Svatý Antonínek

Z Multimediaexpo.cz


Blatnická hora nebo též Svatý Antonínek (350 m) je kopcovitý výběžek Bílých Karpat, na kterém se nachází významné poutní místo – poutní kaple sv. Antonína Paduánského. Nachází se mezi obcemi Ostrožská Lhota a Blatnice pod Svatým Antonínkem, 14 km jižně od Uherského Hradiště, na hranici okresů Uherské Hradiště a Hodonín a současně Zlínského a Jihomoravského kraje.

Obsah

Historie

Dějiny kaple

Za vznikem poutní kaple stál sám kníže a majitel ostrožského panství Hartmann z Lichtenštejna, který 21. dubna 1662 požádal arcibiskupskou konzistoř v Olomouci o povolení ke stavbě kaple na tomto kopci, čímž doufal odvrátit nepřízeň počasí, která panovala v kraji a často ohrožovala úrodu. Souhlas obdržel po několika urgencích v roce 1668, kdy byl také položen základní kámen kaple zasvěcené sv. Antonínu Paduánskému. Stavba byla dokončena roku 1670. Náboženský charakter ovšem mělo místo již dříve, protože podle zprávy vyšetřovací komise stával na místě, na kterém byla později postavena kaple, velmi starý kříž. V roce 1697 byla k původně kruhové stavbě přistavěna chrámová loď pod vedením italského stavitele Rezzyho. Na výstavbě se v rámci roboty podíleli obyvatelé Blatnice, Ostrožské Lhoty a Hluku. Při kompletní renovaci kaple v roce 1743 byl při vrcholu kopce odkryt vodní pramen, což mělo za následek zázračná uzdravení a zvýšení zájmu o toto poutní místo. Následkem reforem císaře Josefa II. byla v roce 1786 kaple zrušena, odsvěcena a z větší části rozebrána. Opravy a znovuuvedení do provozu se dočkala teprve roku 1819. Další úpravy probíhaly na konci 19. století (umístění obrazu sv. Antonína lidového malíře Josefa Hány zvaného "pantáta maléř"), na přelomu 19. a 20. století (mj. hlavní oltář a svěcení kaple) a ve 30. letech 20. století (generální oprava kaple). V roce 2008 byl společnou iniciativou Římskokatolické farnosti Blatnice pod Svatým Antonínkem, Matice svatoantonínské a Mikroregionu Ostrožsko uveden do provozu polní oltář a další zázemí pro konání bohoslužeb po straně kaple.

Poutní tradice a zázraky

Tradice poutí na Svatý Antonínek začala bezprostředně po vystavění kaple, první se konala 13. června 1670. V roce 1672 se uvádí účast 5000 poutníků. K opětovnému posílení poutí ke Svatému Antonínku a obecného zájmu o toto místo došlo v důsledku zázračných uzdravení, kterými se zabývala arcibiskupská konzistoř a ke kterým došlo v letech 1748-1749 v důsledku objevení údajně léčivého pramene v blízkosti kaple při opravách krátce předtím. V rozporu s lidovou tradicí (šířenou i některými psanými zdroji[1]), která hovoří o vystavění kaple na místě již existujícího pramene, jehož prostřednictvím se uzdravil knížecí chlapeček, objevili podle dochovaných dokumentů pramen dělníci hledající vodu k hašení vápna. Modlitbami ke sv. Antonínu v kombinaci s pitím vody z pramene či omývání nemocných částí těla v ní zde podle dochovaných svědectví došlo k zázračným uzdravení mnoha nemocných poutníků. Tradici poutí přerušila devastace kaple v letech 1786-1819, následně byla obnovena a velkých rozměrů poté nabyla zvláště v 70. letech 19. století v souvislosti s českým národním hnutím, kdy se v roce 1871 na Svatém Antonínku konal tábor lidu o účasti 30 000 lidí. Během komunistického režimu byl význam poutního místa potlačován a věřícím byla účast na pouti různými prostředky znesnadňována. Po pádu komunismu byla tradice poutí opět bez omezení obnovena.

Poutě

Poutě se konají pravidelně v den svátku sv. Antonína vždy 13. června (místní pouť) a o bezprostředně následující neděli (hlavní pouť), dále pak dva týdny na to (druhá hlavní pouť), o poslední neděli v srpnu (děkovná pouť), poslední sobotě v říjnu (dušičková pouť). Mše svaté o poutích se konají v 8:00, 9:00 a 10:15. V letním období se zde v 15:00 konají nedělní mše svaté.

Významné osobnosti

Kaple a spojená poutní tradice inspirovali malíře Jožu Úprku z nedalekého Kněždubu k namalování obrazu „Pouť u svatého Antonínka“, za který v roce 1893 obdržel na pařížském Salonu ocenění Mention honorable a získal tak známost v zahraničí. V den svěcení kaple a nového oltáře 30. května 1905 kázal před kaplí Antonín Cyril Stojan, pozdější arcibiskup olomoucký. Za druhé světové války a znovu v letech 1968-1970 na Svatém Antonínku působil a o zvelebování poutního místa se staral kněz Antonín Šuránek. Dnes má správu poutního místa na starost římskokatolická farnost v Blatnici pod Svatým Antonínkem a poutí se účastní kněží z Blatnice a Ostrožské Lhoty, jakož i další kněží z regionu a často také olomoucký arcibiskup.

Literatura a zdroje

  • TEŤHAL, Vladimír. Svatý Antonínek. Blatnice pod Svatým Antonínkem : Římskokatolická farnost Blatnice pod Sv. Antonínkem, 2008. ISBN 9788025421376.  
  • Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc: fond Arcibiskupská konsistoř Olomouc (ACO), signatura G3, stavby kostelů a kaplí Blatnice, karton 4801
  1. ↑ Neoficiální internetové stránky o Blatnici: Sv. Antonínek - Historie

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Svat%C3%BD_Anton%C3%ADnek“