Šablona:Článek dne/2014/05 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/05 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2014/05

2018-01-10T22:23:09Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/05 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2014/05

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 22:23

Sysop: Nahrazení textu „[[Kategorie:Článek DNE“ textem „[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

2015-02-22T14:54:57Z

Nahrazení textu „<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2015, 14:54
Řádka 4:		Řádka 4:

	Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace\|spekulací]] o jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století\|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku\|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina\|hornin]] či na [[biomasa\|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt\|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda\|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr\|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...		Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace\|spekulací]] o jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století\|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku\|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina\|hornin]] či na [[biomasa\|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt\|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda\|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr\|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Typo

2014-02-03T10:17:34Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2014, 10:17
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Venuspioneeruv.jpg\|right\|160px\|Ultrafialový obrázek Venušiných mraků]]		[[Soubor:Venuspioneeruv.jpg\|right\|160px\|Ultrafialový obrázek Venušiných mraků]]
-	[[Venuše (planeta)\|Venuše]] je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava\|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po římské bohyni [[láska\|lásky]] a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země\|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa\|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy\|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost\|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.	+	'''[[Venuše (planeta)\|Venuše]]''' je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava\|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po římské bohyni [[láska\|lásky]] a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země\|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa\|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy\|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost\|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.

	Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace\|spekulací]] o jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století\|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku\|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina\|hornin]] či na [[biomasa\|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt\|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda\|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr\|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...		Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace\|spekulací]] o jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století\|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku\|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina\|hornin]] či na [[biomasa\|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt\|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda\|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr\|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-02-03T10:13:41Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2014, 10:13
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~Tour eiffel at sunrise from the trocadero~~.jpg\|right\|160px\|~~Eiffelova věž za svítání...(2005)~~]]	+	[[Soubor:Venuspioneeruv.jpg\|right\|160px\|Ultrafialový obrázek Venušiných mraků]]
-	~~'''~~[[~~Eiffelova věž~~]]~~'''~~ je [[~~ocel~~]]~~ová~~ [[~~věž~~]] v [[~~Paříž~~]]~~i, v současnosti nejznámější pařížská dominanta~~. ~~Byla postavena v letech 1887 až 1889~~ a ~~až do roku~~ [[~~1930~~]], ~~kdy byl dostavěn~~ [[~~Chrysler Building~~]], ~~byla s výškou 300~~,65 ~~metru nejvyšší stavbou světa~~. ~~Dnes měří včetně~~ [[~~Anténa\|antény~~]] ~~na vrcholu 324~~ ~~metrů~~. ~~Je pojmenována~~ po ~~svém konstruktérovi Gustavu~~ ~~Eiffelovi~~.	+	[[Venuše (planeta)\|Venuše]] je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava\|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po římské bohyni [[láska\|lásky]] a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země\|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa\|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy\|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost\|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.

-	~~Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a~~ [[~~Světová výstava~~\|~~Světové výstavy~~]], ~~která se v roce 1889 v~~ [[~~Paříž~~]]~~i konala~~, a ~~měla zde původně stát jen 20 let do roku~~ [[~~1909~~]]. ~~Ovšem kvůli svému významu coby~~ [[~~meteorologická stanice~~]] ~~a později i~~ [[~~Televizní vysílač~~\|~~televizní~~]] a [[~~rozhlasový vysílač~~]] ~~byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli. Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexander Dumas.~~	+	Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace\|spekulací]] o jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století\|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku\|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina\|hornin]] či na [[biomasa\|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt\|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda\|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr\|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...
-		+
-	~~V současnosti je věž významným turistickým cílem,~~ na ~~nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5 milionů lidí (2005)~~ z ~~celého světa.~~	+
-	~~Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57~~ ~~metrů, druhá ve výšce 115~~ ~~metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky~~ do ~~prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší~~. ~~Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Maximální~~ [[~~oscilace~~]] ~~vrcholu i při velmi silném větru je 12 centimetrů~~, ~~výška může vlivem teplot (~~[[~~tepelná roztažnost~~]]~~) kolísat až o 18~~ ~~centimetrů. Při optimální viditelnosti lze~~ z ~~vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Pod věží je [[busta]] A.~~ G. ~~Eiffela~~, ~~kterou sem v roce~~ [[~~1923~~]] ~~umístil Antoine Bourdelle jako ocenění práce Gustava Eiffela~~. ~~Pod balkonem první plošiny~~ se ~~nachází nápis složený ze [[72 jmen na Eiffelově věži\|72~~ ~~jmen vědců]].~~	+
-	~~Věž byla předlohou mnoha imitací, například i~~ pro [[~~Petřínská rozhledna~~\|~~Petřínskou rozhlednu~~]].	+
-		+
-	~~V roce 1889 byla~~ na ~~posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna se souhlasem Gustava Eiffela meteorologická stanice~~. V ~~říjnu 1898 Evžen Ducretet provedl první bezdrátové telefonní spojení. V roce 1903 kapitán Gustave Ferrie usiloval o vytvoření sítě bezdrátového telegrafu. G.~~ ~~Eiffel naplánoval anténu, která byla umístěna~~ na ~~věž. Toto vysílání nakonec sklidilo obrovský úspěch. V~~ ~~roce 1920 byl vysílač pro vojenské sítě přestaven i~~ na ~~civilní~~. ~~Roku 1921 začalo z věže pravidelné vysílání rozhlasových programů~~. ~~Od roku 1925 zde začaly vysílat první televizní stanice~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/05“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2014-01-28T16:44:21Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/05“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 28. 1. 2014, 16:44

Sysop: + Nový článek DNE !

2014-01-28T16:44:12Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:Tour eiffel at sunrise from the trocadero.jpg|right|160px|Eiffelova věž za svítání...(2005)]]
'''[[Eiffelova věž]]''' je [[ocel]]ová [[věž]] v [[Paříž]]i, v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku [[1930]], kdy byl dostavěn [[Chrysler Building]], byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně [[Anténa|antény]] na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi.

Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a [[Světová výstava|Světové výstavy]], která se v roce 1889 v [[Paříž]]i konala, a měla zde původně stát jen 20 let do roku [[1909]]. Ovšem kvůli svému významu coby [[meteorologická stanice]] a později i [[Televizní vysílač|televizní]] a [[rozhlasový vysílač]] byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli. Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexander Dumas.

V současnosti je věž významným turistickým cílem, na nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5 milionů lidí (2005) z celého světa.
Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů, druhá ve výšce 115 metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Maximální [[oscilace]] vrcholu i při velmi silném větru je 12 centimetrů, výška může vlivem teplot ([[tepelná roztažnost]]) kolísat až o 18 centimetrů. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Pod věží je [[busta]] A. G. Eiffela, kterou sem v roce [[1923]] umístil Antoine Bourdelle jako ocenění práce Gustava Eiffela. Pod balkonem první plošiny se nachází nápis složený ze [[72 jmen na Eiffelově věži|72 jmen vědců]].
Věž byla předlohou mnoha imitací, například i pro [[Petřínská rozhledna|Petřínskou rozhlednu]].

V roce 1889 byla na posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna se souhlasem Gustava Eiffela meteorologická stanice. V říjnu 1898 Evžen Ducretet provedl první bezdrátové telefonní spojení. V roce 1903 kapitán Gustave Ferrie usiloval o vytvoření sítě bezdrátového telegrafu. G. Eiffel naplánoval anténu, která byla umístěna na věž. Toto vysílání nakonec sklidilo obrovský úspěch. V roce 1920 byl vysílač pro vojenské sítě přestaven i na civilní. Roku 1921 začalo z věže pravidelné vysílání rozhlasových programů. Od roku 1925 zde začaly vysílat první televizní stanice.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>