Šablona:Článek dne/2014/37 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/37 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2014/37

2018-01-10T22:00:03Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/37 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2014/37

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 22:00

Sysop: Nahrazení textu „[[Kategorie:Článek DNE“ textem „[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

2015-02-22T14:55:26Z

Nahrazení textu „<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2015, 14:55
Řádka 6:		Řádka 6:

	V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov\|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag\|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké\|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena\|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]] v [[Moskva\|Moskvě]] na srdeční infarkt.		V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov\|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag\|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké\|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena\|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]] v [[Moskva\|Moskvě]] na srdeční infarkt.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Doplnění

2014-12-11T11:03:44Z

+ Doplnění

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2014, 11:03
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Evstafiev-solzhenitsyn.jpg\|right\|160px]]		[[Soubor:Evstafiev-solzhenitsyn.jpg\|right\|160px]]
-	'''[[Alexandr Solženicyn\|Alexandr Isajevič Solženicyn]]''' (* [[11. prosinec\|11. prosince]] [[1918]], † [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]]) byl významný ruský spisovatel, publicista a politický činitel.	+	'''[[Alexandr Solženicyn\|Alexandr Isajevič Solženicyn]]''' (* [[11. prosinec\|11. prosince]] [[1918]], † [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]]) byl významný ruský spisovatel, publicista a politický činitel.

	Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity (fyzikálně matematické a filozofické), na začátku [[druhá světová válka\|druhé světové války]] se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu (byl důstojníkem dělostřelectva [[Rudá armáda\|Rudé armády]] a dvakrát byl vyznamenán za statečnost). Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, a v různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku [[1953]] a v letech [[1953]]–[[1956]] byl ve vyhnanství v [[Kazachstán]]u. Po rehabilitaci v roce [[1957]] se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel.		Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity (fyzikálně matematické a filozofické), na začátku [[druhá světová válka\|druhé světové války]] se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu (byl důstojníkem dělostřelectva [[Rudá armáda\|Rudé armády]] a dvakrát byl vyznamenán za statečnost). Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, a v různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku [[1953]] a v letech [[1953]]–[[1956]] byl ve vyhnanství v [[Kazachstán]]u. Po rehabilitaci v roce [[1957]] se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel.

-	V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov\|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag\|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké\|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena\|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd...	+	V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov\|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag\|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké\|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena\|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]] v [[Moskva\|Moskvě]] na srdeční infarkt.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-12-11T11:00:11Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2014, 11:00
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~Kašna se sochou svatého Jakuba, Masarykovo náměstí v Pelhřimově~~.~~JPG~~\|right\|160px~~\|Masarykovo náměstí v Pelhřimově~~]]	+	[[Soubor:Evstafiev-solzhenitsyn.jpg\|right\|160px]]
-	'''[[~~Pelhřimov~~]]''' ~~je [[okresní město]] v [[Jihočeský kraj~~ (~~od roku 1960)\|jihočeské]] části kraje~~ [[~~kraj Vysočina~~\|~~Vysočina~~]]~~. Nachází se v údolí říčky~~ [[~~Bělá (přítok Hejlovky)\|Bělé~~]] v [[~~Křemešnická vrchovina~~\|~~Křemešnické vrchovině~~]] ~~''(součást~~ [[~~Českomoravská vrchovina\|Českomoravské vrchoviny~~]])~~''. Leží 27 km západně od [[Jihlava\|Jihlavy]]~~, ~~74 km severovýchodně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]]~~ a ~~93 km jihovýchodně od [[Praha\|Prahy]]. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel~~.	+	'''[[Alexandr Solženicyn\|Alexandr Isajevič Solženicyn]]''' (* [[11. prosinec\|11. prosince]] [[1918]], † [[3. srpen\|3. srpna]] [[2008]]) byl významný ruský spisovatel, publicista a politický činitel.

-	~~Centrem historického města je~~ [[~~Masarykovo náměstí~~]], ~~kde nalezneme též děkanský kostel Sv~~. ~~Bartoloměje~~ a~~ radnici s orlojem~~.	+	Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity (fyzikálně matematické a filozofické), na začátku [[druhá světová válka\|druhé světové války]] se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu (byl důstojníkem dělostřelectva [[Rudá armáda\|Rudé armády]] a dvakrát byl vyznamenán za statečnost). Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, a v různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku [[1953]] a v letech [[1953]]–[[1956]] byl ve vyhnanství v [[Kazachstán]]u. Po rehabilitaci v roce [[1957]] se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel.

-	~~Původní osada z 13~~. ~~století vznikla pravděpodobně~~ na ~~místě dnešního~~ [[~~Starý Pelhřimov~~\|~~Starého Pelhřimova~~]]~~. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice~~, která byla ~~vypleněna Vítkem~~ z ~~Hluboké v roce 1289~~.	+	V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov\|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag\|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké\|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena\|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd...
-		+
-	~~Hospodářský rozvoj~~, ~~jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a~~ [[~~Křemešník~~]]a. ~~V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel~~, ~~např~~. ~~soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví~~. ~~Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských [[arcibiskup]]ů - od nich získalo řadu práv~~, ~~zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce~~ z ~~Hazmburka z roku 1406~~, ~~které upravilo vztah města a vrchnosti.~~	+
-		+
-	V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde ~~konaly 4 zemské sjezdy~~, ~~svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí~~. ~~Jako místo sjezdů, kterých~~ se ~~účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad~~, ~~určuje tradice dům čp. 80~~ na ~~náměstí~~.	+
-		+
-	~~V roce 1550~~ se ~~stali novou vrchností Páni z Říčan~~, ~~s nimiž vedlo město dlouholeté spory~~, ~~které vyústily až ve vykoupení z poddanství~~ v roce ~~1572. Roku 1596~~ byl ~~Pelhřimov povýšen na město královské~~. ~~Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska~~, ~~město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Díky tomu má historické městské jádro barokní řád.~~	+
-		+
-	~~Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně~~ v ~~17. století až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických~~ [[~~manufaktura~~\|~~manufaktur~~]]. V ~~19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského.~~ [[~~20. století~~]] ~~přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města~~. ~~Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo~~ v ~~takové míře jako jiná města. V~~ roce [[~~1903~~]] ~~byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova~~ [[~~nemocnice~~]]~~, která slouží dodnes~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/37“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2014-12-10T15:56:58Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/37“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 10. 12. 2014, 15:56

Sysop: + Nový Článek DNE !

2014-12-10T15:56:34Z

+ Nový Článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:Kašna se sochou svatého Jakuba, Masarykovo náměstí v Pelhřimově.JPG|right|160px|Masarykovo náměstí v Pelhřimově]]
'''[[Pelhřimov]]''' je [[okresní město]] v [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|jihočeské]] části kraje [[kraj Vysočina|Vysočina]]. Nachází se v údolí říčky [[Bělá (přítok Hejlovky)|Bělé]] v [[Křemešnická vrchovina|Křemešnické vrchovině]] ''(součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]])''. Leží 27 km západně od [[Jihlava|Jihlavy]], 74 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a 93 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]]. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel.

Centrem historického města je [[Masarykovo náměstí]], kde nalezneme též děkanský kostel Sv. Bartoloměje a radnici s orlojem.

Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního [[Starý Pelhřimov|Starého Pelhřimova]]. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.

Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a [[Křemešník]]a. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských [[arcibiskup]]ů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.

V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.

V roce 1550 se stali novou vrchností Páni z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Díky tomu má historické městské jádro barokní řád.

Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. století až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických [[manufaktura|manufaktur]]. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. [[20. století]] přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce [[1903]] byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova [[nemocnice]], která slouží dodnes.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>