Šablona:Článek dne/2018/23 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2020-01-05T19:41:11Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2020, 19:41
Řádka 10:		Řádka 10:

	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.		Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-08-03T10:23:08Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2018, 10:23
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg\|right\|160px\|Náměstí v Jaroměři]]		[[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg\|right\|160px\|Náměstí v Jaroměři]]
-	'''[[Jaroměř]]''' je východočeské [[město]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa\|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 ~~km²~~ a k 2. lednu [[~~2007~~]] čítá 12 ~~678~~ obyvatel.	+	'''[[Jaroměř]]''' je východočeské [[město]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa\|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km<sup>2</sup> a k 1. lednu [[2018]] čítá 12 424 obyvatel.

	K [[Jaroměř\|Jaroměři]] přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)\|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)\|Josefova]] je [[městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]].		K [[Jaroměř\|Jaroměři]] přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)\|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)\|Josefova]] je [[městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]].

Sysop: + Optimalizace

2018-08-03T10:06:33Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2018, 10:06
Řádka 9:		Řádka 9:
	Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.		Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

-	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.~~<br />~~Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.	+	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-08-03T10:05:18Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2018, 10:05
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg\|right\|160px\|Náměstí v Jaroměři]]		[[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg\|right\|160px\|Náměstí v Jaroměři]]
-	'''Jaroměř''' je východočeské [[město]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa\|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km² a k 2. lednu [[2007]] čítá 12 678 obyvatel.	+	'''[[Jaroměř]]''' je východočeské [[město]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa\|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km² a k 2. lednu [[2007]] čítá 12 678 obyvatel.

-	K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)\|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)\|Josefova]] je [[městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]].	+	K [[Jaroměř\|Jaroměři]] přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)\|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)\|Josefova]] je [[městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]].

	Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.		Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.

-	Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.	+	Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

-	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna~~. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost~~. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.<br />Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.	+	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.<br />Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2018-08-03T09:59:04Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2018, 09:59
Řádka 9:		Řádka 9:
	Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.		Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

-	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou ~~[[František Antonín Špork\|~~Šporkova]] lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[~~Kladsko (území)~~\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.	+	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Hrabství kladské\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.<br />Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.<br />V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.
-	Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především ~~[[textilní průmysl\|~~textilní výroba]] a koželužství~~, později vzniká i několik drobnějších podniků, vyrábějících součásti automobilů~~.	+
-		+
-	V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2018-08-03T09:56:11Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2018, 09:56
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg\|right\|160px\|Náměstí v Jaroměři]]
-	'''~~[[FireWire]]~~''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''Jaroměř''' je východočeské [[město]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa\|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km² a k 2. lednu [[2007]] čítá 12 678 obyvatel.

-	~~V současné době jsou~~ k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. ~~Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200~~ ~~Mbit/s~~. ~~FireWire~~ na ~~rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)\|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)\|Josefova]] je [[městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]].
		+
		+	Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner\|skenerem]]~~ a ~~[[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na ~~jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel~~ se ~~správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]]~~ a ~~hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ ~~[[volt]]y~~, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný~~ v ~~roce 2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí~~ několik ~~výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. To ~~také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo~~ k~~ velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou [[František Antonín Špork\|Šporkova]] lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko\|Slezska]] a [[Kladsko (území)\|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)\|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)\|Pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.
		+	Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především [[textilní průmysl\|textilní výroba]] a koželužství, později vzniká i několik drobnějších podniků, vyrábějících součásti automobilů.
		+
		+	V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo\|Československa]] [[Sovětský svaz\|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/81 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/23: 2018

2018-01-04T19:28:11Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/81 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/23: 2018

← Starší verze

Verze z 4. 1. 2018, 19:28

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/81 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/81: Rok 2017

2017-01-02T00:19:13Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/81 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/81: Rok 2017

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2017, 00:19

Sysop: Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/81“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2016-02-28T11:34:50Z

Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/81“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 28. 2. 2016, 11:34

Sysop: Důležitý servisní článek

2016-02-28T11:30:56Z

Důležitý servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>