Drahomír Kolder

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-109, Berlin, VI. SED-Parteitag, 1.Tag, Kolder.jpg|thumb|240px|Drahomír Kolder (1963)]] [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-101, Berlin, VI. SED-Parteitag, Kolder, Warnke.jpg|thumb|240px|Drahomír Kolder (vlevo, 1963)]] '''Drahomír Kolder''' (* [[29. prosinec|29. prosince]] [[1925]], [[Ostrava]], † [[20. srpen|20. srpna]] [[1972]], [[Praha]]) byl [[Česká republika|český]] a [[Československo|československý]] politik [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], [[únor 1948|poúnorový]] poslanec [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národního shromáždění ČSSR]] a poslanec [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního&nbsp;shromáždění]] za&nbsp;[[normalizace]]. Působil i jako ministr vlády [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Jde o jednu z hlavních postav kolaboračního promoskevského proudu v KSČ během [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce [[1968]]. == Biografie == Zastával četné stranické posty. [[XI. sjezd KSČ]] ho zvolil za kandidáta [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. Plným členem ÚV KSČ se stal převodem k 22. červnu 1961. [[XII. sjezd KSČ]], [[XIII. sjezd KSČ]] a [[XIV. sjezd KSČ]] ho ve funkci potvrdil. V letech 1954–1958 byl vedoucím oddělení ÚV KSČ, v letech 1958–1962 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Ostravě. V období červen 1961 – prosinec 1962 byl kandidátem na členství v [[politbyro|politickém byru]] ÚV KSČ. Členem politbyra se stal v prosinci 1962 a post zastával až do srpna 1968. V období červen 1966 – srpen 1968 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období i tajemníkem ÚV KSČ.<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = www.cibulka.net | titul = Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 | url = http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150129022452/http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm | datum archivace = 2015-01-29 | nedostupné = ne }}</ref> V roce 1962 stanul v čele stranické komise (takzvaná [[Kolderova komise]]), která se zabývala rehabilitacemi lidí stíhaných během stalinských čistek v 50. letech. Její činnost se ovšem týkala pouze pronásledovaných členů KSČ. Umožnila nicméně soudní rehabilitaci více než 400 osob, včetně lidí odsouzených v 50. letech v rámci [[Proces se Slánským|procesu s Rudolfem Slánským]].<ref>{{Citace monografie | titul = kol. aut.: Politické strany, 1938–2004 | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 2005 | isbn = 80-7239-179-8 | strany = 1255 | jazyk = česky }}</ref> Výsledky Kolderovy komise publikované roku 1963 měly i personální dopady. Z funkcí odešli četní představitelé KSČ z 50. let ([[Karol Bacílek]] nebo [[Bruno Köhler]]) a v KSČ se uvolnil prostor pro mladší, reformně orientované a méně dogmatické politiky.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 436, 441–442 | jazyk = česky }}</ref> Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve [[Volby do Národního shromáždění 1960|volbách roku 1960]] byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za [[Severomoravský kraj]]. Mandát získal i ve [[Volby do Národního shromáždění 1964|volbách v roce 1964]]. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1960ns/rejstrik/jmenny/k.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/rejstrik/jmenny/ka.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = osaarchivum.org | titul = BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections | url = http://www.osaarchivum.org/files/holdings/300/8/3/text/17-1-99.shtml | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2012-02-10 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160308221838/http://osaarchivum.org/files/holdings/300/8/3/text/17-1-99.shtml | datum archivace = 2016-03-08 | nedostupné = ano }}</ref> K roku 1968 se profesně uvádí jako tajemník ÚV KSČ z obvodu [[Havířov]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = 26. schůze | url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/026schuz/kniha/prilohy/priloh01.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref> Na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966 patřil společně s pozdějšími politiky pražského jara ([[Alexander Dubček]], [[Josef Smrkovský]]) k reformnímu křídlu, které kritizovalo ekonomické a politické rysy vlády [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]].<ref name="rfr1">{{Citace monografie | titul = kol. aut.: Politické strany, 1938–2004 | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 2005 | isbn = 80-7239-179-8 | strany = 1256, 1258 | jazyk = česky }}</ref> V prosinci 1967 pak během klíčového zasedání předsednictva ÚV KSČ podpořil odchod Novotného z postu prvního tajemníka KSČ.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 464 | jazyk = česky }}</ref> Během [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce 1968 se ovšem profiloval jako výrazný protireformně zaměřený politik. Zpočátku roku 1968 takticky spolupracoval s reformátory, ale později patřil do úzké skupiny konzervativních, protireformních funkcionářů KSČ, kteří vytvořili tzv. [[zvací dopis]], jenž předcházel [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]].<ref name="rfr1" /> Patřil do okruhu prosovětské kolaborační levice, která se podle původního plánu měla hned 21. srpna ujmout moci coby dělnicko-rolnická vláda. Plán ovšem nevyšel, protože ÚV KSČ se postavilo proti okupaci a kolaborační frakci izolovalo. Drahomír Kolder a [[Vasil Biľak]] byli jediní členové předsednictva ÚV KSČ, kteří nehlasovali pro rezoluci ÚV KSČ, jež odsuzovala vpád vojsk do ČSSR.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 500–501 | jazyk = česky }}</ref> Bezprostředně po invazi sice byl jako představitel kolaborační prosovětské skupiny odstaven ze stranických funkcí [[Vysočanský sjezd KSČ|Vysočanským sjezdem KSČ]]<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 502 | jazyk = česky }}</ref>, ale s nástupem [[normalizace]] jeho politická kariéra pokračovala, i když sovětské vedení pochopilo, že nemůže úspěch své strategie založit na otevřených kolaborantech jeho typu.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 504, 546 | jazyk = česky }}</ref> Zastával pak tedy středně významné posty na stranických a vládních úrovních. Od září 1969 do května 1971 byl členem byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Zastával i vládní posty.<ref name="funkce KSČ" /> V [[Třetí vláda Oldřicha Černíka|třetí vládě Oldřicha Černíka]] a v následující [[První vláda Lubomíra Štrougala|první vládě Lubomíra Štrougala]] i [[Druhá vláda Lubomíra Štrougala|druhé vládě Lubomíra Štrougala]] byl v letech 1969–1972 ministrem s funkcí předsedy [[Výbor lidové kontroly|Výboru lidové kontroly]]. Po [[federalizace Československa|federalizaci Československa]] usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Havířov). Mandát získal i ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1971|volbách roku 1971]] a v parlamentu setrval do své smrti roku 1972. Jako náhradník pak místo něj nastoupil [[Miroslav Čapka]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1969fs/rejstrik/jmenny/sl/k.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1971fs/rejstrik/jmenny/sl/k.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref> Při oficiální posmrtné vzpomínce během zasedání Federálního shromáždění bylo konstatováno, že „v krizovém období let 1968 a 1969 se významně podílel na porážce pravicových sil“. ''In memoriam'' mu byl udělen [[Řád republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = 4. schůze | url = http://www.psp.cz/eknih/1971fs/slsn/stenprot/004schuz/s004001.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-02-10 }}</ref> == Zajímavost == V roce 1950 podala Alžběta Nohelová z Orlové stížnost na zkrácení vojenské prezenční služby Drahomíru Kolderovi.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Protokol osobního sekretáře prezidenta republiky: Oznámení, žádosti a stížnosti v záležitostech soukromých apod. (strana 33) | url = https://www.prazskyhradarchiv.cz/file/edee/archivni_pomucky/protokol_os.pdf | vydavatel = Archív Kanceláře prezidenta republiky | místo = Praha | datum přístupu = 2026-02-17 }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=283&id=2131 PSP.cz – Drahomír Kolder] * [https://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_kolderd.php Na serveru Totalita.cz] * [https://web.archive.org/web/20190525042700/http://www.sds.cz/docs/prectete/pasaz/dko_jpzz.htm Archive.org – Ukázka z diskuse na politbyru ÚV KSČ v roce 1962] * Zemřel soudruh Drahomír Kolder. ''Československý filmový týdeník 1425/2379'' [online]. 1972 [cit. 2022-10-07]. [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-filmovy-tydenik/222562262700032/ Dostupné online.] {{Commonscat|Drahomír Kolder}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Kolder, Drahomír}} [[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]] [[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] [[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]] [[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]] [[Kategorie:Kolaborace]] [[Kategorie:Muži]]

Návrat na stránku „Drahomír Kolder“.