Šablona:Článek dne/2013/12 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/12 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2013/12

2018-01-10T22:41:56Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/12 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2013/12

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 22:41

Sysop: Nahrazení textu „[[Kategorie:Článek DNE“ textem „[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

2015-02-22T14:54:33Z

Nahrazení textu „<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2015, 14:54
Řádka 5:		Řádka 5:

	Valkyrie byla navržena jako šestimotorový výškový [[bombardér]], schopný trvale se pohybovat rychlostí řádu [[Machovo číslo\|M=3]]. Koncepčně se jednalo o [[letoun]] s delta – křídlem, vybavený „kachními“ vodorovnými plochami na přídi. Konstrukčním materiálem byla převážně nerezavějící [[ocel]], sendvičové panely vyrobené z voštinového materiálu (Voština je materiál, připomínající včelí plást vyrobený z kovu nebo kompozitů. Vykazuje vysokou pevnost při nízké hmotnosti, problémem je výroba, tváření, opracovávání a spojování voštiny.) a v menší míře [[Titan (prvek)\|titan]]. Před kabinou je instalován tepelný štít, vysouvaný za letu vysokou rychlostí a chránící zasklení kabiny před nadměrným aerodynamickým ohřevem – pro vzlet a přistání se zatahuje, aby nebránil pilotům ve výhledu. Tvary letounu jsou navrženy s ohledem na využití tzv. „kompresního vztlaku“ – rázová vlna, vytvořená při pohybu stroje nadzvukovou rychlostí, je zachycena pod spodní částí letounu, kde zvyšuje přetlak a přispívá tak k nárůstu celkové [[Vztlak\|vztlakové síly]] působící na [[letoun]]. Konkrétně u XB-70 mohutnou rázovou vlnu pod trupem vytvářela přepážka ve středu vstupního kanálu vzduchu k motorům. Tato rázová vlna pak byla zachycena v prostoru ohraničeném sklopenými konci křídla a zvyšovala [[vztlak]] letounu o třicet procent, a to bez navýšení odporu...		Valkyrie byla navržena jako šestimotorový výškový [[bombardér]], schopný trvale se pohybovat rychlostí řádu [[Machovo číslo\|M=3]]. Koncepčně se jednalo o [[letoun]] s delta – křídlem, vybavený „kachními“ vodorovnými plochami na přídi. Konstrukčním materiálem byla převážně nerezavějící [[ocel]], sendvičové panely vyrobené z voštinového materiálu (Voština je materiál, připomínající včelí plást vyrobený z kovu nebo kompozitů. Vykazuje vysokou pevnost při nízké hmotnosti, problémem je výroba, tváření, opracovávání a spojování voštiny.) a v menší míře [[Titan (prvek)\|titan]]. Před kabinou je instalován tepelný štít, vysouvaný za letu vysokou rychlostí a chránící zasklení kabiny před nadměrným aerodynamickým ohřevem – pro vzlet a přistání se zatahuje, aby nebránil pilotům ve výhledu. Tvary letounu jsou navrženy s ohledem na využití tzv. „kompresního vztlaku“ – rázová vlna, vytvořená při pohybu stroje nadzvukovou rychlostí, je zachycena pod spodní částí letounu, kde zvyšuje přetlak a přispívá tak k nárůstu celkové [[Vztlak\|vztlakové síly]] působící na [[letoun]]. Konkrétně u XB-70 mohutnou rázovou vlnu pod trupem vytvářela přepážka ve středu vstupního kanálu vzduchu k motorům. Tato rázová vlna pak byla zachycena v prostoru ohraničeném sklopenými konci křídla a zvyšovala [[vztlak]] letounu o třicet procent, a to bez navýšení odporu...
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: 1 revizi

2013-05-08T19:05:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2013, 19:05

Sysop: + Masivní vylepšení

2013-04-19T10:55:38Z

+ Masivní vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:North American XB-70A Valkyrie in flight with wingtips in 65 percent (full) drooped position 061122-F-1234P-021.jpg|right|150px]]
'''[[North American XB-70 Valkyrie]]''' byl americký letoun, vyvíjený v 50. letech 20. století jako výškový [[Jaderná zbraň|jaderný]] [[bombardér]] dlouhého doletu, schopný operovat při rychlosti [[Machovo číslo|M=3]].
Předpokládané náklady na zavedení letounu do výzbroje, technologické problémy a nová role při nasazení strategických bombardérů, definovaná na začátku 60. let, znamenaly ukončení projektu XB-70. Byly postaveny jenom dva prototypy, které sloužily při výzkumu chování velkých letounů za letu vysokou nadzvukovou rychlostí. První z nich je vystaven v Národním muzeu USAF na základně Dayton, druhý prototyp byl zničen v roce 1966 po srážce s [[Lockheed F-104 Starfighter|F-104]] během předváděcího letu.

Valkyrie byla navržena jako šestimotorový výškový [[bombardér]], schopný trvale se pohybovat rychlostí řádu [[Machovo číslo|M=3]]. Koncepčně se jednalo o [[letoun]] s delta – křídlem, vybavený „kachními“ vodorovnými plochami na přídi. Konstrukčním materiálem byla převážně nerezavějící [[ocel]], sendvičové panely vyrobené z voštinového materiálu (Voština je materiál, připomínající včelí plást vyrobený z kovu nebo kompozitů. Vykazuje vysokou pevnost při nízké hmotnosti, problémem je výroba, tváření, opracovávání a spojování voštiny.) a v menší míře [[Titan (prvek)|titan]]. Před kabinou je instalován tepelný štít, vysouvaný za letu vysokou rychlostí a chránící zasklení kabiny před nadměrným aerodynamickým ohřevem – pro vzlet a přistání se zatahuje, aby nebránil pilotům ve výhledu. Tvary letounu jsou navrženy s ohledem na využití tzv. „kompresního vztlaku“ – rázová vlna, vytvořená při pohybu stroje nadzvukovou rychlostí, je zachycena pod spodní částí letounu, kde zvyšuje přetlak a přispívá tak k nárůstu celkové [[Vztlak|vztlakové síly]] působící na [[letoun]]. Konkrétně u XB-70 mohutnou rázovou vlnu pod trupem vytvářela přepážka ve středu vstupního kanálu vzduchu k motorům. Tato rázová vlna pak byla zachycena v prostoru ohraničeném sklopenými konci křídla a zvyšovala [[vztlak]] letounu o třicet procent, a to bez navýšení odporu...
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>