Části Prahy - Historie editací

Sysop: ++

2024-05-10T09:36:04Z

← Starší verze		Verze z 10. 5. 2024, 09:36
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Členění~~ Prahy}}	+	[[Soubor:Prague districts.png\|thumb\|320px\|Správní členění Prahy]]
	'''Členění Prahy''' je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech [[1947]] a zejména [[1949]], obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech [[1995]]–[[2002]], když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce [[2005]] nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.		'''Členění Prahy''' je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech [[1947]] a zejména [[1949]], obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech [[1995]]–[[2002]], když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce [[2005]] nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.
-	~~[[Soubor:Prague districts.png\|320px\|vlevo\|Správní členění Prahy]]~~	+
	== Katastrální členění Prahy ==		== Katastrální členění Prahy ==
	Praha je složena z celkem 112 [[katastrální území\|katastrálních území]]. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter [[čtvrť\|čtvrti]] či (bývalé) [[vesnice]]. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako [[místní část]]i, avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná [[městská část]] ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle [[Katastrální zákon\|katastrálního zákona]], č. 344/1992 Sb., jsou [[katastrální území]] základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také [[Označování domů\|popisná čísla domů]] jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části.		Praha je složena z celkem 112 [[katastrální území\|katastrálních území]]. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter [[čtvrť\|čtvrti]] či (bývalé) [[vesnice]]. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako [[místní část]]i, avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná [[městská část]] ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle [[Katastrální zákon\|katastrálního zákona]], č. 344/1992 Sb., jsou [[katastrální území]] základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také [[Označování domů\|popisná čísla domů]] jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části.
Řádka 320:		Řádka 320:
	** Praha-Petrovice – [[Petrovice (Praha)\|Petrovice]]		** Praha-Petrovice – [[Petrovice (Praha)\|Petrovice]]
	** Praha-Dubeč – [[Dubeč]], malá přilehlá část [[Dolní Měcholupy\|Dolních Měcholup]]		** Praha-Dubeč – [[Dubeč]], malá přilehlá část [[Dolní Měcholupy\|Dolních Měcholup]]
-	* [[Praha 16]] (dříve Praha-Radotín) – [[Radotín]]	+	* [[Radotín\|Praha 16]] (dříve Praha-Radotín) – [[Radotín]]
	** Praha-Velká Chuchle – [[Velká Chuchle]], [[Malá Chuchle]]		** Praha-Velká Chuchle – [[Velká Chuchle]], [[Malá Chuchle]]
	** Praha-Lochkov – [[Lochkov]]		** Praha-Lochkov – [[Lochkov]]
	** Praha-Zbraslav – [[Zbraslav]], [[Lahovice]]		** Praha-Zbraslav – [[Zbraslav]], [[Lahovice]]
	** Praha-Lipence – [[Lipence]]		** Praha-Lipence – [[Lipence]]
-	* [[Praha 17]] (dříve Praha-Řepy) – [[Řepy]]	+	* [[Řepy\|Praha 17]] (dříve Praha-Řepy) – [[Řepy]]
	** Praha-Zličín – [[Zličín]], [[Sobín]], část [[Třebonice\|Třebonic]] (okolí [[Zličín (stanice metra v Praze)\|stanice metra Zličín]])		** Praha-Zličín – [[Zličín]], [[Sobín]], část [[Třebonice\|Třebonic]] (okolí [[Zličín (stanice metra v Praze)\|stanice metra Zličín]])
	* [[Praha 18]] (dříve Praha-Letňany) – [[Letňany]]		* [[Praha 18]] (dříve Praha-Letňany) – [[Letňany]]
Řádka 365:		Řádka 365:
	Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.		Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.
	== Církevní členění ==		== Církevní členění ==
-	[[Římskokatolická církev]] člení asi 70 pražských [[farnost]]i do čtyř [[vikariát]]ů rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. [[I. pražský vikariát]] zahrnuje farnosti v centru města, [[II. pražský vikariát]] západní břeh Vltavy, [[II. pražský vikariát]] jihovýchod Prahy a [[IV. pražský vikariát]] severovýchod Prahy.	+	[[Římskokatolická církev]] člení asi 70 pražských [[farnost]]i do čtyř [[Děkanát a vikariát\|vikariátů]] rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. [[I. pražský vikariát]] zahrnuje farnosti v centru města, [[II. pražský vikariát]] západní břeh Vltavy, [[II. pražský vikariát]] jihovýchod Prahy a [[IV. pražský vikariát]] severovýchod Prahy.

-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Praha#Členění Prahy]]		* [[Praha#Členění Prahy]]
	* [[Dějiny Prahy]]		* [[Dějiny Prahy]]
Řádka 388:		Řádka 388:
	* [http://www.isu.cz/uir/scripts Územně identifikační registr ČR - ÚIR]		* [http://www.isu.cz/uir/scripts Územně identifikační registr ČR - ÚIR]

-		+	{{Členění Prahy}}{{Commonscat\|Districts of Prague}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Commonscat\|Districts of Prague}}{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+
-	{{~~Město Praha~~}}	+
	[[Kategorie:Části Prahy]]		[[Kategorie:Části Prahy]]
	[[Kategorie:Praha]]		[[Kategorie:Praha]]
	[[Kategorie:Seznamy k Praze]]		[[Kategorie:Seznamy k Praze]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-26T21:38:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2013, 21:38

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T03:49:46Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Členění Prahy}}
'''Členění Prahy''' je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech [[1947]] a zejména [[1949]], obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech [[1995]]–[[2002]], když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce [[2005]] nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.
[[Soubor:Prague districts.png|320px|vlevo|Správní členění Prahy]]
== Katastrální členění Prahy ==
Praha je složena z celkem 112 [[katastrální území|katastrálních území]]. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter [[čtvrť|čtvrti]] či (bývalé) [[vesnice]]. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako [[místní část]]i, avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná [[městská část]] ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle [[Katastrální zákon|katastrálního zákona]], č. 344/1992 Sb., jsou [[katastrální území]] základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také [[Označování domů|popisná čísla domů]] jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části.
[[Obec]] je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských [[městský obvod|obvodů]] nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného [[správní obvod|správního obvodu]].
Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1.1.1988 k vytvoření katastrálního území [[Černý Most]], 1.1.1989 k vytvoření katastrálního území [[Kamýk (katastrální území)|Kamýk]], v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například [[Barrandov]], [[Spořilov]], [[Sídliště Košík|Košík]], [[Zahradní Město]], [[Pankrác (Praha)|Pankrác]], [[Letná]], [[Bubny]], [[Zlíchov]], [[Klíčov]], [[Butovice (Praha)|Butovice]], [[Klukovice]], [[Kačerov (Praha)|Kačerov]], [[Jenerálka]], [[Šárka (Praha)|Šárka]], [[Strahov (Praha)|Strahov]], [[Chodovec]], [[Litochleby]], [[Dubeček]], [[Lázeňka]], [[Netluky]], [[Zmrzlík (osada)|Zmrzlík]], [[Cikánka (Praha)|Cikánka]], [[Kateřinky (Praha)|Kateřinky]], [[Hrnčíře (Šeberov)|Hrnčíře]], [[Pitkovičky]], [[Lahovičky]], [[Dolní Černošice]], [[Kazín]], [[Závist (Praha)|Závist]], [[Baně]], [[Strnady]] a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.
=== Katastrální území Prahy ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel}}
V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá (nikoliv městské obvody!).

Kódy katastrálních území a jejich výměru uvádí celostátní [[Územně identifikační registr]] - ÚIR [http://www.isu.cz/uir/scripts/].
{| cellspacin=0 cellpadding=0 width=100%
|- valign=top
| width=33% |
* [[Benice]] (Praha-Benice)
* [[Běchovice]] (Praha-Běchovice)
* [[Bohnice]] (Praha 8)
* [[Braník]] (Praha 4)
* [[Břevnov]] (Praha 5, Praha 6)
* [[Březiněves]] (Praha-Březiněves)
* [[Bubeneč]] (Praha 6, Praha 7)
* [[Čakovice]] (Praha-Čakovice)
* [[Černý Most]] (Praha 14)
* [[Čimice]] (Praha 8)
* [[Dejvice]] (Praha 6)
* [[Dolní Chabry]] (Praha-Dolní Chabry)
* [[Dolní Měcholupy]] (Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč)
* [[Dolní Počernice]] (Praha-Dolní Počernice)
* [[Dubeč]] (Praha-Dubeč)
* [[Ďáblice]] (Praha-Ďáblice)
* [[Háje]] (Praha 11)
* [[Hájek u Uhříněvsi]] (Praha 22)
* [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]] (Praha 10, Praha 14, Praha 9)
* [[Hlubočepy]] (Praha 5)
* [[Hodkovičky]] (Praha 4)
* [[Holešovice]] (Praha 7, Praha 1)
* [[Holyně]] (Praha-Slivenec)
* [[Horní Měcholupy]] (Praha 15)
* [[Horní Počernice]] (Praha 20)
* [[Hostavice]] (Praha 14)
* [[Hostivař]] (Praha 15)
* [[Hradčany]] (Praha 1, Praha 6)
* [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]] (Praha 9, Praha 10)
* [[Chodov (Praha)|Chodov]] (Praha 11)
* [[Cholupice]] (Praha 12)
* [[Jinonice]] (Praha 5, Praha 13)
* [[Josefov (Praha)|Josefov]] (Praha 1)
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]] (Praha 12)
* [[Karlín]] (Praha 8)
* [[Kbely]] (Praha 19)
* [[Klánovice]] (Praha-Klánovice)
* [[Kobylisy]] (Praha 8)
| width=33% |
* [[Koloděje]] (Praha-Koloděje)
* [[Kolovraty]] (Praha-Kolovraty)
* [[Komořany]] (Praha 12)
* [[Košíře]] (Praha 5)
* [[Královice (Praha)|Královice]] (Praha-Královice)
* [[Krč]] (Praha 4)
* [[Křeslice]] (Praha-Křeslice)
* [[Kunratice (Praha)|Kunratice]] (Praha-Kunratice)
* [[Kyje]] (Praha 14)
* [[Lahovice]] (Praha-Zbraslav)
* [[Letňany]] (Praha 18)
* [[Lhotka (Praha)|Lhotka]] (Praha 4)
* [[Libeň]] (Praha 7, Praha 8, Praha 9)
* [[Liboc]] (Praha 6)
* [[Libuš]] (Praha-Libuš)
* [[Lipany (Praha)|Lipany]] (Praha-Kolovraty)
* [[Lipence]] (Praha-Lipence)
* [[Lochkov]] (Praha-Lochkov)
* [[Lysolaje]] (Praha-Lysolaje)
* [[Malá Chuchle]] (Praha-Velká Chuchle)
* [[Malá Strana]] (Praha 1, Praha 5)
* [[Malešice]] (Praha 10, Praha 9)
* [[Michle]] (Praha 4, Praha 10)
* [[Miškovice]] (Praha-Čakovice)
* [[Modřany]] (Praha 12)
* [[Motol]] (Praha 5)
* [[Nebušice]] (Praha-Nebušice)
* [[Nedvězí (Praha)|Nedvězí]] (Praha-Nedvězí)
* [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (Praha 1, Praha 2, Praha 8)
* [[Nusle]] (Praha 2, Praha 4)
* [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] (Praha-Petrovice)
* [[Písnice]] (Praha-Libuš)
* [[Pitkovice]] (Praha 22)
* [[Podolí (Praha)|Podolí]] (Praha 4)
* [[Prosek]] (Praha 9)
* [[Přední Kopanina]] (Praha-Přední Kopanina)
* [[Radlice]] (Praha 5)
* [[Radotín]] (Praha 16)
| width=33% |
* [[Ruzyně]] (Praha 6)
* [[Řeporyje]] (Praha-Řeporyje, Praha 13)
* [[Řepy]] (Praha 17)
* [[Satalice]] (Praha-Satalice)
* [[Sedlec (Praha)|Sedlec]] (Praha 6, Praha-Suchdol)
* [[Slivenec]] (Praha-Slivenec)
* [[Smíchov]] (Praha 5)
* [[Sobín]] (Praha-Zličín)
* [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (Praha 1)
* [[Stodůlky]] (Praha 13, Praha-Řeporyje)
* [[Strašnice]] (Praha 3, Praha 10)
* [[Střešovice]] (Praha 6)
* [[Střížkov]] (Praha 8, Praha 9)
* [[Suchdol (Praha)|Suchdol]] (Praha-Suchdol)
* [[Šeberov]] (Praha-Šeberov)
* [[Štěrboholy]] (Praha-Štěrboholy)
* [[Točná]] (Praha 12)
* [[Troja]] (Praha-Troja, Praha 8)
* [[Třebonice]] (Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha 13)
* [[Třeboradice]] (Praha-Čakovice)
* [[Uhříněves]] (Praha 22)
* [[Újezd u Průhonic]] (Praha-Újezd)
* [[Újezd nad Lesy]] (Praha 21)
* [[Veleslavín]] (Praha 6)
* [[Velká Chuchle]] (Praha-Velká Chuchle)
* [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] (Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 10)
* [[Vinoř]] (Praha-Vinoř)
* [[Vokovice]] (Praha 6)
* [[Vršovice]] (Praha 10)
* [[Vysočany]] (Praha 3, Praha 9)
* [[Vyšehrad]] (Praha 2)
* [[Záběhlice]] (Praha 4, Praha 10)
* [[Zadní Kopanina]] (Praha-Řeporyje)
* [[Zbraslav]] (Praha-Zbraslav)
* [[Zličín]] (Praha-Zličín)
* [[Žižkov]] (Praha 10, Praha 3, Praha 8)
|}
== Královské hlavní město Praha (1847–1921) ==
:''Podívejte se také na článek [[Královské hlavní město Praha]]''
* [[12. únor]]a 1784 vzniká Královské hlavní město Praha – [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]], [[Malá Strana]] a [[Hradčany]] (Praha I až IV) sloučeny dekretem Josefa II. a rozhodnutím vlády
* 1850 připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]] ([[Praha V]])
* 1883 připojen [[Vyšehrad]] ([[Praha VI]]) (z Kouřimského kraje)
* 1884 připojeny [[Holešovice|Holešovice-Bubny]] ([[Praha VII]])
* [[1901]] připojena [[Libeň]] ([[Praha VIII]])
== Velká Praha (od roku 1922) ==
=== Vznik Velké Prahy ===
:''Hlavní článek: [[Velká Praha]]''
Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] na základě zákona č. 114/1920 [[Sb. z. a n.]] připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo:
* 8 obcí karlínského [[okres]]u: [[Bohnice]], [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]], město [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Prosek]], [[Střížkov]], [[Troja]], město [[Vysočany]]
* 14 obcí smíchovského okresu: město [[Břevnov]], město [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Hlubočepy]], [[Jinonice]], město [[Košíře]], [[Liboc]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], město [[Smíchov]], [[Střešovice]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]]
* 10 obcí vinohradského okresu (který současně zanikl): [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]]), [[Hostivař]] (bez osad [[Milíčov (Praha)|Milíčov]] a [[Háje]]), [[Krč]], [[Michle]], město [[Nusle]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], město [[Vršovice]], město [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]], [[Záběhlice]]
* 4 obce žižkovského okresu (který současně zanikl): [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]], Staré [[Strašnice]], město [[Žižkov]]
* 2 části obcí [[zbraslav]]ského okresu: osada [[Malá Chuchle]] (z obce [[Velká Chuchle]]), část [[Modřany|Modřan]] zvaná [[Zátiší]] (zároveň připojena k [[Hodkovičky|Hodkovičkám]])
=== Praha I – Praha XIX (1923–1947) ===
Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení ([[17. leden|17. ledna]] [[1923]]) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.
Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.
{|
|- valign=top
| width=50% |
* Praha I – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]*
* Praha II – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]*
* Praha III – [[Malá Strana]]*
* Praha IV – [[Hradčany]]*
* Praha V – [[Josefov (Praha)|Josefov]]*
* Praha VI – [[Vyšehrad]]*
* Praha VII – [[Holešovice|Holešovice-Bubny]]*
* [[Praha VIII]] – [[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]]
* [[Praha IX]] – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]]
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
| width=50% |
* [[Praha XI]] – [[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]]
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – [[Vršovice]], [[Záběhlice]], [[Hostivař]], [[Strašnice]]
* [[Praha XIV]] – [[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]]
* [[Praha XV]] – [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – [[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]]
* [[Praha XVII]] – [[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]]
* [[Praha XVIII]] – [[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Liboc]]
* [[Praha XIX]] – [[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]]
|}
<nowiki>*</nowiki> Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.
==== Praha I – Praha XX (1947 – 1949) ====
[http://www.mvcr.cz/sbirka/1947/sb88-47.pdf Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb.] ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu [[1947]] téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, [[Záběhlice]] přitom byly roztrženy do dvou obvodů – [[Zahradní Město]] se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.
* Praha I až Praha VII jako dříve
* [[Praha VIII]] – Libeň ([[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]])
* [[Praha IX]] – Vysočany ([[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]])
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
* [[Praha XI]] – Žižkov ([[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]])
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – Vršovice ([[Vršovice]], [[Záběhlice]] bez Zahradního Města)
* [[Praha XIV]] – Nusle ([[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]])
* [[Praha XV]] – Braník ([[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – Smíchov ([[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]])
* [[Praha XVII]] – Košíře ([[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]])
* [[Praha XVIII]] – Břevnov ([[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Dolní Liboc]])
* [[Praha XIX]] – Dejvice ([[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]])
* [[Praha XX]] – [[Strašnice]] ([[Hostivař]], [[Staré Strašnice]], část Záběhlic s názvem [[Zahradní Město]])
=== Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960) ===
Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1.4.[[1949]] zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.
* [[Praha 1 (1949)|Praha 1]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], část [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]] a [[Hradčany|Hradčan]]
* [[Praha 2 (1949)|Praha 2]] – [[Vyšehrad]], část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] – [[Karlín]] (vyjma Rustonky) a část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]]
* [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] – [[Jinonice]], [[Košíře]], [[Motol]] a část [[Smíchov]]a
* [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] – [[Břevnov]], části [[Dolní Liboc]]e, část [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 6 (1949)|Praha 6]] – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]] a části [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Hradčany|Hradčan]], [[Dolní Liboc]]e a [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 7 (1949)|Praha 7]] – části [[Bubeneč|Bubenče]], [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 8 (1949)|Praha 8]] – [[Bohnice]], [[Kobylisy]], [[Střížkov]], části [[Karlín]]a, [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 9 (1949)|Praha 9]] – [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Prosek]], části [[Libeň|Libně]] a [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] – [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Staré Strašnice]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Zahradní Město]])
* [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] – [[Žižkov]] a část [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] – část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] – [[Vršovice]] a části [[Michle]] a [[Záběhlice|Záběhlic]]
* [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] – části [[Krč]]e, [[Lhotka (Praha)|Lhotky]], [[Nové Dvory (Praha)|Nových Dvorů]], [[Hodkovičky|Hodkoviček]], [[Michle]] a [[Nusle|Nuslí]]
* [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] – [[Braník]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], části [[Hodkovičky|Hodkoviček]] a [[Krč]]e
* [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] – [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]], [[Radlice]] a část [[Smíchov]]a
== Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud) ==
Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení ([[11. duben|11. dubna]] [[1960]]) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny [[Čimice]] a [[Ruzyně]]. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do těchto obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní Místní národní výbory.
Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.
Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části [[Praha 17]] zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6.
Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 (sněmovní tisk 1047)] Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.
=== Připojování nových území 1960–1974 ===
Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe [[Zákon o hlavním městě Praze]] č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.
* [[11. červenec|11. července]] [[1960]] – připojeny obec [[Ruzyně]], osada [[Čimice]], a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území ([[Dolní Chabry]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Řeporyje]], [[Přední Kopanina]], [[Nebušice]], [[Lysolaje]], [[Holyně]]).
* 1. ledna [[1968]] – připojeny městečko [[Čakovice]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Dolní Chabry]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Velká Chuchle]], [[Kbely]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Kyje]] včetně k. ú. [[Hostavice]], [[Lahovice]] (část), [[Letňany]], [[Libuš]], [[Lysolaje]], [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Miškovice]], město [[Modřany]], [[Nebušice]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], [[Štěrboholy]], [[Třeboradice]], část [[Holyně]]
* [[1970]] – podle některých zdrojů připojeny [[Hostavice]]<ref>kolektiv autorů: ''Dějiny Prahy II.'', nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, ISBN 80-7185-143-4<br />[http://www.praha.cz/cleneni-prahy.html Členění Prahy]</ref>, podle jiných zdrojů byly Hostavice připojeny již roku 1968<ref>[http://www.praha14.cz/MC/mainmc.php?t=29 Úvod o Praze 14] (web městské části)</ref>, pravděpodobně jako součást obce [[Kyje]].
* [[1970]] – připojeny části katastrálních území [[Přední Kopanina]], [[Kněžívka]], [[Kněževes (okres Praha-západ)|Kněževes]], [[Dobrovíz]], [[Hostivice]] pro [[letiště Ruzyně]].
* 1. července [[1974]] – zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. připojeno 30 obcí zahrnujících 37 katastrálních území [[Běchovice]], [[Benice]], [[Březiněves]], [[Dolní Počernice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], město [[Horní Počernice]], obec [[Cholupice]] včetně k. ú. [[Točná]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], obec [[Kolovraty]] včetně k. ú. [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Nedvězí]], [[Písnice]], [[Přední Kopanina]], město [[Radotín]], městys [[Řeporyje]] včetně k. ú. [[Zadní Kopanina]], [[Satalice]], obec [[Slivenec]] včetně k. ú. [[Holyně]], [[Stodůlky]], [[Šeberov]], [[Třebonice]], město [[Uhříněves]] včetně k. ú. [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]] a [[Pitkovice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Újezd u Průhonic]], [[Vinoř]], město [[Zbraslav]], obec [[Zličín]] včetně k. ú. [[Sobín]].
=== Nová katastrální území ===
Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:
* [[Černý Most]]: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území [[Kyje]], [[Horní Počernice]] a [[Hloubětín]]<ref>Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008</ref>.
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]]: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území [[Modřany]] a [[Lhotka (Praha)|Lhotka]].
=== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území) ===
* [[Praha 1]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], [[Hradčany]], severní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]].
* [[Praha 2]] – [[Vyšehrad]], jižní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], západní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* [[Praha 3]] – [[Žižkov]] a severovýchodní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* [[Praha 4]] - [[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Spořilov]]), [[Lhotka (Praha)|Lhotka]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]] a [[Hodkovičky]] (1968 připojeny [[Háje]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Libuš]], [[Modřany]], 1974 připojeny [[Cholupice]], [[Točná]], [[Písnice]], [[Šeberov]], [[Újezd u Průhonic]])
* [[Praha 5]] – [[Smíchov]], [[Košíře]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Jinonice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]] (1968 připojena [[Velká Chuchle]], [[Lahovice]], část [[Holyně]], [[Zbraslav]], [[Zličín]], 1974 připojeny zbytek [[Holyně]], [[Přední Kopanina]], [[Zadní Kopanina]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Radotín]], [[Řeporyje]], [[Slivenec]], [[Stodůlky]], [[Třebonice]])
* [[Praha 6]] – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Střešovice]], [[Břevnov]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]], [[Dolní Liboc]], [[Ruzyně]], část [[Bubeneč|Bubenče]], část [[Hradčany|Hradčan]] (1968 připojeny [[Lysolaje]], [[Nebušice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]])
* [[Praha 7]] – [[Holešovice-Bubny]], části [[Bubeneč|Bubenče]], dolní [[Troja]]
* [[Praha 8]] – [[Bohnice]], [[Čimice]], [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), [[Střížkov]], většina [[Libeň|Libně]], horní část [[Troja|Troji]] (1968 připojeny [[Ďáblice]], [[Dolní Chabry]], 1974 připojena [[Březiněves]])
* [[Praha 9]] – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], východní část [[Libeň|Libně]] (1968 připojeny [[Čakovice]], [[Kbely]], [[Kyje]], [[Letňany]], [[Miškovice]], [[Třeboradice]], 1970 připojeny [[Hostavice]], 1974 připojeny [[Běchovice]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], [[Dolní Počernice]], [[Horní Počernice]], [[Satalice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Vinoř]])
* [[Praha 10]] – [[Vršovice]], [[Strašnice]], [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Záběhlice]] bez [[Spořilov]]a, jihovýchodní část [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] (1968 připojeny [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Štěrboholy]], 1974 připojeny [[Benice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], [[Hájek (Praha)|Hájek]], [[Kolovraty]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Nedvězí]], [[Pitkovice]], [[Uhříněves]])
=== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí) ===
* [[Praha 1]] – zahrnuje městskou část Praha 1
* [[Praha 2]] – zahrnuje městskou část Praha 2
* [[Praha 3]] – zahrnuje městskou část Praha 3
* [[Praha 4]] – zahrnuje městské části Praha 4, [[Praha 11]], [[Praha 12]], [[Praha-Kunratice]], [[Praha-Libuš]], [[Praha-Šeberov]], [[Praha-Újezd]]
* [[Praha 5]] – zahrnuje městské části Praha 5, [[Praha 13]], [[Praha 16]], [[Praha-Lipence]], [[Praha-Lochkov]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Praha-Zbraslav]], [[Praha-Zličín]]
* [[Praha 6]] – zahrnuje městské části Praha 6, [[Praha 17]], [[Praha-Lysolaje]], [[Praha-Nebušice]], [[Praha-Přední Kopanina]], [[Praha-Suchdol]]
* [[Praha 7]] – zahrnuje městské části Praha 7, [[Praha-Troja]]
* [[Praha 8]] – zahrnuje městské části Praha 8, [[Praha-Březiněves]], [[Praha-Dolní Chabry]], [[Praha-Ďáblice]]
* [[Praha 9]] – zahrnuje městské části Praha 9, [[Praha 14]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Praha-Běchovice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha-Dolní Počernice]], [[Praha-Klánovice]], [[Praha-Koloděje]], [[Praha-Satalice]], [[Praha-Vinoř]]
* [[Praha 10]] – zahrnuje městské části Praha 10, [[Praha 15]], [[Praha 22]], [[Praha-Benice]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Křeslice]], [[Praha-Nedvězí]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Štěrboholy]]
== Správní a samosprávné členění od roku 1988 ==
Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.[[1990]] zavedeny [[městská část|městské části]]. Úřady dosavadních [[obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]] a [[MNV|místních národních výborů]] jsou přejmenovány na [[Obvodní úřad|obvodní]] a [[místní úřad]]y, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.
Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti [[Obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]], později připojené obce si zachovaly svůj vlastní [[místní národní výbor]], avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.
=== Samosprávné městské části ===
[[Soubor:Prague municipal districts.png|náhled|vpravo|500px|Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných [[městská část|městských částí]].]]
V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako [[synonymum|synonymní]] s pojmem „[[katastrální území]]“). 1.1.[[1992]] přibyla další, [[Praha-Troja]]. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“.
K [[18. listopad]]u [[1994]] bylo pět městských částí přejmenováno na Prahu 11 až Prahu 15, v rámci vytvoření správních obvodů přenesené působnosti od 1. ledna 1995. Současně došlo k některým změnám jejich vymezení, například [[Hostivař]] byla z městské části [[Praha 10]] přeřazena do městské části [[Praha 15]]. K [[1. leden|1. lednu]] [[2002]] bylo podobným způsobem přejmenováno dalších 7 městských částí na Prahu 16 až Prahu 22.
Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.
O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s [[katastrální úřad|katastrálním úřadem]], což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.
=== Státní správa a správní obvody ===
==== První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994) ====
Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.
==== Praha 1 – Praha 15 (1995–2001) ====
Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:
* Praha 11 - dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
* Praha 12 - dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
* Praha 13 - dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
* Praha 14 - dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
* Praha 15 - dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).
Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:
* Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
* Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
* Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
* Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
* Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
* Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
* Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
* Praha-Horní Počernice pro sebe,
* Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
* Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
==== Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002) ====
[[Soubor:Prague administrative districts.png|náhled|vpravo|500px|Správní obvody pro některé kompetence [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.]]
Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města a platné od 1. ledna 2002 (1. července 2001?). Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.
Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí „s čísly“ mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 „malých“ městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.
Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jisti, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.
S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část [[Praha-Čakovice]] přeřazena ze správního obvodu [[Praha 19]] (Kbely) do správního obvodu [[Praha 18]] (Letňany).<ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=682 Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP], kterou se mění [[Statut hlavního města Prahy]]. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.</ref> Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.
=== Přehled 57 městských částí a 22 správních obvodů (od r. 2002) ===
[[Soubor:Praha mapa se znaky.jpg|náhled|vpravo|500px|Mapa Prahy a jejích správních obvodů rozšířené působnosti a městských částí se znaky]]
* [[Praha 1]] – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Josefov (Praha)|Josefov]], převážná část [[Hradčany|Hradčan]], převážná část [[Malá Strana|Malé Strany]], část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], nepatrná část [[Holešovice|Holešovic]], nepatrná část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* [[Praha 2]] – část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]], [[Vyšehrad]], část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], menší část [[Nusle|Nuslí]] ([[Nuselské údolí]])
* [[Praha 3]] – převážná část [[Žižkov]]a, část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]], malá část [[Vysočany|Vysočan]], malá část [[Strašnice|Strašnic]]
* [[Praha 4]] – [[Braník]], [[Hodkovičky]], [[Krč]], [[Lhotka (Praha)|Lhotka]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], převážná část [[Michle]], převážná část [[Nusle|Nuslí]], menší část [[Záběhlice|Záběhlic]], nepatrná část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
** Praha-Kunratice – [[Kunratice (Praha)|Kunratice]]
* [[Praha 5]] – [[Smíchov]], [[Hlubočepy]], [[Radlice]], [[Košíře]], [[Motol]], převážná část [[Jinonice|Jinonic]], malá část [[Malá Strana|Malé Strany]], nepatrná část [[Břevnov]]a,
** Praha-Slivenec – [[Slivenec]], [[Holyně]]
* [[Praha 6]] – [[Dejvice]], [[Střešovice]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]], [[Ruzyně]], [[Liboc]], téměř celý [[Břevnov]], větší část [[Bubeneč|Bubenče]], dolní část [[Sedlec (Praha)|Sedlce]], malá část [[Hradčany|Hradčan]]
** Praha-Suchdol – [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], horní část [[Sedlec (Praha)|Sedlce]]
** Praha-Lysolaje – [[Lysolaje]]
** Praha-Nebušice – [[Nebušice]]
** Praha-Přední Kopanina – [[Přední Kopanina]]
* [[Praha 7]] – převážná část [[Holešovice|Holešovic]], menší část [[Bubeneč|Bubenče]], nepatrná část [[Libeň|Libně]]
** Praha-Troja – dolní část [[Troja|Troji]]
* [[Praha 8]] – větší část [[Libeň|Libně]], [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Bohnice]], [[Čimice]], významná část [[Troja|Troji]] (horní), malá část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Střížkov]]a, nepatrná část [[Žižkov]]a
** Praha-Ďáblice – [[Ďáblice]]
** Praha-Březiněves – [[Březiněves]]
** Praha-Dolní Chabry – [[Dolní Chabry]]
* [[Praha 9]] – převážná část [[Vysočany|Vysočan]], menší část [[Libeň|Libně]], [[Prosek]], část [[Střížkov]]a, převážná část [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořez]], menší část [[Hloubětín (Praha)|Hloubětína]], nepatrná část [[Malešice|Malešic]]
* [[Praha 10]] – [[Vršovice]], část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]], převážná část [[Strašnice|Strašnic]], převážná část [[Malešice|Malešic]], větší část [[Záběhlice|Záběhlic]], část [[Michle]] (vrch [[Bohdalec (Michle)|Bohdalec]]), nepatrná část [[Žižkov]]a (1 dům), nepatrná nezastavěná část [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořez]], nepatrná nezastavěná část [[Hloubětín]]a
* [[Praha 11]] (dříve Praha-[[Jižní Město]]) – [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Háje]]
** Praha-Šeberov – [[Šeberov]]
** Praha-Újezd – [[Újezd u Průhonic]]
** Praha-Křeslice – [[Křeslice]]
* [[Praha 12]] (dříve Praha-Modřany) – [[Modřany]], [[Komořany]], [[Točná]], [[Cholupice]], [[Kamýk (Praha)|Kamýk]]
** Praha-Libuš – [[Libuš]], [[Písnice]]
* [[Praha 13]] (dříve Praha-[[Jihozápadní Město]]) – převážná část [[Stodůlky|Stodůlek]], převážná část [[Třebonice|Třebonic]], malá okrajová část [[Jinonice|Jinonic]], nepatrná nezastavěná část [[Řeporyje|Řeporyj]]
** Praha-Řeporyje – převážná část [[Řeporyje|Řeporyj]], [[Zadní Kopanina]], malá část [[Stodůlky|Stodůlek]], malá část [[Třebonice|Třebonic]]
* [[Praha 14]] – [[Kyje]], [[Hostavice]], [[Černý Most]], převážná část [[Hloubětín (Praha)|Hloubětína]]
** Praha-Dolní Počernice – [[Dolní Počernice]]
* [[Praha 15]] (dříve Praha-Horní Měcholupy) – [[Horní Měcholupy]], [[Hostivař]]
** Praha-Dolní Měcholupy – převážná část k. ú. [[Dolní Měcholupy]]
** Praha-Štěrboholy – [[Štěrboholy]]
** Praha-Petrovice – [[Petrovice (Praha)|Petrovice]]
** Praha-Dubeč – [[Dubeč]], malá přilehlá část [[Dolní Měcholupy|Dolních Měcholup]]
* [[Praha 16]] (dříve Praha-Radotín) – [[Radotín]]
** Praha-Velká Chuchle – [[Velká Chuchle]], [[Malá Chuchle]]
** Praha-Lochkov – [[Lochkov]]
** Praha-Zbraslav – [[Zbraslav]], [[Lahovice]]
** Praha-Lipence – [[Lipence]]
* [[Praha 17]] (dříve Praha-Řepy) – [[Řepy]]
** Praha-Zličín – [[Zličín]], [[Sobín]], část [[Třebonice|Třebonic]] (okolí [[Zličín (stanice metra v Praze)|stanice metra Zličín]])
* [[Praha 18]] (dříve Praha-Letňany) – [[Letňany]]
** Praha-Čakovice (od 1. 11. 2007) – [[Čakovice]], [[Třeboradice]], [[Miškovice]]
* [[Praha 19]] (dříve Praha-Kbely) – [[Kbely]]
** Praha-Vinoř – [[Vinoř]]
** Praha-Satalice – [[Satalice]]
** Praha-Čakovice (do 31. 10. 2007) – [[Čakovice]], [[Třeboradice]], [[Miškovice]]
* [[Praha 20]] (dříve Praha-Horní Počernice) – [[Horní Počernice]]
* [[Praha 21]] (dříve Praha-Újezd nad Lesy) – [[Újezd nad Lesy]]
** Praha-Klánovice – [[Klánovice]]
** Praha-Koloděje – [[Koloděje]]
** Praha-Běchovice – [[Běchovice]]
* [[Praha 22]] (dříve Praha-Uhříněves) – [[Uhříněves]], [[Hájek u Uhříněvsi]], [[Pitkovice]]
** Praha-Královice – [[Královice (Praha)|Královice]]
** Praha-Nedvězí – [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]]
** Praha-Kolovraty – [[Kolovraty]], [[Lipany (Praha)|Lipany]]
** Praha-Benice – [[Benice]]
== Jednání o připojení dalších obcí ==
=== Přezletice ===
Na jaře [[2007]] vyzvalo zastupitelstvo obce [[Přezletice]] Prahu k jednání<ref>[http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007], bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.</ref> o připojení této obce k [[Praha|Praze]]. Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 podpořila a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka jednáním. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6284732 Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice] (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město] (Pražský deník, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://www.lidovky.cz/ln-praha-se-po-30-letech-rozroste-d3x-/ln_praha.asp?c=A070918_223450_ln_praha_hlm Praha se po 30 letech rozroste] (lidovky.cz, 18. 9. 2007) </ref> Změna by si vyžádala novelizaci několika zákonů.
=== Hora Svaté Kateřiny ===
Na začátku ledna 2008 [[zastupitelstvo obce]] [[Hora Svaté Kateřiny]] (v návaznosti na dřívější ústavní stížnost senátorů <ref>[http://horasvatekateriny.cz/ustavni_stiznost/ Ústavní stížnost senátorů ohledně rozpočtového určení daní pro obce]</ref>) jednomyslně schválilo, že se obec chce připojit k [[Praha|Praze]]. Praha totiž dostává na jednoho občana ze státního rozpočtu přes 37 000 Kč ročně, Hora Svaté Kateřiny jen 8600. Radní poté vyjádřili přání, aby o připojení k Praze požádalo i dalších 650 obcí, které protestovaly proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím. Toto rozhodnutí přijali zastupitelé v bezprostřední reakci na přijetí novely [[Zákon o rozpočtovém určení daní|Zákona o rozpočtovém určení daní]]. Zákony však jako podmínku slučování obcí uvádějí sousedství, což tyto dvě obce nesplňují, jsou vzdáleny asi 120 kilometrů.
<ref>Jan Stuchlík: [http://www.ct24.cz/zpravy/index_view.php?id=246849 Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze], ČT24, 2. 1. 2008</ref>
<ref>Lucie Prosková: [http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html], Deník, 4. 1. 2008</ref>
<ref>Zdeňka Kuchyňová: [http://www.radio.cz/cz/clanek/99322 Hora Svaté Kateřiny se chce stát městskou částí Prahy], Radio Praha, 7. 1. 2008</ref>
<ref>Milan Novák: [http://milannovak.blog.idnes.cz/c/21087/Zkusme-trochu-demokracie.html Zkusme trochu demokracie!] (osobní blog, 8. 1. 2008, článek obsahuje letecký snímek obce)</ref>
Místostarosta Petr Pakosta uvedl, že daně se v ČR přerozdělují na rozdíl od mnoha jiných zemí podle počtu trvale bydlících, ačkoliv infrastruktura slouží i chatařům, jichž je v obci asi polovina a mnozí mají trvalé bydliště v Praze.<ref name=cerny>Ondřej Černý: ''Že jsem blázen? To mi nikdo neřekl''. MF Dnes, 12. 1. 2008, regionální příloha Praha, str. B1 a B3</ref>
Náměstkyně pražského primátora [[Markéta Reedová]] (SNK ED) naopak uvedla, že v Praze se vytvoří čtvrtina republikového hrubého domácího produktu a zpět se jí vrací necelá třetina, takže peníze z Prahy dostává i Hora Svaté Kateřiny.
<ref>[http://reality.ihned.cz/c4-10009020-22701880-K00000_d-praha-ctvrt-na-horach-nechce Praha čtvrť na horách nechce], ČTK, Hospodářské noviny, ''bre'', 4. 1. 2008</ref>
== Soudní obvody Praha 1 – Praha 10 ==
Územní obvody obvodních soudů pro Prahu 1 až Prahu 10 jsou odvozeny ze zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a vyhlášky č. 564/2002 Sb. Po zrušení zákona č. 36/1960 Sb. a deseti městských obvodů navrhuje vláda ponechat deset obvodů s původní územní působností, kterou však v zákoně hodlá nově vymezit výčtem městských částí. Proti nerespektování reformy veřejné správy na úseku soudnictví se však ohrazují zejména poslanci zastupující kraje, které by tak neměly vlastní krajský soud, a proto je úspěšnost návrhů vlády nejistá.
== Policejní obvody Praha I – Praha IV (od 1. 1. 2004) ==
Od 1.1.2004 vytvořila Policie České republiky v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:
* '''Praha I''' (obvody Praha 1, Praha 6, Praha 7)
* '''Praha II''' (obvody Praha 2, Praha 5)
* '''Praha III''' (obvody Praha 3, Praha 8, Praha 9)
* '''Praha IV''' (obvody Praha 4, Praha 10)
Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.
== Církevní členění ==
[[Římskokatolická církev]] člení asi 70 pražských [[farnost]]i do čtyř [[vikariát]]ů rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. [[I. pražský vikariát]] zahrnuje farnosti v centru města, [[II. pražský vikariát]] západní břeh Vltavy, [[II. pražský vikariát]] jihovýchod Prahy a [[IV. pražský vikariát]] severovýchod Prahy.

=== Související články ===
* [[Praha#Členění Prahy]]
* [[Dějiny Prahy]]
* [[Zaniklé vesnice na území Prahy]]
* [[Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* ''Dějiny Prahy I., II.'' - nakl. Paseka, 1998, kolektiv autorů
* [http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/spravni_cleneni_prahy Pražská informační služby – členění Prahy]
* Zmiňované právní předpisy
* [http://www.mvcr.cz/regiony/praha/zpravy/2003/tk1030_v.html Zpráva Policie ČR]
* [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 Sněmovní tisk č. 1047 – návrh vlády na zrušení 10 obvodů]
* [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1048 Sněmovní tisk č. 1048 – návrh vlády na zřízení soudních a policejních obvodů]
* http://www.praha-mesto.cz – web Magistrátu hlavního města Prahy
* [http://www.praha4.cz/tms/praha_cp/index.php?client_type=map_resize Mapa Prahy se zakreslením hranic městských částí a katastrálních území]
* [http://www.praha1929.cz/praha/seznam_c.html Popis čtvrtí Velké Prahy z roku 1929]
* Český statistický úřad: [http://www.praha.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/historie_vnitrniho_usporadani Historie vnitřního uspořádání hlavního města Prahy]
* [http://www.isu.cz/uir/scripts Územně identifikační registr ČR - ÚIR]

{{Commonscat|Districts of Prague}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Město Praha}}
[[Kategorie:Části Prahy]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Seznamy k Praze]]