K posuzování možné aplikace faktoru tzv. sdílené újmy při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. (TZ20/2018)

Z Multimediaexpo.cz

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zaručené v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel se domáhal u obecných soudů po České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 251 018 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Škoda mu měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení v případu H-system, kde vystupoval jako poškozený. Řízení trvalo téměř 13 let. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť dospěl s přihlédnutím ke všem okolnostem věci k závěru, že celková délka řízení nepřekračuje hranici přiměřenosti natolik zásadně, aby bylo nutno stěžovateli kompenzovat vzniklou újmu poskytnutím peněžitého zadostiučinění. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zdůraznil, že Ministerstvo spravedlnosti již v rámci mimosoudního projednání nároku stěžovateli uhradilo částku 2 314 Kč, což je vzhledem ke konceptu tzv. sdílené újmy, plynoucího z judikatury Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, částka dostatečná. Dovolání stěžovatele bylo Nejvyšším soudem odmítnuto pro nepřípustnost. Dovolací soud mj. uvedl, že přípustnost dovolání nemohla založit ani otázka sdílení újmy více poškozenými, neboť při jejím řešení se městský soud neodchýlil od přístupu přijatého Nejvyšším soudem. Přípustnost dovolání nemohla založit ani námitka stěžovatele, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, když odvolací soud nerozhodl obdobně jako jiné senáty městského soudu ve skutkově obdobných věcech. Městský soud totiž podle Nejvyššího soudu důvod, pro který otázku sdílení újmy posoudil jinak, náležitě vysvětlil, a to zejména četnými odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu a především judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovatel se poté obrátil se svou ústavní stížností na Ústavní soud.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. V odůvodnění přitom odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. I. ÚS 2500/17 (viz tisková zpráv a nález: Nejvyšší soud musí rozhodnout znova o dovolání poškozených v případě H-systému ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení). V této věci rovněž figurovali jako stěžovatelé poškození v případu H-system, kteří se domáhali zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Ve výše zmíněném nálezu se Ústavní soud vymezil i proti výši zadostiučinění, kterou obecné soudy shledaly jako přiměřenou. Přitom na základě stejných, dle Ústavního soudu nesprávných východisek, rozhodovaly obecné soudy i ve stěžovatelově věci, když se mu dostalo zadostiučinění ještě násobně menšího, než stěžovatelům ve věci sp. zn. I. ÚS 2500/17.

Ústavní soud v nyní posuzovaném případě nepřehlédl, že obvodní soud i městský soud mimo jiné nesprávně aplikovaly faktor sdílené újmy, jak se k němu ve svém stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 přihlásil i Nejvyšší soud. Sám Nejvyšší soud se totiž primární otázkou sdílené újmy zabýval v situaci, kdy neúměrnou délkou řízení trpěli společníci právnické osoby. I v dalších úvahách rozvedených ve stanovisku Nejvyššího soudu lze přitom vysledovat, že koncept sdílené újmy lze použít zejména v situaci, kdy jednotliví poškození mohou objektivně vnímat odškodnění újmy každého z nich jako alespoň částečné odškodnění újmy vlastní (typicky se to týká osob příbuzných nebo právě společníků právnických osob). Proto dopad skutečnosti, že poškození v rámci trestního řízení, od něhož se odvíjí i nyní posuzovaná věc, byli organizováni v občanském sdružení Maják a došlo tak u nich jistě k částečnému rozprostření negativních důsledků trestního řízení, nemůže na druhou stranu být výlučně určující, neboť kritérium vzájemného sdílení beneficia přiznání zadostiučinění v daném případě výrazněji nalézt nelze.

V rozsudku městského soudu je ovšem uvedeno, že Ministerstvo spravedlnosti k částce 2 314 Kč dospělo prakticky jen mechanickým rozpočítáním částky zadostiučinění běžně přiznávaným s tím, že ji rozdělilo mezi jeden tisíc poškozených, aniž by se ale hlouběji zabývalo intenzitou jejich vzájemného vztahu. Ve výsledku tedy stěžovateli nebylo uhrazeno ani jedno procento standardní výše zadostiučinění, které původně požadoval. Nejvyšší soud však na tuto disproporci nikterak nezareagoval. V odůvodnění městského soudu je přitom uveden pouze prostý odkaz na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a nelze nalézt žádný rozbor souvislostí konceptu sdílené újmy aplikovaného na projednávaný případ.

K tomu Ústavní soud dodává, že ačkoliv si je vědom toho, že Evropský soud pro lidská práva patrně ještě nikdy neposuzoval případ s tak vysokým počtem poškozených, striktní dodržování algoritmu matematického dělení běžně přiznávané výše zadostiučinění počtem poškozených by ve svém důsledku vedlo k úplnému obsahovému popření poskytování zadostiučinění v penězích. To podle Ústavního soudu nelze připustit, neboť stát odpovídá za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. i tehdy, jestliže sice k průtahům nedošlo neodůvodněnou nečinností soudu, ale řízení – stejně jako ve stěžovatelově případě – bylo nepřiměřeně dlouhé.

Ústavní soud uzavírá, že Nejvyšší soud nesprávně posoudil přípustnost dovolání, neboť v této věci se městský soud odchýlil od některých východisek, z nichž vychází judikatura Nejvyššího soudu vážící se k otázkám odškodnění nemateriální újmy.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3369/17 je dostupný zde (238 KB, PDF).
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Kontakt

Ústavní soud (Brno, 20.2. 2018, TZ 20/2018)
Joštova 8, 660 83 Brno 2
Telefon: (+420) 542162111
Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169
Elektronická podatelna: podani@usoud.cz
Web: http://www.usoud.cz/

Tisková zpráva je součástí Katalogu firem a představuje placené reklamní sdělení.