Sysop: + Šablona FLICKR

2012-07-23T00:33:22Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Řecka
| úřední název = Ελληνική Δημοκρατία<br />Řecká republika
| vlajka = [[Soubor:Flag of Greece.png|125px]]
| článek o vlajce = Řecká vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Greece.png|100px]]
| článek o znaku =   Státní znak Řecka
| mapa umístění = [[Soubor:EU location GRE.png|290px]]
| rozloha = 131 940
| rozlmisto = 94
| procent vody = 0,86
| obyvatel = 11 018 000
| obyvmisto = 74
| obyvrok = [[2004]]
| hustota = 81
| hustmisto =
| HDI = 0,947
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 18
| jazyk = [[řečtina]]
| náboženství = [[Pravoslaví]], částečně [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]]
| nejvyšší hora = [[Olymp]]
| motto = Svoboda nebo smrt
| výška nejvyšší hory = 2 917
| státní zřízení = [[republika]]
| hlavní město = [[Athény|Atény]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Károlos Papoúlias]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Kóstas Karamanlís]]
| článek o hymně = Řecká hymna – Ymnos is tin Eleftherian
| hymna = <mp3player width='290'>File:Greece.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[25. březen|25. března]] 1821
| způsob vzniku = odtržením od [[Osmanská říše|Osmanské říše]]
| měna = [[euro]]
| kód měny = EUR
| ison =
| iso3 =
| iso2 = GR
| mpz = GR
| doména = gr
| předvolba = +30
| čas = +2
}}
'''Řecko''', oficiálně '''Helénská republika''' ([[Řečtina|řecky]] '''Ελλάδα''' [eˈlaða] nebo '''Ελλάς''' [eˈlas]), je stát ležící v jihovýchodní Evropě na jihu [[Balkánský poloostrov|Balkánského poloostrova]] a rozkládající se na ostrovech v [[Egejské moře|Egejském]], [[Středozemní moře|Středozemním]] a [[Jónské moře|Jónském moři]]. Jeho sousedy jsou [[Albánie]], [[Makedonie|bývalá jugoslávská republika Makedonie]], [[Bulharsko]] a [[Turecko]]. Hlavním městem jsou [[Athény]]. Uředním jazykem je [[řečtina]].

== Etymologie ==
Názvy Řecka ve světových jazycích mají tři různé původy, z [[latina|latinského]] ''Graeci'', které podle Aristotela bylo starověkým názvem Řeků. Dále Iónsko z řeckého toponymu ''Iónía'' a třetí podobou je Héllas podle mýtické předkyně Řeků Heleny. Jazykem, který se odlišuje je [[gruzínština]], kde se Řekům říká Berdzeni podle gruzínského slova „brdzeni“ – moudrý.

== Dějiny ==
: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Dějiny Řecka]]
=== Pravěk a antika ===
[[Soubor:Parthenon.JPG|thumb|left|[[Parthenon]] v [[Athény|Athénách]]]]
Pobřeží Řecka u [[Egejské moře|Egejského moře]] bylo místem vzestupu první [[civilizace]] v Evropě (jmenovitě Minóané a Mykéňané), poté následovala Temná doba až do roku 800 př. n. l., kdy začala nová éra řeckých městských [[stát]]ů (např. Sparta nebo [[Athény]]), které získávaly kolonie po celém Středozemí. Po éře impéria Alexandra Velikého přišlo období, kdy se řecká kultura stala základem helénské civilizace.

=== Nadvláda Římanů a středověk ===
Vojensky Řecko sláblo natolik, že se muselo po čase podřídit Římu – stalo se tak v roce 168 př. n. l., přesto v mnoha směrech si spíše řecká kultura podmanila život Římanů. Řecko se stalo provincií Římského impéria, ale řecká kultura stále dominovala východnímu [[Středomoří]]. Když se říše rozdělila na Východořímskou (známou později jako Byzanc) a Západořímskou, východní část říše se soustředila okolo [[Konstantinopol|Konstatinopole]] (tehdy známé jako Byzantium), zůstala v jádru řecká, zahrnujíc samotné Řecko. Od 4. do 15. století Byzantská říše přežila jedenáct století útoků ze severu, západu a východu, až se Konstantinopol [[29. květen|29. května]] 1453 ocitla pod nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Stalo se tak tím, že padl poslední [[seznam byzantských císařů|císař]] z dynastie Paleiologů, Konstantin XI. Zbytek Řecka byl postupně podmaňován Osmany během 15. století.

=== Nadvláda Osmanů (Turků) ===
: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Osmanská říše]]
Zatímco Osmané dokončovali dobytí pevninské části Řecka, odehrály se dvě migrace [[Řekové|Řeků]]. První stěhování zahrnovalo přesunutí řecké inteligence do západní [[Evropa|Evropy]], ze strachu před [[Turci|Turky]], a přispělo k nástupu [[renesance (historická epocha)|renesance]]. Druhé stěhování Řeků bylo opuštění plání řeckého [[poloostrov]]a a znovuosídlení se v horách. [[Osmané]] nebyli schopní vytvořit stálou vojenskou a administrativní přítomnost v těchto horských oblastech. Výsledkem bylo to, že některé řecké horské klany na poloostrově stejně jako na některých ostrovech, si udržely statut [[nezávislost]]i. Koncem 16. století až do 17. století se [[Řekové]] začali stěhovat zpět na [[planina|planiny]] a do měst, která se tak postupně začala rozšiřovat.

Systém [[millet]]u (turecký termín označující právní ochranu [[náboženská menšina|náboženské menšiny]]) přispěl k [[etnikum|etnické]] soudržnosti mezi [[Řeckokatolická církev|ortodoxními]] Řeky tím, že izoloval různé lidi uvnitř [[Osmanská říše|Osmanské říše]] s jiným vyznáním. Ortodoxní církev, náboženská instituce se silným národním charakterem, pomohla [[Řekové|Řekům]] ze všech území poloostrova (tj. hor, planin a [[ostrov]]ů) zachovat si jejich etnické, kulturní a jazykové dědictví po léta osmanské nadvlády (a to přestože tehdy se této církvi ještě neříkalo řecká; ta byla založena až po [[osvobození]]). [[Řekové]], kteří zůstali na planinách během osmanské okupace, byli buď [[Křesťanství|křesťané]] vypořádávající se s břemenem cizí nadvlády nebo do značné míry [[krypto-křesťané]] ([[Řečtí muslimové|řečtí]] [[Muslim|muslimové]], kteří byli tajnými vyznavači ortodoxní víry), aby se vyhnuli vysokému zdanění. Řekové, kteří konvertovali k [[Islám]]u a nebyli krypto-křesťany, se stali v očích ortodoxních Řeků [[Turci|Turky]]. Nebyli zde žádní ''řečtí muslimové'' ani ''křesťanští Turci''. Výsledkem bylo, že vyznání hrálo neodlučitelnou roli ve utváření moderních řeckých a dalších post-osmanských národních identit.
[[Soubor:Otto of Greece.jpg|thumb|První řecký král Otto I. z dynastie Wittelsbachů]]

=== Vznik současného řeckého státu ===
: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Řecké království]]
Řecké království získalo nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] v roce 1829. Během druhé poloviny 19. století a první poloviny [[20. století]] Řecko postupně připojovalo sousední ostrovy s [[řečtina|řecky]] mluvícím obyvatelstvem. V první světové válce Řecko hodně získalo, hlavně sever - dnešní [[Makedonie (provincie)|Makedonské]] provicie. Přesto ale ztratilo jakýkoliv kulturní vliv v [[Anatolie|Anatolii]], anatolští Řekové byli přesídleni na západ, stejně jako [[Turci]] žijící v Řecku byli vystěhováni do později vzniklé Turecké republiky. Téměř 500 let trvající [[okupace]] zapříčila dnešní nenávist Řeků ke všemu tureckému. V letech 1941-44 bylo Řecko obsazeno Německem, k osvobození došlo za pomoci spojeneckých armád, hlavně Velké Británie.Po porážce komunisty organizovaného povstání v roce [[1949]] se Řecko orientovalo na západní demokracie a v roce [[1952]] se stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V letech [[1967]] – [[1974]] bylo Řecko vojenskou diktaturou (viz [[Řečtí plukovníci]]), ve které bylo mnoho politických svobod omezeno a [[řecké království|řecký král]] byl donucen opustit zemi. Demokratické volby v roce [[1974]] spolu s referendem ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii. Řecko se na základě výsledků [[referendum|referenda]] stalo parlamentní demokracií.
V roce [[1981]] se Řecko stalo členem evropských společenství.

Problematická historie se projevila i v národním sloganu – ''Svoboda nebo smrt''.

== Geografie a přírodní poměry ==
: ''Podrobné informace jsou v článku:'' [[Řecké ostrovy]]
{{Mapa Řecka}}
Řecko na severu hraničí s [[Albánie|Albánií]] (282 km), [[Makedonie|Býv. jugosl. republika Makedonií]] (246 km) a [[Bulharsko|Bulharskem]] (494 km) a na východě s [[Turecko|Tureckem]] (206 km). Mezi Řeckem a Tureckem leží [[Egejské moře]], ze západu Řecko omývá [[Iónské moře]] a z jihu [[Středozemní moře]]. Celková délka pobřeží je 13 676 km. K Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převážně v Egejském moři. Z větších ostrovů stojí za zmínku především [[Kréta]] ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. Řecko je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] (od roku [[1981]]) a [[Severoatlantická aliance|NATO]] (od roku [[1952]]).

Země se skládá z rozsáhlé pevninské části na jižním konci [[Balkán]]u, [[Peloponés]]ského poloostrova (odděleného od pevniny Korintskou úžinou) a početných ostrovů (okolo 3000) včetně [[Kréta|Kréty]], [[Rhodos|Rhodu]], [[Eubója]] nebo [[Dodekanés]] či [[Kyklady|Kykladů]] v [[Egejské moře|Egejském moři]] a také z ostrovů v [[Iónské moře|Iónském moři]]. Řecko má více než 15 000 kilometrů pobřeží a pozemní hranice dlouhé 1160 kilometrů.

Okolo 80 % země je tvořeno [[Pohoří|horami]] nebo kopci, což Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Horská pásma na území Řecka se souhrnně označují [[Helenidy]]. Západní Řecko zahrnuje jezera a mokřady. Centrální horstvo [[Pindos]] má nejvyšší bod o výšce 2636 metrů nad mořem. Horské pásmo pokračuje prostřednictvím [[Peloponés]]u, ostrovů [[Kythera]] a [[Antikythera]] a končí na ostrově [[Kréta]]. (Ostrovy v Egejském moři jsou ve skutečnosti vrcholy podvodních hor, které kdysi byly prodloužením pevniny).

Střední a západní část Řecka zahrnuje vysoké strmé vrcholy přerušované mnoha [[kaňon]]y a ostatními krasovými útvary včetně roklin [[Meteora]] a [[Vikos]].

Hora [[Olymp]] je nejvyšším bodem Řecka ve výšce 2919 metrů nad mořem. Stejně tak je severní Řecko tvořeno dalším pohořím – [[Rodopy]], nacházejícími se ve východní [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Thrákie|Thrákii]]. Toto území je pokryto rozsáhlými a hustými lesy jako například známá [[Dadia]].

=== Příroda ===
==== Krajina ====
Planiny se nacházejí hlavně ve východní [[Thesálie|Thesálii]], [[Střední Makedonie|Střední Makedonii]] a [[Thrákie|Thrákii]].
Řecké [[Podnebí|klima]] je rozdělené na tři dobře definovatelné třídy – přímořské, horské a mírné. První zahrnuje mírné vlhké zimy a horká suchá léta. Zimní teploty vzácně dosahují extrémů, přestože příležitostně může sněžit i v [[Athény|Aténách]], na [[Kyklady|Kykladech]] nebo [[Kréta|Krétě]]. Horské se nachází hlavně v západním Řecku (Epirus, střední Řecko, Thesálie, západní Makedonie stejně jako ve středních částech [[Peloponés]]u jako je Achaea, Arkádie a části Lakónie, která s [[Alpy|Alpami]] přímo sousedí). Konečně mírné pásmo se nachází ve střední a východní Makedonii, dále v Thrákii na místech jako jsou Komotini, Xanthi a severní Evros; s chladnými a sychravými zimami a horkými suchými léty. Stojí za zmínku, že Atény jsou umístěny na přechodovém území mezi přímořským a horským klimatem, což má za následek, že když se nacházíte v jižních čtvrtích, klima je přímořské, zatímco v severních čtvrtích je horské.

==== Fauna a flóra ====
Okolo 50 % řeckého území je pokryto lesy s bohatě rozličnou vegetací, která se rozpíná od horských jehličnanů až k přímořskému typu [[vegetace]]. Řecké [[les]]y jsou domovem posledním hnědým [[medvěd]]ům a [[Rys (zoologie)|rys]]ům v západní Evropě stejně jako dalším druhům, jakými jsou mimo jiné například [[vlk|vlci]], [[srnec|srnci]], [[koza|divoké kozy]], [[liška obecná (šelma)|lišky]] a [[Prase divoké|divoká prasata]]. V [[moře|moři]] kolem Řecka žijí [[tuleň|tuleni]], [[želva|mořské želvy]], [[žralok|žraloci]],[[delfín|delfíni]] i velké chobotnice včetně [[krakatice]].

== Vláda a politika ==
[[Soubor:Hellenic Parliament from high above.jpg|thumb|Parlament]]
[[Ústava]] z roku [[1975]] zahrnuje rozsáhlé záruky občanských svobod. Prezident republiky, volený poměrnou většinou parlamentu na dobu 5 let, je formálně hlavou státu. Přesto se však jedná o premiéra a vládu, kteří hrají ústřední roli v politickém vývoji, zatímco prezident provádí velmi omezené vládní funkce, vedle slavnostních povinností. Řekové volí 300 členů jednokomorového [[parlament]]u tajným hlasováním na maximálně 4 roky, ale volby se mohou opakovat v mnohem kratších intervalech. Řecko používá komplexní posílený [[volební systém]] poměrného zastoupení, který znevýhodňuje drobné strany a zajisťuje, že strana, která zvítězí v národních volbách, získá většinu křesel. Aby strana získala zastoupení, musí získat v národních volbách alespoň 3 procenta hlasů. Řecká parlamentní politika je založena na principu “dedilomeni” – prohlášené důvěře parlamentu a [[Předseda vlády|premiérovi]] a jejich administrativě. To znamená, že prezident republiky je vázán jmenovat premiérem osobu, která bude schválena většinou členů parlamentu (tj. 151 hlasy). Se současným volebním systémem je zvolen za premiéra ten, kdo je to vůdce strany která získala většinu hlasu v parlamentních volbách. Administrativa může kdykoliv požadovat “volbu důvěry”; naopak určitý počet členů parlamentu může požadovat uskutečnění “volby nedůvěry”. Obě se vyskytují vzácně s většinou předvídatelnými výsledky, jelikož volby za stranickou linií se uskutečňují velmi zřídka.

=== Administrativní rozdělení ===
[[Soubor:GreeceNumberedPerepheries.png|thumb|Řecké kraje]]
'''13 krajů rozdělených do 51 prefektur''' (''nomoi''; jednotné číslo: ''nomos'') '''a 1 autonomní region*:'''
#'''[[Attika]]''' – [[Athény]], [[Východní Attika]], [[Západní Attika]], [[Piraeus]]
#'''[[Střední Řecko]]''' – [[Euboia]], [[Eurytania]], [[Fókis]], [[Fthiótis]], [[Boiótie]]
#'''[[Střední Makedonie]]''' – [[Chalkidiki]], [[Imathie]], [[Kilkis]], [[Pella]], [[Pieria]], [[Serres]], [[Soluň]]
#'''[[Kréta]]''' – [[Chania]], [[Heraklion]], [[Lasithi]], [[Rethymno]]
#'''[[Východní Makedonie a Thrákie]]''' – [[Drama (prefektura)|Drama]], [[Evros]], [[Kavala]], [[Rhodope]]
#'''[[Epirus]]''' – [[Arta]], [[Ioaninna]], [[Preveza]], [[Thesprotie]]
#'''[[Iónské ostrovy]]''' – [[Korfu]], [[Kefalonie]] a [[Ithaka]], [[Lefkada]], [[Zakynthos]]
#'''[[Severní Egeis]]''' – [[Chios]], [[Lesbos (prefektura)|Lesbos]], [[Samos]]
#'''[[Peloponés]]''' – [[Arkádie]], [[Argolis]], [[Korinthie]], [[Lakónie]], [[Mesínie]]
#'''[[Jižní Egeis]]''' – [[Dodekany]], [[Kyklady]]
#'''[[Thesálie]]''' – [[Karditsa]], [[Larissa]], [[Magnesia]],
#'''[[Západní Řecko]]''' – [[Trikala]], [[Achaea]], [[Aetolie]], [[Elis]]
#'''[[Západní Makedonie]]''' – [[Florina]], [[Grevena]], [[Kadtorie]], [[Kozani]]

== Ekonomika ==
[[Soubor:1 euro Greece.jpg|thumb|Řecké 1€]]
Řecko je tržně orientovaná [[ekonomika]] se silným veřejným sektorem. [[Cestovní ruch]] je velmi důležitý, poskytuje vysokou část [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a příjmy ze směnárenství. Řecko také platí za světového hráče v oblasti lodní přepravy (první v kategorii počtu vlastněných lodí a třetí v počtu lodí registrovaných na [[vlajka|vlajku]]). Řecko je předním příjemcem pomoci [[Evropská unie|Evropské unie]] (rovnající se 2,4 % jeho HDP). Vývoz vyráběného zboží včetně [[telefonn]]ího vybavení a [[software|softwaru]], potravin a paliv zodpovídá za velkou část zbytku řeckých příjmů.

Za posledních několik let se ekonomika stabilně zlepšovala tím, jak vláda zpřísňovala rozpočtovou politiku v přípravě na vstup Řecka do Eurozóny 1. 1. 2001. Průměrný příjem na hlavu byl v roce [[2004]] odhadován na 22 000 USD (550 000 Kč, měsíčně 46 000 Kč). Řecko má expandující sektor služeb a telekomunikačního průmyslu a stalo se jedním z největších [[investor]]ů v související oblasti. Nejen to, Řecko nyní figuruje jako dovozce pracovní síly a zahraničních pracovníků (hlavně z východní Evropy, středovýchodní Evropy, [[Pakistán]]u a [[Afrika|Afriky]]). Lidé z těchto oblastí nyní tvoří 10 % celkového počtu obyvatel.

Hlavní problémy, kterým země nyní čelí, jsou snížení nezaměstnanosti, [[privatizace]] několika státních podniků, reformy socialního zabezpečení, přepracování [[daně|daňového]] systému, minimalizace [[byrokracie|byrokratické]] neefektivnosti. Předpovědi předvídaly v roce 2004 ekonomický růst o 4 až 4,5 %. Hlavním problémem nadále zůstává snížení vládního [[deficit]]u, který v současnosti činí téměř dvojnásobek 3% přípustného limitu Eurozóny. Nová konzervativní vláda odhalila [[Eurostat]]u, že předešle poskytnuté hodnoty, které byly základem řeckého vstupu do Eurozóny, byly nepravdivé. Po dohodě dala Evropská unie Řecku dva roky (rozpočty na rok [[2005]] a [[2006]]), aby dostalo svoji ekonomiku do pořádku v souladu s Evropským paktem stability.

“Banka Řecka”, nyní pobočka Evropské centrální banky, funguje jako národní centrální banka. Nejedná se o banku totožnou s “Národní bankou Řecka”, která je pouze komerční bankou.

== Demografie ==
[[Soubor:Pyramide Grece.PNG|thumb|upright=1.5|Demografická pyramida]]
Počet obyvatel je okolo 11,5 milionů (Atény okolo 4 miliony obyvatel). Většina obyvatel (98 %) vyznává řecké ortodoxní [[náboženství]], jen asi 1,3 % patří [[islám]]u. Úředním jazykem v Řecku je [[řečtina]].

Podle studie z ledna [[2003]] má Řecko 11 018 000 obyvatel (trvalých). Z těch žije 58,8 % na městských územích, přičemž jen 28,4 % žije ve venkovských oblastech. Obyvatelstvo dvou největších Řeckých měst – Atén a [[Thessaloniki]] – dosahuje počtu 5 miliónů, téměř 4 milióny v Aténách, zatímco v Thessaloniki je to mírně přes 1 milion. Přestože celkový počet obyvatel pokračuje v růstu, Řecko čelí vážnému demografickému problému. V roce [[2002]] poprvé v historii moderního Řecka byl počet narození přesažen počtem [[úmrtí]]. Řecké sčítání lidu z roku [[2001]] zaznamenalo 10 930 000 obyvatel, z nichž 760 000 bylo původu jiného než řeckého. Z tohoto důvodu se výše zmíněný průzkum trendem silně odlišuje od průzkumu uskutečněného pouze o dva roky dříve a následně vykazuje také negativní růst [[populace]].

Řecko má mnoho rozličných jazykové a kulturně národnostních menšin. Neúplný výčet by zahrnoval Pomaky a různé skupiny [[Rom]]ů. Taktéž zde existuje množství náboženských menšin, včetně [[Muslim|muslimů]] v západní Thrákii, tvořících většinu místních obyvatel a vytvářejíc tak druhou nejpočetnější skupinu.

=== Přistěhovalectví ===
Podle statistických údajů o přistěhovalcích v Řecku se odhaduje, že v Řecku žije 1,15 miliónu přistěhovalců, z nichž 60 – 65 % přišlo z [[Albánie]], přičemž asi 200 000 z nich bylo zadokumentováno jako příslušníci řecké národnostní skupiny nebo “homogeneis”. Dalšími většími [[národnost]]mi jsou podle údajů o povolení k pobytu [[bulharsko|Bulhaři]] (67 000), [[Rumunsko|Rumuni]] (29 000), [[Ukrajina|Ukrajinci]] (23 000), Pákistánci (17 000) a [[Gruzie|Gruzínci]] (15 000), přestože je zde hlášeno přes více než 180 různých národností. Právní status přistěhovalce byl během 90. let 20. století velmi nejasný (stejně jako po celé jižní Evropě) a to spolu s velkým počtem ilegálních přistěhovalců vedlo od roku [[1997]] k uskutečnění 3 legalizačních programů nařízených řeckým státem (čtvrtý probíhá nyní v roce 2005).

V 90. letech imigrovalo do Řecka několik prominentních řeckých sportovců jako etničtí přistěhovalci z Albánie a Gruzie, včetně legendárních [[vzpěrač]]ů [[Pyrros Dimas|Pyrrose Dimase]] a [[Kakhi Kakhiashvili|Kakhiho Kakhiashviliho]].

Přistěhovalectví je v Řecku, stejně jako v mnoha jiných zemích Evropské unie, kontroverzní záležitostí. Průzkum Centra Evropského unie pro monitorování rasismu a xenofobie, oficiální agentury Evropské unie studující přístupy související s rasou a národností v EU, z roku 2003 zjistil, že Řekové mají větší negativní přístup vůči mnohonárodnosti než jacíkoliv jiní lidé ve státech EU a mnohem více než ostatní občané EU také upřednostňují o navrácení do vlasti nezaměstnaných legálních [[přistěhovalec|přistěhovalců]]. Přesto Řekové mají mírnější vztah než ostatní členové EU k tomu, zda by měli mít legální přistěhovalci stejnou právní ochranu jako rodilí Řekové a zda by se měli podřídit místním [[zákon (právo)|zákon]]ům a [[konvence|konvencím]].

V roce 2005 vláda navrhla další zákon o přistěhovalectví se záměrem zefektivnit imigrační procedury a minimalizovat rozsáhlé byrokratické problémy, které se táhly od roku [[1991]]. Po francouzských občanských nepokojích vůdce opoziční strany „[[PASOK]]“ navrhl lepší řízení integrace přistěhovalců a to hlavně v místním volebním právu. Tento přístup byl vřele uvítán vládou. Přesto několik veřejných průzkumů v té době prokázalo veřejné znepokojení nad všeobecným vlivem přistěhovalců v řecké společnosti. Zda bude vládní směr zrychlení sociálního zařazení mezi veřejností [[popularita|populární]] je zatím stále nejasné.

=== Náboženství ===
[[Soubor:Archbishop Christodoulos Greece.jpg|thumb|Řecký arcibiskup Christodoulos]]
Ještě před nadvládou [[osmané|Osmanů]] bylo Řecko součástí Byzantské říše. Státní, stejně jako náboženské centrum říše, bylo Konstantinem I. Velikým přesunuto do Konstantinopole (dnešní [[Istanbul]]). Od Konstantinových časů se [[Pravoslaví|ortodoxní křesťanská]] víra úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Dokonce i pod nadvládou Turků a po opakovaných pokusech o převrácení na svou víru Jezuity a poté Protestanty, ortodoxní [[křesťanství]] přežívalo a vzkvétalo.

Úloha ortodoxní [[církev|církve]] v oblasti udržování řecké etnické a kulturní identity během 400 let [[Osmanská říše|Osmanské]] nadvlády posílila pouto mezi náboženstvím a vládou. Většina Řeků i mnoho z těch, kteří nebyli stoupenci křesťanství, uctívají a respektují ortodoxní křesťanskou víru, chodí do [[kostel]]a a slaví hlavní svátky, a jsou citově spjati s ortodoxním křesťanstvím jako se svou národní vírou.

Řecká ústava odráží tento vztah tím, že zaručuje absolutní svobodu vyznání, zatímco definuje “převládající náboženství” Řecka jako východní ortodoxní církev Ježíšovu. V praxi je ortodoxní církev a světský stav jsou vzájemně blízce spjati. Společný souhlas je potřebný pro stavbu kostelů a církev také zablokovala v Aténách stavbu míst uctívání jiných církví. Kněží přijímají plat od státu. [[Prezident]] republiky přísahá na [[bible|Bibli]] svatou a ortodoxnímu křesťanství je dáváno přednostní místo v náboženských předmětech v prvotním vzdělávání. Církvi také bylo umožněno udržet si své rozsáhlé [[portfolio]] finančního majetku vyňatého z [[daň]]ové a rozpočtové evidence.

V lednu 2005 vyšla najevo série vysoce publikovaných [[korupce|korupčních]] [[skandál]]ů zahrnující vysoce postavené představitele církve, která vedla k mnoha požadavkům, i ze strany nevěřících Řeků, na dokončení rozdělení církve a státu a větší kontrolu církevního majetku.

Většina Řeků (95 – 98 %) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve, ačkoliv zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Řečtí muslimové tvoří okolo 1,3 % populace a žijí převážně v Thrákii. Rovněž zde žijí příslušníci římskokatolické církve, hlavně ve městě Patras, v souostroví Kyklad na ostrovech [[Syros]], [[Paros]] a [[Naxos]], protestanté a Židé, hlavně v [[Soluň|Soluni]] (která bylo kdysi důležitým židovským městem až do [[Holocaust|holokaustu]]). Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit helénismus, staré řecké [[pohanství|pohanské]] náboženství.

==== Hora Athos ====
[[Soubor:Iviron Aug2006.jpg|thumb|Hora [[Athos]]]]
Malá část Řecka, poloostrov [[Athos]] (někdy se též uvadí jen ''hora Athos''), je považována řeckou ústavou za [[autonomie|autonomní]] republiku, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Duchovně je Athos pod [[patriarchát]]em [[Konstantinopol]]e a proto je ve spojení se všemi [[klášter]]y na hoře Athos a s ortodoxní církví zastoupenou v mnoha zemích. Jeden klášter se nedávno odloučil a vytvořil zcela nezávislé schisma na Svaté hoře – Klášter [[Esphygmenou]]. Esphygmenou se skládá ze 117 fanatických [[mnich]]ů, kteří tvrdohlavě oponují hlavě církve a už ji více neuznávají. Věří tomu, že jsou posledními zbylými opravdovými křesťany na světě a že ortodoxní se stali zkaženými, protože vedou s ostatními vírami [[dialog]]. Také mají výhrady vůči patriarchovi [[Athenagoras]]ovi, který v 60. letech 20. století zvyšoval nevoli k [[Římskokatolická církev|římsko-katolické církvi]].

==== Židé v Řecku ====
[[Židé]] byli v Řecku přítomni posledních 2000 let. Nejstarší zmínka o řeckých Židech je nápis, datovaný asi 300-250 let před naším letopočtem nalezený v Oroposu, malém přímořském městě mezi Aténami a Boeotií, a cituje se v něm o “Moschosovi, synu Žida Moschiona”, který byl podle všeho otrokem. První řecká židovská populace se stala známou jako Romaniotové a jejich jazyk se stal známý pod názvem Jevanština (podle židovského slova pro Řecko “Javan”). Od 16. století a dále do budoucna, měla [[Soluň|Salonica]], město v severním Řecku, jednu z největších (tehdy převážně sefardických) [[Judaismus|židovských]] [[komunita|komunit]] na světě a také slušný základ [[rabín]]ské tradice. Na ostrově [[Kréta]] hráli Židé důležitou roli v přepravních obchodech. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]], když bylo Řecko okupováno [[Třetí říše|nacistickým Německem]], bylo zavražděno 86 % řeckých Židů při vpádu [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]] a přežila pouze menšina, přičemž většina z nich [[emigrace|emigrovala]] do [[Izrael]]e. Dnes je řecká židovská komunita odhadována na 4500 lidí.

== Související články ==
* [[Dějiny Řecka]]
* [[Řecké království]]
* [[Starověká Makedonie]]
* Starověké Řecko
* Antika
* [[Řečtí plukovníci]]
* [[Řecká hudba]]
* [[Řecko - Velvyslanectví Řecké republiky]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.euroskop.cz/43567/111033/clanek/recko/zakladni-informace-/ Euroskop.cz – Řecko]
* [http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/recko/ Informace českého ministerstva práce a sociálních věcí]
* [http://service.spiegel.de/digas/servlet/jahrbuch?L=GRC Řecko v atlasu zemí časopisu Spiegel (německy)]
* [http://www.britannica.com/nations/Greece Řecko v Encyklopaedia Britannica (anglicky)]

{{Flickr|Greece}}{{Commonscat|Greece}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Balkán]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Řecko| ]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Řecko - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Šablona FLICKR