České země - Historie editací

Sysop: ++

2023-07-21T08:47:09Z

← Starší verze		Verze z 21. 7. 2023, 08:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:~~Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien~~.jpg\|thumb\|250px\|~~right~~\|Čechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892, tehdy části [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]]]]	+	[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg\|thumb\|250px\| České země za husitských válek]]
		+	[[Soubor:Böhmen Mähren Österreich Schlesien.jpg\|thumb\|250px\|Čechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892, tehdy části [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]]]]
	'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší [[samospráva\|samosprávné]] celky, na které se území dnešního Česka členilo. Po zrušení zemského uspořádání jsou nadále významné z historických a kulturních důvodů. Formálně od roku 1348 do vzniku [[Československo\|Československa]] tvořily politický celek zvaný [[Země Koruny české]] a měly v čele [[stavovství\|stavovské]] [[Zemský sněm (historický)\|zemské sněmy]] (od druhé poloviny 19. století již volené), které vytvářely zemské [[zákon (právo)\|zákony]] a od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře\|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Míra [[autonomie]] českých zemí byla v různých historických obdobích velmi odlišná. Nejvyšší autonomii měly v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se jednalo prakticky o samostatné [[stát]]y.<ref>http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace</ref> Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské\|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 země zůstaly ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická\|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství\|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká\|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská\|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(v [[České Slezsko\|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické\|prezidenti]].		'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší [[samospráva\|samosprávné]] celky, na které se území dnešního Česka členilo. Po zrušení zemského uspořádání jsou nadále významné z historických a kulturních důvodů. Formálně od roku 1348 do vzniku [[Československo\|Československa]] tvořily politický celek zvaný [[Země Koruny české]] a měly v čele [[stavovství\|stavovské]] [[Zemský sněm (historický)\|zemské sněmy]] (od druhé poloviny 19. století již volené), které vytvářely zemské [[zákon (právo)\|zákony]] a od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře\|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Míra [[autonomie]] českých zemí byla v různých historických obdobích velmi odlišná. Nejvyšší autonomii měly v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se jednalo prakticky o samostatné [[stát]]y.<ref>http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace</ref> Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské\|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 země zůstaly ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická\|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství\|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká\|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská\|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(v [[České Slezsko\|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické\|prezidenti]].
-	Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění [[Chebsko\|Chebska]] do [[Čechy\|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství\|Kladska]] a většiny [[Slezsko\|Slezska]] [[Prusko\|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické České země''' označují:	+	Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění [[Chebsko\|Chebska]] do [[Čechy\|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství\|Kladska]] a většiny [[Slezsko\|Slezska]] [[Prusko\|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické České země''' označují:
	*'''[[Čechy]]'''		*'''[[Čechy]]'''
	*'''[[Morava]]'''		*'''[[Morava]]'''
Řádka 7:		Řádka 8:
	Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako [[Lužice]], [[Slezsko]] nebo [[Braniborské markrabství\|Braniborsko]].		Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako [[Lužice]], [[Slezsko]] nebo [[Braniborské markrabství\|Braniborsko]].
	{{Viz též\|Země Československé republiky}}		{{Viz též\|Země Československé republiky}}
-	Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko\|rakouské]] země [[Dolní Rakousy\|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko ''(dnes nazývané '''[[Vitorazsko]]''')'', a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy\|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon (právo)\|zákona]] „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne [[14. červenec\|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec\|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a [[České Slezsko\|Českého Slezska]] do jednotné [[země Moravskoslezská\|země Moravskoslezské]]. V Čechách a Zemi moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo\|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - [[zemský výbor\|zemské výbory]], a zemské úřady.	+	Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko\|rakouské]] země [[Dolní Rakousy\|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko ''(dnes nazývané '''[[Vitorazsko]]''')'', a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy\|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon (právo)\|zákona]] „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne [[14. červenec\|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec\|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a [[České Slezsko\|Českého Slezska]] do jednotné [[země Moravskoslezská\|země Moravskoslezské]]. V Čechách a Zemi moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo\|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány – [[zemský výbor\|zemské výbory]], a zemské úřady.
-	~~[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg\|thumb\|left\|300px\| České země za [[Husitské války\|husitských válek]]]]~~	+

	== Související články ==		== Související články ==
Řádka 16:		Řádka 16:
	<references/>		<references/>

-	{{~~České země~~}}{{~~Česko~~}}	+
-	{{~~Commonscat\|Historical Czech lands~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Historical Czech lands}}{{České země}}{{Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:České země\| ]]		[[Kategorie:České země\| ]]
	[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]		[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]
	[[Kategorie:Země (územní jednotka)]]		[[Kategorie:Země (územní jednotka)]]
	[[Kategorie:Historická území Česka]]		[[Kategorie:Historická území Česka]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-31T11:50:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 31. 5. 2013, 11:50

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-19T13:18:27Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|250px|right|Čechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892, tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky, na které se území dnešního Česka členilo. Po zrušení zemského uspořádání jsou nadále významné z historických a kulturních důvodů. Formálně od roku 1348 do vzniku [[Československo|Československa]] tvořily politický celek zvaný [[Země Koruny české]] a měly v čele [[stavovství|stavovské]] [[Zemský sněm (historický)|zemské sněmy]] (od druhé poloviny 19. století již volené), které vytvářely zemské [[zákon (právo)|zákony]] a od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Míra [[autonomie]] českých zemí byla v různých historických obdobích velmi odlišná. Nejvyšší autonomii měly v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se jednalo prakticky o samostatné [[stát]]y.<ref>http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace</ref> Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 země zůstaly ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(v [[České Slezsko|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]].
Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění [[Chebsko|Chebska]] do [[Čechy|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství|Kladska]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické České země''' označují:
*'''[[Čechy]]'''
*'''[[Morava]]'''
*'''[[České Slezsko|Slezsko]]''' (České Slezsko)
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako [[Lužice]], [[Slezsko]] nebo [[Braniborské markrabství|Braniborsko]].
{{Viz též|Země Československé republiky}}
Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko ''(dnes nazývané '''[[Vitorazsko]]''')'', a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon (právo)|zákona]] „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a [[České Slezsko|Českého Slezska]] do jednotné [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. V Čechách a Zemi moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - [[zemský výbor|zemské výbory]], a zemské úřady.
[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|left|300px| České země za [[Husitské války|husitských válek]]]]

== Související články ==
*[[Země Československé republiky]]
*[[Heraldické znaky českých zemí]]
== Reference ==
<references/>

{{České země}}{{Česko}}
{{Commonscat|Historical Czech lands}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České země| ]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]
[[Kategorie:Země (územní jednotka)]]
[[Kategorie:Historická území Česka]]