Nový Unix na Intelu - NeXTSTEP 3.1 (1)

Z Multimediaexpo.cz

Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor Intel486, panoval v počítačovém světě relativní klid. Velmi nároční uživatelé seděly u svých pracovních stanic a zkoumaly různé odnože UNIXu. UNIX v té době byl velice výkonným a složitým operačním systémem, který ovšem vyžadoval nejen odborníky s velkými znalostmi, ale i drahé počítače. O něco méně nároční uživatelé, kteří ovšem vyžadovaly příjemné prostředí pracovaly s počítačem Apple Macintosh. Apple Macintosh je však uzavřený svět s malým množstvím programů, kde všechno stojí pořád hodně peněz. Běžní uživatelé v ekonomické sféře používaly počítače PC/AT, kde se prosadil nezmar zvaný MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrát ve verzi 3.30, poskytoval textově orientovanému uživateli pouze základní služby.

I když to zpočátku nebylo příliš patrné v roce 1989 nastal zlom. Rychlost nového procesoru Intel486 se totiž silně přiblížila výkonu běžných pracovních stanic. První vlaštovkou oznamující zlom byla nepochybně Windows 3.0, která znamenala počátek konce textově orientovaných aplikací v oblasti PC počítačů. Zároveň bylo jasné, že na provoz náročných grafických aplikací už počítač s procesorem Intel386 příliš nestačí.

Nastala nová epocha rozvoje počítačů. Uvedení vylepšených Windows 3.1 už bylo poznamenáno předzvěstmi o zcela nových výkonných operačních systémech budoucnosti. Tyto operační systémy budou používat procesory Intel486 pouze jako dělníky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiž objevil nový mnohem výkonnější procesor Intel586 s názvem Pentium, který je prvním běžně přístupným procesorem RISC. Aby však počítače s novým mikroprocesorem Pentium mohly podávat maximální výkon, je nutné vytvořit nový software. A nejvíce to platí pro operační systém, kde se teď přímo nabízí nasazení UNIX systému. Uživatelé počítačů ovšem odmítají nepřátelství příkazové řádky a zcela jednoznačně chtějí používat prostředí typu Windows. Proto se začaly objevovat ve světě stolních PC počítačů nové operační systémy založené na grafickém uživatelském prostředí - GUI. Mezi tyto operační systémy patří Windows NT, OS/2, Solaris a NeXTSTEP 3.1.

Nejvíce pozornosti poutá určitě Windows NT a lví podíl na tom má nepochybně marketing Microsoftu. Představitelé Microsoftu ovšem takticky přehlížejí fakt, že Windows NT nejsou objektově orientovaným systémem. Systém OS/2 verze 2.0 se svým výkonem neštastně zaklínil mezi Windows 3.1 a Windows NT. Rovněž vytvoření integrované simulace prostředí Windows 3.0 nebylo dobrým nápadem, protože OS/2 nemají chuť podporovat vývojáři z prostředí Windows. OS/2 trpí nedostatkem vlastních aplikací. Solaris 2.0 běží už na počítačích PC/386, ale počítá se s tím, že hlavní práci při náročných výpočetních operacích budou přebírat počítače s procesorem SPARC. Kromě toho Solaris má velké problémy s vlastní stabilitou a odmítá pracovat i na certifikovaném hardwaru.

Operační systém NeXTSTEP se často oslavuje jako operační systém budoucnosti. NeXTSTEP je prvním plně objektově orientovaným operačním systémem, který dokáže, kromě jiného, bezproblémově spolupracovat v heterogenních sítích s různými operačními systémy.

Mezi uvedenými operačními systémy nevyhnutelně vznikla válka o ovládnutí počítačů s procesory Intel486, jenž představují odrazový můstek k technologii Pentia. A každá z firem bude prosazovat pouze svoje zboží. Pro uživatele snažící ho se zorientovat v bitevní vřavě je důležité zaměřit se na nejprogresivnější technologii, která mu umožní zvyšovat produktivitu práce bez zbytečných nákladů a zajistit mu náskok v budoucnosti před konkurencí.

Nejprogresivnější technologií se asi může pyšnit právě posledně jmenovaný NeXTSTEP, který již má více než 60 000 instalací. Vlastníkem NeXTSTEPu je americká firma NeXT Computer Inc., kterou založil v roce 1986 legendární

Po usilovném vývoji představil v roce 1989 Steve Jobs veřejnosti svůj první počítač NeXT a sklidil za promyšlenou koncepci hodně chvály. Součástí počítače vybaveného mikroprocesorem Motorola 68040 byl i operační systém NeXTSTEP. NeXTSTEP je plně kompaktibilní se systémem UNIX, protože ho tvoří celkem čtyři vrstvy:

• Jádro je tvořeno kernelem MACH, který má svůj původ na Carnegie-Mellonově univerzitě. Mach má objektově orientovanou stavbu s podporou multitaskingu.
• Základní služby operačního systému obhospodařuje kompletní BSD Unix verze 4.3, který byl vyvinut na univerzitě v Berkeley.
• Používání grafického prostředí zajišťuje WINDOW server.
• A konečně čtvrtou vrstvou je softwarové prostředí, které obsahuje všechny vývojové prostředky a utility, které můžeme při práci využít.

Z toho také vyplývá, že si lze kdykoliv otevřít okno a řídit NeXTSTEP pomocí složitých příkazů Unixu. Kromě toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umí bez problémů emulovat prostředí X Windows,což je grafické prostředí rozšířené téměř na všech jeho platformách. Důležitou vlastností NeXTSTEPu, která souvisí s jeho obslužnou vrstvou BSD Unixu je, že ho lze celkem snadno přenést na jiný procesor a dokonce aplikace vytvořená na určitém procesoru (např. HP PA-RISC) může bez nejmenších úprav běžet na procesoru jiném (např. R4000). Možnost startovat jednu aplikaci na různých procesorech obhospodařuje mechanismus s názvem "Multi-architecture Binary Support", který se zcela automaticky postará o výběr odpovídající části kódu.

Vynikající jsou rovněž možnosti práce v lokálních heterogenních sítích, kde může bez problémů komunikovat s počítači Macintosh (rozhraní AppleShare), PC (rozhraní TCP/IP původem z Unixu), PC-Novell (běžně známé rozhraní IPX) a Unix systémy (rozhraní TCP/IP). OS Unix však má jednu slabost. Díky rozmanitosti funkcí a vlastností systému Unix, je jeho obsluha velmi komplikovaná. A právě tuto slabost (asi také jedinou) pomůže uživateli překonat grafický obslužný OS NeXTSTEP. 10. února 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukončit výrobu "černého železa" pracovních stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zároveň s tím převést OS NeXTSTEP s prostředí procesoru Motorola 68040 na procesor Intel486, což je určitě historický krok. Převedení na platformu Intel bylo dokončeno 25. května 1993. Už 17. června 1993 proběhlo v pražském dB klubu první představení tohoto fascinujícího systému v Čechách. Měl jsem tu příležitost se toho zučastnit. První věc, která mne při prezentaci NeXTSTEPu firmou OASA COMPUTERS zaujala byla sympatická tvář dívající se z monitoru - tvář Steve Jobse.

Když nás po chvíli Steve Jobs přivítal bezvadně digitalizovanou angličtinou, každý v sále pochopil, že multimédia v NeXTSTEPu jsou samozřejmostí. Samozřejmostí je i používání technologie DISPLAY PostScript Level II. pro zobrazování i tisk dokumentů a implementace technologie TRUE COLOR s více než 16 miliony barev zobrazitelných najednou.

První oficiální představení NeXTSTEPu pro procesory Intel proběhlo v luxusním pražském hotelu Praha 1. července pod patronací české firmy OASA Computers. Prezentace se také zúčastnili dva zástupci americké firmy NeXT COMPUTER Inc. Z prezentace bylo jasně zřejmé, že NeXTSTEP si u každého získá respekt, protože nabízí ještě více funkcí než mají mít slavná Windows NT. Nároky na hardware počítače ovšem nejsou o nic menší. NeXTSTEP se nabízí ve 2 rozdílných variantách:

1. Uživatelské prostředí, které slouží pouze ke startovaní některých nástrojů OS a hotových aplikací (RUNTIME). Uživatelské prostředí vyžaduje počítač PC s I486, 16 MB paměti RAM a 120 MB na disku. Uživatelský RUNTIME si můžete pořídit za 25 625 Kč.
2. Programátorské prostředí, které obsahuje všechny vývojové nástroje a mnoho dalších podpůrných utilit pro vytváření, udržování a další zdokonalování aplikací. Programátorské prostředí vyžaduje počítač PC s I486, 16 MB paměti RAM a nejméně 350 MB na disku. Programátorské prostředí si můžete pořídit za 59 950 Kč.

Zdají se Vám nároky na hardware počítače fantastické ? Potom si musíte uvědomit, že NeXTSTEP je graficky orientovaným UNIX systémem a ve světě UNIXu jsou takové nároky na hardware zcela běžné. Zdá se Vám NeXTSTEP příliš drahý ? Inu, každý kvalitní operační systém je drahý. Cena WINDOWS NT ještě nebyla oznámena, ale osobně si myslím, že je nepořídíte za méně než 20 000 Kč. Nemluvě o tom, že WINDOWS NT neobsahuje žádné programátorské vývojové nástroje.

Obrazovka monitoru představuje pracovní plochu uživatele - DESKTOP. Stejně jako ve Windows 3.1 si můžete Desktop libovolně upravit podle svých požadavků. Pozadí pracovní plochy je standardně vyplněno barvou, kterou si určí uživatel. Všechno ostatní je považováno za přemístitelné objekty. Objekty pracovní plochy se člení podle logického významu do různých skupin. První skupinou jsou okna na která se vážou ovladače oken a různé posuvníky i šipky. Aplikační okno není omezeno fyzickou velikostí monitoru a jeho velikost může být libovolná. S tím, že na obrazovce je vidět příslušný výřez okna. Přesun na jinou část okna zajistí právě již zmíněné posuvníky s jezdci.

Další skupinou jsou dialogová okna, která slouží při nastavování různých parametrů prostředí. Nejzajímavějším dialogovým oknem je určitě DATA BROWSER, který slouží k přehlednému zobrazení hierarchických seznamů. Adresáře jsou znázorněny po sloupcích. Vpravo se vždy nachází aktuální adresář. Snadnější ovládání umožňuje skupina ikon. Ikony se používají při různých činnostech desktopu. Nejčastěji ikony reprezentují objekty nebo soubory. Stejně jako ve Windows 3.1 i zde ikony slouží k rychlému určení objektu na základě jeho grafické reprezentace.

U NeXTSTEPu existuje také odpadkový koš známý z počítačů Macintosh. Jmenuje se jenom vznešeněji - recyklovač. V protikladu k odpadkovému koši počítače Macintosh nezapomíná při vypnutí recyklovač vyhozená data. K pracovní ploše patří také On-line nápověda, která obsahuje podrobný popis celého operačního systému. Také zde je vidět, že uživatel je pánem, poněvadž nápověda ovládá šest vesměs světových jazyků. Umí anglicky, německy, španělsky, italsky, francouzsky a švédsky.

Hlavním nástrojem uživatele NeXTSTEPu bude určitě Workspace Manager sloužící jako grafický správce při interaktivní práci v systémovém prostředí. Workspace Manager přináší novou techniku využívání aplikací. Často používané aplikace může uživatel přemístit na " application dock ", kde mu jsou k dispozici po celou dobu práce se systémem. Každý systémový objekt můžeme zobrazit v okně INSPECTORu. Atributy jednotlivých objektů můžeme zobrazit v Inspektoru atributů.

Pokud máme na disketě např. grafický soubor v méně obvyklém formátu, můžeme (podle přípony souboru) tento soubor přiřadit k určité aplikaci pomocí TOOLS INSPECTORu. Jednou z nejdůležitějších funkcí Workspace Manageru je okno procesů s bežícími programy. Okno procesů nám zobrazí všechny aktuálně spuštěné aplikace. Pokud by se nějaká aplikace začala chovat vůči systému agresivně nebo by ztuhla, můžeme ji zde předčasně ukončit příkazem KILL. Při práci s objekty a aplikacemi můžeme v plné míře využít techniku DRAG AND DROP. Libovolný soubor přemístíme pomocí myši nad ikonu programu. Program se spustí a otevře nabídnutý soubor.

NeXTmail je multimediální elektronický systém pošty. Podporuje Rich Text Format (RTF) textových souborů, zvuk a grafiku. Rovněž podporuje standardní nemultimediální poštu UNIX systémů. NeXTmail podstatným způsobem rozšiřuje možnosti komunikace mezi uživateli heterogenní sítě.

Textový editor EDIT je univerzální systémový editor, kde uživatel může vytvářet a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit také podporuje obrázky ve formátu TIFF a EPS. Celkem umí Edit zpracovávat čtyři druhy souborů:

• Obecné textové soubory (ASCII formát)
• Obecné textové soubory (RTF formát)
• Zdrojové soubory jazyka C
• Hypertextové dokumenty

Edit má všechny rysy a funkce komfortního textového editoru, který je schopen splnit všechna přání rozdílně zaměřených uživatelů. Pokud uživatel vytváří program v jazyku C, Edit může rozvinout určený příkaz již při napsání několika počátečních písmen. Všechny funkce Editu můžeme také ovládat myší. V příštím díle si popíšeme ještě několik dalších uživatelských nástrojů a budeme se hlavně věnovat integrovaným vývojovým prostředkům, které představují hlavní zbraň NeXTSTEPu.