<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%A0ablona%3A%C4%8Cl%C3%A1nek_dne%2F2019%2F07</id>
		<title>Šablona:Článek dne/2019/07 - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%A0ablona%3A%C4%8Cl%C3%A1nek_dne%2F2019%2F07"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-10T21:14:41Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=2385011&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=2385011&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-01-06T16:24:03Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/Kategorie:%C4%8Cl%C3%A1nek_DNE&quot; title=&quot;Kategorie:Článek DNE&quot;&gt;Kategorie:Článek DNE&lt;/a&gt;“ textem „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/Kategorie:Archiv_%C4%8Cl%C3%A1nk%C5%AF_DNE&quot; title=&quot;Kategorie:Archiv Článků DNE&quot;&gt;Kategorie:Archiv Článků DNE&lt;/a&gt;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 6. 1. 2022, 16:24&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k&amp;amp;nbsp;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo.&amp;lt;br /&amp;gt;Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky [[Freska|freskám]] z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s kleštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o&amp;amp;nbsp;pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se ''Oplakávání&amp;amp;nbsp;Krista''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k&amp;amp;nbsp;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo.&amp;lt;br /&amp;gt;Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky [[Freska|freskám]] z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s kleštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o&amp;amp;nbsp;pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se ''Oplakávání&amp;amp;nbsp;Krista''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Článek &lt;/del&gt;DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Archiv Článků &lt;/ins&gt;DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515781&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Typo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515781&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-27T01:40:23Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Typo&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 27. 1. 2019, 01:40&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hned vedle Písecké brány se tyčí mohutná věž Hláska. Bylo to poslední útočiště obránců. Její výška je 32 metrů. Dole ve věži bylo vězení a hladomorna. Našly se zde lidské a medvědí kosti. Přístup do věže vedl po žebříku, vchod je v úrovni prvního patra. Uvnitř věže vedou kamenné schody, které se v případě nebezpečí daly uzavřít brankou. Je to válcová věž opatřená ostrým břitem, který je nasměrován na přístupovou cestu. Tento tvar byl zvolen proto, aby se&amp;amp;nbsp;od&amp;amp;nbsp;něj&amp;amp;nbsp;lépe odrážely metané střely a kamení. Na zdi obrácené k&amp;amp;nbsp;jihu je na erbu Švamberská labuť a rožmberská růže. Když se Jindřich ze Švamberku oženil s Eliškou&amp;amp;nbsp;z&amp;amp;nbsp;Rožmberku, nechal dodatečně tento erb přimalovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hned vedle Písecké brány se tyčí mohutná věž Hláska. Bylo to poslední útočiště obránců. Její výška je 32 metrů. Dole ve věži bylo vězení a hladomorna. Našly se zde lidské a medvědí kosti. Přístup do věže vedl po žebříku, vchod je v úrovni prvního patra. Uvnitř věže vedou kamenné schody, které se v případě nebezpečí daly uzavřít brankou. Je to válcová věž opatřená ostrým břitem, který je nasměrován na přístupovou cestu. Tento tvar byl zvolen proto, aby se&amp;amp;nbsp;od&amp;amp;nbsp;něj&amp;amp;nbsp;lépe odrážely metané střely a kamení. Na zdi obrácené k&amp;amp;nbsp;jihu je na erbu Švamberská labuť a rožmberská růže. Když se Jindřich ze Švamberku oženil s Eliškou&amp;amp;nbsp;z&amp;amp;nbsp;Rožmberku, nechal dodatečně tento erb přimalovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhým, původním vstupem do hradu je Železná brána na severní straně. Je vsazena do mohutných obranných zdí. Byla v minulosti zavíraná těžkým železným hřebenem. Roku 1470 byl udělán nový hřeben a roku 1710 byl odstraněn. Vedle ní bývala komora kata a také vrátného.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhým, původním vstupem do hradu je Železná brána na severní straně. Je vsazena do mohutných obranných zdí. Byla v minulosti zavíraná těžkým železným hřebenem. Roku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;1470&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;byl udělán nový hřeben a roku 1710 byl odstraněn. Vedle ní bývala komora kata a&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;také&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;vrátného.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vedle ní je [[Červená věž]]. Je z&amp;amp;nbsp;13.&amp;amp;nbsp;století. Má čtverhranný půdorys.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vedle ní je [[Červená věž]]. Je z&amp;amp;nbsp;13.&amp;amp;nbsp;století. Má čtverhranný půdorys.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515780&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Optimalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515780&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-27T01:39:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Optimalizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 27. 1. 2019, 01:39&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k&amp;amp;nbsp;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, za&amp;amp;nbsp;runy z&amp;amp;nbsp;doby&amp;amp;nbsp;římské&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k&amp;amp;nbsp;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky [[Freska|freskám]] z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s kleštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o&amp;amp;nbsp;pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se ''Oplakávání&amp;amp;nbsp;Krista''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky [[Freska|freskám]] z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s kleštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o&amp;amp;nbsp;pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se ''Oplakávání&amp;amp;nbsp;Krista''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;Na ostrohu na severní straně stával [[kostel svatého Mikuláše]] a podhradí. Kostelík byl postaven v gotickém slohu. Ve stejných místech byl i původní hřbitov. Obojí bylo zatopeno při napouštění [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]]. Dnes je v těchto místech přístaviště lodí. Přehrada dosahuje až&amp;amp;nbsp;k&amp;amp;nbsp;základům hradu, takže hrad pozbyl své majestátnosti, jak&amp;amp;nbsp;se&amp;amp;nbsp;vždy tyčil nad&amp;amp;nbsp;strmými skalami&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515779&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Aktualizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515779&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-27T01:38:13Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Aktualizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 27. 1. 2019, 01:38&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor, budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století, kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/del&gt;tajemné germánské písmo, za&amp;amp;nbsp;runy z doby římské.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov a zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]. Její druhý název je [[Markomanka]]. Tato věž je nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže, brány, opevnění a paláce. Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá, jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů, její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily k&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za tajemné germánské písmo, za&amp;amp;nbsp;runy z&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;doby&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;římské&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Palácová kaple Sv. Václava je raně gotická. Její starší, druhý název je Zvíkovská kaple. Je na jižní straně paláce v prvním patře. Ze sakristie se vchází do vlastní kaple. Vchod do kaple byl vyzdoben andělskými hlavičkami, ale ti byly notně poškozeni pobyty vojsk. Kaple je čtverhranná, má vysokou klenbu. Palácová kaple Svatého Václava je považována za jednu z nejkrásnějších. A to díky [[Freska|freskám]] z 15. století. Některé malby jsou zřejmě i staršího data, malby byly postupně přemalovávány. Malby nesou církevní tematiku a náboženské motivy: Matka boží pomocná, Klanění tří králů, Svatý Sebastian a Svatá Apolena. K té poslední se váže zajímavá pověst. Je považována za patronku všech, kteří trpí bolestí zubů, bývá zpodobněna s kleštěmi v rukou. Dříve se k ní obraceli s prosbou o&amp;amp;nbsp;pomoc všichni trpící. Oltář v hradní kapli vyřezával Mirotický mistr a jmenuje se ''Oplakávání&amp;amp;nbsp;Krista''.&amp;lt;br /&amp;gt;Na ostrohu na severní straně stával [[kostel svatého Mikuláše]] a podhradí. Kostelík byl postaven v gotickém slohu. Ve stejných místech byl i původní hřbitov. Obojí bylo zatopeno při napouštění [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]]. Dnes je v těchto místech přístaviště lodí. Přehrada dosahuje až&amp;amp;nbsp;k&amp;amp;nbsp;základům hradu, takže hrad pozbyl své majestátnosti, jak&amp;amp;nbsp;se&amp;amp;nbsp;vždy tyčil nad&amp;amp;nbsp;strmými skalami&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515778&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Aktualizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1515778&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-27T01:35:30Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Aktualizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 27. 1. 2019, 01:35&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SUN-Ultra40-2014-002&lt;/del&gt;.jpg|right|160px|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dvojice konektorů IEEE 1394a &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zvikov (js)&lt;/ins&gt;.jpg|right|160px|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Celkový pohled &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hrad&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire&lt;/del&gt;]]''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;('''IEEE 1394''') je standardní sériová &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sběrnice&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pro připojení periférií k &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;počítač&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;především &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SCSI&lt;/del&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zvíkov (hrad)|Hrad Zvíkov&lt;/ins&gt;]]''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se nachází na ostrohu nad soutokem řeky &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Otava|Otavy&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vltava|Vltavy&lt;/ins&gt;]], &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nedaleko vesnice &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zvíkovské Podhradí]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Od roku [[1950]] je významnou [[Národní kulturní památka České republiky|národně&amp;amp;nbsp;kulturní&amp;amp;nbsp;památkou&lt;/ins&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1394b s rychlostí až 800&amp;amp;nbsp;Mbit/s &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;devítipinovým kabelem&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nyní se schvaluje nový&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;200&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vstup do hradu vede přes kamenný most z 18. století Píseckou branou. Je to jižní vstup. Příkop byl uměle vytesán do skály v&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;15.&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;století &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl postupně upravován. Nakonec byl postaven most kamenný. Byl původně opatřen padacím mostem. Na mostě stojí kaplička Sv&lt;/ins&gt;.&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jana Nepomuckého z&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;18.&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;století&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-&lt;/del&gt;to&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což &lt;/del&gt;v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;praxi znamená&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;správným počtem pinů (standardně šest)&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel&lt;/del&gt;, který je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;použit nejčastěji&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;může mít délku až 4,5 metru &lt;/del&gt;a je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kabel &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[volt]]y&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Hned vedle Písecké brány se tyčí mohutná věž Hláska&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bylo &lt;/ins&gt;to &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;poslední útočiště obránců. Její výška je 32 metrů. Dole ve věži bylo vězení &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hladomorna&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Našly se zde lidské a medvědí kosti&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Přístup do věže vedl po žebříku&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vchod je &lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;úrovni prvního patra. Uvnitř věže vedou kamenné schody&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v případě nebezpečí daly uzavřít brankou&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Je to válcová věž opatřená ostrým břitem&lt;/ins&gt;, který je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nasměrován na přístupovou cestu. Tento tvar byl zvolen proto&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;aby se&amp;amp;nbsp;od&amp;amp;nbsp;něj&amp;amp;nbsp;lépe odrážely metané střely &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kamení. Na zdi obrácené k&amp;amp;nbsp;jihu &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na erbu Švamberská labuť a rožmberská růže&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Když &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jindřich ze Švamberku oženil s Eliškou&amp;amp;nbsp;z&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Rožmberku&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nechal dodatečně tento erb přimalovat&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dodatek IEEE 1394a&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vydaný &lt;/del&gt;v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;roce 2000, upřesnil &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vylepšil původní specifikaci&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Přidal podporu pro asynchronní&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;streaming&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rychlejší rekonfiguraci sběrnice&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spojování paketů &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;úsporný režim spánku&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1394a &lt;/del&gt;je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;schopen rozhodčích zrychlení&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což vede ke zlepšení efektivity&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;aniž by došlo &lt;/del&gt;k&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;velkému poklesu v isochronním přenosu&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Druhým&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;původním vstupem do hradu je Železná brána na severní straně. Je vsazena do mohutných obranných zdí. Byla &lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;minulosti zavíraná těžkým železným hřebenem. Roku 1470 byl udělán nový hřeben &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;roku 1710 byl odstraněn&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vedle ní bývala komora kata a také vrátného.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vedle ní je [[Červená věž]]. Je z&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;13.&amp;amp;nbsp;století. Má čtverhranný půdorys.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Novou bránou se vchází do vlastního hradu. Proti Hlízové věži jsou komory pro fraucimor&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;budova bývalého pivovaru a hospodářská stavení. Hlízová věž a kaple sv. Václava ohrazují z jedné strany zeď s dvířky ze 16. století&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kde byla založena zahrada s besídkou.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nejznámější dominantou hradu Zvíkov &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zároveň nejznámější je zachovalá Hlízová [[věž]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Její druhý název je [[Markomanka]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tato věž &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nejstarší částí hradu. Tato věž byla prvním postaveným objektem na hradě a postupně k ní byla přistavovány věže&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;brány&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;opevnění a paláce&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Věž Markomanka je&amp;amp;nbsp;ojedinělá&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jedině [[Chebská věž]] je stavěna stejně a jsou si podobné. Výška věže je 20 metrů&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;její šířka 12 metrů a tlouštka zdí činí 3,5 metru. Je postavena z&amp;nbsp; žulových kvádrů, na kterých jsou umístěny a dobře videlné kamenické značky. Díry uprostřed kamenných kvádrů sloužily &lt;/ins&gt;k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tahání při stavbě věže. Tyto byly považovány za&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tajemné germánské písmo, za&amp;amp;nbsp;runy z doby římské&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1514874&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/07“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1514874&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-07T15:34:43Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Zamyká „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&quot; title=&quot;Šablona:Článek dne/2019/07&quot;&gt;Šablona:Článek dne/2019/07&lt;/a&gt;“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 7. 1. 2019, 15:34&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1514873&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Servisní článek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/2019/07&amp;diff=1514873&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-01-07T15:34:34Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Servisní článek&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]&lt;br /&gt;
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394b s rychlostí až 800&amp;amp;nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&amp;amp;nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&amp;amp;nbsp;200&amp;amp;nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&amp;amp;nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&amp;amp;nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&amp;amp;nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>