Šablona:Článek dne/2016/10 - Historie editací

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/10 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2016/10

2018-01-10T15:52:54Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/10 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2016/10

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2018, 15:52

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2017-01-05T13:50:46Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2017, 13:50
Řádka 8:		Řádka 8:

	Konstrukce bojových objektů vycházela z italských zkušeností s bojem v horských oblastech, které byly získány během [[první světová válka\|první světové války]] a zřejmě také z poznatků, získaných průzkumem [[Rakousko-Uhersko\|rakousko-uherských]] opevnění, jež se po první světové válce ocitla na italském území. Objekty byly většinou malé, velmi dobře maskované a zabudované do terénu, a to často do strmých skalních stěn. Jednotlivé objekty byly obvykle propojeny úzkými podzemními chodbami, které často přecházely do strmých schodišť. Na rozdíl od většiny tehdejších opevnění byly bojové objekty stavěny z prostého betonu.		Konstrukce bojových objektů vycházela z italských zkušeností s bojem v horských oblastech, které byly získány během [[první světová válka\|první světové války]] a zřejmě také z poznatků, získaných průzkumem [[Rakousko-Uhersko\|rakousko-uherských]] opevnění, jež se po první světové válce ocitla na italském území. Objekty byly většinou malé, velmi dobře maskované a zabudované do terénu, a to často do strmých skalních stěn. Jednotlivé objekty byly obvykle propojeny úzkými podzemními chodbami, které často přecházely do strmých schodišť. Na rozdíl od většiny tehdejších opevnění byly bojové objekty stavěny z prostého betonu.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: Optimalizace

2016-03-08T12:34:26Z

Optimalizace

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2016, 12:34
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Opera 10.2bComelico.jpg\|right\|160px\|Systém bunkrů alpského valu: Opera 10]]		[[Soubor:Opera 10.2bComelico.jpg\|right\|160px\|Systém bunkrů alpského valu: Opera 10]]
-	'''[[Alpský val]]''' (italsky: ''Vallo Alpino'') je systém stálých opevnění vybudovaných v Itálii v letech [[1930]]–[[1942]], který patří mezi nejrozsáhlejší pevnostní systémy [[20. století]], jako jsou [[Francie\|francouzská]] [[Maginotova linie]] či [[Nacistické Německo\|německý]] [[Atlantický val]]. Alpský val chránil celé hranice Itálie podél francouzských, [[Rakousko\|rakouských]] a [[Jugoslávie\|jugoslávských]] [[Státní hranice\|hranic]], pouze na [[Švýcarsko\|švýcarských]] hranicích byla opevnění podstatně slabší. Jeho specifickým rysem je umístění většiny objektů v horském terénu, nezřídka i v nadmořských výškách přesahujících 2 000 metrů. Po připojení Rakouska k [[Nacistické Německo\|Třetí říši]] byla zintenzivněna výstavba na hranicích s Rakouskem, která pokračovala až do roku 1942, neboť Italové svému spojenci nedůvěřovali. Naopak výstavba opevnění na francouzských hranicích byla utlumována, a to zvláště po porážce Francie v roce [[1940]]. Některé úseky opevnění ve Francii posloužily k obraně německých a fašistických jednotek proti [[Spojenci (druhá světová válka)\|Spojencům]] v roce [[1944]].	+	'''[[Alpský val]]''' (italsky: ''Vallo Alpino'') je systém stálých opevnění vybudovaných v [[Itálie\|Itálii]] v letech [[1930]]–[[1942]], který patří mezi nejrozsáhlejší pevnostní systémy [[20. století]], jako jsou [[Francie\|francouzská]] [[Maginotova linie]] či [[Nacistické Německo\|německý]] [[Atlantický val]]. Alpský val chránil celé hranice Itálie podél francouzských, [[Rakousko\|rakouských]] a [[Jugoslávie\|jugoslávských]] [[Státní hranice\|hranic]], pouze na [[Švýcarsko\|švýcarských]] hranicích byla opevnění podstatně slabší. Jeho specifickým rysem je umístění většiny objektů v horském terénu, nezřídka i v nadmořských výškách přesahujících 2 000 metrů. Po připojení Rakouska k [[Nacistické Německo\|Třetí říši]] byla zintenzivněna výstavba na hranicích s Rakouskem, která pokračovala až do roku 1942, neboť Italové svému spojenci nedůvěřovali. Naopak výstavba opevnění na francouzských hranicích byla utlumována, a to zvláště po porážce Francie v roce [[1940]]. Některé úseky opevnění ve Francii posloužily k obraně německých a fašistických jednotek proti [[Spojenci (druhá světová válka)\|Spojencům]] v roce [[1944]].

	Opevnění s ohledem na horský terén často netvořila souvislou linii, nýbrž pouze uzávěry důležitých průsmyků a údolí, členěné do značné hloubky od hranic. Jejich důležitou součástí byly vojenské silnice, lanovky a kasárna, tedy prvky, umožňující výstavbu a zásobování pevnostních objektů a fungování jejich posádek v obtížném horském terénu.		Opevnění s ohledem na horský terén často netvořila souvislou linii, nýbrž pouze uzávěry důležitých průsmyků a údolí, členěné do značné hloubky od hranic. Jejich důležitou součástí byly vojenské silnice, lanovky a kasárna, tedy prvky, umožňující výstavbu a zásobování pevnostních objektů a fungování jejich posádek v obtížném horském terénu.

Sysop: Optimalizace

2016-03-08T12:32:14Z

Optimalizace

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2016, 12:32
Řádka 6:		Řádka 6:

	Základní organizační jednotkou Alpského valu byly sektory ''(settore)'', které se dělily na podsektory ''(sottosettore)''. Součástí každého sektoru byly opěrné body ''(caposaldo)'', schopné do jisté míry samostatné obrany, které se skládaly z jednotlivých tvrzí, samostatných objektů, úkrytů a kasáren.		Základní organizační jednotkou Alpského valu byly sektory ''(settore)'', které se dělily na podsektory ''(sottosettore)''. Součástí každého sektoru byly opěrné body ''(caposaldo)'', schopné do jisté míry samostatné obrany, které se skládaly z jednotlivých tvrzí, samostatných objektů, úkrytů a kasáren.
		+
		+	Konstrukce bojových objektů vycházela z italských zkušeností s bojem v horských oblastech, které byly získány během [[první světová válka\|první světové války]] a zřejmě také z poznatků, získaných průzkumem [[Rakousko-Uhersko\|rakousko-uherských]] opevnění, jež se po první světové válce ocitla na italském území. Objekty byly většinou malé, velmi dobře maskované a zabudované do terénu, a to často do strmých skalních stěn. Jednotlivé objekty byly obvykle propojeny úzkými podzemními chodbami, které často přecházely do strmých schodišť. Na rozdíl od většiny tehdejších opevnění byly bojové objekty stavěny z prostého betonu.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Masivní vylepšení

2016-03-08T12:26:20Z

Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2016, 12:26
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Opera 10.2bComelico.jpg\|right\|160px\|Systém bunkrů alpského valu: Opera 10]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (''~~'IEEE 1394'~~'') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby~~ připojení, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Alpský val]]''' (italsky: ''Vallo Alpino'') je systém stálých opevnění vybudovaných v Itálii v letech [[1930]]–[[1942]], který patří mezi nejrozsáhlejší pevnostní systémy [[20. století]], jako jsou [[Francie\|francouzská]] [[Maginotova linie]] či [[Nacistické Německo\|německý]] [[Atlantický val]]. Alpský val chránil celé hranice Itálie podél francouzských, [[Rakousko\|rakouských]] a [[Jugoslávie\|jugoslávských]] [[Státní hranice\|hranic]], pouze na [[Švýcarsko\|švýcarských]] hranicích byla opevnění podstatně slabší. Jeho specifickým rysem je umístění většiny objektů v horském terénu, nezřídka i v nadmořských výškách přesahujících 2 000 metrů. Po připojení Rakouska k [[Nacistické Německo\|Třetí říši]] byla zintenzivněna výstavba na hranicích s Rakouskem, která pokračovala až do roku 1942, neboť Italové svému spojenci nedůvěřovali. Naopak výstavba opevnění na francouzských hranicích byla utlumována, a to zvláště po porážce Francie v roce [[1940]]. Některé úseky opevnění ve Francii posloužily k obraně německých a fašistických jednotek proti [[Spojenci (druhá světová válka)\|Spojencům]] v roce [[1944]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/~~s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od ~~USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, v ~~profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Opevnění s ohledem na horský terén často netvořila souvislou linii, nýbrž pouze uzávěry důležitých průsmyků a údolí, členěné do značné hloubky od hranic. Jejich důležitou součástí byly vojenské silnice, lanovky a kasárna, tedy prvky, umožňující výstavbu a zásobování pevnostních objektů a fungování jejich posádek v obtížném horském terénu.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii~~ (~~na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI~~)~~. To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]]~~, například mezi [[Scanner\|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na ~~jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů~~ (~~standardně šest~~)~~. FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y~~, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.~~	+	Základní organizační jednotkou Alpského valu byly sektory ''(settore)'', které se dělily na podsektory ''(sottosettore)''. Součástí každého sektoru byly opěrné body ''(caposaldo)'', schopné do jisté míry samostatné obrany, které se skládaly z jednotlivých tvrzí, samostatných objektů, úkrytů a kasáren.
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/10“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2016-01-03T14:32:19Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/10“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 3. 1. 2016, 14:32

Sysop: + Nový servisní článek

2016-01-03T14:32:12Z

+ Nový servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>