Sysop: 1 revizi

2013-05-26T21:38:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2013, 21:38

Sysop: 1 revizi

2009-11-16T17:07:45Z

1 revizi

Nová stránka

'''Částice''' je velmi malá část [[Hmota|hmoty]], která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi ([[Energie|energií]], [[Hmotnost|hmotností]], [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]], [[Spin|spinem]], [[Chemie|chemickou]] reaktivností, dobou života, aj.).

Studiem částic ve fyzice se zabývá především [[fyzika částic]], která se zaměřuje především na studium tzv. [[elementární částice|elementárních částic]] a dále částic, které vzniknou v důsledku [[vazba|vazby]] mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako '''složené''').

Fyzika částic se zabývá nejen částicemi, které byly pozorovány při experimentech, ale také tzv. '''hypotetickými částicemi''', tzn. částicemi, jejichž exitence je předpovídána na základě [[teorie|teorií]], avšak zatím nebyly pozorovány.

Mnohé částice se [[samovolný rozpad|samovolně rozpadají]] na jiné částice (např. [[radioaktivní rozpad]]) - takové částice se označují jako '''nestabilní'''. Částice, které se nerozpadají, bývají označovány jako '''[[stabilita|stabilní]] částice'''.

Částice lze dělit do různých skupin podle mnoha kritérií.
==Dělení podle velikosti==
* [[bodová částice]]
* [[subatomární částice]]

Pro technologické účely se často používá dělení podle velikosti na
* [[makročástice]]
* [[mikročástice]]
* [[nanočástice]]

==Dělení podle klidové hmotnosti==
Podle [[klidová hmotnost|klidové hmotnosti]] lze částice rozdělit na
* '''látkové''' - Částice, jejichž klidová hmotnost je větší než [[nula]]. Nemohou se pohybovat [[rychlost světla|rychlostí světla]]. Do této skupiny patří fermiony (viz dále) [[elektron]]y, [[proton]]y, [[neutron]]y, [[kvark]]y apod.
* '''polní''' - Částice, jejichž klidová hmotnost je rovna [[nula|nule]]. Ve vakuu se [[pohyb|pohybují]] [[rychlost světla|rychlostí světla]]. Patří sem např. [[foton]].

==Elementární částice==
[[Elementární částice]] nemají vnitřní strukturu a jsou považovány za [[bodová částice|bodové]]. Elementární částice jsou základními objekty [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]].

===Standardní model===
Elementární částice popisuje tzv. ''[[Standardní model]]''.

Nejčastěji jsou děleny podle [[spin]]u na
* [[fermion]]y - Jsou to částice s poločíselným spinem. Bývají také označovány jako ''částice [[látka|látky]]''. Patří mezi ně [[lepton]]y (např. [[elektron]], [[neutrino]], [[pozitron]], [[mion]]) a [[kvark]]y.
* [[boson]]y - Jsou to částice s celočíselným spinem. Bývají také označovány jako ''částice [[fyzikální pole|pole]]'' (nebo ''[[interakční částice]]''). Patří sem např. [[foton]], [[gluon]] nebo [[Higgsův boson]].

Všechny elementární částice standardního modelu kromě Higgsova bosonu již byly experimentálně pozorovány.

Ke každé elementární částici existuje odpovídající [[antičástice]].

===Hypotetické částice===
Různé fyzikální teorie předpovídají existenci dalších elementárních částic. Jedná se především o částice předpovídané na základě tzv. [[supersymetrie]], např. [[fotino]].

Mezi hypotetické částice lze v současné chvíli řadit také [[graviton]] a [[Higgsův boson]].

Jako příklad dalších hypotetických částic lze uvést např. [[tachyon]] nebo [[axion]].

==Složené částice==
===Hadrony===
[[Hadron]]y jsou složené částice, které mohou obsahovat [[kvark]]y a [[antikvark]]y. Hadrony jsou částice, které reagují na [[silná interakce|silnou interakci]].

Hadrony se podle [[spin]]u dělí na
* [[mezon]]y - hadrony s celočíselným spinem (patří mezi ně např. [[pion]], [[kaon]])
* [[baryon]]y - hadrony s poločíselným spinem (patří mezi ně např. [[proton]], [[neutron]], [[hyperon]]y)

===Atomové jádro===
[[Atomové jádro]] je složeno z [[proton]]ů a [[neutron]]ů. Každý typ jádra obsahuje určitý počet protonů a neutronů ([[nuklid]], [[izotop]]). [[jaderná reakce|Jadernými reakcemi]] lze měnit nuklid na jiný.

Na studium atomového jádra se zaměřuje [[jaderná fyzika]].

===Atomy===
[[Atom]]y jsou nejmenší [[neutrální částice]], na něž lze [[hmota|hmotu]] rozdělit [[chemická reakce|chemickou reakcí]]. Atomy jsou složeny z malého, hmotného [[atomové jádro|atomového jádra]], které je obklopeno relativně velkým a lehkým [[elektronový obal|elektronovým obalem]]. Každý typ atomu odpovídá určitému [[chemický prvek|chemickému prvku]] (viz [[periodická tabulka]]).

Nerovnováha [[elektrický náboj|elektrického náboje]] mezi [[atomové jádro|atomovým jádrem]] a [[elektronový obal|elektronovým obalem]] vede ke vzniku [[iont|iontů]] ([[kationt]]y a [[aniont]]y).

Na atomy se zaměřuje [[atomová fyzika]] a také [[chemie]].

===Molekuly===
Molekuly jsou nejmenší částice, na které lze hmotu rozdělit se zachováním vlstností dané hmoty (molekuly jsou tedy základní částice nesoucí vlastnosti celku). Každá molekula odpovídá určité chemické [[sloučenina|sloučenině]]. Molekuly jsou složeny z jednoho nebo více [[atom]]ů.

Studiem molekul se zabývá [[chemie]].

==Kvazičástice==
Při studiu hmoty obsahují často rovnice, které danou hmotu popisují také řešení, které je velmi podobné přítomnosti nějaké částice. Jedná se o určitý druh vzbuzených stavů ([[excitace|excitací]]), které se označují jako '''kvazičástice'''. Příkladem takových částic jsou např. [[fonon]]y, [[magnon]]y nebo [[plasmon]]y.
Kvazičástice mohou mít velmi exotitcké vlastnosti, které jsou pro normální částice vyloučené. Např. v tzv. zlomkovém [[Kvantový Hallův jev|kvantovém Hallově jevu]] se vyskytují kvazičástice s [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] rovným zlomkové části (např. pětině) [[Elementární náboj|elementárního náboje]] či kvazičástice, jejichž statistické chování je mezi [[fermion]]y a [[boson]]y (tzv. anyony<ref>[http://focus.aps.org/story/v16/st14 Anyon There? (''Physical Review Focus'')]</ref>). Byly též prokázány kvazičástice chovající se jako [[magnetický monopól]].<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4602&id_c=106201 První přímý důkaz existence magnetického monopólu (''OSEL - Objective Source E-Learning'')]</ref>

==Virtuální částice==
Virtuální částice jsou takové částice, které existují pouze v omezeném [[čas]]e a prostoru. Jejich [[energie]] a [[hybnost]] nemohou být v důsledku [[Heisenbergovy relace neurčitosti|Heisenbergových relací neurčitosti]] určeny přesně.

Virtuální částice se v mnoha směrech chovají jako reálné částice, např. pro ně platí [[zákon zachování|zákony zachování]].

==Související články==
*[[Fyzika částic]]
*[[Elementární částice]]
*[[Hmota]]
*[[Pevná látka]]
*[[Kapalina]]
*[[Plyn]]
*[[Dualita částice a vlnění]]
*[[Volná částice]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Kvantová chemie]]
[[Kategorie:Fyzika částic]]

Částice - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi