Šablona:Článek dne/2015/43 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/43 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/43

2018-01-10T17:07:52Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/43 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/43

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 17:07

Sysop: Oprava

2016-02-28T20:00:04Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 20:00
Řádka 6:		Řádka 6:

	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.		[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:32:52Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:32
Řádka 6:		Řádka 6:

	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.		[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-04-03T23:15:40Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 23:15
Řádka 5:		Řádka 5:
	Kolem [[16. říjen\|16. října]] [[1944]] stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.		Kolem [[16. říjen\|16. října]] [[1944]] stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.

-	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29.~~ ~~ října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok ~~severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy~~. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.	+	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-04-03T23:11:24Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 23:11
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Budapešťská operace]]''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka\|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko\|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko\|Slovenska]].		'''[[Budapešťská operace]]''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka\|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko\|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko\|Slovenska]].

-	Kolem [[16. říjen\|16. října]] 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty~~. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]~~. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.	+	Kolem [[16. říjen\|16. října]] [[1944]] stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.

-	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29.  října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. ~~Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19~~. ~~prosince ustala~~. ~~Následujícího dne~~ začal útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.	+	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29.  října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-04-03T23:07:11Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 23:07
Řádka 4:		Řádka 4:

	Kolem [[16. říjen\|16. října]] 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.		Kolem [[16. říjen\|16. října]] 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.
		+
		+	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29.  října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosinec\|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko\|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-04-03T23:04:17Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 23:04
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|right\|160px\|Útok sovětské pěchoty v Budapešti]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Budapešťská operace]]''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka\|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko\|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko\|Slovenska]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až~~ 3 ~~200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků~~ a ~~optických mechanik~~.	+	Kolem [[16. říjen\|16. října]] 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.
-		+
-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení~~ na ~~principu [[peer~~-~~to-peer]], například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na ~~jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a ~~hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y~~, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku~~. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/43“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-01-02T20:30:57Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/43“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2015, 20:30

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-01-02T20:03:23Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>