Šablona:Článek dne/2021/13 - Historie editací

Sysop v 12. 1. 2023, 11:57

2023-01-12T11:57:47Z

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2023, 11:57
Řádka 1:		Řádka 1:
-	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->	+	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]		[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].<br />V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.		'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].<br />V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2023-01-12T11:52:34Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2023, 11:52
Řádka 18:		Řádka 18:

	Od roku 1950 náleží Prudnicko k [[Opolské vojvodství\|Opolskému vojvodství]]. Na zničení způsobená bombardováním v roce 1945 navázala po válce cílená asanace Starého Města, která vedla k nahrazení podstatné části historické zástavby centra novostavbami v 50. a 60. letech. Bývalá textilní továrna Samuela Fränkela dostala po znárodnění jméno Bavlnářské závody ''(Zakłady Przemysłu Bawełnianego)'' „Frotex“ a byla po dlouhá léta největším zaměstnavatelem ve městě. Fungovala do roku 2014. V září 1980 byla dějištěm jedné z velkých stávkových akcí první vlny [[Solidarita (Polsko)\|Solidarity]]. Druhým významným podnikem socialistického Prudníku se staly Obuvnické závody (''Prudnickie Zakłady Obuwia'') „Primus“ existující v letech 1945–2004. Roku 1949 byl založen prudnický státní hřebčín (''Stadnina Koni Prudnik''). V 80. letech bylo na východním okraji města postaveno panelové sídliště Jasionowe Wzgórze.		Od roku 1950 náleží Prudnicko k [[Opolské vojvodství\|Opolskému vojvodství]]. Na zničení způsobená bombardováním v roce 1945 navázala po válce cílená asanace Starého Města, která vedla k nahrazení podstatné části historické zástavby centra novostavbami v 50. a 60. letech. Bývalá textilní továrna Samuela Fränkela dostala po znárodnění jméno Bavlnářské závody ''(Zakłady Przemysłu Bawełnianego)'' „Frotex“ a byla po dlouhá léta největším zaměstnavatelem ve městě. Fungovala do roku 2014. V září 1980 byla dějištěm jedné z velkých stávkových akcí první vlny [[Solidarita (Polsko)\|Solidarity]]. Druhým významným podnikem socialistického Prudníku se staly Obuvnické závody (''Prudnickie Zakłady Obuwia'') „Primus“ existující v letech 1945–2004. Roku 1949 byl založen prudnický státní hřebčín (''Stadnina Koni Prudnik''). V 80. letech bylo na východním okraji města postaveno panelové sídliště Jasionowe Wzgórze.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2021-07-09T13:47:00Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:47
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]		[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
-	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].	+	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].<br />V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.
-		+
-	V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.	+

	V roce [[1945]] byl do polského úředního styku zprvu zaveden název ''Prądnik''. K oficiálnímu přejmenování na ''Prudnik'' došlo 7. května [[1946]]. Předcházela tomu mnohaměsíční debata v místním tisku a oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.		V roce [[1945]] byl do polského úředního styku zprvu zaveden název ''Prądnik''. K oficiálnímu přejmenování na ''Prudnik'' došlo 7. května [[1946]]. Předcházela tomu mnohaměsíční debata v místním tisku a oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.

Sysop: ++

2021-07-09T13:45:51Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:45
Řádka 5:		Řádka 5:
	V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.		V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.

-	Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se ~~bežně~~ uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.	+	V roce [[1945]] byl do polského úředního styku zprvu zaveden název ''Prądnik''. K oficiálnímu přejmenování na ''Prudnik'' došlo 7. května [[1946]]. Předcházela tomu mnohaměsíční debata v místním tisku a oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.
		+
		+	Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se běžně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.

	Původně byl součástí [[Opavské knížectví\|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava\|Moravě]]. 6. ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven [[pražský groš\|pražských grošů]]. Od té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví\|Falkenberského]], [[Opolské knížectví\|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko\|Slezska]]. Po smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 Boleslav V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov\|Horního Hlohova]] oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím. Až do roku 1629 patřilo Prudnicko [[Arcidiecéze olomoucká\|olomoucké diecézi]], poté bylo připojeno v souladu s politickou příslušností ke [[arcidiecéze vratislavská\|vratislavské]].		Původně byl součástí [[Opavské knížectví\|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava\|Moravě]]. 6. ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven [[pražský groš\|pražských grošů]]. Od té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví\|Falkenberského]], [[Opolské knížectví\|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko\|Slezska]]. Po smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 Boleslav V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov\|Horního Hlohova]] oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím. Až do roku 1629 patřilo Prudnicko [[Arcidiecéze olomoucká\|olomoucké diecézi]], poté bylo připojeno v souladu s politickou příslušností ke [[arcidiecéze vratislavská\|vratislavské]].

Sysop: ++

2021-07-09T13:42:16Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:42
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]		[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].		'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].
		+
		+	V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.

	Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se bežně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.		Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se bežně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.

Sysop: ++

2021-07-09T13:39:33Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:39
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]		[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].		'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].
		+
		+	Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se bežně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.
		+
		+	Původně byl součástí [[Opavské knížectví\|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava\|Moravě]]. 6. ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven [[pražský groš\|pražských grošů]]. Od té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví\|Falkenberského]], [[Opolské knížectví\|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko\|Slezska]]. Po smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 Boleslav V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov\|Horního Hlohova]] oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím. Až do roku 1629 patřilo Prudnicko [[Arcidiecéze olomoucká\|olomoucké diecézi]], poté bylo připojeno v souladu s politickou příslušností ke [[arcidiecéze vratislavská\|vratislavské]].

	V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království\|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.		V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království\|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.

Sysop: + Aktualizace

2021-07-09T13:36:04Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:36
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].

-	V ~~současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire na rozdíl~~ od ~~USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude~~. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království\|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.

-	FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na ~~jedné sběrnici~~. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a ~~hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ [[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	V době industrializace se do dějin města obzvlášť významně zapsal Samuel Fränkel, židovský podnikatel z nedaleké [[Biała\|Bělé]], který zde v roce 1845 založil přádelnu lnu. V severozápadní částí města na obou stranách dnešní ulice Nyska vznikl postupně rozlehlý průmyslový komplex a firma ''S. Fränkel'' se stala významným výrobcem textilu v evropském měřítku s pobočkami mj. v [[Berlín]]ě a [[Augsburg]]u. Rodina Fränklových výrazně poznamenala veřejný život v Prudníku na přelomu 19. a 20. století, Samuelův syn Hermann byl kromě jiného jedním z fundátorů městského parku v roce 1880 a vnuk Max Pinkus vytvořil ve své vile vzácnou Slezskou knihovnu se 25 tisíci svazků. Roku 1938 rodina byla nucena k emigraci a podnik byl arizován jako ''Schlesische Feinweberei AG Neustadt O.S'', v letech 1944–1945 [[Pobočné tábory Auschwitz\|pobočný tábor Auschwitz]].

-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný~~ v roce ~~2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by~~ došlo k ~~velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	V roce 1876 získal Prudník železniční spojení s [[Kandřín-Kozlí\|Kandřínem]] a [[Nysa\|Nisou]] a v roce 1896 s Gogolinem přes Bělou a Krapkowice. Počet obyvatel se v druhé polovině 19. století ztrojnásobil: ze 6 125 v roce 1840 stoupl na 17 577 v roce 1890. Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo ve městě 18 856 osob, z toho 95,8 % německojazyčných a 85,5 % katolíků. 703 osoby patřily k vojenské posádce. V té době Prudník dosahoval svého předválečného maxima. Do roku 1939 populace klesla na 16 937.
		+
		+	[[Rudá armáda\|Rudou armádou]] byl Prudník obsazen 18. března 1945, nicméně až do konce války v květnu se nacházel poblíž frontové linie. 23. března shodila sovětská letadla bomby na historické centrum včetně hlavního náměstí, pravděpodobně se jednalo o omyl. Na základě [[Jaltská konference\|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] došlo k připojení města k [[Polsko\|Polsku]]. Odsunutou německou populaci nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z polského vnitrozemí.
		+
		+	Od roku 1950 náleží Prudnicko k [[Opolské vojvodství\|Opolskému vojvodství]]. Na zničení způsobená bombardováním v roce 1945 navázala po válce cílená asanace Starého Města, která vedla k nahrazení podstatné části historické zástavby centra novostavbami v 50. a 60. letech. Bývalá textilní továrna Samuela Fränkela dostala po znárodnění jméno Bavlnářské závody ''(Zakłady Przemysłu Bawełnianego)'' „Frotex“ a byla po dlouhá léta největším zaměstnavatelem ve městě. Fungovala do roku 2014. V září 1980 byla dějištěm jedné z velkých stávkových akcí první vlny [[Solidarita (Polsko)\|Solidarity]]. Druhým významným podnikem socialistického Prudníku se staly Obuvnické závody (''Prudnickie Zakłady Obuwia'') „Primus“ existující v letech 1945–2004. Roku 1949 byl založen prudnický státní hřebčín (''Stadnina Koni Prudnik''). V 80. letech bylo na východním okraji města postaveno panelové sídliště Jasionowe Wzgórze.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2020/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/13: 2021

2021-01-04T19:48:54Z

Stránka Šablona:Článek dne/2020/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/13: 2021

← Starší verze

Verze z 4. 1. 2021, 19:48

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2019/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/38

2020-01-06T10:40:34Z

Stránka Šablona:Článek dne/2019/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/38

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 10:40

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2018/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/72: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

2019-01-07T12:17:35Z

Stránka Šablona:Článek dne/2018/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/72: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:17

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2021, 13:39
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]		[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg\|right\|160px\|Prudnik Town Hall (2016)]]
	'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].		'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník\|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo okresu Prudník a [[Gmina Prudnik\|stejnojmenné gminy]] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)\|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok\|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava\|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice\|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)\|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina\|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina\|Zlatohorské vrchoviny]].
		+
		+	Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se bežně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.
		+
		+	Původně byl součástí [[Opavské knížectví\|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava\|Moravě]]. 6. ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven [[pražský groš\|pražských grošů]]. Od té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví\|Falkenberského]], [[Opolské knížectví\|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko\|Slezska]]. Po smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 Boleslav V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov\|Horního Hlohova]] oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím. Až do roku 1629 patřilo Prudnicko [[Arcidiecéze olomoucká\|olomoucké diecézi]], poté bylo připojeno v souladu s politickou příslušností ke [[arcidiecéze vratislavská\|vratislavské]].

	V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království\|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.		V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království\|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.