Obecné soudy musí při rozhodování o nákladech řízení zohledňovat specifické okolnosti případu (TZ13/2017)

Z Multimediaexpo.cz

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelů a zrušil výrok II. rozsudku Krajského soudu v Plzni, neboť jím bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

Hlavní zásadou, která ovládá rozhodování o nákladech řízení, je zásada úspěchu ve věci. Ústavní soud již k této otázce judikoval, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech.

Stěžovatelé se na vedlejším účastníkovi domáhali náhrady škody ve výši 170 000,- Kč za zničení jejich vozidla pádem stromu stojícího na pozemku vedlejšího účastníka. Svůj nárok po neúspěšném mimosoudním jednání uplatnili soudní cestou, přičemž v jejich postupu lze spatřovat maximální možnou snahu o rychlé řešení věci s co nejnižšími náklady řízení. To plyne mimo jiné i ze skutečnosti, že stěžovatelé přistoupili na nižší výši náhrady škody tak, aby nebylo nutno provádět další znalecké posouzení, ale aby výše škody mohla být vzata za zjištěnou na základě shodného tvrzení stran. Skutečnost, že stěžovatelé vedle nároku na náhradu škody požadovali i úrok z prodlení, se odvíjí od běžného postupu při uplatňování peněžitých nároků soudní cestou. Nelze spatřovat úspěch vedlejšího účastníka ve věci pouze v tom, že úrok z prodlení nemohl být přiznán s odkazem na ustanovení § 170 písm. b) insolvenčního zákona (v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku kromě jiného právě úroky), když v případě, že by vedlejší účastník nebyl osobou v úpadku, by úrok z prodlení za totožných okolností přiznán byl.

Navíc nelze pominout ani argumentaci stěžovatelů, dle které by nárok na úrok z prodlení byl z jejich strany zcela jistě vzat zpět, pokud by relevantní námitka byla ze strany vedlejšího účastníka vznesena již v řízení před soudem prvního stupně. Tento přístup potvrzuje i skutečnost, že stěžovatelé proti odvolání vedlejšího účastníka věcně ničeho nenamítali a tento postup udrželi i v řízení o ústavní stížnosti. Na nemožnost požadovat v dané věci úrok z prodlení měl navíc poukázat již soud prvního stupně. Jeví se tak krajně nespravedlivým, že odvolací soud vyšel při posuzování úspěchu ve sporu čistě z matematického výpočtu výše úroku z prodlení za dobu do dne rozhodnutí o odvolání (tedy do nejzazšího možného dne), který opět čistě matematicky porovnal s výší plnění, které bylo stěžovatelům přiznáno, a to aniž by jakkoliv zhodnotil specifické okolnosti daného případu. Odvolací soud se tak dopustil porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces.

• Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2904/16 je dostupný zde (175 KB, PDF).
• Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Kontakt

• Ústavní soud (Brno, TZ 13/2017)
• Joštova 8, 660 83 Brno 2
• Telefon: (+420) 542162111
• Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169
• Elektronická podatelna: podani@usoud.cz
• Web: http://www.usoud.cz/

Tisková zpráva je součástí Katalogu firem a představuje placené reklamní sdělení.