Šablona:Článek dne/2015/32 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/32 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/32

2018-01-10T21:41:41Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/32 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/32

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 21:41

Sysop: Oprava

2016-02-28T19:37:26Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 19:37
Řádka 8:		Řádka 8:

	V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.		V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:32:44Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:32
Řádka 8:		Řádka 8:

	V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.		V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Student85: vylep.

2015-03-13T02:09:56Z

vylep.

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2015, 02:09
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:V1 Bomb.jpg\|right\|160px\|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]		[[Soubor:V1 Bomb.jpg\|right\|160px\|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]
-	'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo\|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu ~~roku~~ [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec\|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.	+	'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo\|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec\|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.

	Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.		Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.

Student85: Méně je někdy více

2015-03-13T02:04:00Z

Méně je někdy více

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2015, 02:04
Řádka 7:		Řádka 7:
	Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].		Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].

-	V září ~~roku~~ [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru~~, se dvěma kabinami~~.	+	V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Student85: vylep.

2015-03-13T02:01:03Z

vylep.

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2015, 02:01
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:V1 Bomb.jpg\|right\|160px\|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]		[[Soubor:V1 Bomb.jpg\|right\|160px\|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]
-	'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo\|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla [[střela s plochou dráhou letu]], řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu roku [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec\|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.	+	'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo\|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu roku [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec\|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.

-	Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.	+	Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.

	Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].		Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].

-	V září roku [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní.	+	V září roku [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru, se dvěma kabinami.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Student85: vylep.

2015-03-13T01:58:31Z

vylep.

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2015, 01:58
Řádka 6:		Řádka 6:

	Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].		Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].
		+
		+	V září roku [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Student85: Velké vylep.

2015-03-13T01:52:31Z

Velké vylep.

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2015, 01:52
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:V1 Bomb.jpg\|right\|160px\|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') ~~je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo\|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla [[střela s plochou dráhou letu]], řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu roku [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec\|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit~~/~~s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit~~/~~s a devítipinovým kabelem. Nyní~~ se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire~~ na ~~rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména~~ k ~~připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner\|skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire~~ také ~~podporuje více hostitelských zařízení~~ na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]y a ~~30 ~~[[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.~~	+	Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na [[Anglie\|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].
-		+
-	Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/32“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-01-02T19:56:07Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/32“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2015, 19:56

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-01-02T19:46:24Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>