Rakovina

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Normal cancer cell division from NIH cs.png|thumb|Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí - apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanizmům apoptózy jen omezeně vnímavé.]] '''Rakovina''' nebo též '''nádorové onemocnění''' je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá [[populace]] vlastních [[buňka|buněk]] organismu se vymkne kontrole a začně relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, anebo se případně alespoň seberozložit [[apoptóza|apoptózou]]. Bujení pak může být naprosto neškodné (např. [[bradavice]]), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé [[nádor]]y [[krev|krve]] - některé [[leukémie]]). Obvykle se považuje za projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. [[metastáza|metastázy]]; výjimku z tohoto pravidla představují maligní [[nádor]]y [[mozek|mozku]], které jen vzácně zakládají metastázy. == Vznik nádorů == Nádor může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch [[tkáň|tkáních]], kde se nejvíce množí buňky ([[dýchací soustava]], [[trávicí soustava]]) a nebo kde jsou buňky stimulovány [[hormon]]y ([[prostata]], [[vaječník]]y, [[prs]]y). === Vliv prostředí a životního stylu === Vliv prostředí a životního stylu je patrný u většiny nádorových onemocnění. Nejvíce je prozkoumaný u nejčastějších nádorových onemocnění. Známá je např. souvislost [[kolorektální karcinom|kolorektálního karcinomu]] např. s nadbytečným příjmem energie (především alkoholu), nedostatkem pohybu nebo nízkým příjmem vlákniny, ale např. i s kouřením, [[bronchogenní karcinom|bronchogenního karcinomu]] s kouřením nebo [[karcinom prsu|karcinomu prsu]] s tím, že žena neměla děti. === Vliv tělesných proporcí === Pro nadváhu (větší [[BMI]]) je pozorován zvýšený výskyt nádorů jako např. kolorektální karcinom. Ale i pro samotnou vyšší postavu roste pravděpodobnost výskytu s výškou postavy (u žen v průměru pro všechny nádory o 16% na 10 cm výšky, pro [[melanom]] dokonce 32% na 10 cm)<ref>http://www.thelancet.com/journals/lanonc/article/PIIS1470-2045(11)70154-1/fulltext#article_upsell - Height and cancer incidence in the Million Women Study: prospective cohort, and meta-analysis of prospective studies of height and total cancer risk</ref>. === Vliv věku === V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanizmů [[DNA]], v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují [[nádor]]y [[mozek|mozku]] a [[leukémie]], u dospělých má nejčastější výskyt [[melanom]] následovaný [[nádor]]y [[tlusté střevo|tlustého střeva]], [[plíce|plic]], [[prso|prsu]] a [[prostata|prostaty]]. === Molekulární podstata vzniku nádorů === {{Hlavní článek|Molekulární biologie nádorů}} Základem deregulace buněčné proliferace vedoucí k nekontrolovanému množení buněk je [[mutace]] [[DNA]]. Mutaci mohou způsobit různé faktory: * biologické - některé viry (např. [[EBV]] může vést ke vzniku Burkittova [[lymfom]]u) nebo [[helmint]]i ([[motolice thajská]] a [[motolice žlučová]] jsou příčinou [[cholangiokarcinom]]u, ''[[Schistosoma haematobium]]'' může způsobit nádor močového měchýře)<ref>{{Citace periodika |autor=Laha T., Pinlaor P., Mulvenna J., Sripa B., Sripa M., Smout M J., Gasser R. B., Brindley P. J., Loukas A |titul=Gene discovery for the carcinogenic human liver fluke, Opisthorchis viverrini |periodikum =BMC Genomics |ročník=8 |číslo= |strany=189 |rok=2007 |pmid=17587442 |doi=10.1186/1471-2164-8-189 |url=http://www.biomedcentral.com/1471-2164/8/189}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=Mayer D. A., Fried B |titul=The role of helminth infections in carcinogenesis |periodikum=Adv. Parasitol. |ročník=65 |číslo= |strany=239–96 |rok=2007 |pmid=18063098 |doi=10.1016/S0065-308X(07)65004-0 |url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0065-308X(07)65004-0}}</ref> * chemické - působení [[mutagen]]ů a [[karcinogen]]ů * fyzikální - záření o vysoké energii, zejm. ionizující ([[UV]], [[rentgenové záření]], [[gama záření]], částice z jaderného rozpadu,..) * hormonální - dlouhotrvající hormonální stimulace některých tkání může způsobit jejich přeměnu v nádor Obvykle se rozlišují tři skupiny zasažených genů: * [[Protoonkogen]]y - geny, jejichž normální funkcí je stimulace růstu. Mutovaný gen je zvýšeně aktivní. * [[Tumor supresorový gen|Tumor supresorové geny]] - geny, jejichž normální funkcí je útlum růstu. Mutovaný gen je neaktivní. * [[Mutátorový gen|Mutátorové geny]] - geny, jejichž funkcí je [[oprava DNA|oprava poškozené DNA]]. Mutovaný gen je neaktivní a způsobí zrychlení mutační rychlosti === Vliv dědičnosti === I když je nádorové onemocnění podmíněno většinou získanými změnami v genetickém materiálu, existují i podstatně vzácnější formy dědičné. Jedná se např. o mutaci jednoho z [[gen]]ů [[BRCA-1]] nebo [[BRCA-2]], která je zodpovědná za zvýšený familiární výskyt nádorů [[prs]]u a [[vaječník]]u, nebo o mutaci genu [[adenomatosis polyposis coli|APC]], která je zodpovědná za familiární [[polyp (lékařství)|polypózu]] tlustého střeva (mnohočetný výskyt polypů, tedy jakýchsi výrůstků [[sliznice]]) s téměř 100% zvratu v [[kolorektální karcinom]]). Někdy je situace méně zřejmá, některé nádory vykazují vyšší výskyt v určitých rodinách, ale nejde o jednoduchou [[Mendelovy zákony|mendelovskou dědičnost]]. Pravděpodobně se jedná o kombinaci vlivu několika genů a vlivu některých rodinných zvyklostí (např. zvláštnosti kuchyně) nebo některých místních specifik (''Např. byl popsán případ široké rodiny s četným výskytem nádorových onemocnění [[trávicí soustava|trávicí soustavy]], onemocnění postihovalo i nepříbuzné členy rodiny. Při důkladném šetření se zjistilo, že jeden z postižených je zaměstnanec Českých drah a výhodně kupuje likvidované dřevěné pražce. Dřevo z pražců pak používali mimo jiné k poměrně častému grilování.'' {{chybí zdroj}}). Vliv dědičnosti slábne s věkem a pro účely [[anamnéza|anamnézy]] se obvykle uvažuje jako hranice mezi nádorem vzniklým bez vlivu dědičnosti věk 50 let. V praxi to tedy znamená především to, že pro individuální riziko pacienta mají význam nádory u pokrevních příbuzných vzniklé do cca. 50 let jejich věku.<ref name="Chrobak2003">{{Citace monografie | příjmení = Chrobák | jméno = Ladislav | titul = Propedeutoka vnitřního lékařství | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-247-0609-1 | jazyk = cs }}</ref> == Obecné rozdělení nádorů == Nádory lze dělit z několika hladisek. Základní dělení je dělení podle tkáně, ze které vycházejí - viz [[dělení nádorů podle histiogeneze]]. Nádory lze dělit i podle jejich biologického chování na: * '''nepravé nádory''' = pseudotumory ** [[hypertrofie]] ** [[hyperplazie]] ** [[cysta (lékařství)|cysta]]. Cysty patří mezi nepravé nádory. Výjimkou je nádorová cysta, která je přímo součástí nádoru. ** uloženina patologického materiálu ** zánětlivý pseudotumor *** např. [[Schlofferův tumor]] *** např. [[adnextumor]] ** [[harmacie]] = tkáň nezapojená do struktury orgánu. (Ale z harmacie může vzniknout ''pravý'' nádor '''[[harmatom]]''', např. chondroharmaton plic.) ** [[choristie]] = heterotopie = shluky buněk v místech, kde se normálně nevyskytují. (Ale z choristie může vzniknout pravý nádor '''[[choristom]]'''.) * '''pravé nádory''' ** '''benigní = nezhoubné''' = nezakládá dceřiná ložiska a roste omezeně, ale při růstu může utlačovat okolní tkáně. Více se podobají původní tkáni. ** intermediární (též semimaligní, borderline tumory) = rozhraní mezi zhoubnými a nezhoubnými nádory, někdy tvoří metastázy. ** '''maligní = zhoubné''' = při růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska = '''metastázy'''. Mikroskopicky připomínají nezralé tkáně. Dělení pravých nádorů na benigní a maligní pochází z chirurgie, benigní nádory jsou totiž obvykle lépe opouzdřeny a snadno se určí hranice pro jeho odstranění. Naopak maligní nádory často prorůstají do okolí a hranice chirurgického výkonu je obtížně určitelná. Při klasifikaci nádorů se používají některé speciální pojmy: * '''Typing''' je stanovení [[dělení nádorů podle histiogeneze|histologického typu]] nádoru * '''Grading''' je stanovení stupně ztráty podobnosti nádoru s původní tkání * '''Staging''' je stanovení klinické pokročilosti onemocnění === Klasifikace nádorů ICD-O === Jde vlastně o klasifikaci podle typingu a gradingu nádoru. Každý pravý nádor je podle svého dělení [[nádorů podle histiogeneze|histologického typu]] označen číselným kódem v rozsahu M-8000 až M-9999. Za kód se píše zlomek a dvojčíslí, jehož první číslice charakterizuje biologické vlastnosti (1=benigní,...), druhé číslo vyjadřuje stupeň diferenciace, tedy podobnost s původní tkání, ze které nádor vznikl; např. kód M-8900/32 označuje rhabdomyosarkom (nádor z příčně pruhované svaloviny), maligní a primární (tj. nejde o metastázu - kód 3) a středně diferencovaný (tedy kód 2). === Klasifikace TNM === Klasifikace TNM představuje staging nádorového onemocnění. Určují se tři parametry: * '''T''' - velikost primárního tumoru ** '''TX''' - nelze posoudit ** '''TO''' - bez známek primárního nádoru ** '''TIS''' - ''tumor in situ'' ** '''T1-4''' - podle velikosti, konkrétní rozsah je pro každý typ nádoru jiný * '''N''' - postižení lymfatických uzlin, do kterých odtéká lymfa z postižené oblasti (regionální uzliny) ** '''NX''' - nelze posoudit ** '''N0''' - bez známek postižení ** '''N1-3''' - podle rozsahu a počtu postižených uzlin, konkrétní rozsah je pro každý typ nádoru jiný * '''M''' - přítomnost vzdálených metastáz ** '''MX''' - nelze posoudit ** '''M0''' - bez známek vzdálených metastáz ** '''M1''' - prokázány vzdálené metastázy, někdy se i dále určuje: *** M1PUL - vzdálené metastázy v plicích *** M1OSS - vzdálené metastázy v kostech *** M1HEP - vzdálené metastázy v játrech *** M1BRA - vzdálené metastázy v mozku *** M1LYM - vzdálené metastázy v lymfatických uzlinách *** M1MAR - vzdálené metastázy v kostní dření *** M1PLE - vzdálené metastázy v pohrudniční dutině *** M1PER - vzdálené metastázy v pobřišniční dutině *** M1ADR - vzdálené metastázy v nadledvinách *** M1SKI - vzdálené metastázy v kůži *** M1OTH - jiné vzdálené metastázy Staging podle TNM se provádí dvakrát. Nejprve jako diagnostický na základě nálezů získaných před léčením (TNM, cTNM) a posléze patologický získaaný vyšetřením materiálu získaného při operaci (pTNM). == Projevy nádorů == === Lokální projevy === [[Nádor]] se může projevit komplikacemi v místě svého růstu, např. útlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce orgánu. Projev pak bude charakteristický podle lokalizace, příklady některých manifestací: * '''nádor [[tlusté střevo|tlustého střeva]]''' - krev ve stolici, zácpa * '''nádor [[prostata|prostaty]]''' - časté močení, menší proud moči * '''nádor [[plíce|plic]]''' - kašel, vykašlávání krve * '''nádor [[prs]]u''' - lokální zduření * '''nádor [[pankreas|slinivky břišní]]''' - poruchy trávení, žloutenka * '''nádor [[játra|jater]] - žloutenka, zvětšení jater * '''nádor [[mozek|mozku]] - epilepsie, bolest hlavy * '''nádory [[kostní dřeň|krvetvorné tkáně]]''' ([[leukémie]] a [[lymfom]]y) - horečka, krvácení, těžké infekce * '''[[nádory ledvin]]''' - krev v moči, bolest v boku či v zádech, hmatné zvětšení ledviny Terminologicky je lokálním projevem nádoru i projev z růstu metastáz. === Celkové projevy === Kromě toho, že [[nádor]] roste v místě, různou měrou ovlivňuje celkový stav organizmu. Projevují se necharakteristické příznaky jako silné noční pocení, nechutenství a úbytek hmotnosti. === Paraneoplastický syndrom === {{Podrobně|Paraneoplastický syndrom}} Paraneoplastický [[syndrom]] představuje všechny [[symptom]]y provázející nádorové onemocnění, které přímo nesouvisí s růstem primárního ložiska nebo se vznikem či růstem metastáz. Konkrétní paraneoplastický [[syndrom]] obvykle nesouvisí s jedním nádorem a naopak jeden nádor se může projevit různými paraneoplastickými syndromy. Přesto se některé paraneoplastické syndromy vyskytují častěji u některých konkrétních [[nádor]]ů a tak se mohou stát vodítkem v [[diagnostika|diagnostice]]. === Posouzení zhoubnosti nádoru === K posuzování malignity nádoru jsou určující především tyto faktory: * stupeň tkáňové dediferenciace * stupeň buněčné anaplasie - poměr jádro/plazma, jádro/jadérko, bazofilie plazmy * počet a druh mitóz Jednotlivé změny jsou rozdílně významné ve specifických případech a jsou základem pro tzv. '''grading nádorů'''. === Nádorové markery === Nádorové markery představují látky, které jsou produkovány nádorovými buňkami. Tyto přecházejí do tělesných tekutin (krevní sérum, moč), kde je lze prokázat (detekce je založena na přítomnosti nádorových antigenů, hormonů, enzymů etc.) Markerů lze využít i ve sledování možné recidivy. Někdy ovšem mohou nádorové buňky začít vytvářet populaci dediferenciovaných buněk bez markerů. == [[Prevence]] nádorových onemocnění == === Primární prevence === Pojem '''primární prevence''' znamená zábrana kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organizmu proti působení tohoto činitele. Protože na vzniku [[nádor]]u se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky představují rizikové faktory pro rozvoj nádorů zejména [[kouření]], nadměrné pití [[alkoholické nápoje|alkoholu]], nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek [[vláknina|vlákniny]] v potravě, expozice některým chemikáliím (tzv. [[karcinogen]]ům), expozice [[ionizující záření|ionizujícímu záření]] a vrozené dispozice. Prakticky tak představuje primární prevencí nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholizmu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém. === Sekundární prevence === '''Sekundární prevece''' znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Řada nádorů dokáže růst skrytě i po dobu 5-10 let do objevení se klinických obtíží (nežli pacient přijde s obtížemi k lékaři) a po značnou část této doby jsou nejen '''léčitelné''' ale často i '''kompletně vyléčitelné'''. Základem sekundární prevence je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos - tedy částka vydaná za celoplošný [[screening]] musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.: * pravidelné [[gynekologie|gynekologické]] prohlídky - ''vyhledávání nádorů [[děloha|děložního čípku]]'' * samovyšetření prsu a [[mammografie]] - ''vyhledávání nádorů prsu'' * test na krev ve stolici - ''vyhledávání nádorů tlustého střeva'' * palpace [[per rectum]] - ''vyhledávání nádorů tlustého střeva a [[prostata|prostaty]]'' * vyšetřování [[PSA]] v krvi - ''vyhledávání nádorů [[prostata|prostaty]]'' Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedy [[praktický lékař]] nebo ambulantní [[gynekolog]]. === Terciární prevence === '''Terciární prevence''' znamená předcházení dalším škodám v důsledku onemocnění nebo i terapie. V [[onkologie|onkologii]] se terciární prevencí obvykle myslí další sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu nového vzplanutí choroby (relaps). Terciární prevenci má obvykle na starosti [[onkologie|onkolog]], používá se pro ni pojem '''dispenzární péče'''. == Diagnostika nádorového onemocnění == Diagnostika nádorového onemocnění je mnohdy svízelná. Pacient obvykle přichází s nespecifickými problémy a není vzácností, že prvním projevem nádoru mohou být až komplikace způsobené růstem metastáz. Lékař by proto měl pacienta důkladně klinicky vyšetřit a pátrat po tuhých útvarech (např. na kůži, v prsu, v břiše nebo v konečníku). Cennou informaci poskytne i [[biochemie|biochemické]] vyšetření. Pro pátrání po nádoru se s výhodou využívají zobrazovací metody - [[skiagrafie|rentgen]], [[CT]], [[magnetická rezonance]], [[sonografie|ultrazvuk]] (sonografie) i metody [[nukleární medicína|nukleární medicíny]] - [[scinfigrafie]] a někdy i [[Pozitronová emisní tomografie|PET]]. Konečnou diagnózu lze však postavit až na [[biopsie|biopsii]] nádoru. Bioptický nález hodnotí [[histopatolog]] a kromě typu nádoru dnes vyšetří i některé molekulární charakteristiky nádoru, které lze využít i při volbě terapie. U některých nádorů (např. [[mozek]], [[ledviny]]) však nelze provést odběr vzorku nádoru k vyšetření. Takový nádor se pak operuje a vyšetření [[histopatolog]]em je urychleně provedeno během operace. == Terapie nádorového onemocnění == V terapii nádorů se obvykle rozlišují tzv. '''léčebné záměry''', které jsou určeny jednak typem a pokročilostí nádoru a jednak celkovým stavem nemocného: * '''kurativní záměr''' - Cílem léčby je nemocného vyléčit. Jako kritérium úspěšnosti terapie je pokládáno přežití bez návratu choroby po určitou dobu. U většiny nádorů je to 5 let, u některých pomalu rostoucích nádorů je to 10 let. * '''paliativní záměr''' - Cílem léčby je nemocného zbavit projevů onemocnění a zastavit nebo zpomalit růst nádoru. Takový nemocný může žít kvalitním životem i mnoho let nebo dokonce desetiletí. * '''symptomatický záměr''' - Nemocný je v takovém stavu, že není naděje ani na vyléčení ani na zastavení postupu onemocnění. Základem lékařské péče je snaha o udržení kvality života. Především je tišena případná bolest a jsou řešeny komplikace růstu nádoru. === Chirurgická léčba === [[chirurgie|Chirurgická]] terapie, tedy odstranění nádoru, byla po dlouhou dobu jedinou metodou léčby. I dnes platí, že největší naději na vyléčení má pacient s nádorem, který lze odoperovat. Kromě toho jsou chirurgické postupy využívány při řešení komplikací již neřešitelného nádoru. Uvádí se, že přibližné množství nádorové tkáně se kterou by se organizmus dokázal, za předpokladu, že jí uměl odlišit od zdravé tkáně, ještě sám vypořádat je jen asi 1 cm³. Převažující část pacientů však přijde k lékaři až v okamžiku, kdy je velikost nádoru již řádově větší a tim je víceméně dáno, že bez další, zejména výše uvedené chirurgické léčby, není kompletní vyléčení obvykle možné. === Chemoterapie === [[Chemoterapie]] je léčba vysokými dávkami [[cytostatika|cytostatik]], látek toxických pro [[buňka|buňky]]. Předpokladem je, že nádorové buňky jsou citlivější na toxické poškození než buňky zdravé. Skutečně některé nádory lze vyléčit jen použitím chemoterapie, jiné však na chemoterapii prakticky nereagují. Principem účinku některých cytostatik je například jejich toxicita pro buňku ve fázi dělení, rozmnožování. A protože buňky nádorů jsou charakteristické mimo jiné velmi rychlým dělením, jsou proto těmito látkami zranitelnější nežli zbytek organizmu, jehož buňky se ve valné většině tak rychle jako buňky nádorové nerozmnožují. Stejný princip vysvětluje i některé vedlejší účinky těchto léků, které postihnou pochopitelně i jiné rychleji se množící (obnovující) tkáně. Například střevní epitel, některé krevní buňky, buňky kožních adnex, pohlavní buňky. Takže se objevují průjmy, anémie, nebo leukopenie, vypadávání ochlupení, sterilita. Většina těchto nežádoucích účinků je vratná - reverzibilní, v léčbě se s nimi počítá a jejich projevy jsou zmírňovány, nebo předcházeny. Dávkování cytostatik a jejich kombinace se neustále vyvíjejí a zpřesňují, tak aby se dosáhlo co největšího efektu na nádorové buňky a přitom se udrženy nežádoucí účinky snesitelné a poškození organizmu pokud lze zanedbatelné. Důležité je někdy i správné načasování léčby. Například po odstranění některých typů nádoru prsu se případné zbylé mikrometastázy, jejichž růst byl po dobu existence hlavního nádoru suprimován (utlumen) do několika týdnů "probudí" a počnou růst. Po několika dalších týdnech se jejich růst opět utlumí a tím i citlivost na léčbu cytostatiky. V té době je tedy ve vhodných případech velmi důležité včas podat léčbu cytostatiky. === Radioterapie === {{Hlavní článek|Radioterapie}} Radioterapie je léčba ionizujícím zářením. Energie záření se předává do nádoru a nádor je tím poškozován. Opět se předpokládá, že nádorové buňky jsou citlivější k poškození a opět je nejčastější příčinou zranitelnost dělící se buňky zářením. Kromě toho lze záření aplikovat více či méně cíleně (například ozařování z mnoha směrů, kdy největší dávku záření absorbuje nádorová tkáň třeba i hluboko uložená). Jako zdroje záření se používají nejčastěji [[radionuklid]]y, vzácněji též [[lineární urychlovač]]e. Radioterapii můžeme rozdělit na: * '''teleradioterapii''', kdy je zářič mimo tělo pacienta. Rozlišujeme ** celotělové ozáření ** konformní radioterapie - je ozařována preferenčně oblast nádoru ** radiochirurgie - velká [[dávka záření]] je jen v ložisku - [[gamma nůž]], [[lineární nůž]] * '''brachyradioterapie''', kdy je zářič uvnitř těla pacienta. Lze rozlišit ** solidní zářič - jehla, zrnka radioaktivního materiálu,.. ** radiofarmaka - specialitou je použití radioaktivního [[Jod|jódu]] při [[nádor]]u [[štítná žláza|štítné žlázy]] === Termoterapie === [[Mikrovlnná termoterapie]] je léčebná metoda založená na likvidaci nádorové tkáně pomocí tepla. Je kombinovatelná s radioterapíí. === Imunoterapie === Imunoterapie je metoda využívající poznatku, že tělo může alespoň někdy reagovat prostřednictvím vlastního imunitního systému proti nádoru. V praxi se používá např. stimulace imunitního systému pacienta po odstranění nádoru močového měchýře tím, že se mu na určitou dobu do močového měchýře „nalijí“ [[BCG]] (bakterie používané jako očkovací látka proti [[tuberkulóza|tuberkulóze]]). === Hormonální terapie === Některé nádory, zejména nádory prsu, nebo prostaty, mohou být ve svém růstu nebo dokonce přežití závislé na přítomnosti určitých [[hormon]]ů. Podání látek působících proti těmto hormonům nebo zabránění tvorbě těchto hormonů (například odstraněním tkáně, ve které se příslušné hormony tvoří) tak mnohdy dojde ke zpomalení nebo zástavě růstu nádoru a někdy i k jeho zmenšování. Používá se i kombinace obou výše uvedených principů. === Biologická terapie === Na růstu nádoru se podílí více faktorů. Kromě růstu samotných nádorových buněk je důležité i např. vrůstání cév do nádoru. Ovlivnění procesů regulovaných tzv. lokálními hormony je podstatou biologické terapie. V praxi se používá dvou přístupů. Buď se podá látka, která zasahuje uvnitř buněk do signalizačních drah, nebo se podá látka blokující určitý [[receptor]] na povrchu buňky (obvykle [[protilátka]]). === Podpůrná terapie === Kromě řešení vlastního nádorového onemocnění hraje důležitou roli v onkologii i péče o komplikace nemoci a o psychiku pacienta. Podpůrná péče zahrnuje zejména: * terapii bolesti * péči o výživu * psychoterapii a sociální terapii * zajištění kvality života === Alternativní medicína === Vzhledem k časté špatné prognóze onkologických onemocnění se pacienti někdy obracejí k [[alternativní medicína|alternativní medicíně]]. Některé postupy nemocným neublíží, naopak mohou působit jako psychoterapeutická podpora (např. [[akupunktura]] nabo [[aromaterapie]]), jindy však může dojít k ohrožení pacienta buď přímo (různé drastické diety bez racionálního podkladu, odmítání onkologické terapie) nebo nepřímo (bylinné preparáty s nepředvídatelnými interakcemi s cytostatiky). === [[Homeopatie]] === Kapitolou samou pro sebe je použití [[homeopatie]], především pro její masovou rozšířenost. Lze najít velké množství odborně se tvářících článků prokazujících prospěšnost homeopatie jako doplňku ke standardní onkologické léčbě, nicméně v databázi [[PubMed]] lze nalézt (duben 2008) jen takové články, které buď jen popisují použití homeopatie, nebo konstatují, že přínos homeopatie je jen psychoterapeutický. Někteří homeopaté prezentují úspěšné [[kazuistika (lékařství)|kazuistiky]] {{chybí zdroj}}, což je ovšem podle pravidel [[Evidence Based Medicine|EBM]] jako důkaz téměř bezcenná informace<ref name="Gr2003">{{Citace monografie | příjmení = Greenhalgh | jméno = T. | titul = Jak pracovat s vědeckou publikací | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-247-0310-6 | strany = 201 | jazyk = cs }}</ref>. == Reference == <references/> == Literatura == * Klener P. et al.: Klinická onkologie. Galén/Karolinum, Praha 2002 * Petruželka L., Konopásek B.: Klinická onkologie. Karolinum, Praha 2003 == Související články == === O onkologii obecně === * [[Chemoterapie]], [[cytostatika]] * [[Nádor]] * [[Onkologie]] * [[Radioterapie]] * [[Dělení nádorů podle histiogeneze]] === Nádorová onemocnění === * [[Adenom hypofýzy]] * [[Bronchogenní karcinom]] * [[Karcinom děložního hrdla]] * [[Glioblastom]] * [[Hodgkinova choroba]] * [[Kaposiho sarkom]] * [[Karcinom pankreatu]] * [[Karcinom plic]] * [[Karcinom prsu]] * [[Karcinom tlustého střeva]] * [[Karcinom žaludku]] * [[Leukemie]] * [[Lymfom]] * [[Melanom]] * [[Meningeom]] * [[Nádory štítné žlázy]] * [[Neurinom]] * [[Retinoblastom]] == Externí odkazy == === Informační weby === * [http://www.linkos.cz/ Česká onkologická společnost při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně] * [http://www.svod.cz/ Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice] * (slovensky) [http://www.nor-sk.org/ Epidemiológia zhúbných nádorov v Slovenskej Republike] * [http://www.prevencenadoru.cz/ Informační web Prevence nádorů.cz] * [http://www.lecba-rakoviny.cz Informační web Léčba rakoviny.cz] * [http://www.onkologiecs.cz/ Odborný časopis Onkologie] * (anglicky) [http://www.cancer.gov/ National Cancer Institute (USA)] === Onkologická pracoviště === * [http://www.koc.cz/ Komplexní onkologické centrum 1.LF UK] * [http://www.mou.cz Masarykův onkologický ústav] * [http://www.uoc.muni.cz/ Univerzitní onkologické centrum Brno] * [http://www.ocol.cz/ Onkologické centrum Olomouc] * [http://www.onconet.cz/onkologie.jihlava/index.php Komplexní onkologické centrum Nemocnice Jihlava s kooperativní skupinou Vysočina] {{Šablona:Varování - Medicína}} {{Tumory}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Onkologie]] [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] [[Kategorie:Patologie]] [[Kategorie:Nádorová onemocnění]]

Návrat na stránku „Rakovina“.