Šablona:Článek dne/2018/12 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2020-01-05T19:40:35Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2020, 19:40
Řádka 12:		Řádka 12:

	V [[Listopad\|listopadu]] [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[První světová válka\|první světové války]]. Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v bitvě u Šarikamiše poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („mladoturci“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly (''čete''). Tato komanda od května 1915 [[deportace\|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo\|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Sýrie\|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště nebo je zaživa upálili...		V [[Listopad\|listopadu]] [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[První světová válka\|první světové války]]. Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v bitvě u Šarikamiše poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („mladoturci“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly (''čete''). Tato komanda od května 1915 [[deportace\|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo\|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Sýrie\|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště nebo je zaživa upálili...
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-04-25T14:33:43Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2018, 14:33
Řádka 7:		Řádka 7:
	Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“). Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci).		Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“). Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci).

-	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové ~~(trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra Talatem, ministrem námořnictva Džamalem a ministrem války Enverem)~~, kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.	+	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové, kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.

	Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.		Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.

Sysop: + Aktualizace

2018-04-25T14:32:51Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2018, 14:32
Řádka 9:		Řádka 9:
	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové (trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra Talatem, ministrem námořnictva Džamalem a ministrem války Enverem), kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.		V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové (trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra Talatem, ministrem námořnictva Džamalem a ministrem války Enverem), kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.

-	Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. ~~Jeden z [[Konstantinopol\|konstantinopolských]] deníků vyjádřil náladu té doby: „Toto ať je varováním… Nedělejte si pohodlí! Nenechte svou krev vychladnout, dokud se nepomstíte.“~~ Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli...	+	Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.
		+
		+	V [[Listopad\|listopadu]] [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[První světová válka\|první světové války]]. Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v bitvě u Šarikamiše poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („mladoturci“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly (''čete''). Tato komanda od května 1915 [[deportace\|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo\|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Sýrie\|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště nebo je zaživa upálili...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2018-04-25T14:22:18Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2018, 14:22
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Armenia - Genocide Monument (5034649480).jpg\|right\|160px\|Památník genocidy v Jerevanu]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Arménská genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni\|Arménů]] [[Turci\|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou '''[[Genocida\|genocidu]]''' v dějinách.

-	V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. ~~Nyní se schvaluje nový~~ standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. duben\|24. dubna]].

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner\|skenerem]]~~ a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že ~~potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů~~ (~~standardně šest~~). ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a~~ 30 ~~[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“). Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci).

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v~~ roce ~~2000~~, ~~upřesnil a vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové (trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra Talatem, ministrem námořnictva Džamalem a ministrem války Enverem), kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.
		+
		+	Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Jeden z [[Konstantinopol\|konstantinopolských]] deníků vyjádřil náladu té doby: „Toto ať je varováním… Nedělejte si pohodlí! Nenechte svou krev vychladnout, dokud se nepomstíte.“ Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/92 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/12: 2018

2018-01-04T16:05:39Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/92 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/12: 2018

← Starší verze

Verze z 4. 1. 2018, 16:05

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/92 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/92: Rok 2017

2017-01-02T00:28:42Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/92 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/92: Rok 2017

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2017, 00:28

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/92“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2016-02-28T12:29:22Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/92“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 28. 2. 2016, 12:29

Sysop: Důležitý servisní článek

2016-02-28T12:29:14Z

Důležitý servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2018, 14:33
Řádka 7:		Řádka 7:
	Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“). Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci).		Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“). Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci).

-	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové ~~(trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra Talatem, ministrem námořnictva Džamalem a ministrem války Enverem)~~, kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.	+	V roce 1912 vypukla první balkánská válka, která skončila porážkou [[Osmanská říše\|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Malá Asie\|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i Tři pašové, kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.

	Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.		Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka\|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové\|Čerkesů]] a [[Čečenci\|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik Taner Akçam i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.