Sysop: 1 revizi

2013-06-06T07:37:51Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2013, 07:37

Sysop: 1 revizi

2011-06-29T08:33:56Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Kette_und_Schu%C3%9F.jpg|thumbnail|200px|Schéma osnovy se zatkávaným útkem (weft yarn)]]'''Útek''' je [[nit]], která se provléká v příčném směru [[Osnova (textil)|osnovou]], tvoří s ní (u [[tkanina|tkanin]]) společnou [[vazby tkanin|vazbu]], stabilizuje polohu osnovních nití a zaplňuje plochu textilie.
== Materiál ==
Útkové příze mohou být vyrobeny ze všech známých textilních materiálů, jsou většinou měkčí (s nižším zákrutem než osnova), tkacím strojům se předkládají zpravidla [[soukání|nasoukané]] na konických cívkách. Útkové příze na pestře tkané zboží jsou vyrobeny z nekonečných vláken [[barvení textilií|barvených]] ve hmotě nebo se barví nasoukané na perforovaných dutinkách.
Útek v [[pletenina|pleteninách]] se nejčastěji používá jako zdobná, [[skaní|efektně skaná]] [[nit]].
== Zanášení útku do tkanin ==
Tkací stroje běžných konstrukcí pracují s jedním zanášecím zařízením – ''prohozem'' – na stroj. Jen u speciální strojů (např. na [[samety a plyše|dvojplyše]], axminsterské [[koberec|koberce]] nebo dutinné [[stuha|stuhy]]) se tvoří dva [[prošlup]]y nad sebou.
'''Prohoz člunkem''' existoval jako jediný způsob zanášení útku zhruba od poloviny 18. do poloviny 20. století. Maximální výkon tohoto zařízení je cca. 500 metrů útku za minutu. Asi od 90. let minulého století ve světě už více než polovina tkanin pochází z bezčlunkových stavů. Tkací stroje s člunkovým prohozem se dnes (2009) vyrábí jen v omezeném množství pro některé rozvojové země.
[[Soubor:Greifer 02.jpg|thumbnail|200px|Ohebné jehly před předáním útku]]
'''Jehlové ústrojí''' (první prototyp přišel v roce 1922) je konstruováno jako
* Prohoz s jednou nebo dvěma ohebnými jehlami.<ref>Stroj se dvěma ohebnými jehlami (anglicky): http://www.itemagroup.com/Documents/Downloads%20-%20Brochures/Weaving%20Machines/G6500_.pdf</ref>
Nákres vpravo naznačuje princip prohozu se dvěma jehlami: Předávací jehla (2) uchopí útek (1) pružinou (3) na pravé straně tkaniny, přivede ho do středu prošlupu|prošlupu, kde ho převezme přejímací jehla (5) a dopraví na k zarážce na levém okraji tkaniny, která odtlačením kleštiny (4) uvolní útkovou nit z jehly.
* Prohoz s jednou nebo dvěma pevnými jehlami.<ref>Stroj se dvěma pevnými jehlami (německy): http://www.texdata.com/content/pr_itm06_wm_d.pdf</ref> Jehly jsou upevněny na trubkách nebo tyčích, které se při práci vysouvají vedle tkacího stroje, takže k umístění je zapotřebí dvojnásobná půdorysná šířka oproti jiným prohozním systémům. Konstrukce je velmi stabilní a umožňuje výrobu širokého sortimentu tkanin a bohaté útkové vzorování.
Jehlová prohozní ústrojí dosahují (2009) výkonu kolem 1500 m/min. zanešeného útku. U nových tkacích strojů je to nejrozšířenější systém prohozu.<ref>Tkací stroje na výstavě ITMA 2007: http://issuu.com/adela2/docs/itma07_tkani/3</ref>
* Jehlové ústrojí na ''stuhařských tkacích strojích'' ([[stuha|stuhy]],[[popruh]]y) bylo patentováno již v roce 1860.<ref>Jehlové prohozní ústrojí na úzké tkaniny (německy): http://www.comez.com/pdf/PRESENTAZIONE_2008_te.pdf</ref> Útková nit je zde navléknuta do ouška ''kladecí jehly'', která ji zanáší do prošlupu. Kraje tkaniny se provazují dodatečnou nití s pomocí pletací ''jazýčkové jehly''. Člunkové prohozní ústrojí se používá jen na speciální druhy úzkých tkanin.
[[Soubor:Projectile.jpg|thumbnail|200px|Skřipec s útkovou nití]]
'''Skřipcové prohozní ústrojí''' (první konstrukce je z roku 1925) dopravuje útek člunkem – ''skřipcem''- několikanásobně lehčím než prohoz na člunkových stavech. V nejznámějším provedení (''Sulzer'') <ref>Stroj se skřipcovým prohozním ústrojím (anglicky): http://www.itemagroup.com/Documents/Downloads%20-%20Brochures/Weaving%20Machines/P7300HP_de.pdf</ref> je skřipec zrychlován s pomocí ''torzní tyče''. Po průchodu prošlupem se prázdný skřipec vrací (pod strojem) k zásobníku útku. Protože návrat skřipce je pomalejší než průchod prošlupem, musí být na každém stroji v oběhu 10-20 skřipců.
Zanášení útku může dosáhnout až 1570 m/min, stroje jsou vhodné zejména pro těžší tkaniny (např. [[denim]], [[technické textilie]]).
'''Hydraulický prohoz''' (vynález [[Vladimír Svatý|Vladimíra Svatého]] patentovaný v roce 1949) <ref>Vynálezce V.Svatý: http://www.czech.cz/cz/kalendarium/autor-tryskoveho-tkani</ref> se zakládá na vedení útkové niti prošlupem s pomocí vodního paprsku vytvořeného tryskou pod tlakem 0,5-1,5 kg/cm². Spotřeba vody je asi 40 l/h, ke zpracování na tkacím stroji jsou vhodné jen syntetické [[filament]]y, hotová tkanina se musí ždímat a sušit. Stroje se vyráběly asi do 80. let i v Československu, v současné době jsou známi jen výrobci v Japonsku a v Koreji.
Vodní tryskou se dá zatkávat útek asi do 1800 m/min., tkaniny se používají výhradně k technickým účelům.<ref>Stroj se zanášením útku vodní tryskou (anglicky): http://www.tradekorea.com/e-catalogue/art9938/product-detail/P00092899/Auto%20Hydraulic%20Loom.html</ref>
[[Soubor:Luftdüsen-Webmaschine.jpg|thumbnail|200px|Schéma pneumatického zanášení útku]]
'''Pneumatický prohoz''' (nejstarší patent pochází z roku 1922) je schematicky znázorněn na nákresu vpravo:
Proud vzduchu z hlavní trysky (2) zanáší útek (1) mezi osnovní nitě (4) a tak se tvoří tkanina (5). Dostatečný tlak vzduchu (cca. 0,7 [[Tlak|Mpa]]) po celé délce prošlupu se udržuje štafetovými tryskami (3).
Moderní stroje se staví s pracovní šířkou až 5,4 m s minutovým výkonem do 2 600 m zanešeného útku (teoreticky až 50 m² tkaniny za hodinu).<ref>Stroj s pneumatickým zanášením útku (anglicky): http://www.itemagroup.com/Documents/Downloads%20-%20Brochures/Weaving%20Machines/L5500_en.pdf</ref> Tkací stroje s pneumatickým prohozem se vyrábí také v ČR.<ref>Český stroj s pneumatickým zanášením útku: http://www.zbrojovkaztm.cz/cz/detail__1.html</ref>
Tzv. '''víceprošlupní stroje''' (prošlupy schodovitě seřazené vedle sebe, prohoz několika útků současně) mají pracovat s výkonem přes 5000 m/min., jejich použití je však omezené na masovou produkci určitých druhů zboží.
Ve druhé polovině minulého století bylo uděleno několik patentů na technolgii '''vplétání útku''' do osnovy (rychlostí asi 3000 m/min.). K praktické realizaci však dosud nedošlo.
'''Různobarevné útky''' se zanáší do prošlupu přes záměnný mechanizmus a elektroopticky řízený dávkovač. U některých režněbílých tkanin se musí střídat útky nejméně ze dvou cívek, aby nedošlo k příčnému pruhování výrobku.
== Útek v pleteninách a netkaných textiliích ==
Na [[kotonový stávek|kotonových]] (zátažných) a [[osnovní pletací stroj|osnovních stávcích]] netvoří útek s pleteninou společnou vazbu, je jen držen mezi lícním a rubním očkem pleteniny. U strojů se [[žakárové vzorování textilií|žakárovým zařízením]] se útek využívá ke vzorování s odstupňovanou hustotou.
[[Soubor:Magazinschuss 3.jpg|thumbnail|200px|Zásobník a dopravník útku na pletacím stroji]]
=== Způsoby zanášení útku ===
* Kladecími jehlami.
* Jednotlivý útek je nesen vodičem, který ho přivádí k pletacím jehlám po celé pracovní šíři nebo jen po části osnovy.
* Partie až 84 (často různobarevných) útků se navléká přes celou pracovní šíři mezi dva řetězy, které fungují jako zásobník a dopravník útkových nití k pletacím jehlám. Při rychlosti do 1800 řádků za minutu se může vkládat až 300 metrů útku.

Většinou se používá zařízení schematicky znázorněné na nákresu vpravo: Pás útkových nití (2) se odtahuje z cívečnice (1) k pojízdnému vodiči (4), který jej napíná mezi řetězy dopravníku (3). Dopravník přivádí nitě k pletacím orgánům, kde se vkládají mezi osnovní nitě (5).
Pleteniny se používají na závěsy, záclony, nábytkové potahy i na svrchní ošacení. Časté je také použítí k technickým účelům.
U '''netkaných proplétaných textilií''' se
* útek zanáší v každém řádku do oček osnovní pleteniny (český systém Arachne-Arutex)
* útek klade příčně nebo šikmo k základní osnově a nit proplétací osnovy spojuje obě soustavy trikotovou vazbou (německé Malimo)
Stroje na netkané textilie mohou být vybaveny i více přístroji, které podávají pásy útkových nití s rozdílným sklonem k osnově (''multiaxiální vícevrstvé textilie'').
== Literatura ==
* Talavášek a kol.: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980), str. 410- 556
* Pospíšil a ko.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 813-823
* Hofer: Textil- und Modelexikon Band 2, Dt. Fachverlag 1997, ISBN 3-87150-518-8, str. 800-804
* Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993
* Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4
== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Tkalcovství]]

Útek - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi