Šablona:Článek dne/2015/79 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/79 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/79

2018-01-10T16:08:00Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/79 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/79

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 16:08

Sysop: Oprava

2016-02-29T11:30:20Z

Oprava

← Starší verze		Verze z 29. 2. 2016, 11:30
Řádka 16:		Řádka 16:

	Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.		Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
-	<noinclude>[[Kategorie:Archiv ~~Obrázků~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

2016-02-28T14:33:20Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2016, 14:33
Řádka 16:		Řádka 16:

	Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.		Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Vylepšení

2015-10-22T08:53:54Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2015, 08:53
Řádka 5:		Řádka 5:
	V roce [[1945]] to byla nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !		V roce [[1945]] to byla nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

-	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.	+	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat.

	V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku [[1940]] zrušil.		V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku [[1940]] zrušil.

-	V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo ~~dododání~~ prototypu.	+	V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu.

-	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový~~; při~~ vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.	+	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').		Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').

Sysop: + Typo

2015-10-21T01:53:04Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:53
Řádka 13:		Řádka 13:
	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.		Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

-	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').	+	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').

	Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.		Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-10-21T01:47:14Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:47
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.		'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

-	V roce [[1945]] to byla ~~ejrychlejší~~ pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !	+	V roce [[1945]] to byla nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.		Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
Řádka 13:		Řádka 13:
	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.		Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

-	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.	+	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').
		+
		+	Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2015-10-21T01:46:18Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:46
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg\|right\|160px\|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]]		[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg\|right\|160px\|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]]
-	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký [[stíhací letoun]] z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.	+	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

-	V roce [[1945]] to byla ~~absolutně nejrychlejší~~ pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !	+	V roce [[1945]] to byla ejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.		Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
Řádka 12:		Řádka 12:

	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.		Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
		+
		+	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Masivní vylepšení

2015-10-21T01:31:03Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:31
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a~~ na ~~předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg\|right\|160px\|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (~~'''IEEE 1394'''~~) ~~je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký [[stíhací letoun]] z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

-	V ~~současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	V roce [[1945]] to byla absolutně nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

-	~~FireWire může spojit~~ až ~~63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na ~~jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v~~ roce ~~2000~~, ~~upřesnil a vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k&nbsp~~;~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku [[1940]] zrušil.
		+
		+	V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dododání prototypu.
		+
		+	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/79“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2015-02-22T16:24:23Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/79“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 22. 2. 2015, 16:24

Sysop: + Nový článek DNE !

2015-02-22T16:24:15Z

+ Nový článek DNE !

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:47
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.		'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

-	V roce [[1945]] to byla ~~ejrychlejší~~ pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !	+	V roce [[1945]] to byla nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.		Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
Řádka 13:		Řádka 13:
	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.		Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

-	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.	+	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435''').
		+
		+	Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 01:46
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg\|right\|160px\|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]]		[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg\|right\|160px\|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]]
-	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký [[stíhací letoun]] z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.	+	'''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo\|německý]] těžký {{nowrap\|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

-	V roce [[1945]] to byla ~~absolutně nejrychlejší~~ pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !	+	V roce [[1945]] to byla ejrychlejší pístová [[Stíhací letoun\|stíhačka]] na světě !

	Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.		Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka\|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
Řádka 12:		Řádka 12:

	Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.		Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603\|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
		+
		+	Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel\|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>