Šablona:Článek dne/2019/34 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2022-01-06T16:24:25Z

Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2022, 16:24
Řádka 10:		Řádka 10:

	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.<br />Období po roce [[1989]] přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok [[1991]]. Tehdy byl totiž vyhlášen [[Národní park Šumava\|NP Šumava]] a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejmená turistického ruchu v celé oblasti. Roku [[1992]] byl Hartmanicům navrácen status města. Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě.		V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.<br />Období po roce [[1989]] přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok [[1991]]. Tehdy byl totiž vyhlášen [[Národní park Šumava\|NP Šumava]] a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejmená turistického ruchu v celé oblasti. Roku [[1992]] byl Hartmanicům navrácen status města. Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-12-15T21:57:16Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2019, 21:57
Řádka 9:		Řádka 9:
	V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).		V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).

-	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.	+	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.<br />Období po roce [[1989]] přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok [[1991]]. Tehdy byl totiž vyhlášen [[Národní park Šumava\|NP Šumava]] a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejmená turistického ruchu v celé oblasti. Roku [[1992]] byl Hartmanicům navrácen status města. Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě.
-		+
-	Období po roce [[1989]] přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok [[1991]]. Tehdy byl totiž vyhlášen [[NP Šumava]] a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejmená turistického ruchu v celé oblasti. Roku [[1992]] byl Hartmanicům navrácen status města. Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-12-15T21:55:19Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2019, 21:55
Řádka 9:		Řádka 9:
	V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).		V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).

-	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.	+	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.
		+
		+	Období po roce [[1989]] přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok [[1991]]. Tehdy byl totiž vyhlášen [[NP Šumava]] a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejmená turistického ruchu v celé oblasti. Roku [[1992]] byl Hartmanicům navrácen status města. Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-12-15T21:53:23Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2019, 21:53
Řádka 4:		Řádka 4:
	Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku [[1992]], kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.		Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku [[1992]], kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.

-	V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili [[Švábsko\|švábští]] [[Němci]], kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku [[1918]]. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – [[okres]]ů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná [[Židé\|židovská]] komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 ''(13% obyvatel městečka)''. Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.<br />Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|ČSR]] roku [[1918]]. Zatímco v roce [[1910]] žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce [[1921]] bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce [[1920]]. Po~~ ~~[[Mnichovská dohoda\|Mnichově]] v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu.	+	V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili [[Švábsko\|švábští]] [[Němci]], kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku [[1918]]. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – [[okres]]ů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná [[Židé\|židovská]] komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 ''(13% obyvatel městečka)''. Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.<br />Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|ČSR]] roku [[1918]]. Zatímco v roce [[1910]] žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce [[1921]] bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce [[1920]]. Po [[Mnichovská dohoda\|Mnichově]] v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu.

	Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 se celé městečko navrací pod českou správu – zdejším Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunu]]. Na jejich místo přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. [[Volyňští Češi\|volyňských Čechů]] a [[Rumuni\|slovenských Rumunů]]. Po roce [[1948]] dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká [[státní statek]].		Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 se celé městečko navrací pod českou správu – zdejším Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunu]]. Na jejich místo přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. [[Volyňští Češi\|volyňských Čechů]] a [[Rumuni\|slovenských Rumunů]]. Po roce [[1948]] dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká [[státní statek]].
-	V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou)''.	+	V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).
-		+

		+	V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého [[Západočeský kraj\|Západočeského kraje]] se sídlem v [[Plzeň\|Plzni]]. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-12-15T21:49:49Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2019, 21:49
Řádka 4:		Řádka 4:
	Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku [[1992]], kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.		Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku [[1992]], kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.

-	V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili [[Švábsko\|švábští]] [[Němci]], kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku [[1918]]. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – [[okres]]ů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná [[Židé\|židovská]] komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 ''(13% obyvatel městečka)''. Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.<br />Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|ČSR]] roku [[1918]]. Zatímco v roce [[1910]] žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce [[1921]] bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce [[1920]].	+	V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili [[Švábsko\|švábští]] [[Němci]], kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku [[1918]]. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – [[okres]]ů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná [[Židé\|židovská]] komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 ''(13% obyvatel městečka)''. Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.<br />Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|ČSR]] roku [[1918]]. Zatímco v roce [[1910]] žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce [[1921]] bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce [[1920]]. Po [[Mnichovská dohoda\|Mnichově]] v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu.
		+
		+	Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 se celé městečko navrací pod českou správu – zdejším Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunu]]. Na jejich místo přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. [[Volyňští Češi\|volyňských Čechů]] a [[Rumuni\|slovenských Rumunů]]. Po roce [[1948]] dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká [[státní statek]].
		+	V roce [[1952]] byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s [[Západní Německo\|NSR]] vyhlášen [[vojenský výcvikový prostor]] se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice [[Prášily]], téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou)''.
		+
		+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-12-15T21:44:27Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2019, 21:44
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a~~ na ~~předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Hartmanice náves.JPG\|right\|160px\|Náves v Hartmanicích na Šumavě]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (''~~'IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Hartmanice\|Město Hartmanice]]''' se nachází na [[Šumava\|Šumavě]], v [[okres Klatovy\|okrese Klatovy]], asi 11 km jihozápadně od [[Sušice]] a 32 km jihovýchodně od [[Klatovy\|okresního města]]. [[Katastr]] města se rozkládá na rozhraní [[Šumavské podhůří\|Šumavského podhůří]] a vlastní Šumavy. Vlastní Hartmanice leží v nadmořské výšce 712 m pod vrcholem Hamižná ''(853 m)''. Nejvýše položená osada – Keply je v nadmořské výšce 930 m, nejvyšší bod katastru – hora Křemelná má kótu 1 125 m. Nejníže položený bod katastru leží v 550 m při řece [[Otava\|Otavě]], a tak celkový výškový rozdíl v katastru města činí 575 m.
		+	Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku [[1992]], kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.

-	V ~~současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní~~ s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. ~~Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.~~	+	V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili [[Švábsko\|švábští]] [[Němci]], kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku [[1918]]. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – [[okres]]ů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná [[Židé\|židovská]] komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 ''(13% obyvatel městečka)''. Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.<br />Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|ČSR]] roku [[1918]]. Zatímco v roce [[1910]] žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce [[1921]] bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce [[1920]].
-		+
-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner\|skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel~~, ~~přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30 ~~[[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný~~ v roce ~~2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v ~~isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/34“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T16:23:05Z

Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/34“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 16:23

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T16:22:58Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>