Letiště Brno-Tuřany

Z Multimediaexpo.cz

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území Tuřany, velká část areálu však zasahuje i do katastrálního území Šlapanice u Brna (součást města Šlapanice), menší okrajová jihovýchodní část letištního areálu se nachází i v katastrálním území Dvorska.

Obsah

Vybavení

Dálniční napojení a blízká letiště

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Přesné přiblížení dle ICAO CAT I. (ILS (na dráze 28), VOR/DME, TAR, SSR) s limity dohledností 800 m horizontálně, 150 m vertikálně. Probíhají přípravy na implementaci postupů P-RNAV (Precision RNAV - přesná prostorová navigace).

Historie [1] [2]

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz. Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala, roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m.V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala.

B737 Travel Service

V letech 1981 – 82, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, v Brně krátce operoval 20. stíhací a bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983 - 84 se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato 8. slp přestal existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly. V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala a roku 1989 získalo letiště staut veřejného mezinárodního civilního letiště. V polovině roku 2002 začíná provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny CIAF (Czech International Air Fest). V roce 2004 bylo letiště předáno Jihomoravskému kraji, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy roslinných potravin a krmiv. Tento krok byl na návrh brněnského poslance Zdeňka Koudelky odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly [3] V roce 2006 byl otevřen moderní, architektonicky pozoruhodný terminál a zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Gerony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Gerony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13%. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba Svatého otce Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

Plán letiště a okolí

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly. Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, byly na přelomu roku 2010/11 převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines - kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů je však další osud nejistý. Ve stejné době ohlásila CCA úmysl spustit od března linku na letiště Moskva-Domodědovo a navíc na Sankt Petersburg-Pulkovo. Od 17. dubna otevírá Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Sankt Petersburg - Brno.

Doprava z/na letiště

Letištní terminál leží přibližně 2 km od dálnice D1, exit 201 - Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 10 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také MHD - autobusová linka č.76 (dvakrát za hodinu Jízdní řád), a noční linka č.89 (jednou za hodinu Jízdní řád), od hlavního nádraží ( ). Jízdní doba je asi 20 min [4]. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Letecká spojení

Mapa destinací v roce 2010

Pravidelná osobní přeprava

Stojánka v letní špičce

Charterové lety

Převážně v letních měsících provozuje pro různé cestovní kanceláře asi 10 dopravců pravidelné i nepravidelné charterové lety do více než 30 destinací, zejména v Řecku, Bulharsku, Egyptě, Španělsku, Turecku a Tunisku. Mezi vzdálenější destinace patří Thajsko, Spojené arabské emiráty nebo Keňa. Nejvýznamnějšími operátory jsou Travel Service a ČSA.

Nákladní (cargo) přeprava

Společnost TNT provozuje každodenní lety z belgického Lutychu (Liege) a Prahy. Ve významném objemu je tu zastoupena i nepravidelná cargo přeprava, provozovaná jinými dopravci. Objem nákladní přepravy má v posledních letech stoupající tendenci, zatím se ale pohybuje v řádu tisíců t/rok (3 350 t v r. 2007, 6 273 t v r. 2008, 9 679 t v r. 2009). Existují ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností ECA (Euro Cargo Air), která zde uvažuje zřídit svoji základnu [5].

Ostatní lety

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréningové lety (Austrian Arows) atd. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Počet odbavených cestujících a pohybů letadel [6]

Odbavené osoby (graf)

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis., s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce VPD. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidlených linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok. V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43%.

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pohyby letadel 8 000 8 500 9 300 8 150 7 899 6 289 8 136 12 620 16 596 17 823 16 126 20 105 22 893 29 303 30 513 25 027
Odbavené osoby 87 000 123 000 138 000 110 036 127 954 112 797 128 583 157 257 166 142 171 888 315 672 393 686 415 276 506 174 440 850 396 589

Terminál a další významné stavby

Interiér odletové haly

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů. V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly. Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu. V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18.

Rozvoj letiště

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. SŽDC připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období [7], který mj. obsahuje:

  • Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
  • Rekonstrukce naváděcího systému pro i podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
  • Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
  • Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehody

  • Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (

). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná [8].

  • Stroj Air Algerie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
Pamětní deska
  • V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8.slp, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11.4.1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (

).

Galerie [9][10]

L-410 VAN Air Europe

Celkový pohled na letiště

B737-800 Ryanair

B737-300 Atlant Soyuz

Cargo - IL76 Uzbekistan Airways

Nákladní letouny v Brně

Vyhlídka pro veřejnost (Boeing 757 Jakutia)

Red arrows, v pozadí ÚLy

Odlet papeže 27.9.2009

Fáze přistání Ruslana z vyhlídky vedle terminálu

Odletová hala podle návrhu P. Parolka

Kryštof 04, vrtulník letecké záchranné služby pro Jihomoravský kraj

Reference

  1. ↑ 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
  2. ↑ Oficiální stránky - historie
  3. ↑ Seznam vstupních míst
  4. ↑ Jízdní řády DPmB
  5. ↑ Stránky ECA
  6. ↑ Letiště Brno-Tuřany
  7. ↑ Portál JMK
  8. ↑ Nehoda na aviation-safety.net
  9. ↑ http://www.airspotter.eu/fotogalerie.html (snímky v galerii poskytnuty autorem - MarekV)
  10. ↑ http://www.brnoplanes.euweb.cz/aktuality.htm (snímky v galerii poskytnuty autorem - Jan Beran)

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Letiště Brno-Tuřany
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Leti%C5%A1t%C4%9B_Brno-Tu%C5%99any“