Šablona:Článek dne/2015/40 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/40 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/40

2018-01-10T17:08:33Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/40 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/40

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 17:08

Sysop: Oprava

2016-02-28T19:57:25Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 19:57
Řádka 10:		Řádka 10:

	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na doprovodnou stíhačku. Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.		Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na doprovodnou stíhačku. Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:32:49Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:32
Řádka 10:		Řádka 10:

	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na doprovodnou stíhačku. Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.		Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na doprovodnou stíhačku. Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-03-27T02:12:13Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2015, 02:12
Řádka 7:		Řádka 7:
	Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro [[Junkers Jumo 213]]E.		Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro [[Junkers Jumo 213]]E.

-	Kurt Tank nabyl přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', ~~'''~~V30~~'''~~ a ~~'''~~V33~~'''~~ nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E~~, které poháněly vrtule typu VS  9~~.	+	Kurt Tank nabyl přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', V30 a V33 nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E.

-	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na ~~tzv. ''Begleitjäger'' (~~doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.	+	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na doprovodnou stíhačku. Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-03-27T02:09:17Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2015, 02:09
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Focke-Wulf Ta 152 3V FLICKR.jpg\|right\|160px\|Focke-Wulf Ta 152 3V]]		[[Soubor:Focke-Wulf Ta 152 3V FLICKR.jpg\|right\|160px\|Focke-Wulf Ta 152 3V]]
-	'''[[Focke-Wulf Ta 152]]''' byl německý jednomístný jednomotorový [[stíhací letoun]] konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]] a pravděpodobně '''nejlepší''' [[vrtule\|vrtulové]] [[Stíhací letoun\|stíhací letadlo]] [[Druhá světová válka\|celého konfliktu]].	+	'''[[Focke-Wulf Ta 152]]''' byl [[Německo\|německý]] jednomístný jednomotorový [[stíhací letoun]] konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]] a pravděpodobně '''nejlepší''' [[vrtule\|vrtulové]] [[Stíhací letoun\|stíhací letadlo]] [[Druhá světová válka\|celého konfliktu]].

	Historie letadla ''Focke-Wulf Ta 152'' je těsně spjatá s typem [[Focke-Wulf Fw 190\|Fw 190]]. Už v okamžiku operačního nasazení stíhačky Fw 190 A v létě 1941 považoval Kurt Tank (1898–1983) za potřebné vyprojektovat a zavést do výzbroje jednotek [[Luftwaffe]] stíhací letadlo, které by bylo schopné operovat ve velkých výškách nedostupných pro tehdejší standardní německé i spojenecké stíhačky. Do května [[1942]] připravil Kurt Tank sérii konstrukčních studií vycházejících z draku Fw 190 A, ale s použitím různých motorů a křídel s větším rozpětím.		Historie letadla ''Focke-Wulf Ta 152'' je těsně spjatá s typem [[Focke-Wulf Fw 190\|Fw 190]]. Už v okamžiku operačního nasazení stíhačky Fw 190 A v létě 1941 považoval Kurt Tank (1898–1983) za potřebné vyprojektovat a zavést do výzbroje jednotek [[Luftwaffe]] stíhací letadlo, které by bylo schopné operovat ve velkých výškách nedostupných pro tehdejší standardní německé i spojenecké stíhačky. Do května [[1942]] připravil Kurt Tank sérii konstrukčních studií vycházejících z draku Fw 190 A, ale s použitím různých motorů a křídel s větším rozpětím.

-	[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro [[Junkers Jumo 213]]E.	+	Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro [[Junkers Jumo 213]]E.

	Kurt Tank nabyl přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS  9.		Kurt Tank nabyl přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS  9.

Sysop: + Optimalizace

2015-03-27T02:07:27Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2015, 02:07
Řádka 5:		Řádka 5:
	Historie letadla ''Focke-Wulf Ta 152'' je těsně spjatá s typem [[Focke-Wulf Fw 190\|Fw 190]]. Už v okamžiku operačního nasazení stíhačky Fw 190 A v létě 1941 považoval Kurt Tank (1898–1983) za potřebné vyprojektovat a zavést do výzbroje jednotek [[Luftwaffe]] stíhací letadlo, které by bylo schopné operovat ve velkých výškách nedostupných pro tehdejší standardní německé i spojenecké stíhačky. Do května [[1942]] připravil Kurt Tank sérii konstrukčních studií vycházejících z draku Fw 190 A, ale s použitím různých motorů a křídel s větším rozpětím.		Historie letadla ''Focke-Wulf Ta 152'' je těsně spjatá s typem [[Focke-Wulf Fw 190\|Fw 190]]. Už v okamžiku operačního nasazení stíhačky Fw 190 A v létě 1941 považoval Kurt Tank (1898–1983) za potřebné vyprojektovat a zavést do výzbroje jednotek [[Luftwaffe]] stíhací letadlo, které by bylo schopné operovat ve velkých výškách nedostupných pro tehdejší standardní německé i spojenecké stíhačky. Do května [[1942]] připravil Kurt Tank sérii konstrukčních studií vycházejících z draku Fw 190 A, ale s použitím různých motorů a křídel s větším rozpětím.

-	[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro Junkers Jumo 213 ~~E. Willi Messerschmitt doufal, že Me 209 A-4 vzlétne v únoru [[1944~~]]~~, ale spojenecké nálety způsobily zdržení stavby prototypu. Tuto situaci Messerschmitt řešil přestavbou existujícího prototypu Me 209 V5 na prototyp výškové stíhačky~~.	+	[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro [[Junkers Jumo 213]]E.

-	~~S ohledem na Messerschmittovi těžkosti nabyl~~ Kurt Tank přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS  9.	+	Kurt Tank nabyl přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS  9.

-	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' ~~(W.Nr.0040, GH+KQ)~~ a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na tzv. ''Begleitjäger'' (doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.	+	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na tzv. ''Begleitjäger'' (doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-03-27T02:03:43Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2015, 02:03
Řádka 7:		Řádka 7:
	[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro Junkers Jumo 213 E. Willi Messerschmitt doufal, že Me 209 A-4 vzlétne v únoru [[1944]], ale spojenecké nálety způsobily zdržení stavby prototypu. Tuto situaci Messerschmitt řešil přestavbou existujícího prototypu Me 209 V5 na prototyp výškové stíhačky.		[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro Junkers Jumo 213 E. Willi Messerschmitt doufal, že Me 209 A-4 vzlétne v únoru [[1944]], ale spojenecké nálety způsobily zdržení stavby prototypu. Tuto situaci Messerschmitt řešil přestavbou existujícího prototypu Me 209 V5 na prototyp výškové stíhačky.

-	S ohledem na Messerschmittovi těžkosti nabyl Kurt Tank přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS ~~9, čímž se jejich označení změnilo na '''Fw 190 V29/U1''', '''V30/U1''' a '''V33/U1'''. Rovněž Fw 190 V32/U1 (používaný doposud jako testovací stroj plánovaného letounu Ta~~ 153, první let v prosinci 1943) dostal namísto doposud používaného motoru Daimler-Benz DB 603 G motor Junkers Jumo 213 E a označení '''Fw 190 V32/U2'''. Zanedlouho se do programu Ta 152 zapojil i prototyp '''Fw 190 V18/U2'''.	+	S ohledem na Messerschmittovi těžkosti nabyl Kurt Tank přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS  9.

-	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152 ~~- Ta 152 B, C a E~~, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku)~~. Ta 152 B, který měl nejnižší prioritu, neměl být postaven dokonce ani jako prototyp~~. Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' (W.Nr.0040, GH+KQ) a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na tzv. ''Begleitjäger'' (doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.	+	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' (W.Nr.0040, GH+KQ) a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na tzv. ''Begleitjäger'' (doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-03-27T01:55:09Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2015, 01:55
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Focke-Wulf Ta 152 3V FLICKR.jpg\|right\|160px\|Focke-Wulf Ta 152 3V]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~'''~~) je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Focke-Wulf Ta 152]]''' byl německý jednomístný jednomotorový [[stíhací letoun]] konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]] a pravděpodobně '''nejlepší''' [[vrtule\|vrtulové]] [[Stíhací letoun\|stíhací letadlo]] [[Druhá světová válka\|celého konfliktu]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní~~ s ~~šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3~~ ~~200 Mbit/~~s~~. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	Historie letadla ''Focke-Wulf Ta 152'' je těsně spjatá s typem [[Focke-Wulf Fw 190\|Fw 190]]. Už v okamžiku operačního nasazení stíhačky Fw 190 A v létě 1941 považoval Kurt Tank (1898–1983) za potřebné vyprojektovat a zavést do výzbroje jednotek [[Luftwaffe]] stíhací letadlo, které by bylo schopné operovat ve velkých výškách nedostupných pro tehdejší standardní německé i spojenecké stíhačky. Do května [[1942]] připravil Kurt Tank sérii konstrukčních studií vycházejících z draku Fw 190 A, ale s použitím různých motorů a křídel s větším rozpětím.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner\|skenerem~~]] a ~~[[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]]~~, ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače~~. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-~~and~~-~~play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti~~ nebo ~~devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ [[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	[[23. říjen\|23. října]] [[1943]] ukončil projekční práce i Messerschmitt a zahájil stavbu prototypu Me 209 A-4. Nejprve měl být tento stroj poháněn motorem Daimler-Benz DB 628A, ale s ohledem na protahování jeho vývoje došlo k rozhodnutí použít motor [[Daimler-Benz DB 605]] A anebo AS. Zpočátku Kurt Tank plánoval použít u '''Ta 152 H-1''' motor Daimler-Benz DB 603 G nebo DB 632, nakonec se však rozhodl pro Junkers Jumo 213 E. Willi Messerschmitt doufal, že Me 209 A-4 vzlétne v únoru [[1944]], ale spojenecké nálety způsobily zdržení stavby prototypu. Tuto situaci Messerschmitt řešil přestavbou existujícího prototypu Me 209 V5 na prototyp výškové stíhačky.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, při ~~kterém mohou~~ být ~~přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	S ohledem na Messerschmittovi těžkosti nabyl Kurt Tank přesvědčení, že jeho konstrukce Ta 152 H s jistotou zvítězí v konkurzu ''Technisches Amtu'' na výškové stíhací letadlo, a proto přidělil vývoji tohoto stroje nejvyšší prioritu. Aby se co nejvíc urychlily práce a poté zkoušky prototypů, bylo rozhodnuto přestavět čtyři z ještě existujících prototypů ''Höhenjäger 2'' na prototypy verzí Ta 152 H, což vyžadovalo instalaci nového motoru a úpravu draku. Motory Daimler-Benz DB 603 A byly v letadlech '''Fw 190 V29''', '''V30''' a '''V33''' nahrazeny motory Junkers Jumo 213 E, které poháněly vrtule typu VS 9, čímž se jejich označení změnilo na '''Fw 190 V29/U1''', '''V30/U1''' a '''V33/U1'''. Rovněž Fw 190 V32/U1 (používaný doposud jako testovací stroj plánovaného letounu Ta 153, první let v prosinci 1943) dostal namísto doposud používaného motoru Daimler-Benz DB 603 G motor Junkers Jumo 213 E a označení '''Fw 190 V32/U2'''. Zanedlouho se do programu Ta 152 zapojil i prototyp '''Fw 190 V18/U2'''.
		+
		+	Podle plánů konstrukční kanceláře firmy Focke-Wulf mělo být všech pět prototypů připravených k letovým zkouškám mezi červnem a [[září]]m [[1944]]. Současně začaly přípravy k co nejrychlejšímu zahájení prací na prototypech dalších verzií Ta 152 - Ta 152 B, C a E, z kterých ta poslední dostala nejvyšší prioritu, protože splňovala požadavky, které kladl ''Technisches Amt'' na ''Spezial Höhenjäger'' (speciální výškovou stíhačku). Ta 152 B, který měl nejnižší prioritu, neměl být postaven dokonce ani jako prototyp. Prototypy Ta 152 C se měly stát '''Fw 190 V20''' (W.Nr.0040, GH+KQ) a '''V21''' a samotná verze C měla vyhovovat požadavkům na tzv. ''Begleitjäger'' (doprovodnou stíhačku). Vedle strojů V20 a V21 mělo dostat ještě dalších patnáct předsériových strojů Ta 152 C prototypové označení. Problémem při dalším vývoji této verze se ukázal být motor [[Daimler-Benz DB 603]]L, který se měl stát jejich pohonnou jednotkou. Tento motor se podobal tehdy vyráběné verzi DB 603 E a měl být navíc vybaven dvojstupňovým turbokompresorem. V březnu 1944 předalo RLM firmě Focke-Wulf dvanáct motorů Daimler-Benz DB 603 za účelem jejich zástavby do prototypů letounů Ta 152 C a Ta 154. Ve stejném měsíci byly porovnány vypočítané výkony stíhaček [[Dornier Do 335 Pfeil\|Dornier Do 335]] a Ta 152 C. Ukázalo se, že [[Dornier Do 335 Pfeil\|Do 335]] je se stejnou výzbrojí (1x 30 mm a 2x 20 mm) o 30 až 87 km/h rychlejší (v závislosti na výšce letu) než Tankův stroj.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/40“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-01-02T19:57:33Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/40“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2015, 19:57

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-01-02T19:52:27Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>