Úvaly - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:41Z

Sysop: 1 revizi

2013-06-06T07:38:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2013, 07:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-16T17:50:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
| název = Úvaly
| foto = Soubor:Kostel Zvěstování Páně, Úvaly.jpg
| popisek.foto = Kostel Zvěstování Páně
| znak = Soubor: Znakuvaly.jpg
| vlajka = Soubor:Flag of Úvaly.png
| status = město
| NUTS5 = CZ0209 538957
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| NUTS3 = CZ020
| okres = Praha-východ
| NUTS4 = CZ0209
| ob.roz.půs = [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]
| pov.ob = Úvaly
| země = [[Čechy]]
| výměra = 10,97
| obyvatelé = 5 958
| obyv.datum = 1. 1. 2010<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/uvaly/index.html|datum vydání=2010-01-01|datum přístupu=2010-01-16|jazyk=}}</ref>
| zem.šíř = 50° 04′ 25″ s. š.
| zem.dél = 14° 43′ 49″ v. d.
| nad.výš = 253
| PSČ = 250 82
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk =1
| adresa = Městský úřad Úvaly, Pražská 276, 250  82 Úvaly
| web = www.mestouvaly.cz
| úř.web = www.mestouvaly.cz
| email = sekretariat@mestouvaly.cz
| starosta = Jan Šťastný
| mapa = Soubor:Uvaly PH CZ.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Úvaly |lat_deg=50 |lat_min=04 |lat_sec=25 |lon_deg=14 |lon_min=43 |lon_sec=49 |float=center }}
}}

'''Úvaly''' ([[němčina|německy]] ''Auwal)'' jsou [[město]] ve střední části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. První písemná zmínka o obci se objevuje krátce před rokem 1300.
== Historie ==
=== Středověk ===
Vzhledem k pravidelnému uspořádání staré zástavby obce a k dochovaným písemným zmínkám je možné datovat založení Úval nejdále do poloviny 13. století. Úvaly vznikly u brodu přes říčku [[Výmola|Výmolu]] podél důležité obchodní stezky, později nazývané [[Trstenická stezka]]. Do období po roce 1300 je datována první zmínka o Úvalech ve formulářových listech v kontextu obchodů pražských měšťanů. Další zmínky od poloviny 14. století jsou známy z Konfirmačních knih [[Pražské arcibiskupství|Pražského arcibiskupství]], kde se dozvídáme, že v Úvalech stál filiální [[kostel]] pod farou v Horkách. Můžeme dále předpokládat, že v druhé polovině 14. století koupili Úvaly Olbramovicové sídlící v nedalekém [[Škvorec|Škvorci]], nechali povýšit [[Vesnice|ves]] na [[městys]] a v blízkosti založili [[poplužní dvůr]] Hostín. Avšak je předmětem úvah, zda nebyl Hostín původním sídlem pánů z [[Páni z Pardubic|Pardubic]] a dále není jista funkce hrádku u Úval, po kterém dnes zůstaly jen zářezy v terénu.
V 15. století se již písemné zmínky množí. V roce 1413 se píše Jan Papák z Úvalu, snad krátkodobý majitel, jelikož se v Úvalech nevyskytovala [[tvrz]]. Z roku 1415 máme první zmínku o Úvalech jako o městečku s [[rychtář]]em Ottlinem řečeným Hublerem „Ottlinus dictus Hubler iudex opidi in Uwal“. Roku 1426 prodává polovici městečka Úval Alžběta, vdova po Ohnišťkovi ze [[Škvorec|Škvorce]], Bervíkovi z [[Malešice|Malešic]]. Blíže můžeme Úvaly charakterizovat až ze zprávy z roku 1462, kdy prodává Mikuláš ze Škvorce svůj díl městečka Čeňkovi z Klinštejna. V Úvalech se nacházely kmetcí dvory (usedlosti poddaných), rybníky a dokonce i doly. Obyvatelé měli robotní povinnosti. Roku 1473 odevzdává Margreta, vdova po Janu ze Stěžova a ze Škvorce, svou část městečka svým čtyřem synům. Před rokem 1489 postavil Jindřich ze Stěžova most přes [[Výmola|Výmolu]] v místech brodu a zmíněného roku si nechal královským majestátem od Vladislava II. potvrdit právo vybírat mýto.
=== Novověk ===
Na počátku 16. století získávají část Úval se clem na mostu a podacím kostelním [[Kinští|páni ze Vchynic]]. Úvaly se natrvalo staly součástí škvoreckého panství 5. srpna 1560, kdy majetek okolo dvora Hostín kupuje Albrecht Smiřický ze [[Smiřice|Smiřic]] a na Náchodě od bratrů Václava, Bohuslava a Jiříka Vchynských Dlasků ze Vchynic. Albrecht Smiřický získává v Úvalech domy, krčmy, kmetcí dvory, právo vybírat clo na mostě a kostelní podací. Od té doby jsou až do doby rekatolizace v druhé polovině 17. století obyvatelé Úval jistě evangelického vyznání, a to především utrakvistického. Úvalští jsou povinni robotou svému pánu trháním konopí, stříháním ovcí a účastí na lovu, když se jim rozkáže.
Panství se rozkvétá adekvátně vzrůstu majetku Smiřických. Jsou zakládány [[rybník]]y a [[mlýn]]y. Na jaře roku 1615 se obnovuje chod, kdysi pustého, poplužního dvora Hodov. Rokem 1618 však začíná ničivá třicetiletá válka a konec obrovského dominia Smiřických se kvapem blíží. Sám Albrecht Smiřický byl jedním z iniciátorů povstání stavů dne 23. května 1618, kdy proběhla známá [[pražská defenestrace]]. Úvaly stojí na obchodní stezce, proto není nouze na návštěvu ziskuchtivých armád. [[Městečko]] proto prožívá, podobně jako celé panství, hluboký úpadek. Po Smiřických získává panství na základě dědického nároku vojevůdce Albrecht z Valdštejna, který jednoduše nabytý majetek prodává roku 1627 Karlu Eusebiovi z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]]. Po třicetileté válce se ale bývalá panství Smiřických uznávají za konfiskáty a tak jsou Úvaly na krátkou dobu součástí královského statku. Karel Eusebius je v zájmu udržení majetku nucen za škvorecké panství znovu zaplatit. Od té doby už jsou Úvaly nepřetržitě součástí dominia [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] až do reformy v roce 1848.
Roku 1654 se sepisuje [[Berní rula]]. Ze záznamů víme, že v Úvalech mají svého hospodáře pouze tři usedlosti. Ihned po konci války však začíná obnova. Je založen horní a významnější dolní panský hostinec. Obnoven je chod mlýnů a dalších hospodářství v režii panství. Clo vybírá již od třicetileté války [[Židé|Žid]]. Současně přichází i nekompromisní rekatolizace.
Od roku 1706 lze nepřetržitě sledovat držení usedlostí a posloupnost [[rychtář]]ů v Úvalech, z tohoto roku se zachovaly tzv. Purkrechtní registra. V těchto létech je již v Úvalech 7 gruntů, 7 chalup, mlýn, krčma, výsadní hospoda, dva panské hostince, dva masné krámy, obecní pastouška a svému řemeslu se věnuje jeden kovář a kolář. [[Kostel]] se dočká přestavby do dnešní podoby na začátku 20. let. Zástavba se soustřeďuje podél náměstí, kde se pravidelně konají trhy. Roku 1754 je v panském dolejším hostinci založena poštovní stanice, která se však postupem času stěhovala na jiná místa. V roce 1774 je první zmínka o místní škole, tehdy jednotřídní.
=== Moderní doba ===
[[Soubor:Úvaly, Railway station.jpg|thumb|left|Nádraží v Úvalech]]
Úvaly se postupně díky vlivu důležité silnice a po zrušení [[nevolnictví]] rozvíjí. V dubnu roku 1838 vypukl v Úvalech požár, v němž shořela severozápadní část [[náměstí]]. Při rekonstrukci se zúžením náměstí určuje jeho dnešní nesouměrná dispozice.
V srpnu roku 1845 přichází velký mezník Úval, projíždí první vlak na nově zbudované železniční trati Praha – Olomouc. V příštích desetiletích se stává [[železnice]] důležitým faktorem pro růst [[městečko|městečka]] tím, že dává podmínky k vzniku průmyslu různých odvětví. O tři roky později se panství transformují na velkostatky a končí robotní povinnosti. V roce 1852 získává [[městečko]] [[samospráva|samosprávu]] a prvním [[starosta|starostou]] se stává Václav Hladík, dřívější [[rychtář]]. Především od 70. let 19. století se ustavují spolky, které pozitivně ovlivňují život v obci.
V roce [[1921]] je nařízeno bez výhrad užívání názvu Úvaly, předtím se jméno objevovalo v několika verzích, nejčastěji něm. Auwal a čes. Ouval, Ouvaly, Úval. Obě [[světové války]] přežívá [[městečko]] bez větší újmy. V 50. letech se kvůli růstu dopravy odklání vedení státní silnice za zástavbu.
Od 1. ledna [[1969]] jsou Úvaly [[město|městem]]. V roce [[2005]] počet obyvatel překračuje opět po 40 letech hranici 5 tis. a kvůli své poloze blízko [[Praha|Prahy]] dále roste počet obyvatel a zejména zastavěná plocha.
== Geografie a přírodní zajímavosti ==
=== Poloha ===
[[Městečko]] leží vně východního okraje hl. města [[Praha|Prahy]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] ve střední části [[Okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. V minulosti bylo součástí několika okresů ([[Okres Kouřim|Kouřimský]], [[Okres Český Brod|Českobrodský]]), avšak vždy leželo na samém okraji zmiňovaných správních jednotek.
Z [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického]] hlediska do severovýchodního okraje [[Pražská plošina|Pražské plošiny]]. Nejstarší část Úval se nachází v úvalu, který vytvořil potok [[Výmola]], jinak je okolí poměrně kopcovité. Na pravém břehu [[Výmola|Výmoly]] se nachází vrch [[Vinice (298 m)|Vinice]] (298 m n. m.), který tak představuje nejvyšší místo v katastru [[město|města]]. Naproti němu se pozvolna zvedá Úvalský vrch, tzv. Úvalák, který svého vrcholu dosahuje poblíž 2. mateřské školky (287 m n. m).
=== Vodstvo ===
[[Město|Městem]] protéká potok [[Výmola]], do kterého zde vtéká [[Přišimaský potok|Přišimaský]] a [[Škvorecký potok]]. Na území [[město|města]] je také několik rybníků: Lhoták (Dolní Úvalský), Horní Úvalský, Fabrák, Mlýnský rybník, bývalý Hodovský rybník a Kalák.
=== Přírodní zajímavosti ve městě a okolí ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Klepec]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Přírodní park Škvorecká obora-Králičina]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Klánovický les]]
'''Klánovický les''' leží na východním okraji [[Praha|Prahy]] a nachází se v katastrálním území [[Újezd nad Lesy|Újezdu nad Lesy]], [[Klánovice|Klánovic]], [[Horní Počernice|Horních Počernic]], [[Jirny|Jiren]], [[Šestajovice (okres Praha-východ)|Šestajovic]] a Úval. V rozsáhlém lesním komplexu se nacházejí dvě přírodní rezervace, a to přírodní rezervace [[Cyrilov]] (v severovýchodní části lesa) a [[Klánovický les]], který se sestává ze dvou částí: západní – [[Blatov]] – a východní – Vidrholec.
'''Klepec''' je lesnatý vrch, který je od Úval vzdálený 4 km jihovýchodním směrem. Se svou nadmořskou výškou 358 m. se vypíná nad obcí [[Přišimasy]] a širším okolím. Na vrchu se nachází bizarní skalní útvary, pro jejichž zachování byl [[Klepec]] v roce [[1977]] vyhlášen přírodní památkou.
'''Králičina - Škvorecká obora''', od roku [[2009]] chráněná coby [[přírodní park]], představuje nejzajímavější přírodní scenérii v blízkosti Úval. Hluboko zaříznuté údolí říčky [[Výmola|Výmoly]] skrývá chráněné rostliny i živočichy. Po obvodu lesa je stále místy zachována oborní zeď z 19. století. Na výrazném ostrohu jsou znatelné terénní pozůstatky hrádku, někdy nazývaného Skara. Asi 500 m proti proudu [[Výmola|Výmoly]] se nacházejí zbytky po romantických zříceninách nebo střílen z počátku 19. století. Dál odtud se nachází ruina hráze bývalého rybníku. Asi o další kilometr proti proudu [[Výmola|Výmoly]] se nad říčkou klene most z roku 1842, který byl v březnu [[2007]] vyhlášen právem [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].
== Památky města a blízkého okolí ==
=== Církevní památky ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[kostel Zvěstování Páně (Úvaly)]]
'''[[kostel Zvěstování Páně (Úvaly)|Římskokatolický kostel Zvěstování Páně]]''' získal nynější barokní podobu po opravě, která probíhala ve dvacátých letech 18. století. První přímá zmínka o [[kostel]]u v Úvalech je z roku 1385, jako o filiálním chrámu [[fara|fary]] v Horkách. Existence [[kostel]]a se však dá podle nepřímých zmínek datovat už před rok 1359. [[Kostel]] má jedinou podélnou loď s pravoúhlým presbytářem a obdélnými přístavby oratoří po stranách. U vstupu na západní straně stavby je symetricky umístěná mohutná hranolová věž zvonice s cibulovou bání. Jednoduché fasády kostela jsou členěny nárožními pilastry a sedmi obdélnými okny, zevně v horní části barokně zazubenými.

[[Soubor:Úvaly, Arnošta z Pardubic sq1.jpg|thumb|Náměstí Arnošta z Pardubic]]
'''Římskokatolická fara čp. 45''' – Úvaly neměly dlouhá staletí vlastní [[farnost]]. Nejprve patřily k [[farnost]]i v Horkách. Poté nejsou zprávy až do 17. století, kdy je úvalský [[kostel]] pod [[fara|farou]] ve [[Sluštice|Slušticích]]. V roce 1683 se sluštická [[farnost]] ruší a Úvaly se přesouvají k [[fara|faře]] [[Tuklaty|tuklatské]]. Po obnovení [[fara|fary]] na [[Hradešín]]ě roku 1734 byly Úvaly přifařeny k [[Hradešín]]u. Úvalští osadníci si ale stěžovali na velkou vzdálenost a špatné cesty, které na [[Hradešín]] vedly, a žádali o zřízení samostatné duchovní správy. Jejich žádosti bylo vyhověno v říjnu roku 1856. Místní [[farář]] bydlel po založení [[farnost]]i nejprve v nájmech. Po delším hledání pak obec pro [[fara|faru]] zakoupila statek č. p. 45 nacházející se na náměstí, na kterém byla postavena jednopatrová budova z kamene. Na stavbu přispěl císař Ferdinand I. Dobrotivý, patron kostela Alois Josef II. z Lichtenštejna, občané [[městys]]e a zbytek byl zajištěn prodejem farních pozemků. Mezi lety 1856 a [[2004]] se v Úvalech vystřídalo celkem 8 farářů, z nichž nejvýraznější postavou byl P. Alois Dostál, který byl znám svou literární a divadelní činností. Dva roky po jeho smrti mu byla v roce [[1936]] na farním úřadě slavnostně odhalena busta.
'''Městský hřbitov''' – Původní [[hřbitov]] býval okolo [[kostel]]a, tam se pohřbívalo až do roku 1889. Tento [[hřbitov]] byl ale přeplněný a jeho rozšíření by bylo nákladné. [[Obecní úřad]] se tedy rozhodl na východním okraji Úval, na křižovatce ulice 5. května směřující na [[Tuklaty]] a silnice směřující na [[Tlustovousy]], zakoupit pozemek a nový hřbitov zde byl zřízen roku 1894. [[Márnice]] byla postavena v roce [[1905]]. Díky růstu počtu obyvatel bylo ale třeba i tento [[hřbitov]] rozšířit, k čemuž došlo v roce [[1912]]. Na tento [[hřbitov]] se pohřbívá dodnes. V areálu se nachází také [[pomník]] obětem [[Druhá světová válka|2. světové války]].
=== Technické památky ===
'''Železniční viadukt zvaný ''Devět kanálů''''' z roku 1844. Úvalský [[viadukt]], podle svého vzhledu lidově nazývaný „Devět kanálů“, byl postaven roku 1844 na trati Praha–Olomouc. Jedná se o 135 m dlouhý [[most]] postavený do mírného oblouku přes údolí říčky [[Výmola|Výmoly]]. Je zděný z pískovcových a žulových kvádrů a dosahuje výšky 13 m. Úsek mezi [[Pardubice]]mi a [[Praha|Prahou]] byl svěřen vrchnímu inženýrovi [[Jan Perner|Janu Pernerovi]]. V úseku mezi [[Olomouc]]í a [[Pardubice]]mi bylo jen málo zděných mostů, naopak v úseku mezi [[Pardubice]]mi a [[Praha|Prahou]] byla postavena celá řada kamenných děl. Vyžádal si to nedostatek lesů a naopak dostatek kamene vhodného pro stavbu. Mosty se stavěly pod vedením inženýra [[Jan Perner|Pernera]] z pískovcových kvádrů. Nejvýznamnějším objektem z nich byl právě úvalský [[viadukt]], který ve své době patřil mezi pozoruhodné stavby na celé trase [[Praha]]–[[Olomouc]]. Přestože se jednalo o náročnou stavbu vyžadující založení podpěr dílem na pilotách, dílem na ležatém dřevěném roštu, trvala jeho stavba necelých osm měsíců. V letech [[1953]]-[[1954]] došlo k rozšiřování železniční trati o třetí [[kolej]]. Z tohoto důvodu byl v těsném sousedství starého mostu vybudován tvarově shodný [[most]] ze [[železobeton]]u. Ten je od původního [[most]]u vzdálen pouze 1,5 m.

'''Kamenný mostek na okraji Škvorecké obory''' je jednou z nejzajímavějších památek Úval. [[most|Mostek]] byl postaven nad říčkou [[Výmola|Výmolou]] asi v roce 1842, kdy se stavěla silnice napříč panstvím. Po zániku panství v roce 1848 však zůstal bez údržby až do dnešní doby. V současnosti je nutná [[rekonstrukce]]. V březnu roku [[2007]] byl vyhlášen [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].
[[Soubor:Válcový mlýn B. Prokůpek, Úvaly.jpg|thumb|left|Válcový mlýn B. Prokůpka]]
'''Prokůpkův mlýn''' Dalším zajímavým objektem je beze sporu i [[mlýn]], který všichni znají pod názvem Prokůpkův a [[rybník]]u podle něj říkají „Prokupčák“. [[Mlýn]] č. p. 36 byl zaznamenán již v [[Josefínský katastr|Josefínském katastru]] z roku 1783. Jeho nájemcem byl Jan Formánek a k [[mlýn]]u patřilo 7 [[jitro|jiter]] a 353 [[sáh]]ů půdy a [[rybník]] o rozloze 2 [[jitro|jitra]] a 1062 [[sáh]]ů.
V roce [[1910]] [[mlýn]] koupil František Prokůpek – mlynář z [[Tlustovousy|Tlustovous]]. Po něm převzal [[mlýn]] jeho syn B. Prokůpek, který zde provedl řadu technických vylepšení (např. náhradu kola [[Francisova turbína|Francisovou turbínou]]) a budovy nechal přestavbě do dnešní podoby. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] převzal [[mlýn]] vnuk Františka Prokůpka Bohuslav Prokůpek, který [[mlýn]] provozoval až do [[znárodnění]] v roce [[1960]], kdy byl zařazen do [[národní podnik|národního podniku]] Mlýny a těsnárny [[Pardubice]], provoz [[Červany]]. V roce [[1969]] byl mlýn hospodářskou smlouvou převeden na [[národní podnik]] k Drobné zboží [[Středočeský kraj]], přičemž bylo rozhodnuto o demolici zařízení, včetně turbín jako pohonných jednotek, a byla provedena vnitřní přestavba na sklad. Tím definitivně zaniklo poslání [[mlýn]]a jako takového.
V roce [[1991]] byl celý objekt bývalého [[mlýn]]a v [[restituce|restituci]] vydán synovi původního vlastníka mlýna před [[znárodnění]]m Bohuslavu Prokůpkovi ml. Ten postupně celou venkovní část objektu opravil do původního stavu. Vnitřní prostory v současné době slouží jako sklad nábytku. Bývalý [[mlýn]], [[rybník]] a okolní [[příroda]] dnes tvoří příjemné prostředí pro celoroční procházky.
=== Sochy, sousoší a jiná drobná kamenická díla ===
[[Soubor:Socha Arnošta z Pardubic v Úvalech.jpg|thumb|upright|Socha Arnošta z Pardubic na náměstí]]
* '''Socha [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]]''' z roku 1869 - Jednou z možných lokalit, kde se mohl první [[Arcidiecéze pražská|pražský arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]] narodit, je dvůr Hostín, který je dnes součástí Úval. Tak si obyvatelé Úval 30. června 1864 slavnostně připomněli pětsetleté výročí jeho smrti. Z úst faráře Františka Soukupa při té příležitosti zazněl návrh, aby byl v obci Arnoštovi postaven [[pomník]]. Jeho myšlenka sklidila příznivý ohlas a týž den se ustanovil pracovní výbor, kterému bylo již 21. října 1864 vydáno povolení stavby pomníku a povolení finanční sbírky v celém [[České království|Českém království]]. Ze třech návrhů byl v květnu 1867 vybrán návrh akademického sochaře Jindřicha Čapka a ten se zavázal, že [[socha|sochu]] dokončí do 30. června 1869. Dne 15. května 1869 byl nový [[pomník]] za asistence duchovenstva z okolí a velkého množství lidí posvěcen [[vikář]]em z [[Přistoupim]]i, Františkem Jandou. Slavnostní odhalení [[pomník]]u se pak konalo 30. června 1869. Účastnil se ho i [[kardinál]] Bedřich Schwarzenberg a mnoho dalších duchovních, členové rady hlavního města [[Praha|Prahy]], zástupci [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]], členové výboru pro dostavění [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]], zástupci Umělecké besedy a Hlaholu, pěvecké sbory z [[Pardubice|Pardubic]], [[Roudnice]] a [[český Brod|Českého Brodu]] a samozřejmě i davy lidí z okolí, které neodradilo ani deštivé počasí. Pět set padesát pět centimetrů vysoký pomník je zhotoven z jemnozrnného pískovce. Skládá se ze stojící postavy, oděné do bohatě řaseného roucha. Postava drží v levé ruce listinu. Čtyřhranný sokl pod postavou se všech stran ozdoben orámovanými nápisy. Z přední strany je napsáno „[[Arnošt z Pardubic|Arnoštu z Pardubic]]“, na bocích je shodný text v [[Němčina|německém]] a [[Latina|latinském]] jazyce. Na zadní straně je český nápis „Vděčná vlasť“. Na přední straně soklu je nad nápisem umístěn emblém vytvořený z myrty nad kříženou berlí s křížem. Emblém je doplněn dvěma erby. O umístění pomníku tehdy nepanovala shoda a nakonec byl zvolen pozemek u železniční trati v blízkosti dvora Hostína, který bezplatně poskytl kníže [[Jan II. Z Lichtenštejna]]. Kolem [[socha|sochy]] vyrostl malý sad, který však nebyl pravidelně udržován. Na konci [[20. století]] byl [[pomník]] silně mechanicky poškozen, porostlý mechem a kámen byl zvětralý. Aby nedošlo k úplné zkáze [[pomník]]u, rada zastupitelstva [[město|města]] v roce [[1995]] rozhodla o přemístění [[socha|sochy]] a celkové rekonstrukci. Nejprve byl v roce [[1996]] [[pomník]] na původním místě mechanicky očištěn, pak rozebrán a převezen na náměstí [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]]. V roce [[1997]] byl znovu očištěn, dochované kamenné úlomky byly osazeny na měděné čepy a všechna scházející místa domodelována umělým kamenem. Také nápisy na podstavci byly [[Kolorování|kolorovány]] v původní cihlové barvě. Od dokončení prací v roce [[1997]] má zrestaurovaný pomník [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] důstojné umístění v historickém středu [[město|města]] na [[náměstí]], které dnes nese i jeho jméno.
[[Soubor:Socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech.jpg|thumb|upright|Socha sv. Jana Nepomuckého]]
* '''Socha''' [[Jan Nepomucký|'''sv. Jana Nepomuckého''']] - Pískovcová [[socha]] [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] je zjednodušenou variantou známé podobizny od [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]] a [[Matyáš Rauchmiller|Matyáše Rauchmillera]], která stojí na pražském [[Karlův most|Karlově mostě]]. Úvalská [[socha]] dnes stojí v malém parčíku u přístupové cesty ke kostelu Zvěstování Páně. Původně stávala v dolní části [[náměstí]], sem byla přemístěna po [[První světová válka|první světové válce]] v roce [[1919]]. V této době začali obyvatelé Úval odstraňovat skutečné i domnělé symboly bývalé [[Habsburkové|habsburské]] nadvlády a [[socha]] byla považována za symbol démonizované pobělohorské rekatolizace. Před barbarským zničením však naštěstí památku zachránil všeobecně respektovaný páter Alois Dostál, který prosadil její přestěhování na místo u [[kostel]]a, které bylo Úvaláky tolerováno. Po obvodu podstavce, na kterém stojí [[socha]] světce, lze číst nápis: „Georg Doubrawa hatt dieses Werck auffrichten lassen 1701 die 3. August“. [[Socha|Sochu]] nechal postavit roku 1701 vrchní úvalsko-[[Tuklaty|tuklatský]] [[rychtář]] Jiří Doubrava.
* '''Socha sv. Donáta''' - [[Socha]] sv. Donáta nestojí přímo v katastru [[město|města]], ale nachází se v polích přibližně 3 km od Úval. Stojí na křižovatce polních cest, kde se ve 14.-17. století rozprostírala náves vesnice [[Křimín]], která zanikla ve třicetileté válce. [[Baroko|Barokní]] pískovcová [[socha]] byla vystavěna nákladem vévodkyně [[Marie Terezie Savojská|Marie Terezie Savojské]] z Lichtenštejnu v roce 1765. Stalo se tak po jejím písemném nařízení dne 27. června 1764 ve [[Vídeň|Vídni]], kdy poručila, aby na každém jejím panství byla na příhodném místě v polích postavena [[socha]] sv. Donáta, patrona proti krupobití a škodlivé bouřce. Celkem bylo postaveno 6 podobných [[socha|soch]], další lze nalézt na poli u [[Vykáň|Vykáně]] (panství [[Kounice]]), v [[Kralovice|Kralovicích]], u [[Svrabov]]a směrem k [[Brník]]u (panství [[Kostelec nad Černými lesy]]) a také v [[Uhříněves|Uhříněvsi]] v parku (stejnojmenné panství). Na pískovcovém podstavci [[socha|sochy]] je vytesán dnes sešlý znak Savojsko-Lichtenštejnský. Umělecké dílo člověka je obklopeno dílem přírodním. Okolo [[socha|sochy]] se do přibližně 16 m výšky tyčí čtyři mohutné kmeny lip, které mají v obvodu 305, 259, 173 a 349 cm a jsou staré okolo 220 let.
[[Soubor:Lichtenštejnský kámen, Klánovický les.jpg|thumb|upright|Lichtenštejnský kámen v Klánovickém lese]]
* '''Lichtenštejnský kámen v Klánovickém lese''' – Dobu velkého vlivu Lichtenštejnů na zdejší kraj nám dosud mimo jiné připomíná památný kámen u železniční trati v [[Klánovický les|Klánovickém lese]]. Na kameni je vytesán latinský nápis: „Princ Joan Quergetum ad 40 ann Regim Jubil 12 Nov 1898“. Kámen tedy pochází z roku 1898, kdy princ Jan II. z Lichtenštejna slavil čtyřicetileté jubileum své vlády na panství škvoreckém a uhříněvském. Podobných jubilejních kamenů bylo – vedle tohoto v [[Klánovický les|Klánovickém lese]] – na škvoreckém panství vztyčeno hned několik. Samotný nápis na kameni dnes není bohužel již dobře čitelný a celý kámen je značně nakloněný.
* '''Pamětní kámen k 700. výročí Úval v parčíku před hasičskou zbrojnicí''' – Na rok [[2000]] připadly oslavy 700. výročí od první písemné zmínky o Úvalech a tento rok se uskutečnila celá řada akcí s tím spojených. Hlavní oslavy ovšem připadly na víkend 17.–18. 6. [[2000]]. Dne 18. června v odpoledních hodinách se uskutečnilo odhalení pamětního kamene a zasazení lípy v parčíku před hasičskou zbrojnicí. Zároveň bylo pod kámen uloženo pouzdro mimo jiné s poselstvím dalším generacím, které připravil výbor pro oslavy, jménem občanů města tehdejší [[starosta]] ing. Ivan Černý a za děti dneška žáci pátého ročníku Základní školy v Úvalech. Na masivním hrubě opracovaném kameni je připevněn štítek s textem: „18. 6. 2000 byla na tomto místě vsazena lípa, aby připomínala budoucím generacím, že město Úvaly v těchto dnech slavilo 700 let.“ O něco málo povyrostlá lípa skutečně i dnes stojí opodál.
=== Lidová architektura ===
* '''Bývalý statek čp. 6''' z první poloviny 17. století - Budovy bývalého statku stojí na náměstí [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] vedle hotelu Sokol. V první polovině 17. století zde býval statek, který byl za třicetileté války rozbořen. Kolem roku 1840 však statek vyhořel a poté byl přestavěn. Od té doby je na bráně do dvora letopočet 1841 psaný římskými číslicemi. Do padesátých let 19. století tady bývala také hospoda, které se říkalo „Selská“. [[Baroko|Pozdně barokní]] statek byl zařazen do evidence státní památkové péče pro svou typickou bránu do nádvoří a pro valené klenby hospodářského stavení. V roce [[1988]] byla rekonstruována budova č.p. 6 s průčelím do [[náměstí]] díky tomu, že byla zahrnuta do projektu celkové rekonstrukce sousední sokolovny. Podle požadavků památkářů byla zachována brána a přední část hospodářského stavení. Vnitřní prostory byly upraveny na vinárnu.
=== Městská architektura, domy ===
[[Soubor:Novorenesanční budova školy, Úvaly.jpg|thumb|upright|Novorenesanční budova školy]]
* '''Novorenesanční budova školy''' z let [[1911]]–[[1912|12]] - Budova stojící v dolní části náměstí byla dříve měšťanskou školou, dnes slouží prvnímu stupni základní školy. Byla vystavěna v [[novorenesance|novorenesančním]] slohu se štítem nad středem průčelí, pod římsou a nad okny do 1. patra je vyzdobena [[sgrafita|sgrafity]]. Plány na stavbu nové škola vypracoval roku [[1909]] stavitel Otakar Polák. Samotné stavby se však ujal stavitel František Troníček. V září [[1912]] byla nová škola úředně převzata a slavnostně vysvěcena. Při 90. výročí stavby proběhla rekonstrukce, která byla prováděna podle dobových fotografií tak, aby byla zachována historická osobitost.
* '''Budova hotelu Budka''' – [[Hotel]] Budka stojící naproti nádraží v Jiráskově ulici byl postaven roku [[1914]] Janem Křovákem, proto se nejprve nazýval Křovák. Jeho věž je vedle věže kostela druhou přirozenou dominantou [[město|města]]. V roce [[1927]] hotel zakoupila rodina Smetanova, a tak se hotel přejmenoval na [[hotel]] Smetana. Měl kapacitu 45 lůžek a hosté mohli využívat i venkovní terasy. Dalšími majiteli byla rodina Budkova, a tak hotel opět změnil svůj název na hotel Budka. Ve druhé polovině [[20. století]] byl vlastníkem podnik Restaurace a jídelny [[Okres Praha-východ|okresu Praha-východ]] a [[hotel]] patřil do kategorie C – tehdy se jmenoval [[hotel]] Sport. V roce [[1991]] byl [[hotel]] navrácen v rámci [[restituce|restitucí]] dědicům původních majitelů a zpět se vrátil i vžitý název [[hotel]] Budka. V současné době je zde kromě levného ubytování lidem k dispozici i hospoda a večerka. Celý objekt ovšem nepůsobí nijak reprezentativně a jistě by potřeboval opravu, která by mu vrátila jeho zašlý lesk.
=== Válečné pomníky ===
[[Soubor:Úvaly, Klánovická str.jpg|thumb|Hotel Budka]]
* '''Pomník padlým v 1. světové válce na náměstí''' – Slavnostní odhalení památníku se konalo 1. listopadu [[1924]] a v podvečer odhalení pomníku bylo do jeho trupu vloženo kovové pouzdro s pamětním spisem. Sešli se na něm ve velkém počtu místní občané i mnoho lidí z okolí. Jako nejvhodnější k umístění bylo zvoleno místo na náměstí před školními budovami. Později zde byl založen parčík, takže dnes stromy pomník z velké části zakrývají, ale na druhou stranu vytváří klidné a příjemné zákoutí v dolní části [[náměstí]]. Pomník je vytesán ze žuly původně bílé barvy. Na stupňovitém základu je umístěn čtyřhranný trup, na kterém je posazen štíhlý komolý jehlan. Jeho horní část je zakončena kovovou ozdobou. Na každé straně trupu je zapuštěna mramorová deska nesoucí nápis. V průčelí pomníku je uvedeno: „Našim padlým vojínům ve válce světové 1914–1918“. Na východní straně pomníku je vytesáno: „Nechť není otroků ni vyděděných, jen volných občanů s stejně cenných. A. E. Mužík“. Na severní straně je napsáno: „Naše barva červená a bílá, naše heslo poctivost a síla. Karel Havlíček Borovský“. Směrem západním je citát: „Žádná moc tohoto světa, a byť se i s celým peklem spolčila, neudrží národa vzdělaného a statečného v poddanství i otroctví. [[T. G. Masaryk]]“.
* '''Pomník obětem v 2. světové války na městském hřbitově''' – Na městském hřbitově byli dne 12. května [[1945]] za ohromné účasti obyvatel uloženi do čestné hrobky hrdinů v urnovém háji hrdinové a mučedníci, popravení a oběti střetů s německými okupanty. [[Pomník]] vytvořený struhařovským kameníkem Antonínem Štěpánkem byl slavnostně odhalen v roce 1947. Celý pomník se skládá z několika části. Na náhrobním kameni, který je umístěn vlevo jsou vytesány jména: „Böhm Karel; Dufek Milan ; Jandourek Bohumil; Kožený Josef“. Na opačné straně pomníku vpravo se poté nachází kámen takřka stejného tvaru, na kterém jsou vyryta jména: „Kvíz Jaroslav; Marčín Karel; Michálek Jaroslav; Šlajer František“. Mezi těmito kameny uprostřed se na podstavci nachází plastika pravé ruky se zdviženým ukazováčkem a prostředníčkem. Na samotném podstavci je poté nápis: „Věrni v životě i v smrti; květen 1945“. Uprostřed před plastikou se nachází náhrobní kámen, před kterým je umístěn ještě menší kámen s textem. Pietu místa před [[pomník]]em dotváří dva záhony, mezi kterými vede dlážděná cestička, a túje vysázené za [[pomník]]em.
[[Soubor:Pomník padlým v 1.sv.v., Úvaly.jpg|thumb|left|upright|Pomník padlým v 1. světové válce na náměstí ]]
* '''Pamětní deska obětem 2. světové války na hřbitovní zdi''' - Kamenná pamětní deska, která je umístěná na hřbitovní zdi připomíná tři oběti [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Deska nese nápis: „Zde zemřeli pro věrnost k národu a lásku k zemi dne 6. května 1945 občané Dufek Milan za Sadské, Havlíček Václav z Tuklat, Kvíz Jaroslav z Úval. Nezapomeňme!“. U hřbitovní zdi přímo pod pamětní deskou je malý záhonek květin, který důstojně zachovává pietu místa.
* '''Pamětní deska oběti 2. světové války na rohu ulic Vítězslava Nováka a Alšovy''' - Pamětní deska připomíná krejčího Františka Šlajera, který zde byl 6. května [[1945]] zákeřně zastřelen německým vojákem. Kovová deska je umístěna na zídce od plotu a je na ní napsáno: „Zde zemřel pro věrnost k národu a lásku k zemi dne 6. května 1945 úvalský občan František Šlajer. Nezapomeňme!“. Pod deskou je připevněna polička, na kterou se může postavit váza s květinami.
* '''Pomník obětem 2. světové války u televizní retranslační věže''' - [[Pomník]] umístěný u dnešní retranslační věže v [[Klánovický les|Klánovickém lese]] připomíná vůbec poslední úvalské oběti [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Byli jimi zdravotníci Bohumil Jandourek, Karel Marčín a Jaroslav Michálek, kteří byli zatčeni přímo v budově obecního úřadu, když konali zdravotnickou službu a jejich těla byla nalezena ve Vidrholci až 8. května. Do kamene pomníčku je vsazena kovová deska, na které stojí: „Zde zemřeli pro věrnost k národu a lásku k zemi dne 8. května 1945 úvalští občané Bohumil Jandourek; Karel Marčín; Jaroslav Michálek. Nezapomeňme!“. U kamene se nachází i malý záhonek s květinami, který dnes bohužel není příliš udržovaný.
== Dopravní dostupnost ==
Do Úval se dostanete poměrně snadno různými druhy dopravních prostředků, tzn. vlakem, autobusem i prostřednictvím silniční dopravy.
* Vlakové spojení - Železniční stanice Úvaly leží na trati ČD 011 (linka S1, Praha – Úvaly – Český Brod – Poříčany – Pečky – Kolín) a staví zde osobní zastávkové vlaky. Pro cestu do Úval jej doporučujeme jako ideální dopravní spojení pro délku intervalu půl hodiny.
* Autobusové spojení - Intervaly jednotlivých linek jsou velice rozdílné. Autobusy doporučujeme využít hlavně při dopravě do okolních obcí, ze a do vzdálenějších míst použijte raději železnici.
* Silniční spojení - Do Úval se nejlépe dostanete po silnici I/12 vedoucí z Prahy na Kolín, po silnici č. 101 z Říčan do Brandýsa nad Labem. Do sousedních obcí pak vede ještě několik silnic 3. třídy.
== Obyvatelstvo ==
Počet přihlášených obyvatel k 19. listopadu 2007 (Zdroj: [http://www.mvcr.cz/adresa/s/uvaly/index.html www.mvcr.cz]):
{| class=wikitable
|+
! colspan="2" | Muži !! colspan="2" | Ženy
|-
! Nad 15 let !! Do 15 let !! Nad 15 let !! Do 15 let
|- align="center"
| 2 179 || 410 || 2 355 || 411
|- align="center"
| colspan="2" | 2 589 || colspan="2" | 2 766
|- align="center"
| colspan="4" | 5 355
|}
Vývoj počtu obyvatel a domů v Úvalech:<ref>Malá statistika počtu obyvatel v Úvalech, str. 9, Život Úval, 7–8/2009</ref>
{| class=wikitable
! Rok || 1507 || 1844 || 1867 || 1880 || 1891 || 1921 || 1934 || 1941 || 1968 || 1991 || 2001 || 2004 || 2007 || 2008
|-
| Obyvatelé || || 485 || 782 || 991 || 1130 || 2352 || 4346 || 5471 || 5025 || 4629 || 4717 || 4833 || 5355 || 5517
|-
| Domy || 42 || || || 103 || 109 || 335 || 726 || || 1167 || || || ||
|}
== Školská zařízení ==
* Základní škola Úvaly, nám. Arnošta z Pardubic 8 [http://web.telecom.cz/zsuvaly Stránky ZŠ]
* Speciální školy v Úvalech, nám. Arnošta z Pardubic 8
* Mateřská škola Pražská, Pražská 525 [http://www.msuvaly.wz.cz Stránky MŠ2]
* Mateřská škola Kollárova, Kollárova 1260
* Městský dům dětí a mládeže, Vítězslava Nováka 372 [http://www.mddmuvaly.cz Stránky MDDM]
== Spolky v Úvalech ==
* Český rybářský svaz, místní organizace Úvaly
* Český svaz chovatelů, základní organizace Úvaly
* Junák, místní skautské středisko [http://www.skauting.cz/uvaly Stránky Junáka]
* Klub přátel historie a přírody Úval a okolí - Vznikl v roce 2006 v záměru ochrany historických a přírodních památek v Úvalech a okolí [http://klubuvaly.wz.cz Stránky Klubu]
* Letecko modelářský klub Úvaly
* [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|Obec Baráčníků]] „Jana Amose Komenského“
* RC MODEL KLUB Úvaly - rádiem řízená auta
* Sbor dobrovolných hasičů Úvaly - Nepřetržitě od roku 1886 chrání životy a majetek občanů Úval a blízkých obcí. Sbor pod sebou sdružuje kroužek mladých hasičů s dětmi od 6 let. [http://uvaly.oshpv.cz Stránky sboru]
* Spolek akvaristů
== Významné osobnosti ==
* [[Arnošt z Pardubic]] - První pražský [[arcibiskup]], jehož otec se psal s přídomkem „de Hostyna“. Kronikář [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš Krabice z Weitmile]] tvrdí, že dvůr Hostín v jihovýchodní části dnešního města, je prvotním statkem pánů z Pardubic a z toho se odvozuje i pravděpodobné místo narození prvního českého arcibiskupa. O vazbě pánů z Pardubic k Úvalům a místnímu dvoru Hostín jsou pochybnosti. Roku 1869 však byla postavena socha [[Arnošt z Pardubic|Arnoštu z Pardubic]] a náměstí nese jeho jméno.
* Alois Dostál - úvalský římskokatolický farář a autor povídek, románů a divadelních her pro mládež. Narodil se 2. července 1858 ve východočeských [[Kvasiny|Kvasinách]]. V roce [[1906]] natoupil na faru v Úvalech, kde sloužil až do konce svého života. Věnoval se i místní historii a je autorem monografie s názvem Ouvaly, která jako první shrnuje historii Úval. Zemřel v Úvalech 13. června [[1934]] a na budově římskokatolického farního úřadu č.p. 45 je umístěna deska s jeho bustou.
* [[Marie Majerová]] - Narodila se 1. února 1882 v domku s č.p. 18 na náměstí v Úvalech Barboře Jarošové a Františku Bartošovi. Významná osobnost prvorepublikové prózy, která je dnes považována za klasičku socialistické literatury. I když Majerová ve skutečnosti vyrůstala na [[Kladno|Kladně]], pak pobývala v [[Budapešť|Budapešti]], ve [[Vídeň|Vídni]], v [[Paříž]]i a nakonec žila v [[Praha|Praze]], Úvaly často navštěvovala a osobními finančními dary přispěla i na stavbu místního kulturního domu. Zemřela 16. ledna [[1967]]. Dnes je na jejím rodném domě umístěna pamětní deska s nápisem: „V tomto domě se roku 1882 narodila národní umělkyně – spisovatelka Marie Majerová“.
* [[Josef Kožíšek]] - Byl známým spisovatelem povídkových knížek a básnických sbírek pro děti, pedagogem a autorem několika teoretických studií z pedagogiky. V roce [[1927]], kdy odešel do výslužby a žil v Úvalech v domě č.p. 467. Ve školním roce [[1926]]/[[1927|27]] byl ředitelem na úvalské měšťanské škole a pro tuto školu složil i Hymnu úvalských škol. Zemřel v den svých 72. narozenin v Úvalech.
* [[Divokej Bill]] - populární hudební skupina, která hraje tzv. keltský rock.
=== Použité zdroje a literatura ===
* BEDRNA, J. ''Úvaly – stručné výpisy z historických zápisů''. Úvaly, ZO Svaz invalidů 1968.
* BROŽ, O. – SOMMER, V. ''Úvaly jindy a nyní''. Úvaly: Nákladem místní školní rady, 1929. 380 s.
* Kolektiv. ''Úvaly v průběhu staletí''. Úvaly: Město Úvaly, 2004. 328 s. ISBN 80-239-2639-X.
* Ministerstvo vnitra. ''Adresy v České republice'' [online]. ©2007. [cit. 2007-11-26]. Dostupné z <http://www.mvcr.cz/adresa/s/uvaly/index.html>.
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.mestouvaly.cz Oficiální stránky města]
* [http://www.ouvaly.cz www.ouvaly.cz Ouvaly.cz - Aktuální články a fotografie z Úval]
* [http://www.uvaly.cz www.uvaly.cz]

{{Commonscat|Úvaly}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Úvaly| ]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Praha-východ]]
[[Kategorie:Obce v okrese Praha-východ]]