Šablona:Článek dne/2019/09 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2022-01-06T16:24:07Z

Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2022, 16:24
Řádka 14:		Řádka 14:

	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...		Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2019-02-04T16:05:13Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 16:05
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška\|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň\|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.		'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška\|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň\|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.

-	V [[Evropa\|Evropě]] se první [[palná zbraň\|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo\|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo\|železné]] nebo [[bronz\|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství\|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň\|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba\|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo\|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň ~~(stiskl v podpaží nebo opřel o rameno či pevnou podložku)~~ a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka ~~k nevelkému otvoru v zadní části hlavně~~. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako ~~ruční děla,~~ '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''.	+	V [[Evropa\|Evropě]] se první [[palná zbraň\|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo\|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo\|železné]] nebo [[bronz\|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství\|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň\|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba\|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo\|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''.

	V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.		V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
Řádka 11:		Řádka 11:
	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.		Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.

-	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.~~<br />~~Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...	+	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.
		+
		+	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Typo

2019-02-04T16:02:17Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 16:02
Řádka 11:		Řádka 11:
	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.		Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.

-	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.	+	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.<br />Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...
-		+
-	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2019-02-04T16:01:37Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 16:01
Řádka 13:		Řádka 13:
	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.		Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.

-	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]. ~~Pro technickou nedokonalost tehdejších palných zbraní však rozhodující úloha v boji zatím ještě stále patřila kopiníkům~~.	+	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-02-04T16:00:37Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 16:00
Řádka 9:		Řádka 9:
	V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název '''hákovnice'''. Nejen hradební pušky, ale i jiné typy byly natolik těžké, že při střelbě vyžadovaly použití podpěry nebo podstavce. Účinnost střelby byla značně nízká a manipulace velmi komplikovaná.		V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název '''hákovnice'''. Nejen hradební pušky, ale i jiné typy byly natolik těžké, že při střelbě vyžadovaly použití podpěry nebo podstavce. Účinnost střelby byla značně nízká a manipulace velmi komplikovaná.

-	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých ~~[[páka\|~~pák]] vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.	+	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.
		+
		+	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.
		+
		+	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]. Pro technickou nedokonalost tehdejších palných zbraní však rozhodující úloha v boji zatím ještě stále patřila kopiníkům.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-02-04T15:55:16Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 15:55
Řádka 6:		Řádka 6:

	V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.		V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
		+
		+	V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název '''hákovnice'''. Nejen hradební pušky, ale i jiné typy byly natolik těžké, že při střelbě vyžadovaly použití podpěry nebo podstavce. Účinnost střelby byla značně nízká a manipulace velmi komplikovaná.
		+
		+	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých [[páka\|pák]] vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-02-04T15:50:30Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 15:50
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40~~-~~2014~~-~~002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a~~ na ~~předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:MP44 - Tyskland - 8x33mm Kurz - Armémuseum.jpg\|right\|160px\|StG 44 byla první útočná puška na světě]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška\|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň\|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.

-	V ~~současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/~~s a ~~FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3~~ 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	V [[Evropa\|Evropě]] se první [[palná zbraň\|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo\|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo\|železné]] nebo [[bronz\|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství\|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň\|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba\|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo\|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň (stiskl v podpaží nebo opřel o rameno či pevnou podložku) a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka k nevelkému otvoru v zadní části hlavně. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako ruční děla, '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner\|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se ~~správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]y a 30 [[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
-		+
-	Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/09“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T15:35:55Z

Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/09“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 15:35

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T15:35:44Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2019, 16:05
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška\|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň\|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.		'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška\|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň\|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.

-	V [[Evropa\|Evropě]] se první [[palná zbraň\|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo\|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo\|železné]] nebo [[bronz\|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství\|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň\|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba\|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo\|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň ~~(stiskl v podpaží nebo opřel o rameno či pevnou podložku)~~ a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka ~~k nevelkému otvoru v zadní části hlavně~~. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako ~~ruční děla,~~ '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''.	+	V [[Evropa\|Evropě]] se první [[palná zbraň\|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo\|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo\|železné]] nebo [[bronz\|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství\|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň\|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba\|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo\|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''.

	V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.		V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba\|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
Řádka 11:		Řádka 11:
	Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.		Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina\|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)\|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť\|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.

-	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.~~<br />~~Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...	+	Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň\|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka\|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše\|kuší]]. Teprve [[mušketa\|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.
		+
		+	Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika\|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr\|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota\|pěchoty]]...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>