Řád svatého Benedikta - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Benedikt z Nursie“ textem „Benedikt z Nursie“

2025-05-22T15:58:32Z

Nahrazení textu „Benedikt z Nursie“ textem „Benedikt z Nursie“

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2025, 15:58
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Fra Angelico 031.jpg\|thumb\|Svatý [[Benedikt z Nursie]] – freska [[Fra Angelico\|Fra Angelica]] v chrámu sv. Marka, [[Florencie]].]]	+	[[Soubor:Fra Angelico 031.jpg\|thumb\|Svatý Benedikt z Nursie – freska [[Fra Angelico\|Fra Angelica]] v chrámu sv. Marka, [[Florencie]].]]
	'''Řád svatého Benedikta''' ([[latina\|lat.]] '''Ordo Sancti Benedicti''', '''OSB''') je nejstarší mnišský řád. Byl založen [[Benedikt z Nursie\|svatým Benediktem z Nursie]] na počátku 6. století.		'''Řád svatého Benedikta''' ([[latina\|lat.]] '''Ordo Sancti Benedicti''', '''OSB''') je nejstarší mnišský řád. Byl založen [[Benedikt z Nursie\|svatým Benediktem z Nursie]] na počátku 6. století.
	Slovo [[mnich]] pochází z [[řečtina\|řeckého]] „monos“, což znamená sám, resp. osamocený. Význam tohoto označení byl v tom, že mnich žil osamoceně zejména od světského života a požitků. Takto žili četní poustevníci již v prvních stoletích našeho letopočtu zejména v [[Egypt]]ě a v oblasti [[Středomoří]].		Slovo [[mnich]] pochází z [[řečtina\|řeckého]] „monos“, což znamená sám, resp. osamocený. Význam tohoto označení byl v tom, že mnich žil osamoceně zejména od světského života a požitků. Takto žili četní poustevníci již v prvních stoletích našeho letopočtu zejména v [[Egypt]]ě a v oblasti [[Středomoří]].

Sysop: Nahrazení textu „1336“ textem „1336“

2019-08-12T07:15:44Z

Nahrazení textu „1336“ textem „1336“

← Starší verze		Verze z 12. 8. 2019, 07:15
Řádka 5:		Řádka 5:
	Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo '''„Ora et labora'''“- česky '''„Modli se a pracuj“'''.		Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo '''„Ora et labora'''“- česky '''„Modli se a pracuj“'''.
	Při vstupu do [[klášter]]a musí uchazeč projít kandidaturou a [[noviciát]]em trvající každý přibližně rok. Po skončení [[novic]]iátu po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). A teprve pak je připuštěn k tzv. slibům věčným (nebo též slavným) s celoživotní platností a stane se plnoprávným členem Řádu.		Při vstupu do [[klášter]]a musí uchazeč projít kandidaturou a [[noviciát]]em trvající každý přibližně rok. Po skončení [[novic]]iátu po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). A teprve pak je připuštěn k tzv. slibům věčným (nebo též slavným) s celoživotní platností a stane se plnoprávným členem Řádu.
-	[[Řehole sv. Benedikta]] se postupně rozšířila po celé Evropě. V 10. století se dostala také do [[Čechy\|Čech]] a v 11. století na [[Morava\|Moravu]]. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] dal podnět k jejímu rozšíření na [[Britské ostrovy]]. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé [[Říše římská\|Římské říši]]. V roce [[1336]] vydal papež [[Benedikt XII.]] [[Papežská bula\|bulu]] nazývanou benediktinská, v níž zdůrazňuje řadu pravidel pro život v jednotlivých [[opatství]]ch, pojednává o řádovém rouchu, o studiu a postu. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.	+	[[Řehole sv. Benedikta]] se postupně rozšířila po celé Evropě. V 10. století se dostala také do [[Čechy\|Čech]] a v 11. století na [[Morava\|Moravu]]. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] dal podnět k jejímu rozšíření na [[Britské ostrovy]]. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé [[Říše římská\|Římské říši]]. V roce 1336 vydal papež [[Benedikt XII.]] [[Papežská bula\|bulu]] nazývanou benediktinská, v níž zdůrazňuje řadu pravidel pro život v jednotlivých [[opatství]]ch, pojednává o řádovém rouchu, o studiu a postu. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.
	Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s [[opat]]em. [[Klášter]]y se z praktických důvodů sdružují v [[kongregace]]. Benediktinské kláštery v Českých zemích a [[Chorvatsko\|chorvatský]] klášter v [[Ćokovac]]i jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěcha]], která vznikla v roce [[1945]]. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je [[benediktinská konfederace]] v čele s [[opat-primas\|opatem-primasem]] sídlícím v [[Řím]]ě.		Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s [[opat]]em. [[Klášter]]y se z praktických důvodů sdružují v [[kongregace]]. Benediktinské kláštery v Českých zemích a [[Chorvatsko\|chorvatský]] klášter v [[Ćokovac]]i jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěcha]], která vznikla v roce [[1945]]. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je [[benediktinská konfederace]] v čele s [[opat-primas\|opatem-primasem]] sídlícím v [[Řím]]ě.

Sysop: 1 revizi

2013-05-25T16:13:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 5. 2013, 16:13

Sysop: Nahrazení textu „Karla Velikého“ textem „Karla Velikého“

2012-05-05T14:01:07Z

Nahrazení textu „Karla Velikého“ textem „Karla Velikého“

Nová stránka

[[Soubor:Fra Angelico 031.jpg|thumb|Svatý [[Benedikt z Nursie]] – freska [[Fra Angelico|Fra Angelica]] v chrámu sv. Marka, [[Florencie]].]]
'''Řád svatého Benedikta''' ([[latina|lat.]] '''Ordo Sancti Benedicti''', '''OSB''') je nejstarší mnišský řád. Byl založen [[Benedikt z Nursie|svatým Benediktem z Nursie]] na počátku 6. století.
Slovo [[mnich]] pochází z [[řečtina|řeckého]] „monos“, což znamená sám, resp. osamocený. Význam tohoto označení byl v tom, že mnich žil osamoceně zejména od světského života a požitků. Takto žili četní poustevníci již v prvních stoletích našeho letopočtu zejména v [[Egypt]]ě a v oblasti [[Středomoří]].
Svatý Benedikt z Nursie (Benedictus Nursias), který žil na přelomu 5. a 6. století, vyšel z jejich názorů a víry, ale nesdílel jejich názor na osamocenost, která nepřináší křesťanské komunitě užitek. Shromáždil podobně smýšlející mnichy, založil de facto první [[klášter]] v [[Monte Cassino|Monte Cassinu]] a sepsal první pravidla klášterního života ''Regula Benedicti – Řehole Benediktova''. Odtud je také český název pro mnichy podléhající pravidlům klášterního života – ''řeholníci (řeholnice)'' jsou vlastně ti, kdo dodržují určitou řeholi (z lat. ''regula'' pravidlo).<ref>[[Václav Machek]], ''Etymologický slovník jazyka českého'', Praha : NLN 1997, s. 529</ref>
Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo '''„Ora et labora'''“- česky '''„Modli se a pracuj“'''.
Při vstupu do [[klášter]]a musí uchazeč projít kandidaturou a [[noviciát]]em trvající každý přibližně rok. Po skončení [[novic]]iátu po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). A teprve pak je připuštěn k tzv. slibům věčným (nebo též slavným) s celoživotní platností a stane se plnoprávným členem Řádu.
[[Řehole sv. Benedikta]] se postupně rozšířila po celé Evropě. V 10. století se dostala také do [[Čechy|Čech]] a v 11. století na [[Morava|Moravu]]. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež [[Řehoř I. Veliký|Řehoř Veliký]] dal podnět k jejímu rozšíření na [[Britské ostrovy]]. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé [[Říše římská|Římské říši]]. V roce [[1336]] vydal papež [[Benedikt XII.]] [[Papežská bula|bulu]] nazývanou benediktinská, v níž zdůrazňuje řadu pravidel pro život v jednotlivých [[opatství]]ch, pojednává o řádovém rouchu, o studiu a postu. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.
Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s [[opat]]em. [[Klášter]]y se z praktických důvodů sdružují v [[kongregace]]. Benediktinské kláštery v Českých zemích a [[Chorvatsko|chorvatský]] klášter v [[Ćokovac]]i jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], která vznikla v roce [[1945]]. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je [[benediktinská konfederace]] v čele s [[opat-primas|opatem-primasem]] sídlícím v [[Řím]]ě.

== Související články ==
* [[Řehole sv. Benedikta]]
* [[České kláštery benediktinů]]
* [[Cisterciácký řád]]
* [[Klášter]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562213000005-zasveceni/ Zasvěcení – Benediktini, Česká televize, i-vysílání, 24.5.2009 (video)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řád svatého Benedikta]]
[[Kategorie:Mnišské řády]]