Sysop: Nahrazení textu „500“ textem „500“

2015-06-10T23:04:58Z

Nahrazení textu „500“ textem „500“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:04
Řádka 168:		Řádka 168:
	\|-		\|-
	\|D		\|D
-	\|[[500]]	+	\|500
	\|		\|
	\|-		\|-

GVC Sobek: Nahrazení textu „200“ textem „200“

2015-06-10T14:59:22Z

Nahrazení textu „200“ textem „200“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 14:59
Řádka 160:		Řádka 160:
	\|-		\|-
	\|CC		\|CC
-	\|[[200]]	+	\|200
	\|duocenti		\|duocenti
	\|-		\|-

GVC Sobek: Nahrazení textu „400“ textem „400“

2015-06-10T14:00:47Z

Nahrazení textu „400“ textem „400“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 14:00
Řádka 164:		Řádka 164:
	\|-		\|-
	\|CD		\|CD
-	\|[[400]]	+	\|400
	\|		\|
	\|-		\|-

Frill80: Nahrazení textu „900“ textem „900“

2015-03-03T09:15:29Z

Nahrazení textu „900“ textem „900“

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2015, 09:15
Řádka 176:		Řádka 176:
	\|-		\|-
	\|CM		\|CM
-	\|[[900]]	+	\|900
	\|nongenti		\|nongenti
	\|-		\|-

Sysop: 1 revizi

2013-05-25T15:36:37Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 5. 2013, 15:36

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-02T11:48:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Římské číslice''' je způsob zápisu [[číslo|čísel]] pomocí [[písmeno|písmen]] abecedy. Dnes se tento způsob zápisu čísel používá jen výjimečně.
Pro snazší zapamatování se dají používat [[Mnemotechnická pomůcka|mnemotechnické pomůcky]] jako např. '''I'''van '''V'''edl '''X'''énii '''L'''esní '''C'''estou '''D'''o '''M'''ěsta (nebo '''I'''van, '''V'''ašek, '''X'''énie '''L'''ijí '''C'''ín '''D'''o '''M'''umie), kde první písmena určují jak jdou římské číslice po sobě.
== Základní symboly ==
Používání římských číslic v [[matematika|matematice]] bylo zastaralé již před více než 1100 lety. Přesto se římské číslice používají při různých příležitostech dodnes. Římské číslice se používají pro číslice na hodinovém [[ciferník]]u, číslují se tak stránky předmluvy v knihách, používají při číslování položek, kapitol v knihách, pořadí [[panovník]]ů, filmových nebo knižních děl apod.
Způsob zapisování římských číslic vznikl ve středověku v západní Evropě. Je odvozen ze způsobu, jakým zapisovali číslice staří Římané, ale obsahuje některá vylepšení. Základní římské číslice používané dnes jsou:
I = 1
V = 5
X = 10
L = 50
C = 100
D = 500
M = 1000
== Pravidla ==
Spojováním a opakováním základních symbolů lze zapisovat i větší čísla. Větší číslice vždy předcházejí menší. Proto např. VI je 6, CLXXIII je 173 a MDCCCXXII je 1822.
Římané obvykle psali číslo 4 jako IIII, číslo 40 jako XXXX, číslo 999 jako DCCCCLXXXXVIIII.
Ke zkrácení zápisu takových dlouhých čísel se někdy používalo zvláštního pravidla pro odečítání, ale teprve ve středověku se toto pravidlo stalo obecně používaným. Pravidlo pro odečítání umožňuje použití šesti složených symbolů, ve kterých menší číslice předchází větší:
IV = 4
IX = 9
XL = 40
XC = 90
CD = 400
CM = 900
[[Soubor:Roman numerals Bungus 1584-1585.png|thumb|right|220px|Příklad zápisu ze 16. století.]]
Při použití tohoto pravidla lze číslo 999 napsat úspornějším způsobem CMXCIX. Používání jiných symbolů není dovoleno. Proto nelze napsat 999 jako IM. Na druhou stranu ale používání tohoto pravidla není povinné. Číslici 4 lze napsat správně jako IV i jako IIII.
Pozor. Symboly D (500) a M (1000) byly původně psány jako kolmá čára s obloučkem na jedné nebo obou stranách. Symbol D proto vypadal asi jako |) a symbol M jako (|). Tento způsob zápisu umožňoval násobit deseti čísla větší než tisíc tím, že se přidal další oblouček. Číslo 10000 se dalo napsat jako ((|)), 100000 (((|))). Římané neměli žádné slovo pro [[milión]] a takto velká čísla používali velmi zřídka. Teprve později a zvlášť ve středověku bylo nutné zapisovat i větší čísla. Proto se stal znak {{Nadtrženo|X}} číslem 10 000, {{Nadtrženo|C}} číslem 100 000 a {{Nadtrženo|M}} číslem 1 000 000. Tyto čárkované symboly se ale dnes prakticky nevyskytují.
V římských dobách se používala k zápisu pouze velká písmena. Později se
v běžném životě prosadila i malá písmena a začala používat i pro zápis
římských číslic. Proto např. ''vi'' znamená 6 a ''cxiv'' 114. Někdy se můžeme
setkat i s čísly namíchanými, např. ''Cxl'' pro 140. Někdy se dokonce používá
namísto malého ''i'' písmeno ''j''. Někdy se používá písmeno ''j'' pouze jako poslední znak ve sledu jedniček, např. ''xxiij'' pro 23.
== Nula ==
Číslice [[nula]] nemá obecně svůj symbol, přestože Římané číslici 0 a její význam dobře znali. Pro nulu používali výraz ''nullae'', což znamená nic. Symbol pro číslici 0 má velkou úlohu v pozičních systémech zapisování čísel (to je ten, který používáme dnes). Právě absence tohoto symbolu zabránila postupné přeměně římského zápisu na poziční systém, a proto byl během 11. století v praktickém životě nahrazen [[arabské číslice|arabskými číslicemi]].
== IIII nebo IV ==
Zápis římských čísel se během století měnil. Zavedení pravidla pro odečítání pomohlo zkrátit zápis větších čísel. Na druhé straně ještě více ztěžovalo provádění výpočtů a rozhodně nepomohlo využít výhod plného pozičního systému pro zápis čísel.
== Kalendář a ciferník ==
[[Soubor:BiberachUlmerTor060408_P1040527.jpg|thumb|right|250px|Hodinový ciferník s využitím Římských číslic.]]
Hodinové ciferníky se popisují římskými číslicemi. Obvykle používají symbol IIII pro 4 a IX pro 9. Jednou se tak odečítací pravidlo neaplikuje a podruhé ano. Proč?
Nabízí se několik vysvětlení:
* Čtyřznakové IIII vytváří vizuální symetrii s VIII na druhé straně ciferníku, zatímco IV ne
* IV jsou první dvě písmena jména boha Jupitera (IVPITER), proto je nevhodné je používat
== Roky ==
V 17. století bylo v Evropě zvykem označovat vydání knih římskými číslicemi. Stejně tak se římské číslice používaly k označení data staveb.
Dodnes se používají římské číslice ve filmovém průmyslu k označení data vzniku filmu.
== Římské číslice dnes ==
Římské číslice se používají dodnes. Číslují se jimi knihy, filmy, sportovní události, historické události, století, měsíce v roce, pořadové číslo čtvrtletí atd. Obecně použití římských číslic znamená, že se jedná o cosi, co má své pokračování nebo historii. V polštině se římské číslice používají takřka výhradně při uvádění století (např. ''19. století'' je ''XIX wiek''). Při psaní římských číslic v přehledech (např. obsah knihy, v které jsou kapitoly číslovány těmito číslicemi) se číslice řadí od levé svislice a připojený text se píše od nové svislice nastavené podle nejdelšího čísla.
=== Tabulkové procesory a římská čísla ===
Tabulkové procesory, jako jsou [[OpenOffice.org]] Calc nebo [[Microsoft Excel]], mívají v sobě zabudovány funkce pro převod mezi arabskými a římskými číslicemi. Například ve zmíněném OpenOffice.org Calc můžete využít funkce
=ROMAN(arabské číslo;forma)
=ARABIC(římské číslo)
Nepovinný argument ''forma'' umožňuje nastavení míry zjednodušení zápisu římského čísla. Další informace najdete v nápovědě příslušného programu.
== Tabulka římských čísel ==
{| class="wikitable" cellpadding="2"
!Římské číslo
!Arabské číslo
!Poznámka
|-
|žádná
|[[nula|0]]
|
|-
|I
|[[1]]
|unus, -a, -um
|-
|II
|[[2]]
|duo, duae, duo
|-
|III
|[[3]]
|tres, tria
|-
|IV
|[[4]]
|quattuor
|-
|V
|[[5]]
|quinque
|-
|VI
|[[6]]
|sex
|-
|VII
|[[7]]
|septem
|-
|VIII
|[[8]]
|octo
|-
|IX
|[[9]]
|novem
|-
|X
|[[10]]
|decem
|-
|XI
|[[11]]
|undecim
|-
|XII
|[[12]]
|duodecim
|-
|XIII
|[[13]]
|tredecim
|-
|XIV
|[[14]]
|quattuordecim
|-
|XV
|[[15]]
|quindecim
|-
|XIX
|[[19]]
|undeviginti
|-
|XX
|[[20]]
|viginti
|-
|XXX
|[[30]]
|triginta
|-
|XL
|[[40]]
|quadraginta
|-
|L
|[[50]]
|quinquaginta
|-
|LX
|[[60]]
|sexaginta
|-
|LXX
|[[70]]
|septuaginta
|-
|LXXX
|[[80]]
|octoginta
|-
|XC
|[[90]]
|nonaginta
|-
|C
|[[100]]
|centum
|-
|CC
|[[200]]
|duocenti
|-
|CD
|[[400]]
|
|-
|D
|[[500]]
|
|-
|DCLXVI
|[[666]]
|tzv. „[[Číslo šelmy]]“.
|-
|CM
|[[900]]
|nongenti
|-
|M
|1000
|mille
|-
|MDCLXVI
|1666
|v tomto čísle jsou všechny základní symboly použity právě jedenkrát
|-
|MCMXLV
|[[1945]]
|
|-
|MCMXCIX
|1999
|Výrazy jako IMM a MIM neodpovídají stanoveným pravidlům
|-
|MM
|[[2000]]
|duo milia
|-
|MMM
|[[3000]]
|tria milia
|}
Při správném způsobu psaní dlouhých čísel se nejprve napíší tisíce, pak stovky, pak desítky a pak jednotky.
 Příklad: číslo '''1988'''.
 Jeden tisíc je '''M''', devět set je '''CM''', osmdesát je '''LXXX''', a osm je '''VIII'''.
 Dohromady pak: '''MCMLXXXVIII'''.
== Chronogramy ==
Římské číslice se používají v tzv. chronogramech. [[Chronogram]] je nápis, často [[hexametr]]ový verš anebo [[elegické dystichon]], který obsahuje skrytý letopočet. Jedná se o latinské nápisy s několika zvýrazněnými velkými písmeny, které je třeba mechanicky sečíst bez ohledu na stanovená pravidla. Součet dává letopočet zveřejnění nápisu.
Např. [[kartuš]] nad vchodem do [[Lužický seminář|Lužického semináře]]
DEO ET APOSTOLORVM PRINCIPI LVSATIAE PIETAS EREXIT
''Bohu a knížeti apoštolů postavila zbožnost Lužice''
Nápis obsahuje chronogram vyznačený velikostí písmen: MDCLLXVVIIIIII = 1726
== Historie ==
'''I''' 
Římská čísla vznikla přirozenou cestou. Římané počítali na prstech. Čísla jako 1, 2 a 3 a jím odpovídající znaky I, II a III graficky vyjadřují jednotlivé prsty.
'''V a X''' 
Také tato dvě římská čísla mají svůj původ v lidské ruce:
Římská číslice V (5) je vyjádřením dlaně s pěti prsty - V tvoří tvar mezi palcem a malíčkem
Římská číslice X (10) jsou dvě dlaně u sebe (10 prstů).
'''L a C''' 
Latinsky sto je ''centum''. Odtud C. Padesát je polovina ze stovky. L tedy vzniklo „rozpůlením“ znaku pro 100 (C).
'''D a M''' 
Tisíc je latinsky ''mille'' (odtud M pro 1000). Znak D pro 500 vznikl opět grafickým „půlením“ znaku M, tentokrát svisle. Vznikl tak znak podobný písmenu D.
== Související články ==
* [[Chronogram]]

== Externí odkazy ==
* [http://rimskecislice.cz Římské číslice] - Konvertor římských čísel a teoretické informace o jejich tvorbě

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Číselné soustavy]]
[[Kategorie:Symboly]]

Římské číslice - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „500“ textem „500“

GVC Sobek: Nahrazení textu „200“ textem „200“

GVC Sobek: Nahrazení textu „400“ textem „400“

Frill80: Nahrazení textu „900“ textem „900“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu