RBVZ Russkij Vitjaz
Z Multimediaexpo.cz
| Russkij Vitjaz | ||
.jpg)
| ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | Russkij Vitjaz | |
| Výrobce | Igor Sikorsky | |
| Konstruktér | Igor Sikorsky | |
| První let | 10. 5. 1913 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | 1913 | |
| Vyrobeno | 1 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Rusko | |
Russkij Vitjaz byl první čtyřmotorový letoun na světě. Navrhl ho a postavil Igor Sikorsky v Rusku na jaře roku 1913.
Sikorsky koncipoval Russkij Vitjaz v roce 1911, avšak odborníci a média na celém světě předpovídaly úplné selhání tohoto projektu, pozorovatelé byli přesvědčeni, že letadlo s takovými rozměry nemůže nikdy opustit zemi. 10. května 1913 však museli přiznat, že se mýlí, protože letoun poprvé vzlétl.
Russkij Vitjaz získal v létě 1913 mezinárodní rekord ve vytrvalosti, když se sedmi lidmi na palubě létal hodinu a čtyřiapadesát minut.
Letadlo však bylo 11. září 1913 zcela zničeno. Při konkurzu vojenských letadel na petrohradském letišti se prolétávajícímu francouzskému letounu Meller 2 utrhl rotační motor a jako obrovská bomba dopadl na jeho levé křídlo...
Obsah |
Technický popis
Russkij Vitjaz byl celodřevěný čtyř-příhradový dvouplošník s pevným podvozkem, zcela zakrytou kabinou pro posádku i cestující, a s pohonem čtyřmi pístovými motory.
Trup
Dřevěná příhradová konstrukce trupu měla obdélníkový průřez. Podélníky tvořily jasanové lišty 40 x 40 mm, jednotlivé vzpěry byly vyrobeny z borovice a výztuhy z překližky 4 mm. Jednotlivé díly byly spojovány ocelovým plechem. Trup byl na přídi široký 1,4 metru a zúžoval se až na 0,6 m na konci. Výška trupu bez kabiny byla na přídi 0,9 m. Zadní část trupu byla potažena plátnem. Příď letounu byla potažena překližkou s vrchní mahagonovou dýhou. Přední část trupu tvořila otevřený balkón pro pozorovatele, za ním následovala zakrytá kabina vysoká 1,85 m a dlouhá 5,75 m se vstupními dveřmi a velkými okny. Kabina měla dřevěnou kostru, překližkový potah a oplechovanou střechu. V přední části kabiny byly dvě sedadla pilotů (vedle sebe) s dvojitým řízením. Dveřmi oddělená kabina pro cestující nabízela plátěné sedačky a malý dřevěný stolek.
Křídla
Křídla byla čtyřpříhradová, dvounosníková s tenkým klenutým profilem. Nosníky z lišt 18-20 mm měly bočnice z překližky silné 5 mm. Sestavený nosník měl průřez 50 x 90 mm. Žebra byla vyrobena z lišt a překližky. Křídla byla potažena speciálním plátnem. Horní křídla měla krátká křidélka. Celý nosný systém byl vyztužen ocelovými dráty.
Ocasní plochy
Kostrukce ocasních ploch se značně podobala křídlům. Pevný stabilizátor a pohyblivé výškové kormidlo. Směrovky byly plovoucí a měly speciální profil, který vylepšoval směrové ovládání letounu při vysazených motorech na jedné straně.
Motory
Pohonné jednotky tvořily čtyři čtyřválcové, kapalinou chlazené, spalovací motory Argus s výkonem po 74 kW pohánějící dvoulisté dřevěné vrtule o průměru 2,60 metru, přímo bez reduktoru. Každý motor měl vlastní spádovou palivovou nádrž, olejovou nádrž a chladič kapaliny. Celková zásoba paliva činila 150 kg. Motory byly uloženy na dolním křídle v první a třetí příhradě od trupu. Chod motorů, které se spouštěly ručně, se centrálně ovládal pákami přípustí v kabině.
Hlavní technické údaje
- Osádka: 3
- Délka: 20,0 m
- Rozpětí křídel:
- horní křídla: 27,0 m
- spodní křídla: 20,0 m
- Výška: 3,90 m
- Plocha křídla: 120 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 3 400 kg
- Vzletová hmotnost: 4 000 kg
- Max. vzletová hmotnost: 4 200 kg
- Pohon: 4 × motor Argus
- Výkon: 4 x 74 kW (100 hp)
- Maximální rychlost: 95 km/h
- Přistávací rychlost: 70 km/h
- Dolet: 170 km
- Dostup: 600 metrů
Literatura
- Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |