Sysop: + Vylepšení

2011-09-07T13:39:14Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Mapa vrstvy3.jpg|thumb|Čertova brázda – pozůstatek pravěké [[stezka|stezky]] mezi brody na [[Sázava|Sázavě]] a [[Labe|Labi]]]]
[[Soubor:Certova brazda u Kachni louze.jpg|thumb|Čertova brázda je v některých úsecích podél silnice Kachní Louže – Radlice širší než vlastní dnešní silnice]]

'''Čertova brázda''' je hluboký [[úvoz]] vedoucí 21 km mezi [[Sázava (okres Benešov)|Sázavou]] a [[Chotouň (Chrášťany)|Chotouní]].

Jde pravděpodobně o pozůstatek mohutně zahloubené pravěké [[stezka|stezky]] vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na [[Sázava|Sázavě]] a [[Labe|Labi]], tedy mezi dnešními městy [[Sázava (okres Benešov)|Sázavou]] a [[Nymburk]]em.

Historicky zaznamenaná část brázdy začíná u [[Říční brod|brodu]] na [[Sázava|Sázavě]] v místě zvaném [[Černé Budy]] a vede 21 kilometrů severním směrem k obci [[Chotouň (Chrášťany)|Chotouň]]. Prodloužení této linie, patrné na starých mapách i za [[Chotouň (Chrášťany)|Chotouní]], vedlo k významému brodu na [[Labe|Labi]] v místě dnešního města [[Nymburk]].

Podle archeologa Bernata<ref name="Bernat 2003">{{Citace sborníku
| příjmení = Bernat
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Štědra
| jméno2 = Milan
| titul = Čertova brázda, stará severojižní stezka mezi Labem a Sázavou
| příjmení sestavitele = Lutovský
| jméno sestavitele = Michal
| sborník = Archeologie ve středních Čechách 7/1
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče středních Čech
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| isbn =
| kapitola =
| strany = 349–362
| jazyk =
}}</ref> měla brázda více paralelních větví a šlo o část systému pravěkých dálkových cest spojujících přes významné brody [[Polabí]] s jižními Čechami. Dvořák<ref name="Dvořák 2008">{{Citace monografie
| příjmení = Dvořák
| jméno = Otomar
| příjmení2 = Holečková
| jméno2 = Marie
| titul = Krajinou čertovy brázdy
| vydavatel = MH
| místo = Beroun
| rok = 2008
| isbn = 978-80-86720-39-5
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> připomíná, že to byla patrně jedna z nějvětších pravěkých staveb Evropy.

Brázda měla původně profil mohutného a hlubokého příkopu s plochým dnem a svažujícími se stěnami (šířka 14–21 m, hloubka až 6 m). Tato „dálnice pravěku“<ref name="Bernat 2003" /> spojovala v několika paralelních větvích brod na Sázavě s desítky kilometrů vzdáleným brodem na Labi. Spojovala tak úrodné a hustě obydlené [[Polabí]] s jižními Čechami a patrně i vzdálenějšími lokalitami na jihu. I když byla značná část Čertovy brázdy v minulém století zavezena a rozorána kvůli zemědělské velkovýrobě, jsou její monumentální zbytky v krajině dodnes patrné.

== Topografie Čertovy brázdy ==
[[Soubor:Brazda 1903.jpg|thumb|right|150px|Čertova brázda na mapě Hanuše Kuffnera 9. 6. 1903]]
Před více než sto lety (1903) si [[Jozef Miškovský]], někdejší pracovník Podlipanského muzea v [[Český Brod|Českém Brodě]], všiml, jak rychle mizí stopy Čertovy brázdy v krajině, a brázdu na poslední chvíli prošel a popsal. Současně jeho přítel, novinář a vojenský historik [[Hanuš Kuffner]], trasu brázdy v krajině [[:Soubor:Brazda_1903.jpg|zmapoval]].<ref name="Miškovský 1903">{{Citace periodika
| příjmení = Miškovský
| jméno = Jozef
| odkaz na autora = Jozef Miškovský
| titul = Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy
| periodikum = Naše hlasy : časopis věnovaný zájmům našeho lidu
| rok = 1903
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 23
| strany =
| poznámky = dále v číslech 28 a 29 ročníku 1904
}}</ref> Ve starých vojenských mapách přiložených k tomuto článku je „Miškovského“ trasa vyznačena červeně.

O sto let později zkoumali Čertovu brázdu archeolog Jiří Bernat a Milan Štědra, kteří ukázali, že brázda měla více paralelních větví.<ref name="Bernat 2003" /> Jimi nově popsané úseky brázdy jsou v přiložených mapách značeny modře.

[[Soubor:Devils furrow 01a.jpg|thumb|left|150px|Začátek Čertovy brázdy na staré vojenské mapě]]
[[Soubor:Vstup čertova brazda.jpg|thumb|left|150px|Vstup do Čertovy brázdy u Sázavy]]
=== Začátek Čertovy brázdy u Sázavy ===
Čertova brázda podle tradice začíná severně od města [[Sázava (okres Benešov)|Sázavy]], v oblasti nazývané [[Černé Budy]]. Ve skutečnosti vycházela spíše od bývalého [[Říční brod|brodu]] přes [[Sázava|Sázavu]]. [http://maps.google.cz/maps?q=49%C2%B052'51.64%22N,++14%C2%B054'39.67%22E&oe=UTF-8&ie=UTF8&hl=cs&ll=49.881086,14.910872&spn=0.006609,0.013647&z=16&brcurrent=5,0,0 Brod se nacházel] na souřadnicích 49°52'51.64"N, 14°54'39.67"E, v prodloužení ulic Nechybská a Na Kácku. Dnes je zde hladina Sázavy uměle zvednuta novodobým vodním dílem.

Turisticky značený vstup na stezku se nachází asi 3 km od [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]] na uhlířskojanovické silnici nad loukou [[Votočnice|Votočnicí]]. Stezka odtud stoupá svahem a na svém začátku využívá přirozenou rokli ve stráni, takže její umělý původ není v tomto úseku snadno k rozpoznání.

Téměř ve stopě Čertovy brázdy vede od řeky Sázavy 5 km až k lokalitě Kachní louže zelená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická značka]] vycházející od [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. [http://maps.google.cz/maps?q=49.882986,14.904327&num=1&t=k&sll=49.882619,14.911132&sspn=0.006295,0.006295&hl=cs&brcurrent=5,0,0&ie=UTF8&ll=49.882932,14.904225&spn=0.000826,0.001706&z=19 Vstup na stezku]na uhlířskojanovické silnici označuje bílý kamenný sloupek s obrázkem [[Svatý Prokop|svatého Prokopa]] a maketa „čertova“ pluhu vlevo od silnice. Čertova brázda zde stoupá strmě do kopce a překonává výškový rozdíl 160m. Paralelně s ní stoupá do svahu stezka [[křížová cesta|křížové cesty]], ale skutečná Čertova brázda to není, ta vede v podobě mohutné cesty po druhé straně místní vodoteče. Souřadnice vstupu: 49°52′58.75″N, 14°54′15″E.

Brázda vede po lesní cestě značené zelenou značkou lesem vzhůru k severu. Obloukem se stáčí k východu a vychází jižně od obce Mělník do volné krajiny. Přímo v obci Mělník se brázda poprvé dělí (mělní!) na více větví.

Západní větev, popsaná v Miškovského práci (1903)<ref name="Miškovský 1903" /> a zaznamenaná v [[:Soubor:Brazda_1903.jpg|Kuffnerově mapě]], prochází loukami nad obcí a po několika stech metrech zabočuje do lesa, kde se ztrácí ve vlhkém území nad Mošticemi (do přiložené staré mapky byla zanesena tato trasa červeně).

Východní, lépe zachovalou větev Čertovy brázdy popsanou Bernatem (2003) najdete znovu asi 400 m severně od obce Mělník. I když nejhlubší část brázdy byla u obce zavezena skládkou [[Sklárny Kavalier|skláren Kavalier]], její pokračování v lese směrem k silnici na [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelec]] je dobře patrné a průchodné. V délce 330 metrů tu jde brázda téměř rovně, při hloubce až 6 m a šířce 8–15 m. Vstup do tohoto zachovalého úseku můžete najít pohlodlně z opačné strany, od silnice na Kostelec, stačí zastavit [http://maps.google.cz/maps?hl=cs&ie=UTF8&ll=49.90621,14.923317&spn=0.003303,0.006824&t=k&z=17&brcurrent=5,0,1 poblíž vstupu] do tohoto hlubokého úvozu na souřadnicích 49°54'20.49"N, 14°55'22.757"E.

[[Soubor:Certova brazda v lese.jpg|thumb|right|150px|Čertova brázda podél silnice Kachní Louže – Radlice]]
Po překročení silnice a koryta Moštického potoka vede východní větev brázdy lesní cestou k lokalitě Kachní Louže. Odtud již podél silnice směřuje k obci [[Radlice (Barchovice)|Radlice]].
Tato část brázdy vedoucí podél silnice z Kachní Louže na Radlice je dobře zachovalá a v terénu nepřehlédnutelná. Monumentální pozůstatky brázdy tu svojí šířkou překonávají současnou silnici, která vede paralelně.

Západní (Miškovského) větev se vynořuje v lese nad Kachní Louží, prochází k severu kolem kóty Kamenný vrch a v podobě lesních cest a později silnice směřuje ke [[Krymlov]]u.

[[Soubor:Devils furrow 02a.jpg|thumb|left|150px|Střední část Čertovy brázdy na staré vojenské mapě]]

=== Střední část Čertovy brázdy ===
Severně nad Radlicemi se východní (Bernatova – v mapce modrá) větev brázdy opět dělí. K severozápadu odbočuje jedna z větví lesem ke Krymlovu, kde se spojuje s větví západní (Miškovského – červenou).

Severním směrem pokračuje druhá větev jako silnice 334 z obce Radlice na Lhotky. Dále křižuje státní silnici číslo 2 (Praha – Kutná Hora) a v několika paralelních větvích míří ke Kouřimi, kde se tyto větve sbíhají.

[[Soubor:Certova brazda u Kourimi.jpg|thumb|right|150px|Čertova brázda podél silnice 334 severně od Kouřimi]]
Severně od Kouřimi se brázda znovu rozbíhá dvěma paralelními směry. Dobře zachovalá je větev vedoucí podél silnice 334 k severozápadu směrem na Lipany. Brázda tu vypadá jako paralelní, travnatá a zahloubená silnice, vlevo od současné silnice 334. Tato část brázdy je snadno rozpoznatelná a vypovídá o monumentálnosti původní stavby.

Druhá větev je podle Bernata<ref name="Bernat 2003"/> doložena z Kouřimi k severu, směrem na Klášterní Skalici, Miškovice a Vrbčany.

Miškovského (červená) větev brázdy vede z Krymlova jako místní komunikace přes obec Bulánka a Dobré Pole směrem na Lipany. V okolí vrchu [[Lipská hora|Lipské hory]] je brázda rovněž dobře patrná jako hluboce zaříznutá místní cesta.

=== Čertova brázda mezi Lipany a Chotouní ===
Při sestupu z Lipské hory směrem k Chotouni splývá Čertova brázda s hlubokým úvozem místní komunikace. Skrze obec Lipany prochází brázda (místy ovšem zaspaná) stále ve stejném směru a pokračuje rovně ještě 350m za obcí. Splývá zde s příležitostnou vodotečí, která tvoří strouhu na dně hlubokého úvozu brázdy. Celkový pohled na tuto část brázdy získáme například z Lipanského vrchu, pokud od památníku bitvy u Lipan projdeme ohaničujícím porostem asi 50m směrem na severovýchod. Výhled z toho místa je znázorněn na fotografii vpravo.
[[Soubor:Lipany.gif|thumb|right|150px|Pohled z Lipské hory na severovýchod, přes obec Lipany směrem k Chotouni. Osu staré stezky (Čertovy brázdy) ukazuje cesta a hranice polí.]]
[[Soubor:Devils furrow 03a.jpg|thumb|left|150px|Čertova brázda mezi Lipany a Chotouní]]
[[Soubor:Mohyla3.jpg|thumb|150px|Mohyla z doby bronzové v Chotouni nad vyústěním Čertovy brázdy]]
Čertova brázda podle lidové tradice končí v obci [[Chotouň]], pod svahem vyvýšeniny Homole (staročesky [[mohyla]]), využívá k sestupu do obce přirozenou rokli pod návrším s dodnes [[Mohyla v Chotouni|zachovalou mohylou]] z doby bronzové.

Na mapách zobrazujích stav zdejšího terénu před sto a více lety byla Čertova brázda ještě dobře patrná. S jejich pomocí lze některé části najít i dnes. Na [http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3954_3 staré vojenské mapě z roku 1877] (III. vojenské mapování, 1 : 25 000, mapový list 3954_3) je v prostřed listu obec Chotouň. Odtud k jihojihozápadu vede Čertova brázda, značená jako čerchovaná čára, křižuje silnici a vede dál přes vrch Lipany k jihu. Za povšimnutí stojí, že z Chotouně k severu pokračuje ve starých mapách čára ve stejném směru až k Labi.

[[Jozef Miškovský]] ve své práci z roku 1903 popisuje hluboce zaříznutou úvozovou cestu Čertovy brázdy mezi Lipany a Chotouní takto:

''Cesta k Lipské je nedaleko Chotouně zúžena v pěšinu, za nedlouho však udržuje se až do Lipan, ovšem při různých měrách hloubky své a šířky. Od samé silnice chotouňské je cesta 4 až 5 m široká a místy asi 2,5 m hluboká, pod Lipany rokle 5 až 5,5 m hluboká a 15 až 16 m široká. Odtud je rovná linie k mohyle Prokopa Holého a po západním svahu Lipského hřebenu táhne se dosti rovně až k Dobré Půli, nad níž přetíná novou okresní silnici.''

Dnes je tato část brázdy k nalezení jen na starých mapách a díky odlišnému odstínu zeleně i družicových snímcích.

Škoda, že zarostlý svah pod mohylou v Chotouni nedovoluje výhled k jihu směrem na [[Lipany]]. Čertova brázda totiž spojovala tyto dva vyvýšené body téměř po přímce, takže i v současné krajině by bylo možné si její linii představit a rozpoznat případné artefakty.

Na [http://www.mapy.cz/#x=134297856@y=135861760@z=13@mm=PA@sa=s@st=s@ssq=Chotou%C5%88@sss=1@ssp=124900261_127092609_146199461_145639297 jiné historické mapě okolí Chotouně] (II. vojenské mapování) je zobrazována linie Čertovy brázdy až od křížení se silnicí 334 a odtud pokračuje přes Lipany směrem k jihu.

Podobnou službu jako staré mapy mohou poskytnout satelitní snímky. [http://www.wikimapia.org/#lat=50.0615332&lon=14.959774&z=16&l=0&m=a&v=2 V zeleni polí jižně od Chotouně] uvidíte na satelitních snímcích Čertovu brázdu protínat současnou komunikaci 334. Velmi zřetelně je linie brázdy vidět například na satelitních snímcích Google maps a Wikimapia. I zde je patrné prodloužení linie brázdy navzdory legendě i severně od Chotouně.

=== Čertova brázda za Chotouní ===
Podle artefaktů dochovaných v krajině brázda v Chotouni nekončí. Středověká legenda, která v brázdě viděla dílo světce, zde ukončila brázdu poněkud násilně. Ve skutečnosti vidíme na starých mapách ještě za Chotouní pokračování brázdy směrem k významnému brodu přes Labe v místě dnešního města [[Nymburk]]. O existenci významného [[Říční brod|brodu]] zde svědčí i starý název města, pod nímž je uváděno v [[Hájkova kronika|Hájkově kronice]] – Svinibrod. V nejstarší histori města Nymburk<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Nymburk : Historie vzniku města
| url = http://www.nymburk.cz/historie.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-10-05
| vydavatel = MaRcom-Eko s.r.o.
| místo =
| jazyk =
}}</ref> jsou zmiňovány nálezy kreamiky z mladší doby kamenné – eneolitu, které dokládají četné styky se vzdálenými zeměmi, takže není vyloučeno, že již v této době zde vzniklo opevněné sídlo, chránící brod.

== Legendy kolem Čertovy brázdy ==
Čertova brázda jako útvar v krajině nebyla k přehlédnutí, což vyvolávalo potřebu ji nějak začlenit do známého světa. Vznikaly tak časem různé představy o jejím původu.

=== Brázda jako dílo svatého Prokopa s čertem ===
Nejznámější z nich je legenda, jak svatý Prokop oral s ďáblem. [[Svatý Prokop]] je historická postava z přelomu prvního tisíciletí n. l. Svým životem spojuje [[Chotouň]] (místo narození) a [[Sázava (okres Benešov)|Sázavu]] (kde působil a zemřel) podobně jako Čertova brázda. Snad proto legenda spojuje Čertovu brázdu právě s ním.

Legenda říká, že čert svatého provokoval. Ten se však nenechal strhnout k boji, v němž by čerta chtěl zničit. Místo toho ho zkrotil a zapřáhl do pluhu a křížem v pravé ruce jej popoháněl. Oral s ním brázdu ke své rodné vsi, kde si z pluhu oklepal hlínu. Tak měla vzniknout podle pověsti Čertova brázda i mohyla na jejím konci v Chotouni. V symbolické rovině jde o popis vnitřního duchovního zápasu se silami temna. V praktické rovině se tak v pojmech křesťanského pohledu na svět dal vysvětlit jinak záhadný útvar v krajině.

Legendu o svatém Prokopu zbásnil [[Jaroslav Vrchlický]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vrchlický
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Vrchlický
| titul = Legenda o svatém Prokopu
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok = 1897
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| počet stran = 153
| jazyk =
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11923611
}}</ref> Dal jí podobu epické skladby o sedmnácti zpěvech. [[Jiří Trnka]] zpracoval tuto látku do krátkého animovaného filmu ''Legenda o sv. Prokopu'' (1947).

=== Brázda jako středověká hranice ===
V době [[České národní obrození|národního obrození]] byla rozšířena představa, že Čertova brázda mohla být v ranném středověku hranicí (obranným příkopem) mezi územím kmene [[Zličané|Zličanů]] s centrem v [[Kouřim]]i a [[Přemyslovci|Přemyslovců]] s centrem v [[Praha|Praze]]. Jakási česká obdoba hranice Římské říše [[Limes Romanus]].

[[Soubor:GEO15.jpg|thumb|right|150px|Soustava cest Čertovy brázdy nad Kouřimským zlomem]]
=== Brázda jako geologický jev ===
Při pohledu na oblast Čertovy brázdy na [http://mapy.geology.cz/website/new_tisk/viewer3.htm geologické mapě ČR] snadno pochopíme, proč byla brázda některými autory interpretována jako povrchový projev geologického [[zlom]]u.

Této interpretaci nahrává, že krajinou tu souběžně s brázdou probíhá tzv. [[Kouřimský zlom]], patřící do systémů zlomů Blanické brázdy. Na terénní mapě lze oblast zlomu identifikovat podle vyvýšeného hřebene, který zlom provází.

Geologickým průzkumem však bylo prokázáno, že Čertova brázda je povrchový jev bez návaznosti na zlomy v hlubších vrstvách.

== Čertova brázda z pohledu archeologie ==

=== Staré stezky a Čertova brázda ===
Interpretace '''Čertovy brázdy''' jako pozůstatku pravěké stezky dobře odpovídá poznatkům o vedení pravěkých stezek popsaným v knize Radana Květa ''Staré stezky v proměnách věků''.<ref>{{Citace knihy | příjmení = Květ | jméno = Radan | rok = 2003 | titul = Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků | vydavatel = Academia | místo = Praha | isbn = 80-2000-1012-2}}</ref> Podle Květa vedení starých stezek v krajině navazuje na síť poruch zemské kůry a hydrografickou síť, které jsou pro topografii krajiny určující. Právě Čertova brázda vedoucí podél [[Kouřimský zlom|Kouřimského zlomu]] a propojující přímou cestou brody na [[Sázava|Sázavě]] a na [[Labe|Labi]], aniž by křížila další významné vodní toky, je typickou ukázkou přirozeného vedení staré stezky v krajině.

Na [http://www.vesmir.cz/files/file/fid/78/aid/2780 mapě sítě dálkových stezek] (Květ 2003, str. 35) se Čertova brázda kryje s úsekem [[Vitorazská stezka|Vitorazské stezky]] směřující po přebrodění Sázavy dále k jihu k významné nadnárodní [[Dunajská stezka|dálkové stezce podél Dunaje]]. Na severu tato stezka brodem překonává Labe a pokračuje do polabské nížiny, která byla v pravěku významným centrem osídlení.

=== Obdoby Čertovy brázdy v Čechách ===
V západních Čechách můžeme najít terénní útvar, který Čertovu brázdu velmi připomíná. Jsou to pozůstatky [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]] na [[Šumava|Šumavě]]. Bývala to dálková obchodní cesta z [[Pasov]]a přes [[Kvilda|Kvildu]] a [[Kašperské hory]] do [[Prachatice|Prachatic]], doložená již od raného středověku. Vozila se tudy do Čech především sůl. V době největšího rozvoje musela být šíře stezky značná, neboť tu probíhala formanská doprava na kupeckých nákladních vozech. Stezka zanikla během třicetileté války, kdy se kvůli loupeživým hordám stala příliš nebezpečnou. Skromné pozůstatky stezky v lesích v okolí [[Horská Kvilda|Horské Kvildy]] napovídají, jak čas dokáže smazat stopy cest v krajině. O to větší údiv budí majestátní zbytky Čertovy brázdy, která je nejméně o dva tisíce let starší, a přesto v zachovalých úsecích podstatně mohutnější.

== Budoucnost Čertovy brázdy ==
Občanské sdružení [http://www.pamatkyprozivot.cz/ Památky pro život] zpracovalo projektový záměr ''Využití Čertovy brázdy pro účely cestovního ruchu''. Projektový záměr zahrnuje vybudování naučné turistické a především cykloturistické trasy, spojené se zviditelněním a využitím této téměř ztracené památky pro účely cestovního ruchu.

== Několik nezodpovězených problémů nakonec ==

=== Problém datování ===
Nemáme hmotné podklady pro datování vzniku a využívání Čertovy brázdy. Podle Bernata<ref name="Bernat 2003" /> může soustředění archeologických nálezů kolem Sázavy naznačovat dobu vzniku už v mladší době kamenné nebo dokonce ve starší době kamenné. Některé části brázdy byly jako vozové cesty využívány jestě ve vrcholném středověku.<ref name="Bernat 2003" /> Doba vzniku brázdy však zůstává neznámá.

Jistou nápovědou by mohly být archeologické nálezy v nedalekých [[Bylany (Chrášťany)|Bylanech]] u Českého Brodu. Z období 660-620 př.n.l. jsou zde doložené hrobky Bylanské kultury s čtyřkolovými vozy, jako pohřební výbavou <ref>DVOŘÁK, F.: ''Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné'', Praehistorica 1. Praha, 1938 </ref>. Zdá se pravděpodobné, že pokud byl vozům přisuzován tak velký význam v pohřebním rituálu, musely i v praktickém životě tehdejších obyvatel mít významnou roli. To by s ekonomicky významnou severojižní stezkou mohlo bezprostředně souviset.

Doklady odkazující k dálkovému obchodu v období halštatské kultury (cca 700-450 př.n.l.) nacházíme v obci [[Poříčany]] jen 5 kilometrů od [[Chotouň|Chotouně]]. Zde byly při výzkumu halštatského sídliště nalezeny nalezeny kromě neopracovaného [[Korál|mořského korálu]]<ref>Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba halštatská, Archeologie pravěkých Čech 6, Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008. 173 s. s obr., ISBN: 978-80-86124-79-7 </ref> i zlomky vzácné mušle druhu [http://en.wikipedia.org/wiki/Cypraea_tigris Cypraea tigris], která se v současnosti vyskytuje pouze v [[Rudé moře|Rudém moři]], [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]] <ref>Trefný Martin, Archeologie Středomoří, Čechy v pozdní době halštatské až časné době laténské a jejich vztah k oblasti antického Středomoří a Itálie, [http://karant.pilsnerpubs.net/files/AAS.doc dostupné on-line]</ref>.
Podle [[malakozoolog]]a Václava Pflegera se k nám dostala schránka [[zavinutec tygrovaný|zavinutce tygrovaného]] nalezená u [[Poříčany|Poříčan]] ze [[Somálsko|somálského pobřeží]] (5700 km přímou čarou). <ref>Hníková Eva, Keltové z Čech obchodovali s Afrikou, lidovky.cz,[http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A090530_000099_ln_noviny_sko dostupné on-line] </ref>

=== Problém tvaru a účelu ===
I když se všichni citovaní autoři shodují na základním komunikačním účelu brázdy,<ref name="Bernat 2003" /><ref name="Dvořák 2008" /><ref name="Miškovský 1903" /> přece jen zde zůstává nezodpovězena otázka, proč byla cesta tak široká a především tak zahloubená (až 6 m pod terén). Důvod tohoto zahloubení nám dnes není zřejmý.

V některých stmých úsecích (např. na začátku stezky ve svahu nad řekou Sázavou) lze část zahloubení přičíst na vrub působení vodní eroze. Zahloubení je však mohutné i ve zcela vodorovných úsecích (zachovalý úsek mezi obcí Mělník a lokalitou Moštice), kde erozní působení nepřipadá v úvahu.

Část zahloubení lze vysvětlit dlouhou dobou používání stezky. Dlouhodobému používání nasvědčuje i mnohonásobné větvení stezky při překonávání vlhkých území (Moštice - Kachní louže a dalších. viz.:<ref name="Bernat 2003" />). Přirozeným vyjetím kolejí však nemohl vzniknout '''zcela rovný''' úsek mezi vrcholem Lipské hory a obcí Chotouň (dnes již bohužel zaniklá část stezky). Zde byla stezka vedena (a zhloubena) naprosto přesně přímým směrem v úseku dlouhém více než 2,8km. Takový útvar nevznikne vyježděním přirozené cesty, musel být vytvořen.

=== Reference ===
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=CR&id=0 Mapy pozemkového katastru 1:1000, ČÚZK]
* [http://www.vesmir.cz/files/file/fid/78/aid/2780 Mapa starých stezek na území Čech a Moravy, podle knihy R. Květa: Duše krajiny zpracovala Milena Loucká, Vesmír 2008]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Historické cesty v Českých zemích]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]

Čertova brázda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení