Šablona:Článek dne/2015/48 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/48 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/48

2018-01-10T16:38:53Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/48 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/48

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 16:38

Sysop: Oprava

2016-02-28T20:17:05Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 20:17
Řádka 5:		Řádka 5:

	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 [[tank]]ů a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 [[tank]]ů a útočných děl a 3 300 letounů. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.		V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 [[tank]]ů a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 [[tank]]ů a útočných děl a 3 300 letounů. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:33:02Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:33
Řádka 5:		Řádka 5:

	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 [[tank]]ů a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 [[tank]]ů a útočných děl a 3 300 letounů. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.		V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 [[tank]]ů a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 [[tank]]ů a útočných děl a 3 300 letounů. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-04-20T08:56:14Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2015, 08:56
Řádka 4:		Řádka 4:
	'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že dobytí [[Berlín]]a bylo svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].		'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že dobytí [[Berlín]]a bylo svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].

-	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 ~~tanků~~ a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 ~~tanků~~ a útočných děl a 3 300 letounů~~. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda~~. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.	+	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 [[tank]]ů a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 [[tank]]ů a útočných děl a 3 300 letounů. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-04-20T08:51:59Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2015, 08:51
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R85077, Sowjetisches Schlachtflugzeug über Berlin.jpg\|right\|160px\|Sovětské bitevní letouny Iljušin Il-2 nad Berlínem.]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R85077, Sowjetisches Schlachtflugzeug über Berlin.jpg\|right\|160px\|Sovětské bitevní letouny Iljušin Il-2 nad Berlínem.]]

-	'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že ~~když se jednalo o závěrečných bojích a „čarách doteku“ spojeneckých armád, bylo~~ dobytí [[Berlín]]a svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].	+	'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že dobytí [[Berlín]]a bylo svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].

-	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 tanků a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 tanků a útočných děl a 3 300 letounů. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]~~. Týž den se německá 12. armáda generála Walthera Wencka obrátila na východ a začala se narychlo přemisťovat k Berlínu, kam se však nedostala~~. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.	+	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 tanků a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 tanků a útočných děl a 3 300 letounů. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-04-20T08:48:22Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2015, 08:48
Řádka 4:		Řádka 4:
	'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že když se jednalo o závěrečných bojích a „čarách doteku“ spojeneckých armád, bylo dobytí [[Berlín]]a svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].		'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že když se jednalo o závěrečných bojích a „čarách doteku“ spojeneckých armád, bylo dobytí [[Berlín]]a svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].

-	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 tanků a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 tanků a útočných děl a 3 300 letounů. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit~~. Svými lidmi byli věšeni a stříleni i němečtí civilisté, kteří se chtěli vyhnout „totální mobilizaci,“ či kteří vyvěsili bílé vlajky~~. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Týž den se německá 12. armáda generála Walthera Wencka obrátila na východ a začala se narychlo přemisťovat k Berlínu, kam se však nedostala. Dne 24. dubna se první Žukovovy jednotky dostaly do předměstí Berlína, na jihu se Koněvovy jednotky přiblížily k letišti Tempelhof a překročily Teltowský kanál a obklíčení hlavního města se uzavřelo. Zároveň byla obklíčena německá 9. armáda, která se pokoušela marně dostat z obklíčení a pomoci berlínské posádce. K obraně města měl generál Weidling k dispozici zbytky 9. a 3. pancéřové armády a jednotky sesbírané z řad policie, protiletadlového dělostřelectva, [[Hitlerjugend]] a Volkssturmu. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.	+	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 tanků a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 tanků a útočných děl a 3 300 letounů. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Týž den se německá 12. armáda generála Walthera Wencka obrátila na východ a začala se narychlo přemisťovat k Berlínu, kam se však nedostala. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-04-20T08:45:17Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2015, 08:45
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2~~.]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R85077, Sowjetisches Schlachtflugzeug über Berlin.jpg\|right\|160px\|Sovětské bitevní letouny Iljušin Il-2 nad Berlínem.]]
-	'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].	+

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře~~ se ~~používá~~ k ~~rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	'''[[Bitva o Berlín]]''' byla jednou z gigantických závěrečných bitev [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Když 4. února byla na Jaltě zahájena [[jaltská konference\|konference]] hlav [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velké Británie]], mohl být Stalin spokojený. Jeho vojska stála před branami [[Berlín]]a, nepoměrně blíž, než vojska anglo-americká. Proto bylo zcela logické, že když se jednalo o závěrečných bojích a „čarách doteku“ spojeneckých armád, bylo dobytí [[Berlín]]a svěřeno Rudé armádě. Během března a počátkem dubna byly doplňovány stavy sovětských vojsk, zásoby, vše se připravovalo k závěrečnému útoku na německé [[hlavní město]].

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje~~ na ~~stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel~~, ~~přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and~~-~~play~~]] a ~~hot swapping. Měděný kabel~~, který ~~je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku~~ až 4,~~5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30~~ [[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	V dubnu [[1945]] zaujala skupina armáda „Visla“ spolu s některými jednotkami skupiny „Střed“ obranné pozice podél řeky [[Odra\|Odry]]. Sověti měli k dispozici ohromnou útočící sílu – 2,5 miliónu vojáků, 41 600 děl, 6 250 tanků a samohybných děl a 7 500 letadel. [[Němci]] měli dohromady 1 milión vojáků, 10 400 děl a minometů, 1 500 tanků a útočných děl a 3 300 letounů. Německou obranu na přístupových cestách k [[Berlín]]u zabezpečovala 9. armáda. Adolf Hitler stále věřil, že dojde k roztržce mezi spojenci a že Berlín obsadí americká vojska, která po kapitulaci Modelovy armády postoupila na vzdálenost zhruba 80 km od Berlína. Jeho naděje se však nesplnily. Dne 14. dubna začaly první útoky, kdy jednotky [[Rudá armáda\|Rudé armády]] prováděly průzkum bojem. Hlavní útok byl zahájen v noci [[16. duben\|16. dubna]] ve 3 hodiny ráno. Začala mohutná dělostřelecká příprava a v záři světlometů byl proveden bleskový útok. Ten však nebyl úspěšný, a to zvlášť na Seelowských výšinách, kde měli Němci hlubokou obranu. Navíc se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Waffen-SS\|Waffen SS]], Volkssturmu i [[Hitlerjugend]] zarputile bránily, a to i jak ze strachu z Rudé armády, tak i ze strachu z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Svými lidmi byli věšeni a stříleni i němečtí civilisté, kteří se chtěli vyhnout „totální mobilizaci,“ či kteří vyvěsili bílé vlajky. Pro obě strany zničující boje byly vedeny až do 19. dubna, přičemž se střídaly útoky jedné strany s protiútoky z druhé strany. Nejvíc vázl postup 1. běloruského frontu maršála Žukova, úspěšnější byla vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, která prolomila pozice 4. pancéřové armády a 18. dubna se dostala ke [[Spréva\|Sprévě]]. Odtud vyrazila k Berlínu, kde začala obkličovací manévr z jihu. Ze severu zaútočila na hlavní město [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] armáda 2. běloruského frontu maršála Rokossovského. Dne 22. dubna uspořádal Adolf Hitler poslední operační poradu, při níž bylo rozhodnuto stáhnout všechna vojska ze západní fronty a vrhnout je do bojů o [[Berlín]]. Týž den se německá 12. armáda generála Walthera Wencka obrátila na východ a začala se narychlo přemisťovat k Berlínu, kam se však nedostala. Dne 24. dubna se první Žukovovy jednotky dostaly do předměstí Berlína, na jihu se Koněvovy jednotky přiblížily k letišti Tempelhof a překročily Teltowský kanál a obklíčení hlavního města se uzavřelo. Zároveň byla obklíčena německá 9. armáda, která se pokoušela marně dostat z obklíčení a pomoci berlínské posádce. K obraně města měl generál Weidling k dispozici zbytky 9. a 3. pancéřové armády a jednotky sesbírané z řad policie, protiletadlového dělostřelectva, [[Hitlerjugend]] a Volkssturmu. Obrana města se opírala o barikády, průchody mezi domy a minová pole.
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/48“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-01-02T20:32:30Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/48“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2015, 20:32

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-01-02T20:22:46Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>