Írán - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Freedom House“ textem „Freedom House“

2025-06-25T16:36:17Z

Nahrazení textu „Freedom House“ textem „Freedom House“

← Starší verze		Verze z 25. 6. 2025, 16:36
Řádka 434:		Řádka 434:
	\| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8057		\| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8057
	\| datum přístupu = 2011-08-15		\| datum přístupu = 2011-08-15
-	\| vydavatel = [[Freedom House]]	+	\| vydavatel = Freedom House
	\| jazyk = anglicky}}		\| jazyk = anglicky}}
	* {{Citace elektronické monografie		* {{Citace elektronické monografie

Sysop: + Aktualizace

2025-06-24T10:14:30Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 24. 6. 2025, 10:14
Řádka 44:		Řádka 44:
	\| předvolba = +98		\| předvolba = +98
	\| čas = +3:30		\| čas = +3:30
-	}}'''Írán''' ([[Perština\|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[muslim]]ský [[stát]] v [[Jihozápadní Asie\|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko\|Tureckem]], [[Arménie\|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv\|Perského zálivu]] a [[Arabské moře\|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře\|Kaspické]].	+	}}'''Írán''' ([[Perština\|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[muslim]]ský [[stát]] v [[Jihozápadní Asie\|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko\|Tureckem]], [[Arménie\|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv\|Perského zálivu]] a [[Arabské moře\|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře\|Kaspické]].

	Počtem 86,7 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km<sup>2</sup> náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.		Počtem 86,7 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km<sup>2</sup> náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.
Řádka 174:		Řádka 174:
	\| 11. \|\| [[Hamadán (provincie)\|Hamadán]] (همدان Hamadān)		\| 11. \|\| [[Hamadán (provincie)\|Hamadán]] (همدان Hamadān)
	\|-		\|-
-	\| 12. \|\| [[~~Provincie~~ Kermánšáh\|Kermánšáh]] (کرمانشاه Kermānshāh)	+	\| 12. \|\| [[Kermánšáh (provincie)\|Kermánšáh]] (کرمانشاه Kermānshāh)
	\|-		\|-
	\| 13. \|\| [[Ílám]] (ایلام Īlām)		\| 13. \|\| [[Ílám]] (ایلام Īlām)
Řádka 196:		Řádka 196:
	\| 21. \|\| [[Sístán a Balúčistán]] (سیستان و بلوچستان Sīstān va Balūchestān)		\| 21. \|\| [[Sístán a Balúčistán]] (سیستان و بلوچستان Sīstān va Balūchestān)
	\|-		\|-
-	\| 22. \|\| [[~~Kermánská~~ provincie\|Kermán]] (کرمان Kermān)	+	\| 22. \|\| [[Kermán (provincie)\|Kermán]] (کرمان Kermān)
	\|-		\|-
	\| 23. \|\| [[Provincie Jazd\|Jazd]] (یزد Yazd)		\| 23. \|\| [[Provincie Jazd\|Jazd]] (یزد Yazd)
	\|-		\|-
-	\| 24. \|\| [[~~Isfahánská~~ provincie\|Isfahán]] (اصفهان Esfahān)	+	\| 24. \|\| [[Isfahán (provincie)\|Isfahán]] (اصفهان Esfahān)
	\|-		\|-
	\| 25. \|\| [[Semnán]] (سمنان Semnān)		\| 25. \|\| [[Semnán]] (سمنان Semnān)
Řádka 340:		Řádka 340:
	\|2. \|\| align="left" \| [[Mašhad]] \|\| '''مشهد''' \|\|  1.463.508 \|\| 1.559.155 \|\| 1.887.405 \|\| 2.427.316 \|\| align="left" \| [[Chorásán Razaví]]		\|2. \|\| align="left" \| [[Mašhad]] \|\| '''مشهد''' \|\|  1.463.508 \|\| 1.559.155 \|\| 1.887.405 \|\| 2.427.316 \|\| align="left" \| [[Chorásán Razaví]]
	\|-		\|-
-	\|3. \|\| align="left" \| [[Isfahán]] \|\| '''اصفهان''' \|\|  986.753 \|\| 1.127.030 \|\| 1.266.072 \|\| 1.602.110 \|\| align="left" \| [[~~Isfahánská~~ provincie\|Isfahán]]	+	\|3. \|\| align="left" \| [[Isfahán]] \|\| '''اصفهان''' \|\|  986.753 \|\| 1.127.030 \|\| 1.266.072 \|\| 1.602.110 \|\| align="left" \| [[Isfahán (provincie)\|Isfahán]]
	\|-		\|-
	\|4. \|\| align="left" \| [[Tabríz]] \|\| '''تبريز''' \|\|  971.482 \|\| 1.088.985 \|\| 1.191.043 \|\| 1.398.060 \|\| align="left" \| [[Východní Ázerbájdžán]]		\|4. \|\| align="left" \| [[Tabríz]] \|\| '''تبريز''' \|\|  971.482 \|\| 1.088.985 \|\| 1.191.043 \|\| 1.398.060 \|\| align="left" \| [[Východní Ázerbájdžán]]
Řádka 352:		Řádka 352:
	\|8. \|\| align="left" \| [[Qom (město)\|Qom]] \|\| '''قم''' \|\|  543.139 \|\| 681.253 \|\| 777.677 \|\| 959.116 \|\| align="left" \| [[Qom]]		\|8. \|\| align="left" \| [[Qom (město)\|Qom]] \|\| '''قم''' \|\|  543.139 \|\| 681.253 \|\| 777.677 \|\| 959.116 \|\| align="left" \| [[Qom]]
	\|-		\|-
-	\|9. \|\| align="left" \| [[Kermánšáh]] \|\| '''كرمانشاه''' \|\|  560.514 \|\| 624.084 \|\| 692.986 \|\| 794.863 \|\| align="left" \| [[~~Provincie~~ Kermánšáh\|Kermánšáh]]	+	\|9. \|\| align="left" \| [[Kermánšáh]] \|\| '''كرمانشاه''' \|\|  560.514 \|\| 624.084 \|\| 692.986 \|\| 794.863 \|\| align="left" \| [[Kermánšáh (provincie)\|Kermánšáh]]
	\|-		\|-
	\|10. \|\| align="left" \| [[Orumíje]] \|\| '''اروميه''' \|\|  300.746 \|\| 357.399 \|\| 435.200 \|\| 583.255 \|\| align="left" \| [[Západní Ázerbájdžán]]		\|10. \|\| align="left" \| [[Orumíje]] \|\| '''اروميه''' \|\|  300.746 \|\| 357.399 \|\| 435.200 \|\| 583.255 \|\| align="left" \| [[Západní Ázerbájdžán]]
Řádka 360:		Řádka 360:
	\|12. \|\| align="left" \| [[Rašt]] \|\| '''رشت''' \|\|  290.897 \|\| 340.637 \|\| 417.748 \|\| 557.366 \|\| align="left" \| [[Gílán]]		\|12. \|\| align="left" \| [[Rašt]] \|\| '''رشت''' \|\|  290.897 \|\| 340.637 \|\| 417.748 \|\| 557.366 \|\| align="left" \| [[Gílán]]
	\|-		\|-
-	\|13. \|\| align="left" \| [[Kermán]] \|\| '''كرمان''' \|\|  257.284 \|\| 311.643 \|\| 384.991 \|\| 515.114 \|\| align="left" \| [[~~Kermánská~~ provincie\|Kermán]]	+	\|13. \|\| align="left" \| [[Kermán]] \|\| '''كرمان''' \|\|  257.284 \|\| 311.643 \|\| 384.991 \|\| 515.114 \|\| align="left" \| [[Kermán (provincie)\|Kermán]]
	\|-		\|-
	\|14. \|\| align="left" \| [[Hamadán]] \|\| '''همدان''' \|\|  272.499 \|\| 349.653 \|\| 401.281 \|\| 479.640 \|\| align="left" \| [[Hamadán (provincie)\|Hamadán]]		\|14. \|\| align="left" \| [[Hamadán]] \|\| '''همدان''' \|\|  272.499 \|\| 349.653 \|\| 401.281 \|\| 479.640 \|\| align="left" \| [[Hamadán (provincie)\|Hamadán]]
Řádka 367:		Řádka 367:
	\|15. \|\| align="left" \| [[Arák]] \|\| '''اراك''' \|\|  265.349 \|\| 331.354 \|\| 380.755 \|\| 446.760 \|\| align="left" \| [[Markazí]]		\|15. \|\| align="left" \| [[Arák]] \|\| '''اراك''' \|\|  265.349 \|\| 331.354 \|\| 380.755 \|\| 446.760 \|\| align="left" \| [[Markazí]]
	\|-		\|-
-	\|16. \|\| align="left" \| [[Jazd]] \|\| '''يزد''' \|\|  230.483 \|\| 275.298 \|\| 326.776 \|\| 432.194 \|\| align="left" \| [[~~Provincie~~ Jazd\|Jazd]]	+	\|16. \|\| align="left" \| [[Jazd]] \|\| '''يزد''' \|\|  230.483 \|\| 275.298 \|\| 326.776 \|\| 432.194 \|\| align="left" \| [[Jazd (provincie)\|Jazd]]
	\|-		\|-
	\|17. \|\| align="left" \| [[Ardabíl (město)\|Ardabíl]] \|\| '''اردبيل''' \|\|  281.973 \|\| 311.022 \|\| 340.386 \|\| 418.262 \|\| align="left" \| [[Ardabíl]]		\|17. \|\| align="left" \| [[Ardabíl (město)\|Ardabíl]] \|\| '''اردبيل''' \|\|  281.973 \|\| 311.022 \|\| 340.386 \|\| 418.262 \|\| align="left" \| [[Ardabíl]]
Řádka 492:		Řádka 492:


-	{{Flickr\|Iran}}{{Commonscat\|Iran}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Iran}}{{Commonscat\|Iran}}{{Írán}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Státy Asie\|Irán]]		[[Kategorie:Státy Asie\|Irán]]
	[[Kategorie:Írán\| ]]		[[Kategorie:Írán\| ]]

Sysop: + Rok 2022, Alí Chameneí

2023-02-27T08:34:03Z

+ Rok 2022, Alí Chameneí

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2023, 08:34
Řádka 11:		Řádka 11:
	\| rozlmisto = 17		\| rozlmisto = 17
	\| procent vody = 0,7		\| procent vody = 0,7
-	\| obyvatel = ~~71.208.000~~ <small>~~(2007~~<ref>~~http~~://www.un.~~org~~/~~esa~~/~~population~~/~~publications~~/~~wpp2007/WPP2007%20web/Countries/Iran%20(Islamic%20Republic%20of)/demographic.xml~~</ref>)</small>	+	\| obyvatel = 86 758 304<br /><small>2022 <ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iran/#people-and-society</ref></small>
-	\| obyvmisto = 18	+	\| obyvmisto = 17
	\| obyvrok = odhad [[2005]]		\| obyvrok = odhad [[2005]]
	\| hustota = 41		\| hustota = 41
Řádka 22:		Řádka 22:
	\| HDImísto = 84		\| HDImísto = 84
	\| jazyk = [[perština]] (úřední), lúrština, [[kurdština]],<br />[[ázerbájdžánština]], [[arabština]], [[arménština]]		\| jazyk = [[perština]] (úřední), lúrština, [[kurdština]],<br />[[ázerbájdžánština]], [[arabština]], [[arménština]]
-	\| náboženství = [[~~šíité~~\|šíitští]] [[Muslim\|muslimové]] 90 %,<br />[[~~sunnité~~\|sunnitští]] [[Muslim\|muslimové]] 8 %, [[Křesťanství\|křesťané]],<br />[[židé]], [[pársové]]	+	\| náboženství = [[Ší'itský islám\|šíitští]] [[Muslim\|muslimové]] 90 %,<br />[[Sunnitský islám\|sunnitští]] [[Muslim\|muslimové]] 8 %, [[Křesťanství\|křesťané]],<br />[[židé]], [[pársové]]
	\| nejvyšší hora = [[Damávand]]		\| nejvyšší hora = [[Damávand]]
-	\| výška nejvyšší hory = ~~5671~~	+	\| výška nejvyšší hory = 5 671
	\| státní zřízení = islámská republika		\| státní zřízení = islámská republika
	\| hlavní město = [[Teherán]] (تهران)		\| hlavní město = [[Teherán]] (تهران)
Řádka 44:		Řádka 44:
	\| předvolba = +98		\| předvolba = +98
	\| čas = +3:30		\| čas = +3:30
-	}}'''Írán''' ([[Perština\|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[muslim]]ský [[stát]] v [[~~Přední~~ Asie\|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko\|Tureckem]], [[Arménie\|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv\|Perského zálivu]] a [[Arabské moře\|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře\|Kaspické]]. Počtem 71 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu ~~km²~~ náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.	+	}}'''Írán''' ([[Perština\|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[muslim]]ský [[stát]] v [[Jihozápadní Asie\|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko\|Tureckem]], [[Arménie\|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv\|Perského zálivu]] a [[Arabské moře\|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře\|Kaspické]].
		+
		+	Počtem 86,7 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km<sup>2</sup> náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.

	== Dějiny ==		== Dějiny ==
Řádka 53:		Řádka 55:
	Ve starověku zde vznikly rozlehlé říše Médů a perských Achaimenovců, o nichž často píší klasičtí řečtí spisovatelé, poté si teritorium podmanil Alexandr Veliký, [[Makedonie (království)\|makedonští]] Seleukovci, parthští Arsakovci a perští Sásánovci, až nakonec Persii obsadili a [[Islám\|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed\|Muhammadovým]].		Ve starověku zde vznikly rozlehlé říše Médů a perských Achaimenovců, o nichž často píší klasičtí řečtí spisovatelé, poté si teritorium podmanil Alexandr Veliký, [[Makedonie (království)\|makedonští]] Seleukovci, parthští Arsakovci a perští Sásánovci, až nakonec Persii obsadili a [[Islám\|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed\|Muhammadovým]].

-	Arabští [[chalífát\|chalífové]] z rodu Umajjovců a později Abbásovců začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od [[Maroko\|Maroka]] až do střední [[Asie]], ale již v 9. století se jejich stát začal rozpadat – proces, který byl završen zhruba během sta let. V Persii poté vládly různé dynastie, většinou cizího původu (např. [[Seldžukové]]), a již ve 13. století přišli noví dobyvatelé: [[Mongolové]] v čele s Čingischánem. Ti v oblasti založili tzv. říši ílchánů, zahrnující i [[Irák]] s částí [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Turkmenistán]]u, avšak již po století následovalo nové období partikularismu. Po přechodné nadvládě Tamerlána a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie [[Safíovci\|Safíovců]] a [[Kádžárovci\|Kádžárovců]], za nichž také počíná [[Evropa\|evropské]] pronikání na Střední východ.	+	Arabští [[chalífát\|chalífové]] z rodu Umajjovců a později Abbásovců začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od [[Maroko\|Maroka]] až do střední [[Asie]], ale již v 9. století se jejich stát začal rozpadat – proces, který byl završen zhruba během sta let. V Persii poté vládly různé dynastie, většinou cizího původu (např. [[Seldžukové]]), a již ve 13. století přišli noví dobyvatelé: [[Mongolové]] v čele s Čingischánem. Ti v oblasti založili tzv. říši ílchánů, zahrnující i [[Irák]] s částí [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Turkmenistán]]u, avšak již po století následovalo nové období partikularismu. Po přechodné nadvládě Tamerlána a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie [[Safíovci\|Safíovců]] a [[Kádžárovci\|Kádžárovců]], za nichž také počíná [[Evropa\|evropské]] pronikání na Střední východ.

	=== Dynastie Pahlaví ===		=== Dynastie Pahlaví ===
Řádka 99:		Řádka 101:
	== Státní zřízení ==		== Státní zřízení ==
	Od [[Íránská islámská revoluce\|revoluce]] v roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v současnosti je jím [[Mahmúd Ahmadínedžád]]). Skutečnou moc v zemi má však v rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc\|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství\|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů.		Od [[Íránská islámská revoluce\|revoluce]] v roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v současnosti je jím [[Mahmúd Ahmadínedžád]]). Skutečnou moc v zemi má však v rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc\|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství\|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů.
-	[[Soubor:~~Grand Ayatollah~~ Ali Khamenei,.jpg\|thumb\|250px\|Duchovní vůdce Íránu, [[ájatolláh]] [[Sajjid Alí Chameneí\|Alí Chameneí]]]]	+	[[Soubor:Ali Khamenei crop.jpg\|thumb\|250px\|Duchovní vůdce Íránu,<br />[[ájatolláh]] [[Sajjid Alí Chameneí\|Alí Chameneí]]]]
	'''Rozložení sil v madžlisu (parlamentu)<br /> po volbách z 14. března a 26. dubna 2008'''		'''Rozložení sil v madžlisu (parlamentu)<br /> po volbách z 14. března a 26. dubna 2008'''
	{\| border="1" cellpadding="4" cellspacing="1" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; text-align:right; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"		{\| border="1" cellpadding="4" cellspacing="1" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; text-align:right; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-05-03T18:51:57Z

+ Výrazné vylepšení

Ukázat změny

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:41Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:53
Řádka 232:		Řádka 232:

	== Hospodářství ==		== Hospodářství ==
-	[[Soubor:TCarpet2.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Odhaduje se, že je v Íránu 1,2 mil. tkadleců, kteří vyrábí [[Perský koberec\|koberce]] pro domácí trhy i vývoz.<ref>{{cite web	+	[[Soubor:TCarpet2.jpg\|thumb\|200px\|Odhaduje se, že je v Íránu 1,2 mil. tkadleců, kteří vyrábí [[Perský koberec\|koberce]] pro domácí trhy i vývoz.<ref>{{cite web
	\| url=http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845&sectionid=351020102		\| url=http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845&sectionid=351020102
	\| title=Iran to form carpet export consortium		\| title=Iran to form carpet export consortium

Sysop: Nahrazení textu „1897“ textem „1897“

2013-08-31T18:46:11Z

Nahrazení textu „1897“ textem „1897“

← Starší verze		Verze z 31. 8. 2013, 18:46
Řádka 322:		Řádka 322:
	Od středověku je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Háfiz]]e či [[Sa'dí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc\|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie\|indického]] původu – Peršané jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. V [[malířství]] je proslulá [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci\|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. Sakrální [[architektura]] vychází z [[Arabové\|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz\|SSSR]].		Od středověku je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Háfiz]]e či [[Sa'dí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc\|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie\|indického]] původu – Peršané jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. V [[malířství]] je proslulá [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci\|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. Sakrální [[architektura]] vychází z [[Arabové\|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz\|SSSR]].

-	Moderní [[íránská literatura]] se do širšího povědomí zapsala méně, ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např. [[Nímá Júšídž]] (~~[[1897]]–~~[[1960]]), novátorský básník, jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný [[verš]]. V současnosti je zejména u mladé generace populární autorka [[komiks]]ů [[Marjane Satrapiová]] (* [[1969]]), žijící v exilu ve [[Francie\|Francii]] (autobiografický komiks ''Persepolis'', který byl posléze i zfilmován<ref>[http://www.csfd.cz/film/230517-persepolis/ Persepolis / Persepolis (2007) \| ČSFD.cz]</ref>).	+	Moderní [[íránská literatura]] se do širšího povědomí zapsala méně, ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např. [[Nímá Júšídž]] (1897–[[1960]]), novátorský básník, jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný [[verš]]. V současnosti je zejména u mladé generace populární autorka [[komiks]]ů [[Marjane Satrapiová]] (* [[1969]]), žijící v exilu ve [[Francie\|Francii]] (autobiografický komiks ''Persepolis'', který byl posléze i zfilmován<ref>[http://www.csfd.cz/film/230517-persepolis/ Persepolis / Persepolis (2007) \| ČSFD.cz]</ref>).

	Íránská [[kinematografie]], jejíž počátky jsou spjaty s osobou [[režisér]]a [[Abdulláh Sepanta\|Abdulláha Sepanty]], je často ceněna více v zahraničí než doma a její produkce má co do počtu [[film]]ů spíše klesající úroveň (viz tabulka). V sedmdesátých letech existovalo v Íránu 14 studií, kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; [[Kino\|kin]] bylo v zemi zhruba 500. Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad. K hlavním poválečným osobnostem, které ovlivnily vývoj íránského filmu, patří [[Ismá’íl Kúšán]] a [[Farroch Ghaffárí]].		Íránská [[kinematografie]], jejíž počátky jsou spjaty s osobou [[režisér]]a [[Abdulláh Sepanta\|Abdulláha Sepanty]], je často ceněna více v zahraničí než doma a její produkce má co do počtu [[film]]ů spíše klesající úroveň (viz tabulka). V sedmdesátých letech existovalo v Íránu 14 studií, kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; [[Kino\|kin]] bylo v zemi zhruba 500. Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad. K hlavním poválečným osobnostem, které ovlivnily vývoj íránského filmu, patří [[Ismá’íl Kúšán]] a [[Farroch Ghaffárí]].

Sysop: + Masivní vylepšení

2013-08-31T18:31:08Z

+ Masivní vylepšení

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2013-06-06T22:23:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2013, 22:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-30T21:33:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Íránu
| úřední název = جمهوری اسلامی ایران (Džomhúrije islámije Írán)
| úřední název česky = Íránská islámská republika
| vlajka = [[Soubor:Flag of Iran.png|125px]]
| článek o vlajce = Íránská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Iran.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Íránu
| mapa umístění = [[Soubor:Iran (orthographic projection).png|300px]]
| rozloha = 1 648 195
| rozlmisto = 17
| procent vody = 0,7
| obyvatel = 71.208.000 (2007<ref>http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2007/WPP2007%20web/Countries/Iran%20(Islamic%20Republic%20of)/demographic.xml</ref>)
| obyvmisto = 18
| obyvrok = odhad [[2005]]
| hustota = 41
| hustmisto = 128
| HDI = 0,777
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = střední
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 84
| jazyk = [[perština]] (úřední), lúrština, [[kurdština]], [[ázerbájdžánština]], [[arabština]], [[arménština]]
| náboženství = [[šíité|šíitští]] [[Muslim|muslimové]] 90 %, [[sunnité|sunnitští]] [[Muslim|muslimové]] 8 %, [[Křesťanství|křesťané]], [[židé]], [[pársové]]
| nejvyšší hora = [[Damávand]]
| výška nejvyšší hory = 5671
| státní zřízení = islámská republika
| hlavní město = [[Teherán]] (تهران)
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Mahmúd Ahmadínedžád]]
| funkce2 = Duchovní vůdce
| vládce2 = [[Sajjid Alí Chameneí]]
| článek o hymně = Íránská hymna
| hymna = Sorúd-e mellí-je Džomhúrije islámije Írán
| datum vzniku = [[11. únor]]a [[1979]]
| způsob vzniku = [[Íránská islámská revoluce|islámská revoluce]]
| měna = [[íránský rial]]
| kód měny = IRR
| ison = 364
| iso3 = IRN
| iso2 = IR
| mpz = IR
| doména = ir
| předvolba = +98
| čas = +3:30
}}
'''Írán''' ([[Perština|persky]] ایران, „země Árijců“) je [[muslim]]ský [[stát]] v Přední [[Asie|Asii]], dříve nazývaný Persie. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko|Tureckem]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán|Ázerbajdžánem]], na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě ho omývají vody [[Perský záliv|Perského zálivu]] a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem obyvatel (71 milionů) a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a největších zemí světa.

== Dějiny ==
'''Hlavní článek: [[Dějiny Íránu]]''' 
[[Soubor:Cyrus cilinder.jpg|thumb|left|200px|Edikt [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|krále]] [[Kýros II.|Kýra II.]] psaný [[Klínové písmo|klínovým písmem]]]]
Dnešní Írán se rozkládá na území, v [[čeština|českém]] prostředí dříve označovaném termínem Persie – podle dominantního etnika. Geografická poloha země, vymezená [[Kavkaz]]em na severu, [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] na jihu, [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]] na východě a [[Mezopotámie|Mezopotámií]] a [[Sýrie|Sýrií]] na západě, byla od nepaměti natolik exponovaná, že z oblasti učinila dějiště významných historických zvratů a událostí.

Ve starověku zde vznikly rozlehlé říše [[Médie|Médů]] a [[Peršané|perských]] [[Achaimenovci|Achaimenovců]], o nichž často píší klasičtí [[Řecko|řečtí]] spisovatelé, poté si teritorium podmanil Alexandr Veliký, [[Makedonie (království)|makedonští]] [[Seleukovci]], [[Parthové|parthští]] [[Arsakovci]] a perští [[Sásánovci]], až nakonec Persii obsadili a [[Islám|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed|Muhammadovým]].

Arabští [[chalífát|chalífové]] z rodu [[Umajjovci|Umajjovců]] a později [[Abbásovci|Abbásovců]] začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od [[Maroko|Maroka]] až do střední [[Asie]], ale již v 9. století se jejich stát začal rozpadat – proces, který byl završen zhruba během sta let. V Persii poté vládly různé dynastie, většinou cizího původu (např. [[Seldžukové]]), a již ve 13. století přišli noví dobyvatelé: [[Mongolové]] v čele s Čingischánem. Ti v oblasti založili tzv. [[Ílchanát|říši ílchánů]], zahrnující i [[Irák]] s částí [[Afghánistán]]u, [[Pakistán]]u a [[Turkmenistán]]u, avšak již po století následovalo nové období partikularismu. Po přechodné nadvládě Tamerlána a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie [[Safíovci|Safíovců]] a [[Kádžárovci|Kádžárovců]], za nichž také počíná [[Evropa|evropské]] pronikání na Střední východ.

=== Dynastie Pahlaví ===
[[Soubor:Rezashah.jpg|thumb|170px|left|[[Rezá Šáh Pahlaví]]]]
Z evropských [[Kolonialismus|koloniálních]] mocností získaly v 19. století největší vliv [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Rusko]], jež si Persii postupně rozdělily na zájmové sféry. Slabá ústřední vláda v [[Teherán]]u jim v tom nebyla schopná zabránit a ani [[perská revoluce]] z let [[1905]]–[[1911]], která zemi zajistila [[parlament]]arismus, nevedla k důkladné reformě mnohdy archaických správních struktur. V roce [[1921]] povstal proti kádžárovskému šáhu [[Ahmad Šáh|Ahmadovi]] kozácký důstojník, [[plukovník]] [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezá Chán]], a poté co soustředil veškerou moc ve svých rukou, dal se zvolit roku [[1925]] novým šáhem pod jménem Rezá Šáh Pahlaví. Za jeho vlády nastala překotná a místy neuvážená modernizace země podle evropského vzoru, prosazovaná diktátorskými metodami. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovaly Írán Velká Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]], což souviselo jednak s vojenskou strategií Londýna i Moskvy, jednak s šáhovou proněmeckou politikou. Obě velmoce také dosadily Íráncům nového vládce – dosavadního [[Korunní princ|korunního prince]] [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezu Pahlavího]], absolventa internátní školy ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Pod dohledem okupačních vojsk se ve dnech [[28. listopad]]u až [[1. prosinec|1. prosince]] [[1943]] konala v íránském hlavním městě [[Teheránská konference]] za účasti Roosevelta, [[Winston Churchill|Churchilla]] a Stalina.

Muhammad Rezá Pahlaví po válce umožnil jisté uvolnění politických poměrů a v Íránu se tak na legální bázi zformovaly politické strany. V roce [[1951]] se stal [[Předseda vlády|ministerským předsedou]] vůdce [[Národní fronta (Írán)|Národní fronty]] [[Muhammad Mosaddek]], jehož vláda znárodnila íránský [[Ropa|ropný]] průmysl, kontrolovaný od počátku století Brity. Toto opatření vyvolalo mezinárodní krizi ve vztazích s Velkou Británií (viz [[íránská krize]]) a vyústilo ve [[státní převrat]], zorganizovaný šáhem za podpory [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]]. Od té doby vládl Muhammad Rezá Pahlaví diktátorsky pomocí [[Tajná policie|tajné policie]] [[SAVAK]], přičemž zahraničněpoliticky se orientoval na spojenectví s [[Spojené státy americké|USA]]. Jeho autokratické metody a přílišné prosazování západní kultury postavily proti [[Monarchie|monarchii]] téměř celou společnost.

=== Islámská republika ===
[[Soubor:Imam Khomeini - has exiled.jpg|thumb|right|150px|[[Ájatolláh]] [[Rúholláh Chomejní|Chomejní]]]]
V roce [[1978]] vypukly v celém Íránu rozsáhlé protivládní [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které přerostly v [[Íránská islámská revoluce|revoluci]] a skončily svržením starého režimu. Šáh musel [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] odejít do [[exil]]u a mocenské [[vakuum]] vyplnil [[charisma]]tický duchovní, [[ájatolláh]] [[Rúholláh Chomejní]], který se naopak z exilu vrátil. V následujících měsících byly demontovány všechny pílíře šáhovy světské diktatury, [[Referendum|referendem]] schváleno ustavení islámské [[Republika|republiky]] a do [[Ústava|ústavy]] zakomponovány [[Teokracie|teokratické]] prvky. Chomejní postupně prosadil svou politickou doktrínu „o nadvládě teologa“, jež v praxi znamenala, že moc převzalo [[Šíité|šíitské]] duchovenstvo. Jedna diktatura nahradila druhou.

Zahraničně-politicky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s [[Spojené státy americké|USA]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]), dosavadním nejužším spojencem, a se sousedním [[Irák]]em ovládaným světskou stranou [[Baas]] [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. V roce [[1980]] překročila irácká armáda hranice Íránu a začala [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácká válka]], jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů. Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku.

Uzavření míru v roce [[1988]] a Chomejního smrt o rok později nevedly k zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu, dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly. V osobě [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]], nového vůdce země, se dostala do popředí osobnost, jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní, což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – [[prezident]]a. V politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí, zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury, a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně.

V roce [[1997]] byl zvolen prezidentem umírněný duchovní [[Muhammad Chátamí]], pod jehož vedením započal pokus o liberalizaci režimních struktur. Byla zmírněna [[cenzura]], v [[tisk]]u se po dlouhé době objevovaly kritické hlasy na adresu vlády a reformní strany navíc triumfovaly v parlamentních volbách v roce [[2000]]. Konzervativní kruhy kladly tomuto vývoji od počátku silný odpor, a protože moc prezidenta i parlamentu je v Íránu omezená, podařilo se reálně docílit jen málo změn. V roce [[2004]] nakonec vládnoucí konzervativci eliminovali volebními manipulacemi oponenty v parlamentu a o rok později získali vítaného spojence v novém konzervativním prezidentu [[Mahmúd Ahmadínedžád|Mahmúdu Ahmadínedžádovi]], známém svými výpady proti [[Izrael]]i. Současná situace v Íránu je komplikovaná – velká část společnosti si přeje změny, není však prozatím sil, které by je politicky mohly prosadit. V oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy, především kvůli podezření, že Írán usiluje získat [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].

== Geografie ==
[[Soubor:Mapa Íránu.png|left|thumb|Mapa Íránu s vyznačením největších měst]]
Írán je [[Seznam států světa podle rozlohy|sedmnáctou největší zemí světa]] po [[Libye|Libyi]] a před [[Mongolsko|Mongolskem]]. Sdílí hranice s [[Ázerbájdžán]]em (432 km) a [[Arménie|Arménií]] (35 km) na severozápadě, s [[Turkmenistán]]em (992 km) na severovýchodě, s [[Pákistán]]em (909 km) a [[Afghánistán]]em (936 km) na východě a s [[Turecko|Tureckem]] (499 km) a [[Irák]]em (1458 km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje [[Kaspické moře]] na severu a [[Perský záliv|Perský]] a [[Ománský záliv]] na jihu.

Nejsevernější bod Íránu leží na 39° 47' severní šířky a nachází se tak zhruba na stejné úrovni jako [[Palma de Mallorca]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Nejjižnější bod je na 25° severní šířky, což odpovídá poloze města [[Dohá]] v [[Katar]]u.
Íránské krajině dominují rozlehlá [[Pohoří|horstva]], mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin. Nejhornatější je zalidněná západní část s pohořími jako [[Kavkaz]], [[Zagros]] a [[Elborz]] (nejvyšší hora Íránu: [[Damávand]] s 5671 m). Východní část země tvoří hlavně neobydlené [[Poušť|pouště]] jako [[Dašt-e Kavír]], občas zpestřené slaným jezerem. Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a na severním konci Perského zálivu. Vodních toků je především ve vnitrozemí málo, většina z nich ústí do bezodtokových jezer a některé z nich v létě úplně vysychají.

=== Podnebí ===
Pro Írán je typické [[Subtropický podnebný pás|subtropické podnebí]] s výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí [[Tropický podnebný pás|tropického]] charakteru. Průměrná teplota činí v lednu 2–19 [[Stupeň Celsia|°C]], v červenci 25–32 [[Stupeň Celsia|°C]]. [[Srážky]] od západu k východu ubývají, nejvíce jich spadne v oblastech u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] (ročně až 2.000 mm). Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí, zatímco v pouštích při jižním pobřeží dochází v noci ojediněle k tvorbě [[Mlha|mlhy]]. Na horách v severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v zimě [[Sníh|sněží]].

=== Fauna a flora ===
Zhruba 53 % území Íránu zabírají [[Poušť|pouštní]] oblasti, 27 % [[Pastvina|pastviny]], 9 % [[Zemědělství|zemědělská]] půda (75.620 km² je zavlažováno), 11 % [[Les|lesy]]. Mezi [[strom]]y převažuje [[dub]], [[jalovec]], [[habr]], [[jasan]] a [[javor]], na jihu [[myrta]], [[mandloň]] a [[ořešák]]. Z [[Živočichové|živočich]]ů je běžná [[antilopa středoasijská]], [[gazela perská]], [[jelen maral]], [[rys ostrovid]], [[vlk]], [[muflon]], [[koza bezoárová]], [[Sysel obecný|sysel]], [[frček]], [[dikobraz]], [[Netopýři|netopýr]] a [[varan]]. K tomu přistupuje řada druhů [[ptáci|ptáků]], [[hmyz]]u a [[had]]ů. Za posledních sto let byli zcela vyhubeni někteří typičtí zástupci [[Savci|savců]] – mj. i perské národní zvíře [[lev]]. Teprve poslední dobou se podnikají opatření v oblasti ochrany [[Životní prostředí|životního prostředí]].

V Íránu je 16 [[Národní park|národních parků]] o celkové rozloze 1.649.771 [[Hektar|ha]], přičemž první národní park vznikl již v roce [[1957]]. [[Přírodní rezervace|Rezervací]] je v celé zemi celkem 33.

== Demografie ==

V Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Peršané, tvůrci starověké [[Perská říše|perské říše]], jsou nejpočetnější složkou populace. Sedmdesát procent Íránců je potomky árijských (indoíránských) kmenů, které začaly do dnešního Íránu migrovat ze [[Střední Asie]] v 4. tisíciletí př. n. l. Většina obyvatel hovoří jedním z íránských jazyků, mezi které patří i oficiální jazyk země, [[perština]]. Nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou [[Peršané]] (51 %), [[Ázerbájdžánci]] (24 %), Gílánci a Mázanderánci (8 %), [[Kurdové]] (8 %), [[Arabové]] (3 %), Lúrové (2 %) a Turkmeni (2 %). Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny [[20. století]] a roku [[2007]] překročil hranici 71 milionů. [[Gramotnost]] je 79 %.

Íránci se v průměru dožívají 70,56 let, u žen je toto číslo 72,07, u mužů 69,12. Průměrný věk činí v současnosti 26 let u žen a 25,6 let u mužů (celkový průměr 25,8 let). V roce [[2007]] vzrostl počet obyvatelstva o zhruba 0,66 %.

=== Náboženství ===

Většina obyvatel Íránu je [[Muslim|muslimského]] vyznání, 90 % Íránců se hlásí k [[Šíité|šíitské]] větvi [[islám]]u, 8 % k [[Sunnité|sunnitské]] větvi. Zbylá dvě procenta tvoří vyznavači nemuslimských [[náboženství]]: [[Bahá'í]], mandaeismu, [[hinduismus|hinduismu]], jazídismu, jarsánismu, [[Zoroastrismus|zoroastrismu]], [[Judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]]. Poslední tři zmíněná náboženství jsou oficiálně uznávaná a chráněná a mají vyhrazená místa v íránském [[parlament]]u.

== Státní zřízení ==

Od [[Íránská islámská revoluce|revoluce]] v roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v současnosti je jím [[Mahmúd Ahmadínedžád]]). Skutečnou moc v zemi má však v rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[občan]]é již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů.

[[Soubor:Grand Ayatollah Ali Khamenei,.jpg|thumb|right|250px|Duchovní vůdce Íránu, [[ájatolláh]] [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chameneí]]]]
'''Rozložení sil v madžlisu (parlamentu) po volbách z 14. března a 26. dubna 2008'''
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="1" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; text-align:right; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"
!style="background-color:#E9E9E9" align=center| Politická příslušnost
!style="background-color:#E9E9E9" align="center"| Počet křesel
!style="background-color:#E9E9E9" align=center| Procenta
|-
| Radikální konzervativci
| 117
| 40,3
|-
| Kritičtí konzervativci
| 53
| 18,3
|-
| Reformisté
| 46
| 15,8
|-
| Nezávislí
| 71
| 24,5
|-
| Arménská menšina
| 2* (k Nezávislým)
|-
| Chaldejská a asyrská menšina
| 1
|-
| Židovská menšina
| 1
|-
| Zarathuštrovci
| 1
|-
| '''Celkem'''
| 290
| 100
|}

== Správní členění ==

Írán se dělí na 30 [[Íránské provincie|provincií]] (''ostán''), z nichž každou spravuje guvernér (استاندار, ''ostándár''). Provincie se dále dělí na okresy (''šahrestán''), okrsky (''bachš'') a podokrsky (''dehestán'').

[[Soubor:IranNumbered.png|right|300px|Íránské provincie.]]
Mapa nezobrazuje nejjižnější ostrovy provincie [[Hormozgán]] (číslo 20).
{| style="background:transparent;"
|- valign="top"
|
{| style="background:transparent; font-size:90%;"
| 1. || [[Teheránská provincie|Teherán]] (تهران Tehrān)</tr>
| 2. || [[Provincie Kumm|Kumm]] (قم Qom)<tr/>
| 3. || [[Markazí]] (مرکزی Markazī)<tr/>
| 4. || [[Provincie Kazvín|Kazvín]] (قزوین Qazvīn)<tr/>
| 5. || [[Gílán]] (گیلان Gīlān)<tr/>
| 6. || [[Ardabílská provincie|Ardabíl]] (اردبیل Ardabīl)<tr/>
| 7. || [[Zandžánská provincie|Zandžán]] (زنجان Zanjān)<tr/>
| 8. || [[Východní Ázerbájdžán]] (آذربایجان شرقی Āzarbāījān-e Sharqī)<tr/>
| 9. || [[Západní Ázerbájdžán]] (آذربایجان غربی Āzarbāījān-e Gharbī)<tr/>
| 10. || [[Provincie Kurdistán|Kurdistán]] (کردستان Kordestān)<tr/>
|}
|
{| style="background:transparent; font-size:90%;"
| 11. || [[Hamadánská provincie|Hamadán]] (همدان Hamadān)<tr/>
| 12. || [[Provincie Kermánšáh|Kermánšáh]] (کرمانشاه Kermānshāh)<tr/>
| 13. || [[Ílám]] (ایلام Īlām)<tr/>
| 14. || [[Lúristán]] (لرستان Lorestān)<tr/>
| 15. || [[Chúzistán]] (خوزستان Khūzestān)<tr/>
| 16. || [[Čahármahál a Bachtijárí]] (چهارمحال و بختیاری Chahārmahāl va Bakhtiyārī)<tr/>
| 17. || [[Kohgíluje a Bójer-Ahmad]] (کهگیلویه و بویراحمد Kohgīluyeh va Bōyer-Ahmad)<tr/>
| 18. || [[Búšehr]] (بوشهر Būshehr)<tr/>
| 19. || [[Fárs]] (فارس Fārs)<tr/>
| 20. || [[Hormozgán]] (هرمزگان Hormozgān)<tr/>
|}
|
{| style="background:transparent; font-size:90%;"
| 21. || [[Sístán a Balúčistán]] (سیستان و بلوچستان Sīstān va Balūchestān)<tr/>
| 22. || [[Kermánská provincie|Kermán]] (کرمان Kermān)<tr/>
| 23. || [[Provincie Jazd|Jazd]] (یزد Yazd)<tr/>
| 24. || [[Isfahánská provincie|Isfahán]] (اصفهان Esfahān)<tr/>
| 25. || [[Semnán]] (سمنان Semnān)<tr/>
| 26. || [[Mázandarán]] (مازندران Māzandarān)<tr/>
| 27. || [[Golestán]] (گلستان Golestān)<tr/>
| 28. || [[Severní Chorásán]] (خراسان شمالی Khorāsān Shamālī)<tr/>
| 29. || [[Chorásán Razaví]] (خراسان رضوی Khorāsān Razavī)<tr/>
| 30. || [[Jižní Chorásán]] (خراسان جنوبی Khorāsān Janūbī)<tr/>
|}
|
|}

== Ozbrojené síly ==
[[Soubor:Iranian kilo class submarine.jpg|thumb|right|170px|Jedna z [[Ponorka|ponorek]] [[Třída Kilo|třídy Kilo]], nakoupených v [[Rusko|Rusku]]]]
Íránská armáda se stále ještě nachází ve fázi budování, jejímž smyslem je vyrovnat ztráty z dob [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] v osmdesátých letech. Podle odhadů [[Spojené státy americké|amerických]] expertů zničil [[Irák]] během osmi let válčení 20 až 40 % íránských vojenských kapacit, technických i lidských. V oblasti početního stavu úderných jednotek je proces obnovy již dávno ukončen a totéž se patrně týká pozemních obranných systémů, kde jde spíše o otázku jejich modernizace než o jejich množství. Naopak v případě [[Letectvo|letectva]], jehož ztráty za války byly značné, a ještě více [[Námořnictvo|námořnictva]] je situace opačná – na tomto poli je Írán vzhledem ke svému regionálnímu významu dosud vyzbrojen nedostatečně. Jednou z příčin je [[embargo]] řady států na vývoz špičkové vojenské techniky do země, což vládu nutí nakupovat [[Zbraň|zbraně]] jinde, především v [[Rusko|Rusku]] a [[Čína|Číně]].

Z organizačního hlediska se vojsko dělí na regulérní armádu, ''arteš'', a [[Íránské revoluční gardy|revoluční gardy]], ''pásdárán''. Celkový počet vojáků v aktivní službě se odhaduje na 545.000, k tomu přistupuje ještě kolem 350.000 osob v záloze. Vrchním velitelem je od dob islámské revoluce duchovní vůdce a v součinnosti s ním působí [[Nejvyšší rada národní bezpečnosti]], která je vrcholným gremiem zabývajícím se bezpečnostní problematikou; [[Ministerstvo obrany Íránu|ministerstvu obrany]] přísluší hlavně správní záležitosti.

=== Kosmický program ===
Dne [[4. únor]]a [[2008]] prezident [[Mahmúd Ahmadínedžád]] slavnostně otevřel vesmírné kontrolní středisko<ref>[http://blisty.cz/2008/2/4/art38761.html Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko]</ref>, které o rok později, [[3. únor]]a [[2009]], vyslalo do [[vesmír]]u první [[Družice|družici]] ''Omid'' vlastní výroby (první družici vyslal Írán na oběžnou dráhu již v roce [[2005]], ta byla ruské výroby).<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=628631 Írán vyslal do vesmíru první satelit vlastní výroby]</ref>

== Hospodářství ==

Íránské hospodářství podléhá z větší části [[stát]]ní kontrole, v soukromých rukou se nacházejí pouze menší podniky. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je [[těžební průmysl]], zpracovávající bohatá ložiska [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]] na západě země. Kromě toho mají význam ještě [[textilní průmysl]], [[zemědělství]] a produkce [[cement]]u a [[Stavební hmota|stavebních hmot]].<ref>[http://www.businessinfo.cz/cz/sti/iran-zahranicni-obchod-zeme/6/1000419/ Ekonomické údaje o Íránu jsou zveřejněny v BusinessInfo.cz]</ref>

V Íránu je zhruba 23,68 milionu obyvatel v produktivním věku, ale úroveň vzdělání je dosud nízká. Dle oficiálních údajů dosahuje [[nezaměstnanost]] zhruba 15 % (stav z roku [[2007]]), ve skutečnosti je však nezaměstnaností tak či onak postiženo přes 50 % obyvatel. Sektor [[Služba|služeb]] včetně početného [[Správa|správního]] aparátu zahrnuje 45 % pracovních míst, v zemědělství a průmyslu je tento poměr 30, resp. 25 %.

V roce [[2005]] dosahovala kapacita íránských [[Elektrárna|elektráren]] 41.000 [[watthodina|megawatthodin]] [[Elektrická energie|elektrické energie]]. Jako palivo se využívá především ropa, tedy cenný vývozní artikl, proto se plánuje výstavba cca 20 [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]] a zařízení na produkci [[Jaderné palivo|jaderného paliva]].

=== Těžební průmysl ===

Na íránském území se podle odhadů nachází 10–11 % světových zásob [[Ropa|ropy]].<ref>Ropu v Persii objevil v roce [[1908]] britský podnikatel [[William Knox D'Arcy]], který následujícího roku založil Anglo-Persian Oil Company – pozdější Anglo-Iranian Oil Company a dnešní British Petroleum. Viz Farah Pahlaví, ''Paměti'', Praha 2004, s. 371–372, pozn. 7.</ref> Země disponuje zásobami černého zlata v celkovém množství zhruba 18 miliard [[Tuna|tun]], což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku. U [[Zemní plyn|zemního plynu]] je to dokonce místo druhé (27 bilionů m³, podle některých pramenů dokonce 940 bilionů m³). V těžbě ropy a zemního plynu byl Írán v roce [[2005]] na čtvrtém, resp. šestém místě na světě (200 milionů tun ropy, 80 miliard m³ plynu). Velká část tamních ropných polí byla objevena ve čtyřicátých a padesátých letech, a jakmile Spojené státy dosáhly roku [[1972]] [[ropný vrchol|ropného vrcholu]], získala postupně ložiska v Íránu i v celé oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] velký [[Geopolitika|geopolitický]] význam. Po vážném ochromení v důsledku druhého [[Ropný šok|ropného šoku]] v polovině sedmdesátých let a [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluci]] v roce [[1979]] zajišťuje dnes těžební průmysl denní produkci v průměru 3,979 milionů [[barel]]ů ropy, což obnáší zhruba 632,7 milionů [[litr]]ů. Z toho je určeno 1,425 milionu barelů (226,6 milionů litrů či 0,194 milionu tun) pro vlastní potřebu (ročně to je asi 71 milionů tun), zbylých 2,5 milionů barelů (ročně 910 milionů barelů) se vyváží do zahraničí. Spotřeba ropy pro vlastní potřebu se od roku [[1980]] ztrojnásobila a odpovídajícím způsobem rostl i export – výdaje s tím spojené dosáhly roku [[2006]] částky 4 miliardy [[Americký dolar|dolarů]]. Nadále jsou subvencovány ceny [[benzín]]u (litr stojí v přepočtu 8 [[eurocent]]ů), parlament však vzhledem k finanční krizi již rozhodl o změnách.

Dne [[17. únor]]a [[2008]] byla na ostrově [[Kiš]] v provincii [[Hormozgán]] otevřena [[Íránská ropná burza]] (IOB), na níž se místo obvyklých [[petrodolar]]ů začíná obchodovat v [[Petroeuro|petroeurech]] – trend, související se stabilním postavením [[Euro|eura]] jako mezinárodního platidla, ale i s krizí ve vztazích s [[Spojené státy americké|USA]] v poslední době.

[[Soubor:Iran oil map.png|thumb|right|270px|Rozložení ložisek ropy v Íránu]]
{| class="wikitable"
|+Nejvýznamnější íránská ropná pole na pevnině
!Lokalita
![[Barel|bbl]]/d
|-
|[[Ahváz]]-Asmarú
|700.000
|-
|[[Gačsarán]]
|560.000
|-
|[[Márún]]
|520.000
|-
|[[Bangestán]] (produkce má vzrůst na více než 550.000)
|cca 245.000
|-
|[[Ághádžarí]]
|200.000
|-
|[[Karandž]]-Pársí
|200.000
|-
|[[Rag-e Safíd]]
|180.000
|-
|[[Bibi-Hakímé]]
|130.000
|-
|[[Pázanán]]
|70.000
|}

=== Zemědělství ===

Navzdory tomu, že íránská krajina je velmi hornatá, zahrnuje [[Zemědělství|zemědělsky]] využívaná půda 9 % rozlohy země, přičemž ovšem třetina ploch musí být uměle zavlažována. Nejdůležitějšími produkty jsou [[pšenice]], [[rýže]], [[Sacharóza|cukr]], [[bavlna]], [[ovoce]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[Datlová palma|datle]], [[Ovčí vlna|vlna]] a [[kaviár]]. Od revoluce v roce [[1979]] se na 200.000 [[hektar]]ech půdy pěstují vzhledem k [[islám]]skému zákazu [[alkoholický nápoj|alkoholu]] především stolní odrůdy [[Réva vinná|vinné révy]], nevhodné k výrobě [[Víno|vína]]; vzrostla rovněž produkce [[Rozinky|rozinek]], kde je Írán po [[Turecko|Turecku]] druhým největším exportérem na světě.

=== Export a import ===

V roce [[2005]] vyvezl Írán do zahraničí produkty a zboží v hodnotě 55,25 miliard [[dolar]]ů. Největšími obchodními partnery byly v roce [[2004]] [[Japonsko]] (kam směřovalo 18,4 % exportu), [[Čína]] (9,7 %), [[Itálie]] (6 %), [[Jihoafrická republika]] (5,8 %), [[Jižní Korea]] (5,4 %), [[Tchaj-wan|Tchai-wan]] (4,6 %), [[Turecko]] (4,4 %) a [[Nizozemsko]] (4 %). Mezi exportními artikly převažuje [[ropa]], jejíž současné vysoké ceny dovolují íránské vládě subvencovat průmysl a snižovat shodek státního rozpočtu.

Íránský import dosáhl v roce [[2005]] částky zhruba 42,5 miliard dolarů. Hlavními dovozci byly v roce [[2004]] [[Německo]] (12,8 %), [[Francie]] (8,3 %), [[Itálie]] (7,7 %), [[Čína]] (7,2 %), [[Spojené arabské emiráty]] (7,2 %), [[Jižní Korea]] (6,1 %) a [[Rusko]] (5,4 %).

== Kultura ==

Od středověku je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Háfiz]]e či [[Sádí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie|indického]] původu – [[Peršané]] jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. V [[malířství]] je proslulá [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. Sakrální [[architektura]] vychází z [[Arabové|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]].

{| class="prettytable" align="right"
|- bgcolor=#DDDDDD
| colspan=8 align="center" | '''Íránská kinematografie'''
|- style="background:#efefef" align="center"
! Rok
! Počet filmů
|- align="center"
| 1975 || 68
|- align="center"
| 1985 || 42
|- align="center"
| 1995 || nezjištěno
|- align="center"
| 2005 || 26
|}

Moderní [[íránská literatura]] se do širšího povědomí zapsala méně, ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např. [[Nímá Júšídž]] (1897–[[1960]]), novátorský básník, jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný [[verš]]. V současnosti je zejména u mladé generace populární autorka [[komiks]]ů [[Marjane Satrapiová]] (* [[1969]]), žijící v exilu ve [[Francie|Francii]] (autobiografický komiks ''Persepolis'').

Íránská [[kinematografie]], jejíž počátky jsou spjaty s osobou [[režisér]]a [[Abdulláh Sepanta|Abdulláha Sepanty]], je často ceněna více v zahraničí než doma a její produkce má co do počtu [[film]]ů spíše klesající úroveň (viz tabulka). V sedmdesátých letech existovalo v Íránu 14 studií, kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; [[Kino|kin]] bylo v zemi zhruba 500. Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad. K hlavním poválečným osobnostem, které ovlivnily vývoj íránského filmu, patří [[Ismá’íl Kúšán]] a [[Farroch Ghaffárí]].

V oblasti [[Hudba|hudby]] byl Írán od 19. století vystavován západním vlivům – první vojenskou hudbu evropského střihu měli již kádžárovští šáhové. Moderní [[pop music]] se výrazněji rozvinula až v sedmdesátých letech a po islámské revoluci byla rychle zakázána. Její nejznámější představitelkou byla zpěvačka [[Kúkúš]] (Gúgúš). [[Rock]] se stal ve větší míře populární koncem let devadesátých, kdy vznikla celá řada [[Hudební skupina|skupin]], působících zprvu uvnitř podzemní subkultury. Vládě nakonec nezbylo nic jiného než se s existencí některých těchto těles smířit, takže skupiny jako např. ''127'' a ''The Technicolor Dream'' již natočily i písně nazpívané [[Angličtina|anglicky]]. V současné době existuje i íránský [[heavy metal]].

== Sport ==

Nejoblíbenějším druhem [[Kolektivní sport|kolektivního sportu]] v Íránu je [[fotbal]]. [[Íránská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|mistrovství světa v Argentině]] ([[1978]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|mistrovství světa ve Francii]] ([[1998]]) a [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa v Německu]] ([[2006]]), nikdy však nepostoupila do [[osmifinále]] a vyhrála jediný zápas – v roce 1998 s [[Spojené státy americké|USA]] (2:1). Kromě toho Íránci dvakrát remizovali (1978 1:1 se [[Skotsko|Skotskem]] a 2006 1:1 s [[Angola|Angolou]]) a šestkát prohráli (1978 0:3 s [[Nizozemsko|Nizozemskem]] a 1:4 s [[Peru]], 1998 0:1 s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a 0:2 s [[Německo|Německem]], 2006 1:3 s [[Mexiko|Mexikem]] a 0:2 s [[Portugalsko|Portugalskem]]). Třikrát vyhrál Írán [[mistrovství Asie ve fotbale]] ([[1968]], [[1972]] a [[1976]]).

Z dalších disciplín jsou populární zejména [[volejbal]], [[basketbal]] a [[vodní pólo]]. Ve volejbalu se Íráncům nejnověji podařila kvalifikace na [[Mistrovství světa ve volejbale mužů 2006|mistrovství světa v Japonsku]] ([[2006]]), jejich mužstvo však při utkáních nezaznamenalo ani jeden úspěch.

== Významná města ==

Celkem 60 % íránské populace žije ve městech. Městské aglomerace trpí přelidněností, nedostatečnou dopravní obslužností a [[smog]]em. V první řadě to platí o metropoli [[Teherán]]u, která je svými téměř 8 miliony obyvateli zdaleka největším městem země. Z historického hlediska jsou vedle Teheránu nejvýznamnějšími středisky [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]] a [[Šíráz]].

{| class="prettytable sortable" style="text-align:right;"
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Pořadí
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Transkripce
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Perština|Persky]]
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1986]]
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1991]]
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1996]]
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[2006]]
!rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Provincie
|-
|1. || align="left" | [[Teherán]] || '''تهران''' ||  6.042.584 || 6.475.527 || 6.758.845 || 7.797.520 || align="left" | [[Teheránská provincie|Teherán]]
|-
|2. || align="left" | [[Mašhad]] || '''مشهد''' ||  1.463.508 || 1.559.155 || 1.887.405 || 2.427.316 || align="left" | [[Chorásán Razaví]]
|-
|3. || align="left" | [[Isfahán]] || '''اصفهان''' ||  986.753 || 1.127.030 || 1.266.072 || 1.602.110 || align="left" | [[Isfahánská provincie|Isfahán]]
|-
|4. || align="left" | [[Tabríz]] || '''تبريز''' ||  971.482 || 1.088.985 || 1.191.043 || 1.398.060 || align="left" | [[Východní Ázerbájdžán]]
|-
|5. || align="left" | [[Karadž]] || '''كرج''' ||  275.100 || 442.387 || 940.968 || 1.386.030 || align="left" | [[Teheránská provincie|Teherán]]
|-
|6. || align="left" | [[Šíráz]] || '''شيراز''' ||  848.289 || 965.117 || 1.053.025 || 1.227.331 || align="left" | [[Fárs]]
|-
|7. || align="left" | [[Ahváz]] || '''اهواز''' ||  579.826 || 724.653 || 804.980 || 985.614 || align="left" | [[Chúzistán]]
|-
|8. || align="left" | [[Kumm]] || '''قم''' ||  543.139 || 681.253 || 777.677 || 959.116 || align="left" | [[Provincie Kumm|Kumm]]
|-
|9. || align="left" | [[Kermánšáh]] || '''كرمانشاه''' ||  560.514 || 624.084 || 692.986 || 794.863 || align="left" | [[Provincie Kermánšáh|Kermánšáh]]
|-
|10. || align="left" | [[Orúmíje]] || '''اروميه''' ||  300.746 || 357.399 || 435.200 || 583.255 || align="left" | [[Západní Ázerbájdžán]]
|-
|11. || align="left" | [[Záhedán]] || '''زاهدان''' ||  281.923 || 361.623 || 419.518 || 567.449 || align="left" | [[Sístán a Balúčistán]]
|-
|12. || align="left" | [[Rašt]] || '''رشت''' ||  290.897 || 340.637 || 417.748 || 557.366 || align="left" | [[Gílán]]
|-
|13. || align="left" | [[Kermán]] || '''كرمان''' ||  257.284 || 311.643 || 384.991 || 515.114 || align="left" | [[Kermánská provincie|Kermán]]
|-
|14. || align="left" | [[Hamadán]] || '''همدان''' ||  272.499 || 349.653 || 401.281 || 479.640 || align="left" | [[Hamadánská provincie|Hamadán]]
|-
|15. || align="left" | [[Arák]] || '''اراك''' ||  265.349 || 331.354 || 380.755 || 446.760 || align="left" | [[Markazí]]
|-
|16. || align="left" | [[Jazd]] || '''يزد''' ||  230.483 || 275.298 || 326.776 || 432.194 || align="left" | [[Provincie Jazd|Jazd]]
|-
|17. || align="left" | [[Ardabíl]] || '''اردبيل''' ||  281.973 || 311.022 || 340.386 || 418.262 || align="left" | [[Ardabílská provincie|Ardabíl]]
|-
|18. || align="left" | [[Bandar Abbás]] || '''بندر عباس''' ||  201.642 || 249.504 || 273.578 || 379.301 || align="left" | [[Hormozgán]]
|-
|19. || align="left" | [[Islámšahr]] || '''اسلامشهر''' ||  215.129 || 230.183 || 265.450 || 357.389 || align="left" | [[Teheránská provincie|Teherán]]
|-
|20. || align="left" | [[Kazvín]] || '''قزوين''' ||  248.591 || 278.826 || 291.117 || 355.338 || align="left" | [[Kazvínská provincie|Kazvín]]
|}

== Související články ==
* [[Seznam měst v Íránu]]
* [[Perská říše]]
* [[Chronologie starověkých íránských dějin]]
* [[Šíité]]
* [[Islám]]
* [[Íránská ropná burza]]
* [[Íránská islámská revoluce]]
* [[Americká rukojmí v Íránu]]
* [[Irácko-íránská válka]]
* [[Aféra Írán-Contras]]
* [[Perská revoluce]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.zemepis.com/Iran.php Menší geografický přehled]
* [http://sportsforum.ws/sd/factbook/geos/ir.html Statistické údaje (anglicky)]
* [http://www.president.ir/ Stránky prezidenta republiky (anglicky, persky)]
* [http://news.bbc.co.uk/2/shared/spl/hi/middle_east/06/iran_maps/html/default.stm Mapy Íránu]
* [http://www.lib.utexas.edu/maps/middle_east_and_asia/iran_ethnoreligious_distribution_2004.jpg Národnostně-náboženská mapa Íránu]
* [http://www.nordog.net/photos/gallery/5/persia.aspx Fotogalerie z Íránu (anglicky)]
* [http://www.avaaz.org/en/iran_stop_the_crackdown Petice k ukončení násilí v Íránu (anglicky)]
* [http://svobodaproiran.blogspot.com Svoboda pro Írán - stránky opozice (česky, slovensky)]
* [http://www.svetovka.cz/archiv/2008/03-2008-biblio.htm Česká knižní bibliografie k perské literatuře]: vyšlo v měsíčníku ''Plav'' 3/2008

{{commonscat|Iran}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Státy Asie|Irán]]
[[Kategorie:Írán| ]]