednictvím organizace ROPID. Občas DP provozuje také linky financované soukromoprávními subjekty (například do konce ledna 2007 provozoval 6 autobusových linek pro bezplatnou dopravu k obchodnímu komplexu TESCO v Letňanech). Příležitostně provozuje i například náhradní autobusovou dopravu pro České dráhy a. s., dopravní obsluhu hromadných kulturních, sportovních a podobných akcí na objednávku jejich pořadatelů, zájezdy atd. Veřejně nabízí také některé činnosti související se servisem vozidel, výuku v autoškole atd.

  • Počet zaměstnanců – 12 956 (z toho 10 714 mužů), plánuje se další snižování
  • Tržby z jízdného (v rámci celé PID) – 3 340 760 000 Kč ročně
  • Účelové investiční dotace z rozpočtu hl. m. Prahy – 4 636 641 000 Kč; celkové roční dotace překračují 12 mld Kč
  • Účelové investiční dotace ze státního rozpočtu – 420 miliónů Kč

(Data z konce r. 2006)[7]

Od roku 1999 DP používá nové logo, kterým je bílý nebo červený kruh (symbolizuje autobusy) s dvěma přes něj probíhajícími zakřivenými liniemi (tramvaje) a se svislou linií (metro). Používá se jak na autobusech, tak i tramvajích či v metru. V devadesátých letech každý odštěpný závod používal své vlastní logo; metro trojúhelník s písmenem M, tramvaje stylizovanou Prašnou bránu (podobné logo bylo do 80. let užíváno pro celý DP) a autobusy stylizované písmeno A.

Sídlo a další objekty

Společnost má oficiální sídlo v moderní budově v Sokolovské ulici ve Vysočanech, u stanice metra Vysočanská. Známější je dřívější budova Elektrických podniků v Bubnech, kterou vlastnil jiný následník Elektrických podniků a Dopravní podnik ji z ekonomických důvodů po mnoha desetiletích opustil. Další významná pracoviště, mimo areálů dopravních provozoven:

  • Centrální dispečink městské dopravy, v ulici Na Bojišti nedaleko stanice metra I. P. Pavlova. Kromě dopravních, technických a energetických dispečinků MHD jsou zde umístěny i kanceláře, centrální předprodej jízdenek a vyřizování pokut, ale také dispečinky dopravní policie a správy komunikací.
  • Ústřední dílny DP, rozsáhlý areál na pomezí Hostivaře, Strašnic, Malešic a Štěrbohol. Zahrnuje kromě administrativních budov rozsáhlé opravny tramvají, autobusů i metra, depo metra, hasičskou základnu metra a garáže autobusů. V minulosti se uvažovalo i o vybudování vozovny tramvají v hostivařské části areálu náhradou za strašnickou vozovnu.
  • Střední průmyslová škola dopravní v Motole je umístěna v objektu motolské tramvajové vozovny a užívá také objekt bývalé trolejbusové vozovny v Košířích nedaleko zastávky Klamovka.
  • Autoškoly: výuka a školení řidičů autobusů probíhá v nové budově v Malešicích nedaleko vrátnice hostivařských ústředních dílen, tramvajácká škola sídlí ve vozovně Pankrác.
  • Bývalá vozovna na Vinohradech u bývalé Orionky je sídlem údržby trakčního vedení pro tramvaje.
  • Areál Rustonka v Libni (u stanice metra Invalidovna) je dnes především sídlem firmy Pražská stojírna a. s., která je dceřinou společností Dopravního podniku a jejíž činností je zejména výroba kolejových konstrukcí. Dříve součástí areálu byly i autobusové garáže (zrušeny začátkem 90. let), autoškola DP (zrušena po vyplavení povodní v srpnu 2002), v budově podél Sokolovské ulice sídlil v 80. a 90. letech odbor metodiky a kontroly přepravy (revizoři) atd.

Dopravní provozovny

Autobusové garáže

Číslo garáže bývá uvedeno po straně čela vozidla.

Tramvajové vozovny

Číslo vypravující vozovny je první číslicí trojciferného pořadového čísla, umisťovaného na boku čelního skla vozidla.

Depa metra

Prodej jízdenek

Předprodej téměř celého sortimentu jízdenek zajišťuje podnik v síti předprodejních okének, která jsou především v mnoha stanicích metra.[8] Od 90. let provoz této předprodejní sítě smluvně provozovala firma Petr Šoch. Poté, co jí v roce 2007 Dopravní podnik vypověděl smlouvu, dostala tuto agendu počátkem listopadu 2007 bez výběrového řízení, původně na tři měsíce, personální agentura VD Work Agency, čímž byla dozorčí rada DP překvapena. Ještě krátce předtím údajně ředitel Martin Dvořák tvrdil, že firma Šoch bude prodej zajišťovat do té doby, než bude řádně vybrána nová firma.[9] Od 1. března 2008 zajišťuje prodej firma Cross Point.[10] Jízdenky s kratší dobou platnosti (označovací) podnik prodává také prostřednictvím sítě vlastních prodejních automatů.[11] Je jediným z dopravců v PID, který provozuje prodejní automaty jízdenek PID. Jízdenky Dopravní podnik distribuuje též prostřednictvím smluvních prodejců, zejména provozovatelů novinových stánků a podobně. Vzhledem k málo výhodným podmínkám, zejména nízkému rabatu, však na rozdíl od 80. let dnes již není samozřejmou součástí sortimentu trafik a prodejny, které jízdenky vedou, již nejsou označeny jednotným výrazným označením. Vybrané druhy jízdenek začal DP distribuovat i ve svých informačních střediscích a prostřednictvím pošt. 1. května 2000 byl zaveden doplňkový prodej základního druhu jízdenek za zvýšenou cenu u řidičů městských autobusových linek. V tramvajových vozidlech se však jízdenky dosud neprodávají. 22. listopadu 2007 byla zavedena SMS jízdenka. 29. září 2008 byl spuštěn e-shop. Přes internet je tak možné si koupit papírové kupony nebo kupony pro Opencard

Související články

Reference

  1. ↑ Pražští dopraváci protestovali na večírku firmy, která je vyhodila ČT24, 10. 12. 2009
  2. ↑ Petr Švec: Středočechy svezou autobusy z Prahy, MF Dnes, 12. 3. 2010, rubriky Praha a Středočeský kraj, Dopravní podnik plánuje vyslat pražské autobusy do středních Čech, iDnes.cz, 12. 3. 2010
  3. ↑ „Organizační změna v úseku personálním“, DP kontakt 2/2011, únor 2011, str. 4
  4. ↑ Na metro D nejsou peníze. Přednost má áčko, idnes.cz, 13. 5. 2008 (Petr Švec, MF Dnes)
  5. ↑ Šéfem představenstva pražského dopravního podniku je David Vodrážka, 29. 3. 2010, Český rozhlas, Jana Veselovská, Marika Táborská (mta), Lenka Rafaelová, Jan Bumba (jbu)
  6. ↑ [http://www.dpp.cz/organizacni-struktura/
  7. ↑ O společnosti: Data a fakta (DP hl. m. Prahy, k 31. 12. 2006)
    Josef Kolina: Změny? Kdepak, tvrdí kritici DP, Lidové noviny, 19. 12. 2006
  8. ↑ Předprodeje jízdenek PID u stanic metra
  9. ↑ Jana Šprunková: Kupóny MHD v Praze prodává jiná firma, Právo, 28. 12. 2007, rubrika Praha - Střední Čechy, str. 15
  10. ↑ Marie Faturová: Počítače zaskočil 29. únor, Pražanům neprodaly časové jízdenky, idnes.cz, 29. 2. 2008
  11. ↑ Seznam automatů na výdej jízdenek PID, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dopravn%C3%AD_podnik_hl._m._Prahy“