Šablona:Článek dne/2018/15 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2020-01-05T19:40:40Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2020, 19:40
Řádka 8:		Řádka 8:

	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.		Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-05-30T14:02:00Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 14:02
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].		'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].

-	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.	+	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění. Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.

-	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.	+	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.
-		+
-	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.	+

	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.		Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-05-30T13:59:39Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 13:59
Řádka 5:		Řádka 5:
	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.		Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.

-	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce ~~(Olivier Messiaen byl též producentem jeho prvních velkých prací)~~, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.	+	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.

	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.		Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.

-	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací ([[Medea]], Persepolis, [[Kassandra]], Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce. Sám skladatel varoval v některých rozhovorech a článcích před zjednodušujícími pohledy, se kterými se často setkával a upozorňoval na nutnost vidět umělecké dílo obecně jako mnohotvárný celek..	+	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2018-05-30T13:58:09Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 13:58
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Iannis Xenakis 1975.jpg\|right\|160px\|Iannis Xenakis v roce 1975]]		[[Soubor:Iannis Xenakis 1975.jpg\|right\|160px\|Iannis Xenakis v roce 1975]]
-	'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4.února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].	+	'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].

	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.		Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.
Řádka 8:		Řádka 8:

	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.		Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.
		+
		+	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací ([[Medea]], Persepolis, [[Kassandra]], Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce. Sám skladatel varoval v některých rozhovorech a článcích před zjednodušujícími pohledy, se kterými se často setkával a upozorňoval na nutnost vidět umělecké dílo obecně jako mnohotvárný celek..
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2018-05-30T13:31:21Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 13:31
Řádka 5:		Řádka 5:
	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.		Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.

-	V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména~~ k ~~připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků~~ a ~~optických mechanik~~.	+	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce (Olivier Messiaen byl též producentem jeho prvních velkých prací), přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení~~ ve ~~stromové nebo daisy chain topologii~~ (~~na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI~~). ~~To umožňuje komunikaci zařízení~~ na ~~principu~~ [[~~peer~~-to-~~peer]], například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel~~ se ~~správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který~~ je ~~použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4~~,~~5 metru a~~ je ~~flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ ~~[[volt]]y~~, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.~~	+	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní~~ streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2018-05-29T23:52:28Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 29. 5. 2018, 23:52
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Iannis Xenakis 1975.jpg\|right\|160px\|Iannis Xenakis v roce 1975]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (~~'''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4.února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].
		+
		+	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.

	V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.		V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/89 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/15: 2018

2018-01-04T16:30:11Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/89 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/15: 2018

← Starší verze

Verze z 4. 1. 2018, 16:30

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/89 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/89: Rok 2017

2017-01-02T00:26:44Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/89 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/89: Rok 2017

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2017, 00:26

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/89“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2016-02-28T12:12:25Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/89“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 28. 2. 2016, 12:12

Sysop: Důležitý servisní článek

2016-02-28T12:12:18Z

Důležitý servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 14:02
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].		'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen\|29. května]] [[1922]], † [[4. únor\|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda\|avantgardní]] skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v [[Rumunsko\|Rumunsku]] a působící většinu života ve [[Francie\|Francii]].

-	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.	+	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění. Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.

-	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.	+	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.
-		+
-	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.	+

	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.		Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2018, 13:59
Řádka 5:		Řádka 5:
	Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.		Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba\|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika\|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění.

-	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce ~~(Olivier Messiaen byl též producentem jeho prvních velkých prací)~~, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.	+	Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho - i když zcela neformálně - přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)\|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]]. Díky jejich vlivu posléze korigoval své rané práce, přesto však po celý život dával přednost vlastním postupům.

	Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.		Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v [[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela\|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola\|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven. Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba ''Poème Électronique'', jejímž autorem je Edgard Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a nepochybně i za významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby.

-	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací ([[Medea]], Persepolis, [[Kassandra]], Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce. Sám skladatel varoval v některých rozhovorech a článcích před zjednodušujícími pohledy, se kterými se často setkával a upozorňoval na nutnost vidět umělecké dílo obecně jako mnohotvárný celek..	+	Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba\|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika\|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě nepromítá jen výše uvedený „modus operandi“, ale též inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem, což se promítá do ústředních témat velké části jeho prací (Medea, Persepolis, Kassandra, Herma, Nomos). Nemalou inspirací byla pro skladatele též [[lidová hudba]]. Xenakis rozhodně nezůstal u rigidní a mechanické aplikace meta-art, což se projevilo hlavně v jeho pozdějších pracích, kde je relativizace původního konceptu ve smyslu jeho důsledného uplatňování nepochybná. Teoretický předpoklad zde působí spíše jako základní princip tvorby, nikoli jako všudypřítomná a svazující poučka nebo matematický vzorec práce.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>