Sysop: 1 revizi

2013-06-03T09:23:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 6. 2013, 09:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T19:26:56Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:redbloodcells.jpg|right|thumb|Lidské červené krvinky]]
'''Červená krvinka''' čili '''erytrocyt''' (z [[řečtina|řec.]] ''erythros'' – červený a ''kytos'' – buňka) je nejběžnější [[krev]]ní [[buňka]]. Její funkcí je zejména přenášení [[kyslík]]u z [[plíce|plic]] nebo [[žábra|žaber]] do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo [[hemoglobin]], které váže kyslík.
== Evoluce ==
Jednoduché červené krvinky se vyskytují již u některých [[bezobratlí|bezobratlých]]. Pokud je definujeme jako buňky obsahující hemoglobin a sloužící k zachytávání kyslíku, pak se vyskytují již v tkáni některých [[helminti|helmintů]] ([[hlavatci]], Priapulida), kteří ještě nemají [[cévní soustava|cévní soustavu]]. U měkkýšů obvykle červené krvinky chybí a krevní barviva jsou rozpuštěna v [[hemolymfa|hemolymfě]]. [[Kroužkovci]] (s uzavřenou cévní soustavou) na tom buď jsou stejně, nebo mají vyvinuty červené krvinky. U [[členovci|členovců]] nebyly červené krvinky nikdy nalezeny. Nižší [[strunatci]] obvykle červené krvinky také nemají, ale u [[obratlovci|obratlovců]] jsou již vyvinuty.<ref>{{citace periodika| periodikum = Blut| strany= 340-351 |rok=1966| titul= Comparative Hematology: The Phylogeny of the Erythrocyte |jméno=Robert B.|příjmení= Scott| url=http://www.springerlink.com/content/u25062822qw0gr71/fulltext.pdf}}</ref>
U [[ryby|ryb]], [[plazi|plazů]] a [[ptáci|ptáků]] jsou erytrocyty oválné s vyvinutým jádrem. U plazů a ryb jsou
obvykle širší než u ptáků. Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru – u [[velbloudovité|velbloudovitých]] však jsou oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u [[koza domácí|kozy]] až po 9,1 mikrometru u [[slon]]a.<ref name=hematologie>{{citace monografie| url=http://www.sosvet.cz/projekty/2006_hematologie/hematologie.pdf| titul=Atlas hematologie zvířat| jméno=Vilma příjmení=Kajerová| jméno2=Jan |příjmení2=Rybář| jméno3=Petr příjmení3=Skřivan| místo=Hradec Králové| rok=2006| vydavatel=Střední odborná škola veterinární, Hradec Králové-Kukleny}}</ref> V jednom mm³ bývá např. u člověka 4–5 milionů erytrocytů, u [[holub]]ů však pouhých 2 400 000, naopak u [[pes domácí|psů]] až 6 650 000.<ref name=redei />
== Lidské červené krvinky ==
[[Soubor:Red White Blood cells.jpg|right|thumb|Zleva: Červená krvinka, [[krevní destička]] a [[bílá krvinka]]]]
[[Soubor:Osmotic pressure on blood cells diagram.png|right|thumb|300px|vliv [[osmotický tlak|osmotického tlaku]] na červené krvinky]]
=== Statistické údaje ===
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: jejich rozměr je přibližně 7,4×2,1 µm.<ref name="gymspgs">http://ms.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Textbook_Textbook.php?intSectionId=30500</ref> Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů [[molekula|molekul]] hemoglobinu,<ref name="gymspgs" /> z nichž každá obsahuje čtyři [[hem]]ové skupiny.<ref>http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termodynamika/vodikova_vazba.html</ref>
Ženy mají kolem 4,8 milionů červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionů.<ref name="redei">{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref> Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem [[atmosféra|atmosferického]] kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin (to může ovlivnit množství bílých krvinek až o 15%<ref name="redei" />). Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve (1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc [[bílá krvinka|bílých krvinek]] a 150 až 400 tisíc [[krevní destička|krevních destiček]]). V červených krvinkách zdravého člověka jsou vázány cca 3,5 [[gram|g]] [[železo|železa]], což je více, než ve všech zbývajících [[tkáň|tkáních]] dohromady.
=== Životní cyklus erytrocytů ===
{{podrobně|krvetvorba#Erytropoéza, vznik červených krvinek}}
Jelikož červené krvinky nemají [[buněčné jádro|jádra]], nedovedou se samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v [[kostní dřeň|kostní dřeni]] velkých kostí během procesu nazývaného [[erytropoéza]] (v [[embryo|embryu]] probíhá erytropoéza v [[játra|játrech]]). Erytropoéza je [[stimulace|stimulována]] [[hormon]]em [[erytropoetin]]em, který je tvořen v [[ledvina|ledvinách]]. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je 100–120 dnů.<ref name="gymspgs" /><ref>http://www.ledvinyprogres.cz/item/anatomie-a-funkce</ref> V této době je z [[erytroblast]]ů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje [[fosfatidylserin]] a láká makrofágy, které pomocí [[DNáza|DNáz]] buněčné jádro stráví.<ref name="redei" />

Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny [[fagocyt]]y, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve [[slezina|slezině]]. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako [[bilirubin]].
=== Krevní doping ===
Někteří sportovci zvyšují svůj výkon zvýšením počtu erytrocytů v krvi. Toho mohou dosáhnout dodáním erytropoetinu do těla, který zvýší produkci červených krvinek v kostní dřeni.
Další způsob zvýšení počtu červených krvinek v těle je [[autotransfúze krve]], kdy jsou sportovcům krátce před závodem do krve vpraveny jejich vlastní, dříve odebrané, erytrocyty (ty mohou být při teplotě −78 °C skladovány 5 týdnů).
Zvýšený počet červených krvinek zvyšuje [[hustota|hustotu]] krve a může ohrozit [[krevní oběh]] dopujícího sportovce.

== Související články ==
* [[Krev]]
* [[Krvetvorba]]
* [[Krevní skupina]]
* [[Darování krve]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://dwknowles.lbl.gov/membrane/membrane.html] [[cytoplazmatická membrána]] na červené krvince
* [http://osel.cz/index.php?clanek=4786 Syntetické červené krvinky ]

{{Krev}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Typy buněk]]
[[Kategorie:Krev]]

Červená krvinka - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu