Šablona:Článek dne/2013/26 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/26 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2013/26

2018-01-10T22:38:55Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/26 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2013/26

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 22:38

Sysop: Nahrazení textu „[[Kategorie:Článek DNE“ textem „[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

2015-02-22T14:54:44Z

Nahrazení textu „<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2015, 14:54
Řádka 10:		Řádka 10:

	Několik československých letců létalo na SPADech S.VII ještě před vznikem samostatného [[Československo\|Československa]].		Několik československých letců létalo na SPADech S.VII ještě před vznikem samostatného [[Československo\|Československa]].
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Doplnění

2013-10-02T11:31:15Z

+ Doplnění

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2013, 11:31
Řádka 8:		Řádka 8:

	První letouny byly přidělovány osvědčeným stíhačům jako byl např. Georges Guynemer, kteří dokázali ocenit jeho vlastnosti. Sám Guynemer dostal nový SPAD č. S.115 už 2. září – byl to první ze tří S.VII, s kterými Guynemer létal a už [[4. září]] na něm dosáhl svého 15. sestřelu. Záhy bylo jasné, že S.VII sice nepřekonává své protivníky rychlostí ani obratností, zato ale byl ve vzduchu velice stabilní a umožňoval tak přesné zamíření, měl dobrou stoupavost a mimořádnou strukturální pevnost. Posledně jmenovaná vlastnost mu umožňovala kdykoli uniknout ze souboje přechodem do střemhlavého letu, který si např. německé Albatrosy, ale i francouzské Nieuporty nemohly dovolit, protože se jim při vyšších rychlostech lámala křídla.		První letouny byly přidělovány osvědčeným stíhačům jako byl např. Georges Guynemer, kteří dokázali ocenit jeho vlastnosti. Sám Guynemer dostal nový SPAD č. S.115 už 2. září – byl to první ze tří S.VII, s kterými Guynemer létal a už [[4. září]] na něm dosáhl svého 15. sestřelu. Záhy bylo jasné, že S.VII sice nepřekonává své protivníky rychlostí ani obratností, zato ale byl ve vzduchu velice stabilní a umožňoval tak přesné zamíření, měl dobrou stoupavost a mimořádnou strukturální pevnost. Posledně jmenovaná vlastnost mu umožňovala kdykoli uniknout ze souboje přechodem do střemhlavého letu, který si např. německé Albatrosy, ale i francouzské Nieuporty nemohly dovolit, protože se jim při vyšších rychlostech lámala křídla.
		+
		+	Několik československých letců létalo na SPADech S.VII ještě před vznikem samostatného [[Československo\|Československa]].
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2013-10-02T11:23:53Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2013, 11:23
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~Hemisferic Valencia (Spain), HDR~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Prostorové kino ve Valencii (HDR)~~]]	+	[[Soubor:SPAD VII Guynemer Le Bourget 01.JPG\|right\|160px\|Slavný SPAD S.VII v Muzeu letectví v Le Bourget]]
-	'''[[~~Santiago Calatrava\|Santiago Calatrava Valls~~]]''' (* [[~~28. červenec~~\|~~28. července]] [[1951]]) je slavný [[Španělsko\|španělský]] [[architekt~~]], ~~[[inženýr]] a umělec~~.	+	'''[[SPAD S.VII]]''' byl úspěšný francouzský stíhací dvouplošník z [[První světová válka\|první světové války]]. První S.VII se na západní frontě objevily na podzim 1916 a od počátku následujícího roku až do jara 1918 nesly ve francouzském letectvu hlavní tíhu vzdušných bojů. Důležitou roli hrály i v italském letectvu. V kokpitu S.VII dosahovala alespoň části svých sestřelů většina francouzských a italských leteckých es, včetně těch nejproslulejších.

-	~~Calatrava se narodil nedaleko [[Valencie]]. Od roku [[1959]] studoval na ''Escola d'Art i superior de disseny de Valencia'' kresbu a malbu. Po~~ ~~krátkém studiu v [[Paříž]]i na ''École des Beaux-Arts''~~, ~~odkud byl donucen vrátit~~ se ~~zpět do [[Valencie]] kvůli studentským nepokojům roku [[1968]]~~,~~ začal studovat [[architektura\|architekturu]]. V letech 1975–1979 Calatrava studoval statiku konstrukcí~~ na ~~ETH v~~ ~~[[Curych]]u~~.	+	Zatímco jejich současníky byly relativně „křehké“ stroje s vynikající obratností, kterou využívaly ve slavných psích soubojích, SPADy byly robustní stroje se skvělou stabilitou tolik důležitou při míření a střelbě. Tím byly předurčeny ke způsobu boje typickému spíše pro <u>druhou světovou válku</u>, na protivníka útočily z převýšení a po zasypání cíle kulometnou palbou unikaly střemhlavým letem.

-	Po ~~studiu~~ se ~~Santiago Calatrava věnuje~~ [[~~sochařství~~]]~~, avšak jeho [[architektura\|architekturu]] připomínající styl soch~~ se ~~setkává s lehkým nepochopením, proto se později věnuje hlavně [[architektura\|architektuře]]~~ a ~~svůj neochabující zájem o [[umění]] pokládá za zdroj nápadů pro [[architektura\|architekturu]]~~. ~~Jeho styl je velmi osobitý a vyplývá z mnoha studií lidského těla a přírody~~.	+	Po skončení první světové války byly SPADy z válečných přebytků prodávány do nově se rodících letectev po celém světě. Rovněž [[Československo]] zčásti zakoupilo a zčásti dostalo darem celkem 140 kusů a stalo se tak po Francii a Spojených státech jejich třetím největším poválečným uživatelem. SPADy tvořily páteř československého stíhacího letectva až do poloviny 20. let.

-	~~Roku [[1989]] Calatrava otevřel pobočku své kanceláře v [[Paříž]]i~~, ~~když pracoval na projektu letiště v [[Lyon]]u (1989–94)~~. ~~O dva roky později~~, ~~zprovoznil třetí kancelář ve Valencii pro práci na zakázce rozsáhlého kulturního komplexu ''City of Arts and Sciences''.~~	+	První letouny byly přidělovány osvědčeným stíhačům jako byl např. Georges Guynemer, kteří dokázali ocenit jeho vlastnosti. Sám Guynemer dostal nový SPAD č. S.115 už 2. září – byl to první ze tří S.VII, s kterými Guynemer létal a už [[4. září]] na něm dosáhl svého 15. sestřelu. Záhy bylo jasné, že S.VII sice nepřekonává své protivníky rychlostí ani obratností, zato ale byl ve vzduchu velice stabilní a umožňoval tak přesné zamíření, měl dobrou stoupavost a mimořádnou strukturální pevnost. Posledně jmenovaná vlastnost mu umožňovala kdykoli uniknout ze souboje přechodem do střemhlavého letu, který si např. německé Albatrosy, ale i francouzské Nieuporty nemohly dovolit, protože se jim při vyšších rychlostech lámala křídla.
-		+
-	~~Projekt ''City of Arts and Sciences'' (Město umění~~ a ~~věd) je výsledkem dlouholetých snah městského úřadu Valencie o rehabilitaci území na východním okraji města mezi dálnicí a vyschlým korytem řeky Turia. Calatrava vyhrál roku~~ [[~~1991~~]] ~~soutěž o realizaci celého projektu včetně telekomunikační věže o výšce 327~~ ~~metrů~~, ~~která měla být nejviditelnějším prvkem celého komplexu~~.	+
-		+
-	~~Planetárium navržené~~ ve ~~tvaru oka~~ a ~~hemisférický objekt ve tvaru kupole s žebrovaným pláštěm byly postaveny mezi lety [[1996]]~~ a ~~[[1998]] na ploše téměř 2~~ ~~561 m<sup>2</sup>~~. ~~Museum of Science (Muzeum věd) dlouhé 241 m a vybudované na ploše 41~~ ~~530 m<sup>2</sup> je založeno na asymetrickém opakování stromečkových a žebrovaných tvarů vyplněných skly~~, ~~aby byl uvnitř objektu dostatek denního světla~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/26“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2013-09-30T11:40:48Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/26“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 30. 9. 2013, 11:40

Sysop: + Nový článek DNE !

2013-09-30T11:40:39Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:Hemisferic Valencia (Spain), HDR.jpg|right|160px|Prostorové kino ve Valencii (HDR)]]
'''[[Santiago Calatrava|Santiago Calatrava Valls]]''' (* [[28. červenec|28. července]] [[1951]]) je slavný [[Španělsko|španělský]] [[architekt]], [[inženýr]] a umělec.

Calatrava se narodil nedaleko [[Valencie]]. Od roku [[1959]] studoval na ''Escola d'Art i superior de disseny de Valencia'' kresbu a malbu. Po krátkém studiu v [[Paříž]]i na ''École des Beaux-Arts'', odkud byl donucen vrátit se zpět do [[Valencie]] kvůli studentským nepokojům roku [[1968]], začal studovat [[architektura|architekturu]]. V letech 1975–1979 Calatrava studoval statiku konstrukcí na ETH v [[Curych]]u.

Po studiu se Santiago Calatrava věnuje [[sochařství]], avšak jeho [[architektura|architekturu]] připomínající styl soch se setkává s lehkým nepochopením, proto se později věnuje hlavně [[architektura|architektuře]] a svůj neochabující zájem o [[umění]] pokládá za zdroj nápadů pro [[architektura|architekturu]]. Jeho styl je velmi osobitý a vyplývá z mnoha studií lidského těla a přírody.

Roku [[1989]] Calatrava otevřel pobočku své kanceláře v [[Paříž]]i, když pracoval na projektu letiště v [[Lyon]]u (1989–94). O dva roky později, zprovoznil třetí kancelář ve Valencii pro práci na zakázce rozsáhlého kulturního komplexu ''City of Arts and Sciences''.

Projekt ''City of Arts and Sciences'' (Město umění a věd) je výsledkem dlouholetých snah městského úřadu Valencie o rehabilitaci území na východním okraji města mezi dálnicí a vyschlým korytem řeky Turia. Calatrava vyhrál roku [[1991]] soutěž o realizaci celého projektu včetně telekomunikační věže o výšce 327 metrů, která měla být nejviditelnějším prvkem celého komplexu.

Planetárium navržené ve tvaru oka a hemisférický objekt ve tvaru kupole s žebrovaným pláštěm byly postaveny mezi lety [[1996]] a [[1998]] na ploše téměř 2 561 m<sup>2</sup>. Museum of Science (Muzeum věd) dlouhé 241 m a vybudované na ploše 41 530 m<sup>2</sup> je založeno na asymetrickém opakování stromečkových a žebrovaných tvarů vyplněných skly, aby byl uvnitř objektu dostatek denního světla.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>