Jelenec běloocasý

Z Multimediaexpo.cz


Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský,[1] (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka.

Obsah

Popis

Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40-90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm.[2] Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35-50 kg.[3] Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá. kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie

Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince , samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy

Niže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy.

  • Čeleď Cervidae
    • Podčeleď Odocoileinae
      • Rod Odocoileus
        • Druh Odocoileus virginianus
          • Odocoileus virginianus apurensis (nebo gymnotis)
          • Odocoileus virginianus carminis (Goldman & Kellog, 1940)
          • Odocoileus virginianus clavium (Barbour a G. M. Allen, 1922)
          • Odocoileus virginianus couesi (Coues a Yarrow, 1875)
          • Odocoileus virginianus leucurus (Douglas, 1829)
          • Odocoileus virginianus mcilhennyi (Miller, 1928)
          • Odocoileus virginianus ochrourus (V. Bailey, 1932)
          • Odocoileus virginianus texanus (Mearns, 1898)
          • Odocoileus virginianus truei (Merriam, 1898)
          • Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780)

Některé zdroje uvádí až 38 poddruhů.[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 KOŘÍNEK, Milan; ANDĚRA, Miloš. Odocoileus virginianus (jelenec běloocasý) [online]. BioLib.cz, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online.  
  2. ↑ DEWEY, Tanya. Odocoileus virginianus [online]. Michigan : Animal Diversity Web, 2003, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ The Costa Rican varieties are smaller [online]. Costa Rica Information, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Odocoileus virginianus
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jelenec_b%C4%9Bloocas%C3%BD“