Sysop: 1 revizi

2013-05-27T09:58:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 5. 2013, 09:58

Sysop: Nahrazení textu

2010-09-11T14:05:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Čičmany''' je [[obec]] na středním [[Slovensko|Slovensku]] v okrese [[Žilina]]. Jedná se o světově proslulou obec s velkou památkovou rezervací slovenské lidové architektury.

== Základní informace ==
[[Soubor:Cicmany-drevenice.jpg|thumbnail|Dřevěnice v Čičmanech]]

Rázovitá obec leží v kotlině [[Strážovské vrchy|Strážovských vrchů]], téměř u pramene řeky [[Rajčanka|Rajčianky]]. Je nejvýše položenou obcí v Žilinském okrese. První zmínky o obci pocházejí z roku 1272 (''…ad quandam viam novam qua itur ad possessionem Cziczman…'') listina z roku 1272. Obec je známá starobylou a unikátní [[lidová architektura|lidovou architekturou]] - malovanými srubovými dřevěnicemi. Pro jejich záchranu byla dolní část obce v roce [[1977]] vyhlášena památkovou rezervací lidové architektury. Obec je zajimavá také [[lidový kroj|lidovými kroji]] a výšivkami s geometrickou ornamentikou. V obci se nalézá [[národopis]]ná expozice, zámek a [[kostel]]. Obec má i vlastní [[erb]] (obecní znak), který byl ale vytvořen až po roce [[1990]] a nemá žádný historický původ. Znázorňuje sv. Helenu, které [[legenda]] připisuje nález sv. Kříže a nástrojů [[Kristus|Kristova]] umučení na [[Golgota|Golgotě]]. Této události je zasvěcen právě mítní [[kostel]]. Z obce pochází hudební [[skladatel]] a [[muzikologie|muzikolog]] prof. PhDr. [[Jozef Kresánek]], DrSc., akad. maliřka [[Matilda Čechová]] a lidový řezbář Vít Pieš, kterých významná část tvorby je věnována rodné obci. Dnes v obci žije z původních 1500 obyvatelů jen 250 osob.

Přístup do obce Čičmany je ze směrů [[Žilina]]-[[Rajec]], [[Prievidza]]-[[Nitrianske Pravno]], [[Prievidza]]-[[Nitrianske Rudno]] nebo [[Trenčín]]-[[Ilava]]-[[Košeca]]. Příroda v okolí je přitažlivá pro [[turistika|turisty]], vhodná na oddech, sběr hub a [[léčivé rostliny|léčivých rostlin]]. V zimním období mají návštěvníci možnost [[lyžování]] v [[lyže|lyžařském]] středisku Javorinka, v létě jsou využívány [[turistická značka|turistické]] a [[Stezka pro cyklisty|cyklistické]] trasy a z vrchu [[Javorinka (vrch)|Javorinka]] je možný [[paragliding]] a [[závěsné létání]]. Ubytovací a stravovací služby poskytuje [[hotel]] Kaštieľ a [[penzión]] Javorina. Občerstvení poskytuje pohostinství, v zimě také [[bufet]] v lyžařském středisku, ubytovaní v soukromí dva další penzióny. Je zde také prodejna suvenýrů, výšivek a malého občerstvení v Humne Ondřeje Gregora v mistním [[muzeum|muzeu]]. [[Myslivec]]ké sdružení obhospodařuje výborné lesní revíry s možností [[lov]]u vysoké a černé zvěře, dokonce i [[medvěd]]ů.

V obci se také nachází exerciční a rekreační středisko Nitrianské římskokatolické diecéze - Dom Svätý Bystrík.

== Dějiny obce ==

O původe a vzniku obce existuje několik teorií. Jednou z nich je teorie o německém původu, ale rozšířenější je teorie o balkánském, konkrétně o bulharském vlivu. Původní obyvatelé sem přišli pravděpodobně v první polovině 14. století, i když je možné i starší přechodné osídlení odpovídající záznamu „''o novej ceste, ktorá vedie od osady Cziczman''“ v listině z roku 1272 (''…ad quandam viam novam qua itur ad possessionem Cziczman…''). Obyvatelé Čičmian se zabývali hlavně zemědělstvím, chovem ovec, výrobou papučí, výrobou a prodejem brynzy. Název Čičmany má pravdepodobně indoeurópský prazáklad, který přešel do staroslověnštiny a znamená „''usadlosť vo vrchoch - Vrchovany''“. Tak se dodnes nazývá místo za kopcem Javorinka, kde se nacházejí zbytky srubových domů z osady Malé Čičmany.

O tom, kdo byl zakladatelem obce a prvním [[feudál]]ním vlastníkem půdy, neexistují konkrétní zprávy. Po staletí se zde vystřídalo několik vlastníků - od Mikuláša z Turca, přes rodinu Rakovskou až po spojení majetků panstva Záblatského s vícerými dalšími rodinami Serényiovců. Do začátku 20. století vlastnily Čičmany rodiny Telekyovců a Bertcholdovců. Nepřiznivé životní podmínky, živelní pohromy a nerovné spory se zeměpány způsobily odchody na sezónní práce do vzdálených míst a postupné vystěhovávání obyvatelstva. Mnoho jednotlivých obyvatel i celých rodin odcházelo v 30. letech [[20. století]] do [[Amerika|Ameriky]], do [[Dalmácie]], do [[Francie]], [[Belgie|Belgii]] a do [[Rakousko|Rakouska]]. [[Požár]]y v letech [[1907]], [[1921]] a [[1945]] zničily vzácné srubové stavby, změnily celkový vzhled obce a způsobily ústup výstavby tradičních dřevěnic před zděnými a zmodernizovanými domy.

Zničení a zdemolování vzácných staveb přinutilo památkáře zamyslet se nad záchranou těchto lidových památek, což koncem 70. let vyvrcholilo vyhlášením dolní části obce chráněnou památkovou zónou. Pavlačový poschoďový „Radenov dom“ byl zrekonstruován v roce [[1966]] a je v něm umístěna [[národopis]]ná expozice, která byla koncem 80. let rozšířena o expozici bydlení tzv. velkorodiny ve srubovém domě společně žijících rodin Štefana Gregora a Petera Pupáka.
[[Architektura]] obce Čičmany, zejména její dolní části připomíná i dnes perníkové domečky a to hlavně pro ornamentální výzdobu vnějších stěn domů. Tyto objekty jsou velmi cenným dokladem technické vyspělosti, mistrovské zručnosti a estetického cítění zdejších obyvatel. Geometrická výzdoba je stará asi 200 let. Jednoduché ornamenty byly nanášeny bílým [[Vápno (materiál)|vápnem]], které mělo zároveň konzervační a ochrannou funkci.

== Architektura staveb ==
Tyto zajímavé stavby zaujaly i předního slovenského architekta [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]], který vypracoval projekt čičmanského gazdovství pro [[národopisná výstava 1895|Národopisnou výstavu]] v Praze v roce 1895. V roce [[1937]] byl poschoďový dům ''Jokľovce - bachna'' rozebrán a převezen do [[Národní muzeum|Národního muzea]] v [[Praha|Praze]], kde se však stal obětí požáru a až do [[tlo|tla]] (dřevěný [[strop]]) shořel. Architekt [[Dušan Jurkovič]] vypracoval také projekty srubových domů, které byly postaveny po velkém [[požár]]u v roce [[1921]], kdy vyhořel celý dolní konec obce. Zásluhou toho můžeme některé typy těchto staveb obdivovat v Čičmanech i dnes.

Ze zděné architektury stojí za pozornost [[baroko|barokní]] [[kostel]] zasvěcený Nálezu sv. Kříže, který byl postaven na základech starší stavby - pravděpodobně [[zvonice]] s [[modlitebna|modlitebnou]], o čem svědčí zpráva o zvonu z roku 1588. Z původního zařízení se dochoval hlavní [[oltář]] postavený okolo roku 1798. Původní obětní stůl byl v roce 1810 nahrazen stolem z tvrdého materiálu. [[Kazatelna]] byla dovezena z Tužiny v roce 1802 a boční [[oltář]] [[Panna Marie|Panny Marie]] byl vybudován v roce 1803. [[Varhany]] z roku 1738 jsou provedeny v [[klasicismus|klasicistním]] stylu a mají jeden [[manuál]] a 6 [[rejstřík]]ů.

V horní části obce se zachoval zeměpanský zámeček v barokně-klasicistním stylu z konce 18. století, který sloužil pro potřeby správce, [[vrchnost]]enských úředníků a zeměpána. Součástí zámečku byla [[stodola]], [[ovčín]], stáj a [[krčma]]. Dnes se zde nachází [[hotel]], [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] a [[hostinec]]. Místo vlevo od zámečku, kde se nalézá zděná provozní budova, se dodnes nazývá „''Pánske humná''“ podle původních staveb.

== Lidový oděv - kroj ==
Lidový oděv ([[lidový kroj]]) je zhotoven z bílého plátna a je z výtvarného hlediska nejpozoruhodnější. Velký podíl na hodnotě a popularitě čičmanského kroje má [[výšivka]], která vyniká svojí technickou dokonalostí, bohatstvím motivů a ornamentální a barevnou kompozicí. Právě ze způsobu [[ornament]]ální výzdoby i červeného vlněného tkaného pásu, který je součastí ženského oděvu je předpokládán balkánský původ Čičman. Starobylý ráz, který si čičmanský [[kroj]] zachoval dodnes, stejně tak lidový oděv okolních dědin ([[Zliechov]], [[Čavoj]], [[Valaská Belá]]), posloužil [[etnografie|etnograf]]ům jako model pro rekonstrukci staroslověnského oděvu.

== Externí odkazy ==
* [http://www.cicmany.viapvt.sk Čičmany]
* [http://www.mestozilina.sk/sprievodca/mesto/okolie/cicmany.html Čičmany] na stránkach mesta [http://www.mestozilina.sk Žilina]

{{commonscat|Čičmany}}{{Okres Žilina}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Obce na Slovensku]]

Čičmany - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu