Čínská lidová republika - Historie editací

Sysop: + šablony

2025-05-06T16:46:59Z

+ šablony

← Starší verze		Verze z 6. 5. 2025, 16:46
Řádka 351:		Řádka 351:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|China}}{{Commonscat\|China}}{{Světové dědictví - Čína}}{{Čínská lidová republika}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Čínská lidová republika\| ]]
	[[Kategorie:Státy Asie]]		[[Kategorie:Státy Asie]]
	[[Kategorie:Čína]]		[[Kategorie:Čína]]
-	~~[[Kategorie:Čínská lidová republika\| ]]~~
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:47Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:53
Řádka 56:		Řádka 56:

	Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to [[Pochajský záliv]], které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak [[Žluté moře\|Žluté]], [[Východočínské moře\|Východočínské]] a [[Jihočínské moře]], jež jsou okrajovými moři [[Tichý oceán\|Tichého oceánu]]. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36 000 km² je [[Tchaj-wan (ostrov)\|Tchaj-wan]] (ovládán je však [[Tchaj-wan\|Čínskou republikou]]), následovaný ostrovem [[Chaj-nan]] (34 000 km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví [[Tiao-jü]] nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov [[Čch'-wej]]; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou [[Japonsko\|Japonska]]. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: [[Tung-ša]] ''(Východní písky),'' [[Paracelské ostrovy\|Si-ša]] ''(Západní písky),'' [[Čung-ša]] ''(Střední písky)'' a [[Spratlyovy ostrovy\|Nan-ša]] ''(Jižní písky)''; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory.		Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to [[Pochajský záliv]], které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak [[Žluté moře\|Žluté]], [[Východočínské moře\|Východočínské]] a [[Jihočínské moře]], jež jsou okrajovými moři [[Tichý oceán\|Tichého oceánu]]. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36 000 km² je [[Tchaj-wan (ostrov)\|Tchaj-wan]] (ovládán je však [[Tchaj-wan\|Čínskou republikou]]), následovaný ostrovem [[Chaj-nan]] (34 000 km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví [[Tiao-jü]] nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov [[Čch'-wej]]; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou [[Japonsko\|Japonska]]. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: [[Tung-ša]] ''(Východní písky),'' [[Paracelské ostrovy\|Si-ša]] ''(Západní písky),'' [[Čung-ša]] ''(Střední písky)'' a [[Spratlyovy ostrovy\|Nan-ša]] ''(Jižní písky)''; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory.
-	[[Soubor:Thousand feet.JPG\|thumb\|~~upright~~\|Sráz tisíce stop ([[Chua-šan]])]]	+	[[Soubor:Thousand feet.JPG\|thumb\|200px\|Sráz tisíce stop ([[Chua-šan]])]]
	ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o [[Spratlyovy ostrovy\|ostrovy Nan-ša]] s [[Malajsie\|Malajsií]], [[Filipíny\|Filipínami]], [[Tchaj-wan\|Čínskou republikou]], [[Vietnam]]em a [[Brunej]]í. Dále vede spor o námořní hranici s [[Vietnam]]em v [[Tonkinský záliv\|Tonkinském zálivu]]. [[Paracelské ostrovy\|Ostrovy Si-ša]] jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví [[Prataské ostrovy\|Tung-ša]] a [[Čung-ša]].		ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o [[Spratlyovy ostrovy\|ostrovy Nan-ša]] s [[Malajsie\|Malajsií]], [[Filipíny\|Filipínami]], [[Tchaj-wan\|Čínskou republikou]], [[Vietnam]]em a [[Brunej]]í. Dále vede spor o námořní hranici s [[Vietnam]]em v [[Tonkinský záliv\|Tonkinském zálivu]]. [[Paracelské ostrovy\|Ostrovy Si-ša]] jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví [[Prataské ostrovy\|Tung-ša]] a [[Čung-ša]].

Sysop: 1 revizi

2013-05-26T11:35:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2013, 11:35

Sysop: + Nová skrytá kategorie

2011-10-27T16:08:35Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Čínské lidové republiky
| úřední název česky =Čínská lidová republika
| úřední název = 中华人民共和国<br />{{malé|Zhōnghuá rénmín gònghéguó<br />Čung-chua žen-min kung-che-kuo}}
| vlajka = [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|125px]]
| článek o vlajce = Vlajka Čínské lidové republiky
| znak = [[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Čínské lidové republiky
| mapa umístění = [[Soubor:People's Republic of China (orthographic projection).png|300px]]
| rozloha = 9 596 960
| rozlmisto = 4
| procent vody = 2,82
| obyvatel = 1 312 897 300
| obyvmisto = 1
| obyvrok = [[2006]]
| hustota = 137 obyv.
| hustmisto = 74
| HDI = 0,762
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = střední
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 94
| jazyk = mandarínská [[čínština]]
| náboženství = [[Buddhismus]], [[taoismus]], [[islám]], [[křesťanství]]
| nejvyšší hora = [[Mount Everest]]
| výška nejvyšší hory = 8 844,43
| státní zřízení = [[Komunismus|komunistický stát]]
| hlavní město = [[Peking]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Chu Ťin-tchao]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Wen Ťia-pao]]
| článek o hymně = Hymna Čínské lidové republiky<br />I-jung-ťün Ťin-sing-čchü (Pochod dobrovolníků)
| hymna = <mp3player width='300'>File:China.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[1. říjen|1. října]] [[1949]]
| způsob vzniku = vítězství v občanské válce nad [[Čínská republika|Čínskou republikou]]
| měna = [[čínský jüan]], ofic. renminbi
| kód měny = CNY
| ison = 156
| iso3 = CHN
| iso2 = CN
| mpz = PRC
| doména = cn
| předvolba = +86
| čas = +8
}}
'''Čínská lidová republika''' ([[čínština|čínsky]] 中华人民共和国, [[pinyin]] ''Zhōnghuá rénmín gònghéguó'', českým přepisem ''Čung-chua žen-min kung-che-kuo'', zkráceně '''ČLR''') je nejlidnatější stát světa. Velmi rychle rostoucí ekonomika, vojenská síla i progresivní diplomacie dávají vzrůst nové [[supervelmoc]]i. Země je od roku [[1949]] vedena [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]], jejíž představitelé si dělají nárok i na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a několik dalších menších území, tyto oblasti však jsou spravovány vládou [[Čínská republika|Čínské republiky]].

== Geografie ==
=== Poloha ===
Čínská lidová republika se nalézá ve [[Východní Asie|východní Asii]] při západním pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Od severu k jihu se rozkládá od řeky [[Amur|Chej-lung-ťiang]] (Amur) na 53º s.š. k nejjižnějšímu cípu ostrovů [[Spratlyovy ostrovy|Nan-ša]] na 18º s.š. Spojnice měří kolem 5 500 km. Od [[Pamír]]u na západě (71º v.d.) po soutok řek [[Amur|Chej-lung-ťiang]] a [[Ussuri]] (135º v.d.) přesahuje spojnice 5 200 km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny, v celém státě se však používá jednotný čas ([[UTC]]+8).

ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22 800 km a (spolu s mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou [[Indie]] (délka hranice 3 380 km), [[Pákistán]] (523 km), [[Afghánistán]] (76 km), [[Tádžikistán]] (414 km), [[Kyrgyzstán]] (858 km), [[Kazachstán]] (1 533 km), [[Rusko]] (3 645 km), [[Mongolsko]] (4 677 km), [[Severní Korea]] (1 416 km), [[Vietnam]] (1 281 km), [[Laos]] (423 km), [[Myanmar]] (2 185 km), [[Bhútán]] (470 km) a [[Nepál]] (1 236 km). Dále moře odděluje Čínu od [[Jižní Korea|Jižní Koreje]], [[Japonsko|Japonska]], [[Tchaj-wan|Čínské republiky]] na Tchaj-wanu, [[Filipíny|Filipín]], [[Brunej]]e, [[Malajsie]] a [[Indonésie]].

ČLR vede spor o pozemní hranici s [[Indie|Indií]], spor o hranici s [[Tádžikistán]]em, krátký úsek hranice s [[Severní Korea|KLDR]] není určen. Pohraniční spory s [[Rusko|Ruskem]] byly urovnány v roce [[2004]].

Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to [[Pochajský záliv]], které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak [[Žluté moře|Žluté]], [[Východočínské moře|Východočínské]] a [[Jihočínské moře]], jež jsou okrajovými moři [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36 000 km² je [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] (ovládán je však [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]]), následovaný ostrovem [[Chaj-nan]] (34 000 km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví [[Tiao-jü]] nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov [[Čch'-wej]]; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou [[Japonsko|Japonska]]. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: [[Tung-ša]] ''(Východní písky),'' [[Paracelské ostrovy|Si-ša]] ''(Západní písky),'' [[Čung-ša]] ''(Střední písky)'' a [[Spratlyovy ostrovy|Nan-ša]] ''(Jižní písky)''; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory.
[[Soubor:Thousand feet.JPG|thumb|upright|Sráz tisíce stop ([[Chua-šan]])]]
ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o [[Spratlyovy ostrovy|ostrovy Nan-ša]] s [[Malajsie|Malajsií]], [[Filipíny|Filipínami]], [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]], [[Vietnam]]em a [[Brunej]]í. Dále vede spor o námořní hranici s [[Vietnam]]em v [[Tonkinský záliv|Tonkinském zálivu]]. [[Paracelské ostrovy|Ostrovy Si-ša]] jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví [[Prataské ostrovy|Tung-ša]] a [[Čung-ša]].

== Dějiny ==

''Hlavní článek: [[Dějiny Čínské lidové republiky]]''

=== Čínská občanská válka ===
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v [[Čína|Číně]] znovu propukla [[Čínská občanská válka|občanská válka]] mezi [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]] (Kungčchantang) a [[Kuomintang|Nacionalisty]] (Kuomintang), jež skončila roku [[1949]] poté, co komunisté vedení Mao Ce-tungem převzali kontrolu nad pevninskou Čínou (včetně ostrova [[Chaj-nan]]) a příslušníci Kuomintangu se stáhli na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a několik menších přilehlých ostrovů (území dnešní [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]). [[1. říjen|1. října]] [[1949]] vyhlásil Mao Ce-tung na [[Peking|pekingském]] [[náměstí Nebeského klidu]] slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku.

=== Vláda Mao Ce-tunga ===
Období vlády během života Mao Ce-tunga ([[1949]]–[[1976]]) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním [[komunismus|komunistické]] [[ideologie]].

Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v roce [[1949]] ČLR také formálně anektovala [[Východní Turkestán]] (dnešní [[Sin-ťiang|autonomní oblast Sin-ťiang]]) a v roce [[1950]] i [[Tibet]] (oficiálně až roku [[1951]], dnešní [[Tibetská autonomní oblast]]), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku [[1912]]. Komunistická ČLR se také zapojila do [[korejská válka|korejské války]] ([[1950]]–[[1953]]) na straně komunistického bloku. V roce [[1956]] byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ [[Kampaň Sta květů]], v jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v kritiku vládního režimu, následovala [[kampaň proti pravičákům]] ([[1957]]), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k smrti nebo k převýchově.

V pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv. [[Velký skok vpřed]] ([[1958]]–[[1960]]), jenž ale skončil katastrofou - na [[hladomor]] zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen [[Liou Šao-čchi]]. V důsledku ideologické roztržky se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od roku [[1960]] byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku [[1964]] byla provedena úspěšná [[Jaderná zbraň|jaderná]] zkouška a ČLR se tak zařadila mezi jaderné mocnosti.

==== Kulturní revoluce ====
V roce [[1966]] Mao Ce-tung inicioval [[Kulturní revoluce|Velkou proletářskou kulturní revoluci]], jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit [[kapitalismus]] uvnitř strany. Hlavním [[Mao Ce-tung|Maovým]] důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku [[1959]] postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti čtyřem přežitkům – ''starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům''. Hnací silou [[Mao Ce-tung|Maovy]] revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. [[Rudá garda|rudé gardy]]. Hlavními obětmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a [[Teng Siao-pching]], zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V důsledku došlo k obrovským škodám na [[Kultura|kulturním]] dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v chaosu.

=== Liberalizace ekonomiky ===
Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V následném boji o moc neuspěla tzv. [[banda čtyř]], jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované Teng Siao-pchingem, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s tím došlo k oteplování vztahů se [[Západ]]em.

V následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nímž se hlavně v [[ekonomika|ekonomické]] oblasti země přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům.

==== Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men ====
Roku [[1989]] došlo po narůstající nespokojenosti k [[Studentské protesty na náměstí Nebeského klidu|protestům studentů]] proti vládě KS Číny na [[náměstí Nebeského klidu]] v [[metropole|metropoli]] [[Peking]]u, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K demokratizaci a zavedení [[pluralismus|pluralitního]] systému nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v hospodářských reformách.

=== 90. léta a nové tisíciletí ===
[[1. červenec|1. července]] [[1997]] byl k Čínské lidové republice připojen [[Hongkong|Hong Kong]], dříve pod správou [[Spojené království|Velké Británie]], pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; [[20. prosinec|20. prosince]] [[1999]] bylo pod stejnými podmínkami připojeno [[Macao]], dříve pod správou [[Portugalsko|Portugalska]]. V roce [[2008]] byly v [[Tibet]]u krvavě potlačeny protičínské demonstrace.

== Administrativní členění ==
''Hlavní článek: [[Administrativní členění Čínské lidové republiky]]''

[[Soubor:Správní dělení ČLR.PNG|thumb|right|Administrativní dělení Čínské lidové republiky a území jí nárokovaná.]]
Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí provincie (省). [[Vláda Čínské lidové republiky|Vláda ČLR]] jich kontroluje 22, ostrov [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]] je vládou ČLR sice považován za další provincii, administrativně je ale spravován vládou Čínské republiky. Mimo provincií je v ČLR 5 autonomních oblastí (自治区) zahrnujících oblasti obydlené z velké části příslušníky národnostních menšin, 4 samosprávná města (直辖市) a 2 zvláštní správní oblasti (特别行政区) těšící se velké míře autonomie. Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin.

Přehled provinvií ČLR:
{| class="wikitable"
! width=200px | Český název
! width=100px | Čínský název
! width=100px | Pinyin
! width=200px | Status
|-
| [[An-chuej]] || 安徽 || Ānhuǐ || provincie
|-
| [[Če-ťiang]] || 浙江 || Zhèjiāng || provincie
|-
| [[Čching-chaj]] || 青海 || Qīnghǎi || provincie
|-
| [[Čchung-čching]] || 重庆 || Chóngqìng || centrálně spravované město
|-
| [[Fu-ťien]] || 福建 || Fújiàn || provincie
|-
| [[Hongkong]] || 香港 || Xiānggǎng || zvláštní správní oblast
|-
| [[Chaj-nan]] || 海南 || Hǎinán || provincie
|-
| [[Che-nan]] || 河南 || Hénán || provincie
|-
| [[Che-pej]] || 河北 || Héběi || provincie
|-
| [[Chej-lung-ťiang]] || 黑龙江 || Hēilóngjiāng || provincie
|-
| [[Chu-nan]] || 湖南 || Húnán || provincie
|-
| [[Chu-pej]] || 湖北 || Húběi || provincie
|-
| [[Jün-nan]] || 云南 || Yúnnán || provincie
|-
| [[Kan-su]] || 甘肃 || Gānsù || provincie
|-
| [[Kuang-si]] || 广西 || Guǎngxī || autonomní oblast
|-
| [[Kuang-tung]] || 广东 || Guǎngdōng || provincie
|-
| [[Kuej-čou]] || 贵州 || Guìzhōu || provincie
|-
| [[Liao-ning]] || 辽宁 || Liáoníng || provincie
|-
| [[Macao]] || 澳門 || Àomén || zvláštní správní oblast
|-
| [[Ning-sia]] || 宁夏 || Níngxià || autonomní oblast
|-
| [[Peking]] || 北京 || Běijīng || centrálně spravované město
|-
| [[S'-čchuan]] || 四川 || Sìchuān || provincie
|-
| [[Sin-ťiang]] || 新疆 || Xīnjiāng || autonomní oblast
|-
| [[Šan-si]] || 山西 || Shānxī || provincie
|-
| [[Šan-tung]] || 山东 || Shāndōng || provincie
|-
| [[Šanghaj]] || 上海 || Shànghǎi || centrálně spravované město
|-
| [[Šen-si]] || 陝西 || Shǎnxī || provincie
|-
| ''[[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]]'' || ''台湾'' || ''Táiwān'' || ''provincie''
|-
| [[Tchien-ťin]] || 天津 || Tiānjīn || centrálně spravované město
|-
| [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]] || 西藏 || Xīzàng || autonomní oblast
|-
| [[Ťi-lin]] || 吉林 || Jílín || provincie
|-
| [[Ťiang-si]] || 江西 || Jiāngxī || provincie
|-
| [[Ťiang-su]] || 江苏 || Jiāngsū || provincie
|-
| [[Vnitřní Mongolsko]] || 内蒙古 || Nèi Měnggǔ || autonomní oblast
|}

Poznámka: ''ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23.provincii, přestože jej fakticky neovládá.''

== Politika ==
{{viz též|Politický systém Číny}}
Čínská lidová republika je autoritářský režim pod vedením [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]]. Od roku [[1949]] do současnosti se v jejím čele vystřídaly čtyři „''generace vůdců''“.
* ''První válečná generace''
** Mao Ce-tung, předseda strany [[1945]]-[[1976]], prezident [[1954]]-[[1959]]
** [[Čou En-laj]], předseda vlády [[1949]]-[[1976]]
** [[Liu Šao-čchi]], prezident [[1959]]-[[1968]]
* ''Druhá válečná generace''
** [[Teng Siao-pching]], předseda vojenské komise [[1981]]-[[1989]], Maův nástupce, provedl ekonomické reformy a otevřel Čínu zahraničnímu kapitálu
** [[Chua Kuo-feng]], předseda strany [[1976]]-[[1981]], předseda vlády [[1976]]-[[1980]]
** [[Chu Jao-Pang]], generální tajemník strany [[1980]]-[[1987]]
* ''Třetí generace'' (vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]])
** [[Čao C'-jang]], předseda vlády [[1983]]-[[1987]], generální tajemník strany [[1987]]-[[1989]]
** [[Ťiang Ce-min]], generální tajemník strany [[1989]]-[[2002]], prezident [[1993]]-[[2003]]
** [[Li Pcheng]], předseda vlády [[1988]]-[[1998]]
** [[Ču Žung-ťi]], předseda vlády [[1998]]-[[2003]]
* ''Čtvrtá generace, technokratická'' (očekává se, že u moci zůstanou do 18. sjezdu Komunistické strany Číny v roce [[2012]])
** [[Chu Ťin-tchao]], generální tajemník strany od [[2002]], prezident od [[2003]]
** [[Wen Ťia-pao]], předseda vlády od [[2003]]

== Ekonomika ==
[[Soubor:Prc1952-2005gdp.gif|upright=1.7|thumb|Vývoj [[HDP]] v ČLR mezi lety [[1952]] a [[2005]]]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Ekonomika Čínské lidové republiky|Velký skok vpřed}}

Díky ekonomickým reformám, které začal od roku [[1976]] prosazovat [[Teng Siao-pching]] a na které navázali jeho nástupci v 90. letech, byl v ČLR v polovině 90. let [[20. století]] nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství.

[[Ekonomika]] země v roce [[2007]] rostla tempem 11,9 %, nejvyšším za 13 let. [[Hrubý domácí produkt]] tak dosáhl cifry 24,953 biliónů [[Čínský jüan|CNY]] (tj. 3,428 biliónů [[Americký dolar|USD]]), ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení [[inflace]] na 4,8 %, oproti necelým 2 % roku [[2006]]. V únoru [[2008]] inflace dokonce vyšplhala až na 8,7 %, což je jedenáctileté maximum. Očekává se, že růst ekonomiky ČLR v roce [[2008]] bude opět vyšší něž 10 %.

Čínský vývoz v roce [[2006]] vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 %. [[Saldo obchodní bilance]] tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v roce [[2005]]).

Čínská ekonomika v roce [[2005]] předstihla [[Spojené království|britskou]] a v roce [[2007]] [[Německo|německou]] ekonomiku a s objemem DPH 2,49 bilionu € se dostala na třetí místo na světě.<ref>http://ekonomika.sme.sk/c/4262265/cina-predbehla-najvacsiu-europsku-ekonomiku.html</ref>

== Obyvatelstvo ==
=== Obyvatelstvo podle etnik ===
{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|'''Etnikum''' || '''Počet obyvatel''' ||    || '''Regiony, v nichž převážně žijí'''
|-
| colspan="4" | <hr>
|- valign=top
| '''[[Číňané]]''' || align="right" | 1 042 480 000 ||    || všechny regiony
|- valign=top
| '''[[Čuangové]]''' || align=right | 15 555 800 ||    || [[Kuang-si]], [[Jün-nan]], [[Kuang-tung]], [[Kuej-čou]]
|- valign=top
| '''[[Mandžuové]]''' || align=right | 9 846 800 ||    || [[Liao-ning]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Ťi-lin]], [[Che-pej]], [[Peking]], [[Vnitřní Mongolsko]]
|- valign=top
| '''[[Chuejové]]''' || align=right | 8 612 000 ||    || [[Ning-sia]], [[Kan-su]], [[Che-nan]], [[Sin-ťiang]], [[Čching-chaj]], [[Jün-nan]], [[Che-pej]], [[Šan-tung]], [[An-chuej]], [[Liao-ning]], [[Peking]], [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Tchien-ťin]], [[Ťi-lin]], [[Šen-si]]
|- valign=top
| '''[[Miaové]]''' || align=right | 7 383 600 ||    || [[Kuej-čou]], [[Jün-nan]], [[Chu-nan]], [[Kuang-si]], [[S'-čchuan]], [[Kuang-tung]], [[Chu-pej]]
|- valign=top
| '''[[Ujgurové]]''' || align=right | 7 207 000 ||    || [[Sin-ťiang]], [[Chu-nan]]
|- valign=top
| '''[[Iové]]''' || align=right | 6 578 500 ||    || [[S'-čchuan]], [[Jün-nan]], [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Mongolové]]''' || align=right | 4 802 400 ||    || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Sin-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Ťi-lin]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Čching-chaj]], [[Che-pej]], [[Che-nan]], [[Kan-su]], [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Tibeťané]]''' || align=right | 4 593 100 ||    || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]], [[S'-čchuan]], [[Čching-chaj]], [[Kan-su]], [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Puejové]]''' || align=right | 2 548 300 ||    || [[Kuej-čou]]
|- valign=top
| '''[[Dunganové]]''' || align=right | 2 508 600 ||    || [[Kuej-čou]], [[Chu-nan]], [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Jaové]]''' || align=right | 2 137 000 ||    || [[Kuang-si]], [[Chu-nan]], [[Jün-nan]], [[Kuang-tung]], [[Kuej-čou]]
|- valign=top
| '''[[Korejci]]''' || align=right | 1 923 400 ||    || [[Ťi-lin]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Vnitřní Mongolsko]]
|- valign=top
| '''[[Pajové]]''' || align=right | 1 598 100 ||    || [[Jün-nan]], [[Chu-nan]]
|- valign=top
| '''[[Chaniové]]''' || align=right | 1 254 800 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Liové]]''' || align=right | 1 112 500 ||    || [[Kuang-tung]]
|- valign=top
| '''[[Kazachové]]''' || align=right | 1 110 800 ||    || [[Sin-ťiang]], [[Kan-su]]
|- valign=top
| '''[[Tajové]]''' || align=right | 1 025 400 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Šeové]]''' || align=right | 630 470 ||    || [[Fu-ťien]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Kuang-tung]]
|- valign=top
| '''[[Lisuové]]''' || align=right | 574 600 ||    || [[Jün-nan]], [[S'-čchuan]]
|- valign=top
| '''[[Kelaové]]''' || align=right | 438 200 ||    || [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Lachuové]]''' || align=right | 411 500 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Tungsiangové]]''' || align=right | 373 700 ||    || [[Kan-su]], [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Waové]]''' || align=right | 352 000 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Šuejové]]''' || align=right | 347 100 ||    || [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Nasiové]]''' || align=right | 277 800 ||    || [[Jün-nan]], [[S'-čchuan]]
|- valign=top
| '''[[Čchiangové]]''' || align=right | 198 300 ||    || [[S'-čchuan]]
|- valign=top
| '''[[Tchuťiaové]]''' || align=right | 192 600 ||    || [[Čching-chaj]], [[Kan-su]], [[Chu-nan]], [[Chu-pej]], [[S'-čchuan]], [[Kuej-čou]]
|- valign=top
| '''[[Sipové]]''' || align=right | 172 900 ||    || [[Sin-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Ťi-lin]]
|- valign=top
| '''[[Mulamové]]''' || align=right | 160 600 ||    || [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Kirgizové]]''' || align=right | 143 500 ||    || [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Dahurové]]''' || align=right | 121 500 ||    || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Ťingpchové]]''' || align=right | 119 300 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Salarové]]''' || align=right | 87 500 ||    || [[Čching-chaj]], [[Kan-su]]
|- valign=top
| '''[[Blangové]]''' || align=right | 82 400 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Maonanové]]''' || align=right | 72 400 ||    || [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Tádžikové]]''' || align=right | 33 200 ||    || [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Pchumiové]]''' || align=right | 29 700 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Ačchangové]]''' || align=right | 27 700 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Nuové]]''' || align=right | 27 200 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Evenkové]]''' || align=right | 26 400 ||    || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Ťingové]]''' || align=right | 18 700 ||    || [[Kuang-si]]
|- valign=top
| '''[[Ťinuové]]''' || align=right | 18 000 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Palaungové]]''' || align=right | 15 500 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Uzbekové]]''' || align=right | 14 800 ||    || [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Rusové]]''' || align=right | 13 500 ||    || [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Jugurové]]''' || align=right | 12 300 ||    || [[Kan-su]]
|- valign=top
| '''[[Paoanové]]''' || align=right | 11 700 ||    || [[Kan-su]]
|- valign=top
| '''[[Monpové]]''' || align=right | 7 500 ||    || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]]
|- valign=top
| '''[[Oročové]]''' || align=right | 7 000 ||    || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Tulungové]]''' || align=right | 5 800 ||    || [[Jün-nan]]
|- valign=top
| '''[[Tataři]]''' || align=right | 5 100 ||    || [[Sin-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Nanajové]]''' || align=right | 4 300 ||    || [[Chej-lung-ťiang]]
|- valign=top
| '''[[Domorodí Tchajwanci|Domorodí Tchajwanci]]''' || align=right | 2 900 ||    || [[Fu-ťien]]
|- valign=top
| '''[[Lhopové]]''' || align=right | 2 300 ||    || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]]
|}
''(Zdroj: tisková agentura Xinhua)''

== Životní prostředí ==
[[Soubor:Pollution_over_east_China.jpg|thumb|Znečištění ovzduší nad východním pobřežím země]]
Bouřlivý ekonomický rozvoj má však i vážné [[Ekologie|ekologické]] dopady.

=== Půda ===
Došlo mj. ke značnému znečištění zemědělských půd a [[povodí]] [[Řeka|řeky]] [[Jang-c'-ťiang|Jang-c']], hlavních oblastí produkce potravin v zemi. Jen zamoření půd těžkými kovy způsobuje znehodnocení zemědělské produkce v hodnotě 20 miliard yuanů (cca 54 miliard Kč) ročně.<ref>Miroslav Šuta: [http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj], respekt.cz, 7. květen 2007</ref> Dalším problémem intenzifikovaného zemědělství (ČLR je země s 9. největším růstem zemědělství) je [[eroze]] půdy.

=== Voda ===
Čína je jednou z oblastí s nejmenšími zásobami vody na světě. Sever Číny má kritický nedostatek vody a nedostatkem [[pitná voda|pitné vody]] trpí 2/3 čínských měst. [[Ekologie|Ekologickým]] problémem je kontaminace valné většiny řek. Kvalita vody je také ohrožována rizikovými průmyslovými provozy v blízkosti zdrojů pitné vody, např. [[13. listopad]]u [[2005]] způsobila exploze chemičky ve městě [[Ťi-lin]] [[kontaminace|kontaminaci]] řeky [[Sung-chua]] [[benzen]]em, tedy i ohrožení a znečištění pitné vody ve městech po proudu, např. [[Charbin]]u.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4462760.stm Toxic leak threat to Chinese city], ''BBC News'', 23. listopadu 2005</ref>

=== Vzduch ===
Oblast východního pobřeží je území s největším znečištěním vzduchu na světě.<ref>[http://esamultimedia.esa.int/images/EarthObservation/pollution_global_hires.jpg celkové znečištění vzduchu na Zemi]</ref> Důvodem je využívání [[černé uhlí|černého uhlí]] jako topiva.

=== Desertifikace ===
Velkou část severu země ohrožuje [[desertifikace]], tedy postupné rozšiřování pouště. Proti tomuto postupu byl započat plán nazvaný „Velká zelená zeď“, který počítá s masivním zalesňováním ohrožených oblastí, setbou vyšlechtěných, odolných druhů dřevin ze vzduchu a dalšími opatřeními. Jeho splnění se odhaduje na desítky let.

== Související články ==
* [[Čína]]
* [[Tchaj-wan]]
* [[Čínština]]
* [[Dynastie čínské historie]]
* [[Velký skok]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
*[http://zahranicni.ihned.cz/c1-31716180-cina-pred-30-lety-a-dnes-od-hladomoru-k-ekonomickemu-zazraku Čína před 30 lety a dnes: od hladomoru k ekonomickému zázraku]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Čína]]
[[Kategorie:Čínská lidová republika| ]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]