Odůvodnění usnesení pléna Ústavního soudu ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Tomana (TZ6/2018)

Z Multimediaexpo.cz

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) odmítlo ústavní stížnost stěžovatele Josefa Tomana zčásti jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a ve zbývajícím rozsahu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2017 č. j. Vol 85/2017-78 a navrhl, aby Ústavní soud posunul termín voleb prezidenta republiky o 60 dní, či o kolik dní uzná za vhodné, a aby rozhodl, že Ministerstvo vnitra má registrovat jeho kandidátní listinu. Napadeným usnesením Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na vydání rozhodnutí o povinnosti Ministerstva vnitra registrovat jeho kandidátní listinu jako kandidáta pro volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018, neboť shledal, že nepředložil doklady, jimiž by byl schopen relevantně doložit, že jeho kandidátní listinu mělo ministerstvo registrovat (k žádosti přiložené petiční archy obsahovaly pouze jedenáct podpisů).

Stěžovatel v ústavní stížnosti především namítal, že usnesení Nejvyššího správního soudu nebylo vydáno nestranným senátem, nebyly provedeny jím navržené důkazy, dále že ve věci mělo být nařízeno jednání, nebyl seznámen s obsahem spisu, vedeného Ministerstvem vnitra a pro něj nepříznivé rozhodnutí soudu bylo ovlivněno jeho americkým občanstvím.

Ústavní soud v odmítavém usnesení předně konstatuje, že není příslušný k projednání návrhu stěžovatele, aby svým nálezem posunul termín voleb prezidenta republiky či rozhodl, že má Ministerstvo vnitra registrovat kandidátní listinu stěžovatele.

K námitkám stěžovatele Ústavní soud stručně uvádí následující. Rozhodování Nejvyššího správního soudu o námitce podjatosti členů volebního senátu, vznesené stěžovatelem, zcela konvenuje závěrům rozhodovací praxe jak Ústavního soudu, tak i Evropského soudu pro lidská práva. Důvody podjatosti, které stěžovatel uvedl, mají toliko obecný charakter a nejsou s to dosáhnout kvality „poměru k věci, účastníkům či jejich zástupcům“. Námitka stěžovatele spočívající v tom, že z usnesení Nejvyššího správního soudu neplyne odpověď na otázku, zda JUDr. Josef Baxa, popřípadě některý ze soudců volebního senátu jsou členy svobodných zednářů, je pro posouzení namítané podjatosti zcela bezpředmětná až absurdní.

Neprovedení stěžovatelem navržených důkazů v řízení před Nejvyšším správním soudem (výslech zaměstnankyň ministerstva a vedoucí pobočky České pošty v Přešticích) nebylo dle Ústavního soudu – s ohledem na jejich vypovídací hodnotu ve vztahu k dokazované skutečnosti – způsobilé zasáhnout do práva stěžovatele na spravedlivý proces, resp. do principu rovnosti zbraní, neboť skutečnosti, jež měly být navrhovanými důkazy prokázány, byly dostatečně zjištěny jinými provedenými důkazy.

Ústavní soud sdílí přesvědčení Nejvyššího správního soudu, že se stěžovateli nepodařilo jím navrženými důkazy zpochybnit obsah volební dokumentace způsobem, který by mohl zároveň zpochybnit výsledek voleb. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud mohl rozhodnout, aniž by ve věci nařizoval jednání.

K tvrzení stěžovatele, že nebyl seznámen s obsahem správního spisu, Ústavní soud podotýká, že stěžovatel sám svým podpisem stvrdil obsah protokolu, sepsaného zaměstnankyní ministerstva dne 20. 11. 2017, dle něhož nahlížel do spisu, včetně petičních archů a pořídil si fotodokumentaci.

A konečně Ústavní soud nemohl akceptovat ani ničím nepodloženou námitku, týkající se údajné diskriminace stěžovatele ze strany Nejvyššího správního soudu na základě jeho amerického občanství.

Kontakt

  • Ústavní soud (Brno, 10.1. 2018, TZ 6/2018)
  • Joštova 8, 660 83 Brno 2
  • Telefon: (+420) 542162111
  • Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169
  • Elektronická podatelna: podani@usoud.cz
  • Web: http://www.usoud.cz/



Tisková zpráva je součástí Katalogu firem a představuje placené reklamní sdělení.