Sysop: 1 revizi

2013-06-03T10:00:47Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 6. 2013, 10:00

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-25T23:05:37Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Prague - Astronomical Clock Detail 1.JPG|thumb|upright=1.3|Ciferník [[pražský orloj|pražského orloje]]]]
[[Soubor:Prague - Astronomical Clock Detail 2.JPG|thumb|upright=1.3|Kalendář [[pražský orloj|pražského orloje]]]]
'''Čas''' je jedna ze základních [[fyzikální veličina|fyzikálních veličin]], jíž se měří vzdálenost mezi událostmi na první souřadnici [[časoprostor]]u. Čas se dá také definovat jako [[euklidovský prostor|neprostorové]] [[linearita|lineární]] [[kontinuum]], v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je podstatnou složkou struktury [[vesmír]]u. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit. Pokusy o pochopení času byly po dlouhou dobu především doménou [[filosofie|filosofů]], později i [[věda|vědců]]. Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. [[šipka času]] (angl. ''arrow of time''), která určuje smysl (směr) plynutí času, který odpovídá směru rozpínání [[vesmír]]u.

== Měření času ==
Čas měříme [[hodiny|hodinami]]. Měřením času se také zabývají hlavně vědci a technici a v minulosti to byl jeden z hlavních úkolů [[astronomie]]. Čas má ovšem zásadní význam i pro běžný lidský život, který je z povahy věci časově omezen („nemám čas“), pro organizaci lidské společnosti ([[kalendář]]), včetně [[hospodářství]] („čas jsou peníze“). Čas byl vždy důležité téma pro spisovatele, umělce a filosofy. Jednotky času [[kvantita|kvantifikují]] délku [[trvání]] událostí a [[interval (matematika)|intervalů]] mezi nimi. Pravidelně se opakující události a objekty se zjevně [[pravidelnost|pravidelným]] pohybem dlouho sloužily jako standardy pro jednotky času – mezi takové očividně pravidelné jevy patří pohyb [[Slunce]] po obloze, fáze [[Měsíc]]e a kmit [[kyvadlo|kyvadla]].

== Jednotka ==
{| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; font-size:85%; clear:right;"
|+ Běžné jednotky času
|-
! Jednotka !! velikost!! poznámka
|-
| [[Planckovy jednotky|Planckův čas]] ||~5.4 × 10−44 s|| kvantum času
|-
| [[Pikosekunda]] || 10−12 s||
|-
| [[Nanosekunda]] || 10−9 s||
|-
| [[Mikrosekunda]] || 10−6 s||
|-
| [[Milisekunda]] || 10−3 s ||
|-
| '''[[Sekunda]]''' || '''zákl. jednotka [[Soustava SI|SI]]''' ||
|-
| [[Minuta]] || 60 sekund ||
|-
| [[Hodina]] || 60 minut, 3600 s||
|-
| [[Den]] || 24 hodin, 86 400 s||
|-
| [[Týden]] || 7 dní||
|-
| [[Kalendářní měsíc|Měsíc]] || 28 až 31 dní||
|-
| [[Rok]] || 12 měsíců||
|-
| [[Rok]] || 52 týdnů + den
|-
| Obyčejný [[rok]] || 365 dní
|-
| [[Přestupný rok]] || 366 dní
|-
| [[Tropický rok]] || 365,24219 dní || průměr
|-
| Desetiletí || 10 let||
|-
| [[Generace]] || 25 až 30 let ||
|-
| Století || 100 let||
|-
| Tisíciletí || 1000 let||
|}

Základní jednotkou '''času''' je v systému [[Soustava SI|SI]] [[sekunda]], která je definována jako doba trvání 9 192 631 770 [[perioda (fyzika)|period]] [[elektromagnetické záření|záření]], které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami [[velmi jemná struktura|velmi jemné struktury]] základního stavu [[atom]]u [[cesium|cesia]] 133. Tato definice předpokládá cesiový atom v klidu při teplotě [[absolutní nula|absolutní nuly]].<ref name="si">[http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter2/2-1/second.html Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3] (anglicky)</ref>

== Historie ==
[[Soubor:Wooden hourglass 3.jpg|thumb|left|upright=0.7|Sypání písku v [[přesýpací hodiny|přesýpacích hodinách]] se užívá k odměřování uplynulého času.]]
O měření času se lidé pokoušejí již tisíciletí, základní myšlenku toho měření vyjádřil Aristotelés definicí, že „čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po“.<ref>Aristotelés, ''Fysika'' 219b.</ref> Čas se tedy měří počítáním (pravidelných) pohybů, a to tradičně na dvou úrovních: pro delší intervaly počítáním roků, měsíců a dnů v [[kalendář]]i, pro kratší intervaly počítáním rychlejších pravidelných jevů na hodinách. Obě úrovně předvádí pražský staroměstský orloj s horním ciferníkem hodinovým a dolním kalendářovým. Pro kalendářní měření času se nejprve používaly dobře viditelné fáze [[Měsíc (satelit)|Měsíce]], později i (zdánlivý) roční pohyb [[Slunce]]. Už z mladší doby kamenné (neolitu) jsou známy stavby, které sloužily ke stanovení [[slunovrat]]u a [[rovnodennost]]i (např. [[Stonehenge]]), o pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezený [[disk z Nebry]]. Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např. [[Sirius|Siria]]) se užíval ke stanovení správné doby pro polní práce.

Pro určování denní doby a pro měření kratších (infradiánních) intervalů se využíval (zdánlivý) denní pohyb [[Slunce]], měřený délkou stínu, později [[gnómon]]em a [[sluneční hodiny|slunečními hodinami]]. Vyspělejší kultury užívaly i vodní hodiny ([[klepsydra]]) a od středověku [[přesýpací hodiny]] s pískem. Ty byly nejpřesnějším prostředkem na odměřování kratších intervalů až do 17. století.

První mechanické hodiny se podle nejistých zpráv objevily snad ve 12. století, spolehlivé zprávy jsou však až z přelomu 13. a 14. století z anglických a francouzských klášterů. Mechanické hodiny se skládají ze tří částí: 1) oscilátoru, 2) zdroje energie a 3) počítacího a indikačního zařízení. První hodiny užívaly jako oscilátor poměrně nepřesný [[lihýř]], jako zdroj energie závaží a měly i bicí zařízení. Od 14. století se vyráběly přenosné a kapesní hodiny s pružinou, byly ovšem málo přesné. Při pokusech s volným pádem měřil snad Galileo Galilei čas počítáním srdečního tepu a krátce před smrtí zkonstruoval velmi důmyslné hodiny s využitím [[kyvadlo|kyvadla]] jako oscilátoru (prvku určujícího rychlost chodu hodin).

Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku 1657 holandský fyzik Christiaan Huygens, který také o něco později vybavil lihýř pružinou, čímž vznikl [[nepokoj]], přesnější oscilátor, který se hodil i do přenosných a velmi malých hodinek. Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18. století se podařilo změřit nerovnoměrnosti v pohybu Země. Tím byl zdánlivý pohyb Slunce jako časový normál nahrazen mechanickými oscilátory a hodinami.

Ve [[20. století]] se začaly používat i jiné pohony a oscilátory. Nejrozšířenější jsou dnes hodiny s elektrickým pohonem a [[piezoelektrický jev|piezoelektrickým]] či [[křemen]]ným (quartzovým) oscilátorem. Ten má vysokou přesnost, nízké výrobní náklady a snadno se propojuje s [[elektronika|elektronickými]] obvody. Pro nejpřesnější měření času se užívají [[atomové hodiny]], využívajících vlastní frekvence pravidelných kmitů při stavovém přechodu [[atom]]u [[Cesium|cesia]]. Nejpřesnější světový čas se určuje statistickým průměrem několika set césiových hodin po celém světě.

Nepřesnost (lépe nerovnoměrnost čili variace chodu) hodin, která činila u prvních lihýřových hodin asi 100 s/den, se u nejlepších kyvadlových hodin snížila na sekundu za rok, u křemenných hodin na sekundu za tisíc let a u césiových hodin na sekundu za milion let<ref>Se současným cesiovým standardem se dosahuje relativní přesnost měření 3,3×10-16, nadějným kandidátem na přesnější měření se v současnosti jeví atomové hodiny založené na 87Sr, viz {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = Gretchen K.
| spoluautoři = Andrew D. Ludlow, Sebastian Blatt,
Jan W. Thomsen, Michael J. Martin, Marcio H. G. de Miranda,
Tanya Zelevinsky, Martin M. Boyd1, Jun Ye, Scott A. Diddams,
Thomas P. Heavner, Thomas E. Parker, Steven R. Jefferts
| titul = The absolute frequency of the 87Sr optical
clock transition
| periodikum = Metrologia
| den vydání = 23
| měsíc vydání = září
| rok vydání = 2008
| ročník = 45
| číslo = 5
| strany = 539-548
| url = http://www.iop.org/EJ/article/0026-1394/45/5/008/met8_5_008.pdf
| doi = 10.1088/0026-1394/45/5/008
}}</ref>, celkově tedy o 12 desetinných řádů. Měření času a kmitočtu patří dnes k nejpřesnějším měřením vůbec.

== Čas jako fyzikální veličina ==
'''Čas''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje dobu trvání děje.

'''Symbol veličiny:''' ''t'' ([[angličtina|angl.]] ''time'', [[latina|lat.]] ''tempus'')

'''Základní jednotka:''' [[sekunda]], značka ''s'' (výraz ''[[vteřina]]'' lze pro označení času používat v běžném hovorovém jazyce, nikoliv v písemném projevu a ve [[fyzika|fyzice]]).

'''Další používané jednotky:''' [[rok]], [[Kalendářní měsíc|měsíc]], [[týden]], [[den]], [[hodina]] ''h'', [[minuta]] ''min'', milisekunda ''ms'', mikrosekunda µs, nanosekunda ns, pikosekunda ps atd.

== Literatura ==
* M. Brennan, ''Kameny času''. Praha 1997
* M. Hajn, ''Základy jemné mechaniky a hodinářství''. Praha 1953
* S. Hawking, ''Malé dějiny času''. Praha
* S. Michal, ''Hodiny''. Praha 1980
* J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. Praha 2004

== Související články ==
* [[Hodiny]]
* [[Universal Time]] (UT - ''univerzální čas'')
* [[Time management]]
* [[Geologický čas]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://home.zcu.cz/~poupa/cas.html Vše o času]
* (německy) [http://www.uhrzeit.org/atomuhr.html Aktuální středoevropský čas (atomové hodiny)]
* [http://www.aktualnicas.cz/ Aktuální středoevropský čas]
* [http://presny-cas.aspone.cz/ Přesný středoevropský čas]

=== O měření času ===
* (anglicky) [http://tycho.usno.navy.mil/systime.html Různé systémy měření času]
* (anglicky) [http://physics.nist.gov/cuu/Units/outside.html Jednotky mimo SI]
* (anglicky) [http://tycho.usno.navy.mil/leapsec.html Přestupná sekunda]

=== Přesný čas a časové zóny ===
* (anglicky) [http://www.timeanddate.com/worldclock/ The World Clock - Time Zones]
* (anglicky) [http://www1.bipm.org/en/scientific/tai/time_server.html UTC/TAI Timeserver]
* (anglicky) [http://www.gchart.com/ World Local Times on Google Map by single click]
* (anglicky) [http://www.thetimeworld.com/ Current time in cities all over the world]
* (anglicky) [http://24timezones.com Interactive Map of World Time]
* (anglicky) [http://wwp.greenwichmeantime.com/ GMT and all other timezones…]
* (anglicky) [http://www.timeticker.com/ TimeTicker and the time tickers…]
* (anglicky) [http://www.welt-zeit-uhr.de/worldtime.php World Time and Zones]
* (anglicky) [http://www.time.gov Official US time]

=== Fyzika ===
* (anglicky) [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/world.html A walk through Time]
* (anglicky) [http://pages.britishlibrary.net/lobster/tmx Time Travel and Multi-Dimensionality]
* (anglicky) [http://arxiv.org/abs/physics/0310055 Time and classical and quantum mechanics: Indeterminacy vs. discontinuity]
* (anglicky) [http://www.sankey.ws/time.html Time as a universal consequence of quanta]
* (anglicky) [http://www.thekeyboard.org.uk/What%20is%20Time.htm Theories With Problems: What Is Time?]
* (anglicky) [http://www.sugartreeridge.com/Docs/Exploring_the_Nature_of_Time.php Exploring the Nature of Time]

=== Chronologické společnosti na WEBu ===
* (anglicky) [http://www.ahsoc.demon.co.uk/ Stránka Antiquarian Horological Society GB]
* (anglicky) (francouzsky) (německy) [http://www.chronometrophilia.ch/ Stránka Chronometrophilia CH]
* (německy) [http://www.dg-chrono.de Stránka Deutsche Gesellschaft für Chronometrie D]
* (francouzsky) [http://www.afaha.com Stránka Association Francaise des Amateurs d´Horlogerie Ancienne F]

{{commonscat|Time}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Čas]]
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]]

Čas - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu