Římskokatolická církev - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2019-02-20T12:34:05Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 2. 2019, 12:34
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~St.~~ Peter's Basilica ~~Facade, Rome, June 2004~~.jpg\|~~náhled~~\|[[Bazilika sv. Petra]] ve [[Vatikán]]u. Hrob apoštola Petra, nad nímž je tato bazilika zbudována, má pro katolíky velký význam návaznosti na učení apoštolů]]	+	[[Soubor:Saint Peter's Basilica 2014.jpg\|thumb\|240px\|[[Bazilika sv. Petra]] ve [[Vatikán]]u. Hrob apoštola Petra, nad nímž je tato bazilika zbudována, má pro katolíky velký význam návaznosti na učení apoštolů]]
	'''Římskokatolická církev''', v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako '''katolická církev''', je největší z třiadvaceti [[sui iuris\|autonomních]] [[katolická církev\|katolických církví]] a jedinou [[západní církev\|západní katolickou církví]]. Asi 1,13 miliardy [[křest\|pokřtěných]] římských katolíků činí římskokatolickou církev největší [[křesťanství\|křesťanskou]] [[Církev (denominace)\|církví]] (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie		'''Římskokatolická církev''', v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako '''katolická církev''', je největší z třiadvaceti [[sui iuris\|autonomních]] [[katolická církev\|katolických církví]] a jedinou [[západní církev\|západní katolickou církví]]. Asi 1,13 miliardy [[křest\|pokřtěných]] římských katolíků činí římskokatolickou církev největší [[křesťanství\|křesťanskou]] [[Církev (denominace)\|církví]] (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 12:		Řádka 12:
	\| místo =		\| místo =
	\| jazyk = čeština		\| jazyk = čeština
-	}}</ref> V [[~~Česko~~\|České republice]] se k ní podle posledního [[sčítání lidu]] (~~[[2001]]~~) ~~hlásí 2 740 780 věřících~~.	+	}}</ref> V [[Česká republika\|České republice]], kde je zdaleka největší organizovanou náboženskou skupinou, se k této [[Církev a náboženská společnost\|církvi]] podle posledního sčítání lidu z roku 2011 hlásí 1 083 899 lidí (10,26 % obyvatel Česka, 18,7 % z odpovídajících respondentů).

-	Kromě [[společenství (křesťanství)\|společenství]] s [[řím]]ským [[biskup]]em, [[papež]]em, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický [[latina\|latinský]] [[ritus]]; až na výjimky se jedná o [[římský ritus\|ritus římský]], místně církev užívá i jiných ritů ([[milánská arcidiecéze]] užívá [[ambrosiánský ritus]], v [[~~Zair~~]]u se užívá upraveného ritu, označovaného často jako [[zairský ritus]]).	+	Kromě [[společenství (křesťanství)\|společenství]] s [[řím]]ským [[biskup]]em, [[papež]]em, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický [[latina\|latinský]] [[ritus]]; až na výjimky se jedná o [[římský ritus\|ritus římský]], místně církev užívá i jiných ritů ([[milánská arcidiecéze]] užívá [[ambrosiánský ritus]], v [[Demokratická republika Kongo\|Zairu]] se užívá upraveného ritu, označovaného často jako [[zairský ritus]]).

	Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s [[Velké schizma\|Velkým schizmatem]] kolem roku 1054, kdy si papež, římský patriarcha, nárokoval moc nad čtyřmi východními patrircháty, ty se odmítly podrobit a církevní představitelé Římu a Cařihradu se po řadě teologických i mocenských sporů vzájemně exkomunikovali a prokleli. Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku [[prvotní církev\|prvotní církve]] založené [[Ježíš Kristus\|Kristem]], římského biskupa označuje za přímého následníka [[Svatý Petr\|sv. Petra]], jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a [[biskup]]y těch církví, které dodržují při svěcení [[apoštolská posloupnost\|apoštolskou posloupnost]], za přímé následníky dvanácti [[apoštol]]ů.		Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s [[Velké schizma\|Velkým schizmatem]] kolem roku 1054, kdy si papež, římský patriarcha, nárokoval moc nad čtyřmi východními patrircháty, ty se odmítly podrobit a církevní představitelé Římu a Cařihradu se po řadě teologických i mocenských sporů vzájemně exkomunikovali a prokleli. Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku [[prvotní církev\|prvotní církve]] založené [[Ježíš Kristus\|Kristem]], římského biskupa označuje za přímého následníka [[Svatý Petr\|sv. Petra]], jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a [[biskup]]y těch církví, které dodržují při svěcení [[apoštolská posloupnost\|apoštolskou posloupnost]], za přímé následníky dvanácti [[apoštol]]ů.
Řádka 32:		Řádka 32:
	Církevní správa se člení na [[jurisdikce\|jurisdikční]] oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu [[vojenský vikariát]]). Za základní a standardní jednotku lze považovat [[diecéze\|diecézi]], která se obvykle dále dělí na [[farnost]]i. Diecéze se mohou sdružovat v [[církevní provincie\|církevní provincii]].		Církevní správa se člení na [[jurisdikce\|jurisdikční]] oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu [[vojenský vikariát]]). Za základní a standardní jednotku lze považovat [[diecéze\|diecézi]], která se obvykle dále dělí na [[farnost]]i. Diecéze se mohou sdružovat v [[církevní provincie\|církevní provincii]].

		+	[[Soubor:Katedrala svateho Vita pruceli.jpg\|thumb\|220px\|Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech]]
		+	[[Soubor:Czech-03758-South Side of St. Vitus Cathedral-DJFlickr.jpg\|thumb\|220px\|Katedrála sv. Víta (boční pohled)]]
	=== Vztah k ostatním katolickým církvím ===		=== Vztah k ostatním katolickým církvím ===
	Římskokatolická církev sdílí s ostatními katolickými církvemi společenství ve [[svátost]]ech a umožňuje věřícím z jednotlivých katolických církví za určitých podmínek změnu příslušnosti k této církvi, např. při [[migrace\|migraci]], [[svatba\|svatbě]] apod.; teoreticky může být papežem, tedy biskupem církve latinského obřadu, zvolen i věřící některé z [[východní církev\|východních katolických církví]].		Římskokatolická církev sdílí s ostatními katolickými církvemi společenství ve [[svátost]]ech a umožňuje věřícím z jednotlivých katolických církví za určitých podmínek změnu příslušnosti k této církvi, např. při [[migrace\|migraci]], [[svatba\|svatbě]] apod.; teoreticky může být papežem, tedy biskupem církve latinského obřadu, zvolen i věřící některé z [[východní církev\|východních katolických církví]].
Řádka 50:		Řádka 52:
	=== Liturgie a modlitba ===		=== Liturgie a modlitba ===
	Středem života církve je [[liturgie]], v níž hraje nejdůležitější úlohu eucharistická bohoslužba (= [[mše]]). Součástí liturgie je též [[Denní modlitba církve]] (zkráceně [[breviář]], někdy též [[Liturgie hodin]]), což je [[modlitba]] založená na [[žalm]]ech a jiných [[bible\|biblických]] textech, která má uvádět křesťana do života v [[Bůh\|Boží]] přítomnosti po celý [[den]]. Krom toho existuje v církvi mnoho dalších způsobů modlitby, ať už spontánní nebo ustálené, společné nebo soukromé.		Středem života církve je [[liturgie]], v níž hraje nejdůležitější úlohu eucharistická bohoslužba (= [[mše]]). Součástí liturgie je též [[Denní modlitba církve]] (zkráceně [[breviář]], někdy též [[Liturgie hodin]]), což je [[modlitba]] založená na [[žalm]]ech a jiných [[bible\|biblických]] textech, která má uvádět křesťana do života v [[Bůh\|Boží]] přítomnosti po celý [[den]]. Krom toho existuje v církvi mnoho dalších způsobů modlitby, ať už spontánní nebo ustálené, společné nebo soukromé.
-
-	~~[[Soubor:Veitsdom 00 2003-12-24.jpg\|náhled\|Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech]]~~

	=== Související články ===		=== Související články ===
Řádka 69:		Řádka 69:
	* [http://www.cirkev.cz Římskokatolická církev v České republice]		* [http://www.cirkev.cz Římskokatolická církev v České republice]
	* [http://www.vatican.va Apoštolský stolec]		* [http://www.vatican.va Apoštolský stolec]
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Římskokatolická církev]]		[[Kategorie:Římskokatolická církev]]
	[[Kategorie:Katolické církve]]		[[Kategorie:Katolické církve]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-25T15:36:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 5. 2013, 15:36

Sysop: Nahrazení textu

2012-01-02T16:52:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:St. Peter's Basilica Facade, Rome, June 2004.jpg|náhled|[[Bazilika sv. Petra]] ve [[Vatikán]]u. Hrob apoštola Petra, nad nímž je tato bazilika zbudována, má pro katolíky velký význam návaznosti na učení apoštolů]]
'''Římskokatolická církev''', v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako '''katolická církev''', je největší z třiadvaceti [[sui iuris|autonomních]] [[katolická církev|katolických církví]] a jedinou [[západní církev|západní katolickou církví]]. Asi 1,13 miliardy [[křest|pokřtěných]] římských katolíků činí římskokatolickou církev největší [[křesťanství|křesťanskou]] [[Církev (denominace)|církví]] (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul =
| url = http://zpravy.idnes.cz/pocet-muslimu-predcil-katoliky-oznamil-poprve-vatikan-pg6-/zahranicni.asp?c=A080330_185606_zahranicni_klu
| datum vydání = 30. března 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = iDnes.cz
| místo =
| jazyk = čeština
}}</ref> V [[Česko|České republice]] se k ní podle posledního [[sčítání lidu]] ([[2001]]) hlásí 2 740 780 věřících.

Kromě [[společenství (křesťanství)|společenství]] s [[řím]]ským [[biskup]]em, [[papež]]em, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický [[latina|latinský]] [[ritus]]; až na výjimky se jedná o [[římský ritus|ritus římský]], místně církev užívá i jiných ritů ([[milánská arcidiecéze]] užívá [[ambrosiánský ritus]], v [[Zair]]u se užívá upraveného ritu, označovaného často jako [[zairský ritus]]).

Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s [[Velké schizma|Velkým schizmatem]] kolem roku 1054, kdy si papež, římský patriarcha, nárokoval moc nad čtyřmi východními patrircháty, ty se odmítly podrobit a církevní představitelé Římu a Cařihradu se po řadě teologických i mocenských sporů vzájemně exkomunikovali a prokleli. Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku [[prvotní církev|prvotní církve]] založené [[Ježíš Kristus|Kristem]], římského biskupa označuje za přímého následníka [[Svatý Petr|sv. Petra]], jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a [[biskup]]y těch církví, které dodržují při svěcení [[apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupnost]], za přímé následníky dvanácti [[apoštol]]ů.

== Věřící ==
Podle [[vatikán]]ské ročenky ''Annuario Pontificio'' měla římskokatolická církev ke konci roku [[2005]] 1 114 966 000 členů (pokřtěných katolíků), což ji činí největší [[křesťanství|křesťanskou]] [[Církev (denominace)|církví]] (zahrnující asi 1/2 všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě (zahrnující cca 1/6 lidstva). Působí celosvětově, počet jejích příznivců se v jednotlivých oblastech liší.

Nejkatoličtějším kontinentem je [[Amerika]], [[Katolictví|katolicismus]] drtivě převládá v prakticky celé [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Americe]] a hlásí se k němu něco málo přes polovinu věřících obyvatel [[Kanada|Kanady]], pouze v [[Spojené státy americké|USA]] a některých ostrovních státech [[Karibik]]u je počet katolíků výrazněji převýšen počtem [[Protestantství|protestantů]]. Celkem žije v Jižní Americe asi polovina všech katolíků. Po ní následuje [[Evropa]], kde se obvykle udává podíl katolíků v rozpětí 30-40 %. Žije zde 1/4 všech katolíků. V [[Austrálie|Austrálii]] se ke katolictví hlásí 25 % obyvatel a v [[Afrika|Africe]] asi 1/6 obyvatel. Nejméně katolickým kontinentem je [[Asie]], kde katolíci představují na území drtivé většiny asijských států zanedbatelnou menšinu, často pronásledovanou. Většinu obyvatelstva tvoří římští katolíci pouze ve dvou asijských státech ([[Filipíny]] a [[Východní Timor]]).

V současné době rychle roste podíl katolíků v Africe a Asii (zejména jihovýchodní), naproti tomu k stagnaci až poklesu dochází v Jižní Americe (zde speciálně v [[Brazílie|Brazílii]], kde se v poslední době výrazně prosazují [[Evangelikalismus|evangelikálové]]) a Evropě, kde dochází v řadě států k výraznému postupu [[sekularizace]] společnosti.

== Organizace ==
Coby organizaci určuje fungování římskokatolické církve [[Kodex kanonického práva]] (zkráceně ''CIC'', vydán [[1983]]).

[[2. vatikánský koncil]] deklaroval ve své konstituci ''Lumen gentium'' (čl. 8), že „jedna, svatá, [[katolictví|katolická]] a [[apoštol]]ská“ církev „subsistuje (''subsistit'', uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a [[biskup]]y ve společenství s ním.“ Petrovým nástupcem se míní [[papež]].

Církevní správa se člení na [[jurisdikce|jurisdikční]] oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu [[vojenský vikariát]]). Za základní a standardní jednotku lze považovat [[diecéze|diecézi]], která se obvykle dále dělí na [[farnost]]i. Diecéze se mohou sdružovat v [[církevní provincie|církevní provincii]].

=== Vztah k ostatním katolickým církvím ===
Římskokatolická církev sdílí s ostatními katolickými církvemi společenství ve [[svátost]]ech a umožňuje věřícím z jednotlivých katolických církví za určitých podmínek změnu příslušnosti k této církvi, např. při [[migrace|migraci]], [[svatba|svatbě]] apod.; teoreticky může být papežem, tedy biskupem církve latinského obřadu, zvolen i věřící některé z [[východní církev|východních katolických církví]].

== Učení ==
Nauka katolické církve se v základních – a nejpodstatnějších – věcech shoduje s naukou i ostatních církví, jak o tom svědčí společná [[krédo|kréda]], zvl. [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání]] víry. Souhrn katolické věrouky je obsažen v [[Katechismus katolické církve|Katechismu katolické církve]]. Zde zmiňujeme některá specifika, jimiž se katolická církev vyznačuje.

=== Svátosti ===
Katolická církev uznává sedm [[svátost]]í (čísla v seznamu označují příslušné odstavce [[Katechismus katolické církve|Katechismu katolické církve]] (''KKC'').
* [[Křest]]: KKC 1213–1284 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1213)
* [[Biřmování]]: KKC 1285–1321 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1285)
* [[Eucharistie]]: KKC 1322–1419 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1322)
* [[Svátost smíření]]: KKC 1422–1498 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1422)
* [[Svátost nemocných]]: KKC 1499–1532 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1499)
* [[Kněz|Kněžství]]: KKC 1536–1600 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1536)
* [[Manželství]]: KKC 1601–1666 (http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1601)

=== Liturgie a modlitba ===
Středem života církve je [[liturgie]], v níž hraje nejdůležitější úlohu eucharistická bohoslužba (= [[mše]]). Součástí liturgie je též [[Denní modlitba církve]] (zkráceně [[breviář]], někdy též [[Liturgie hodin]]), což je [[modlitba]] založená na [[žalm]]ech a jiných [[bible|biblických]] textech, která má uvádět křesťana do života v [[Bůh|Boží]] přítomnosti po celý [[den]]. Krom toho existuje v církvi mnoho dalších způsobů modlitby, ať už spontánní nebo ustálené, společné nebo soukromé.

[[Soubor:Veitsdom 00 2003-12-24.jpg|náhled|Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech]]

=== Související články ===
* [[Římskokatolická církev v Česku]]
* [[Katolická církev]]
* [[Katolictví]]
* [[Církev]]
* [[Dějiny církve]]
* [[Seznam světců a mučedníků katolické církve]]
* [[Sedm hlavních hříchů]]
* [[Sexuální skandály katolických duchovních]]
* [[Církve ve společenství s Římskokatolickou církví|Církve ve společenství s Římsko-katolickou církví]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.cirkev.cz Římskokatolická církev v České republice]
* [http://www.vatican.va Apoštolský stolec]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Římskokatolická církev]]
[[Kategorie:Katolické církve]]