Sysop: 1 revizi

2013-06-03T23:19:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 6. 2013, 23:19

Sysop: Nahrazení textu

2009-12-11T15:55:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Čachtická paní''' je historicko-dobrodružný [[román]], který napsal roku [[1932]] [[Slovensko|slovenský]] romanopisec [[Jožo Nižnánsky]].

==Obsah==
Děj se odehrává na počátku 17. století v [[Uhry|Uhrách]] na území dnešního Slovenska a to nejčastěji v okolí [[Čachtice|Čachtic]]. Některé situace se však řeší i v Prešpurku ([[Bratislava|Bratislavě]]) a na mnoha jiných místech. Celý příběh se odehrává zhruba v období jednoho roku.

Román vychází z pověstí o [[Alžběta Báthoryová|Alžbětě Báthoryové]], jakožto sadistické hraběnce koupající se pro zachování své vlastní krásy v krvi mladých dívek. Příběh v knize vypráví o odvážných [[zbojník|zbojnících]] bojující proti krutostem zlé hraběnky. Po mnoha útrapách, střetech s [[pandur]]y a hajduky, záchranných akcích unesených dívek a úniků před oprátkou se jim, za pomocí jejich spojenců, podaří přimět palatina Juraje Thurza vyšetřit tuto záležitost. [[Palatin]] neočekávaně přijede do Čachtic, kde přistihne Alžbětu Báthoryovou při činu a nakáže jí doživotní uvěznění v podzemí jejího hradu.

Autor ke knize přistupuje jakožto k faktům bohatě rozvitému svou vlastní fantazií a snaží se vytvořit vhodný dobový historický rámec do něhož zasazuje děj.

==Postavy==

V knize se vyskytuje celá řada postav. Mnohé z nich skutečně existovaly a většina okrajových postav je zde zmíněna právě za účelem lepší konkretizace doby a prostředí.

Někdy je těžké rozlišit důležitost postav, protože mezi nimi existují spletité vztahy.

===Hlavní postavy:===

'''''Alžběta Báthoryová''''' je brutální žena bez srdce a bez skrupulí, která ze vyžívá v týrání. Jelikož má moc, nemusí se obávat , že by se na její krvavé zločiny jen tak přišlo. Má celou řadu služebníku, kteří jí pomáhají páchat její hrůzné činy. Jako například '''''Ficko'''''. Ten je velmi podlý a zrádný, vzhledem velmi odporný, zakrslý, chlupatý s hrbem na zádech. Na paniny rozkazy podniká množství honů na zbojníky, jejichž vůdcem je silný, urostlý a odvážný '''''Andrej Drozd'''''. Přidává se k nim i '''''Jan Kalina''''', který studoval na wittenberské univerzitě, ale když zaslechl zvěsti o čachtickém krveprolévání přijel chránit svou matku a vypátrat svou sestru Magdulu, jež zmizela za podivných okolností. Je velmi chytrý a díky tomu se svými druhy zinscenují řadu úspěšných, promyšlených plánů. Daří se jím také kvůli celé řadě spojenců jako je '''''Jan Poniceus''''', vážený a moudrý čachtický protestantský farář, a Janův kamarád '''''Pavel Lederer''''', který se nechá zaměstnat jako hradní zámečník a získá si Fickovu důvěru, čímž má přístup k cenným informacím. Na svou stranu si získají i mladou krásku '''''Eržiku Príborskou''''', utajenou nemanželskou dceru Alžběty Báthoryové, která se zamiluje do Andreje Drozda.

==Struktura literárního díla==
===Vypravěč===

Příběh je vyprávěn převážně v 3. osobě. Výjimku tvoří občasně vložená stránka z čachtické farské kroniky. V tomto případě můžeme mluvit o [[Ich-forma |ich-formě]], kdy je vypravěčem jedna z postav a to farář Jan Poniceus.

===Kompozice===

Text je rozdělen do 21 hlavních kapitol, přičemž se každá z nich skládá ještě z dalších podkapitol (kolem 10 na kapitolu).

Můžeme mluvit o paralelní kompozici, neboť se v celém příběhu objevuje spousta rozmanitých osudů, zápletek a dobrodružství jednotlivých postav a jejich rozuzlení. Přes to nevzniká zmatek, děj má naopak velmi rychlý spád, je velmi poutavý a napínavý.

Co se motivů týká, nejvýznamněji figuruje motiv usilovného boje dobra proti zlu. Dále se můžeme setkat ještě s jinými dobrodružnými a také romantickými motivy.

===Jazyk a jazykové prostředky===

Stylový ráz textu je neutrální. Kniha je psána spisovně, občasně se můžeme setkat s knižním výrazem či historismem, které mají funkci lepšího nastínění doby. Za tímto účelem je také někdy užita inverze v přímé řeči. Neboť je v textu mnoho rozhovorů, je užití přímé řeči četné. Užívána je ale i řeč nepřímá, nevlastní přímá a autorská. Vyskytují se jak krátké věty jednoduché, tak složitá souvětí.

[[Tropy (literatura)|Tropy]] vyskytující se v textu jsou např. [[přirovnání]], [[ironie]](v přímé řeči), [[personifikace]] (při popisu prostředí), [[dysfemismus]], [[litotes]] aj. V částech textu o zbojnících je zřejmé silně [[meliorativní]] zabarvení, [[pejorativní]] je naopak užito např. při popisu krveprolévání či Fickovy osoby. Co se týče použití figur setkat se můžeme např. s [[asyndeton]]em, [[zeugma|zeugmou]], [[kakofonie|kakofonií]], [[eufonie|eufonií]], aj. Účelem těchto uměleckých prostředků je vyvolat silnější pocity a lepší představitelnost situace.

==Pokračování==
[[Jožo Nižnánsky|Josef Nižnánsky]] napsal v 30. letech celou řadu historických dobrodružných románů a mezi nimi je také z roku [[1937]] '''Žena dvou mužů''', která je volným pokračováním k titulu Čachtická paní. Vypráví o nešťastném manželství Zuzany Forgáčové s Františkem Revayem. Děj je zasazen do doby krátce po odhalení zločinů Alžběty Báthoryové, má stejné pozadí a setkáváme se v něm s dalšími osudy některých postav z knihy Čachtické paní.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Knihy roku 1932]]
[[Kategorie:Slovenské romány]]

Čachtická paní (román) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu