Šablona:Článek dne/2015/54 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/54 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/54

2018-01-10T16:22:45Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/54 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/54

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 16:22

Sysop: Oprava

2016-02-28T21:30:24Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 21:30
Řádka 10:		Řádka 10:

	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.		Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:33:05Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:33
Řádka 10:		Řádka 10:

	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.		Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-05-22T12:46:01Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2015, 12:46
Řádka 7:		Řádka 7:
	X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní [[platforma (informatika)\|platformě]] a zároveň jako síťově [[Transparentnost (informatika)\|transparentní]], takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model [[klient-server]], kde [[Vstup/výstup\|vstupy a výstupy]] zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware ([[grafická karta]], [[počítačová myš\|myš]], [[počítačová klávesnice\|klávesnice]]) a [[Klient (počítače)\|klientem]] jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí [[IPC]] nebo [[TCP/IP]].		X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní [[platforma (informatika)\|platformě]] a zároveň jako síťově [[Transparentnost (informatika)\|transparentní]], takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model [[klient-server]], kde [[Vstup/výstup\|vstupy a výstupy]] zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware ([[grafická karta]], [[počítačová myš\|myš]], [[počítačová klávesnice\|klávesnice]]) a [[Klient (počítače)\|klientem]] jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí [[IPC]] nebo [[TCP/IP]].

-	V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)\|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou ~~(výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny)~~. X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]] ~~({{Vjazyce\|en\|}}: ''window manager'')~~. Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další.	+	V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)\|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou. X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]]. Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další.

	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.		Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-05-22T12:43:50Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2015, 12:43
Řádka 5:		Řádka 5:
	X Window System byl vyvinut na [[Massachusetts Institute of Technology\|MIT]] v roce [[1984]] jako snaha o sjednocení GUI prostředí a přenositelnost grafických [[Aplikační software\|aplikací]]. Současná verze X11 pochází z roku [[1987]]. Mezi nejznámější [[implementace]] používané na [[IBM PC kompatibilní\|IBM PC]] dříve patřilo [[XFree86]] a v současné době pak referenční implementace [[X.Org]]. X Window System je důsledně [[Zpětná kompatibilita\|zpětně kompatibilní]] (staré aplikace je možné zobrazovat i v novém prostředí).		X Window System byl vyvinut na [[Massachusetts Institute of Technology\|MIT]] v roce [[1984]] jako snaha o sjednocení GUI prostředí a přenositelnost grafických [[Aplikační software\|aplikací]]. Současná verze X11 pochází z roku [[1987]]. Mezi nejznámější [[implementace]] používané na [[IBM PC kompatibilní\|IBM PC]] dříve patřilo [[XFree86]] a v současné době pak referenční implementace [[X.Org]]. X Window System je důsledně [[Zpětná kompatibilita\|zpětně kompatibilní]] (staré aplikace je možné zobrazovat i v novém prostředí).

-	X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní [[platforma (informatika)\|platformě]] a zároveň jako síťově [[Transparentnost (informatika)\|transparentní]], takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model [[klient-server]], kde [[Vstup/výstup\|vstupy a výstupy]] zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware ([[grafická karta]], [[počítačová myš\|myš]], [[počítačová klávesnice\|klávesnice]]) a [[Klient (počítače)\|klientem]] jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí [[IPC]] nebo [[TCP/IP]]. X Server tedy zajišťuje přímý kontakt s [[Uživatel (počítačový)\|uživatelem]] a přijímá pokyny pro zobrazování od aplikací. Aplikace od serveru naopak přijímají vstupy od uživatele a využívají zobrazovacích služeb, které jim X Server nabízí.	+	X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní [[platforma (informatika)\|platformě]] a zároveň jako síťově [[Transparentnost (informatika)\|transparentní]], takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model [[klient-server]], kde [[Vstup/výstup\|vstupy a výstupy]] zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware ([[grafická karta]], [[počítačová myš\|myš]], [[počítačová klávesnice\|klávesnice]]) a [[Klient (počítače)\|klientem]] jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí [[IPC]] nebo [[TCP/IP]].

	V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)\|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]] ({{Vjazyce\|en\|}}: ''window manager''). Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další.		V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)\|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]] ({{Vjazyce\|en\|}}: ''window manager''). Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další.

-	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.	+	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.
-		+
-	Grafické prostředí pro operační systém [[UNIX]] začal vyvíjet institut '''[[Massachusetts Institute of Technology\|MIT]]''' v roce [[1984]]. X Window System byl uživatelům k dispozici již následujícího roku ve verzi 9 (X9). Během dvou následujících let byly vyvinuty verze (release) 10 a 11. Označení X11 pak přetrvalo od roku 1987 dodnes a další verze jsou označovány jako revize. Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace dalších rozšíření.	+
-		+
-	MIT nezůstal již v 80. letech ve vývoji X osamocen. Na rozsáhlém projektu spolupracovala řada univerzit, renomovaných firem (DEC, Sun Microsystems, IBM, Hewlett-Packard, [[AT&T]] aj.) a nezávislých odborníků. Spolupracující firmy se také stávají členy skupiny X Consorcium, založené pro podporu a vývoj systému X. Dnes je X považován za průmyslový standard grafického prostředí pracovních stanic a je definován v [[SVID]] jako X11Window System. SVID jako součást téhož svazku definuje i nadstavbu X s označením [[NeWS]] (Network/extensible Window System), integruje distribuované grafické prostředí uživatele a jako mechanizmus používá jazyk [[PostScript]]. Původním autorem NeWS je firma Sun Microsystems.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-05-22T12:42:08Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2015, 12:42
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40~~-~~2014~~-~~002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2~~.]]	+	[[Soubor:GNOME 3-14 v Debian Linuxu 8.0 Jessie-27-04-2015.png\|right\|160px\|Grafické prostředí GNOME verze 3.14.1]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] pro ~~připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[X Window System]]''' (též '''X11''' nebo '''X''') je v [[Informatika\|informatice]] souhrnné označení pro vynikající [[software]], které umožňuje vytvořit globálně uznávané [[grafické uživatelské rozhraní]]. Používá se zejména v [[UNX\|unixových systémech]], kde se stalo [[standard]]em. Využívá model [[klient-server]], skládá se z několika komponent, které jsou navzájem nezávislé (zejména X Server, X protokol, knihovna Xlib) a je [[Portace softwaru\|portován]] na mnoho [[Počítačová platforma\|platforem]] ([[UNX\|unixové systémy]] – [[Linux]], [[BSD]], [[Mac OS X]], [[Solaris]], ale též [[Microsoft Windows]]).

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes~~ jako ~~FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire~~ na ~~rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer,~~ v ~~profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	X Window System byl vyvinut na [[Massachusetts Institute of Technology\|MIT]] v roce [[1984]] jako snaha o sjednocení GUI prostředí a přenositelnost grafických [[Aplikační software\|aplikací]]. Současná verze X11 pochází z roku [[1987]]. Mezi nejznámější [[implementace]] používané na [[IBM PC kompatibilní\|IBM PC]] dříve patřilo [[XFree86]] a v současné době pak referenční implementace [[X.Org]]. X Window System je důsledně [[Zpětná kompatibilita\|zpětně kompatibilní]] (staré aplikace je možné zobrazovat i v novém prostředí).

-	~~FireWire~~ může ~~spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii~~ (na ~~rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI~~). ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer~~-~~to-peer~~]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] a ~~hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, který je ~~použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti~~ nebo ~~devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30 ~~[[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní [[platforma (informatika)\|platformě]] a zároveň jako síťově [[Transparentnost (informatika)\|transparentní]], takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model [[klient-server]], kde [[Vstup/výstup\|vstupy a výstupy]] zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware ([[grafická karta]], [[počítačová myš\|myš]], [[počítačová klávesnice\|klávesnice]]) a [[Klient (počítače)\|klientem]] jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí [[IPC]] nebo [[TCP/IP]]. X Server tedy zajišťuje přímý kontakt s [[Uživatel (počítačový)\|uživatelem]] a přijímá pokyny pro zobrazování od aplikací. Aplikace od serveru naopak přijímají vstupy od uživatele a využívají zobrazovacích služeb, které jim X Server nabízí.

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu~~ pro ~~asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. To také ~~umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)\|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]] ({{Vjazyce\|en\|}}: ''window manager''). Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další.
		+
		+	Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří '''[[GNOME]]''' a '''[[KDE]]'''.
		+
		+	Grafické prostředí pro operační systém [[UNIX]] začal vyvíjet institut '''[[Massachusetts Institute of Technology\|MIT]]''' v roce [[1984]]. X Window System byl uživatelům k dispozici již následujícího roku ve verzi 9 (X9). Během dvou následujících let byly vyvinuty verze (release) 10 a 11. Označení X11 pak přetrvalo od roku 1987 dodnes a další verze jsou označovány jako revize. Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace dalších rozšíření.
		+
		+	MIT nezůstal již v 80. letech ve vývoji X osamocen. Na rozsáhlém projektu spolupracovala řada univerzit, renomovaných firem (DEC, Sun Microsystems, IBM, Hewlett-Packard, [[AT&T]] aj.) a nezávislých odborníků. Spolupracující firmy se také stávají členy skupiny X Consorcium, založené pro podporu a vývoj systému X. Dnes je X považován za průmyslový standard grafického prostředí pracovních stanic a je definován v [[SVID]] jako X11Window System. SVID jako součást téhož svazku definuje i nadstavbu X s označením [[NeWS]] (Network/extensible Window System), integruje distribuované grafické prostředí uživatele a jako mechanizmus používá jazyk [[PostScript]]. Původním autorem NeWS je firma Sun Microsystems.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/54“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-01-02T20:39:29Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/54“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2015, 20:39

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-01-02T20:26:23Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>