Šablona:Článek dne/2020/01 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2023-01-12T11:52:21Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2023, 11:52
Řádka 16:		Řádka 16:

	Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez [[herbicid]]ů, [[pesticid]]ů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.		Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez [[herbicid]]ů, [[pesticid]]ů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2020-01-10T17:04:58Z

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2020, 17:04
Řádka 13:		Řádka 13:
	Ropa i [[Ropný produkt\|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo\|palivem]] pro [[doprava\|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota\|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo\|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina\|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce).		Ropa i [[Ropný produkt\|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo\|palivem]] pro [[doprava\|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota\|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo\|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina\|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce).

-	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík. Získané produkty se potom podrobují mnoha dalším procesům.	+	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná [[síra]], [[dusík]] nebo [[kyslík]]. Získané produkty se potom podrobují mnoha dalším procesům.

-	Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez ~~herbicidů~~, ~~pesticidů~~ a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.	+	Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez [[herbicid]]ů, [[pesticid]]ů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2020-01-10T16:54:05Z

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2020, 16:54
Řádka 14:		Řádka 14:

	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík. Získané produkty se potom podrobují mnoha dalším procesům.		Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík. Získané produkty se potom podrobují mnoha dalším procesům.
		+
		+	Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2020-01-10T16:51:40Z

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2020, 16:51
Řádka 13:		Řádka 13:
	Ropa i [[Ropný produkt\|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo\|palivem]] pro [[doprava\|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota\|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo\|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina\|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce).		Ropa i [[Ropný produkt\|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo\|palivem]] pro [[doprava\|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota\|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo\|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina\|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce).

-	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou [[mazací oleje]].	+	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík. Získané produkty se potom podrobují mnoha dalším procesům.
-		+
-	Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2020-01-10T16:48:36Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2020, 16:48
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40~~-~~2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:East Texas Oil Well Pump-2010-Flickr.jpg\|right\|160px\|Čerpání ropy pomocí pumpy (USA)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Ropa]]''' nebo také '''[[Ropa\|černé zlato]]''' je hnědá až nazelenalá hořlavá [[kapalina]] tvořená směsí [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]], především [[Alkany\|alkanů]]. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách [[zemská kůra\|zemské kůry]] – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se [[zemní plyn\|zemním plynem]].

-	V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c~~ s ~~rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím~~ tak ~~rozšířen a patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes~~ se ~~používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer,~~ v ~~profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí [[ropní vrt\|vrtů]]. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen [[zemní plyn]], který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. To se nazývá '''primární způsob těžby'''. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti.

-	~~FireWire může spojit~~ až ~~63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]]~~, ~~například mezi [[Scanner\|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]]~~, ~~bez potřeby využití systémové paměti~~ nebo ~~[[Procesor\|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což v praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel~~, ~~přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	S postupem času tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit '''sekundární metody''', jako je čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. [[oxid uhličitý\|CO<sub>2</sub>]]. Dohromady, primárními a sekundárními metodami se podaří vytěžit 25–35 % celkového množství ropy.

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu~~ pro ~~asynchronní~~ ~~streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a~~ je ~~schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, při ~~kterém~~ mohou být ~~přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	'''Terciární metody''' nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická, což závisí na aktuální ceně ropy a výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení [[viskozita\|viskozity]] zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často [[kogenerace\|kogenerací]], přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí [[elektřina]] a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž [[detergent]]ů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5–15 % ropy v nalezišti.
		+
		+	Uvedená čísla jsou pouze průměrná, ve skutečnosti se celková vytěžitelnost naleziště pohybuje od 80 % pro lehkou ropu do 5 % v případě těžké ropy.
		+
		+	Ropa i [[Ropný produkt\|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo\|palivem]] pro [[doprava\|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota\|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo\|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina\|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce).
		+
		+	Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak\|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu\|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70 °C). Používají se jako [[rozpouštědlo\|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200 °C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej\|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou [[mazací oleje]].
		+
		+	Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná síra, dusík nebo kyslík.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2019/35 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/01

2020-01-06T10:05:42Z

Stránka Šablona:Článek dne/2019/35 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/01

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 10:05

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/35“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T16:23:41Z

Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/35“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 16:23

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T16:23:34Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>