Šablona:Článek dne/2022/07 - Historie editací

Sysop: ++

2024-01-03T19:38:19Z

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2024, 19:38
Řádka 18:		Řádka 18:

	V jižní části Tyrhénského moře se nachází četné [[magma]]tické útvary, z nichž některé dosahují výšky několika tisíc metrů. Patří k nim podmořské hory vulkanického původu, [[Vavilov]] a [[Marsili]]. Marsili dosahuje výšky 2 600 [[metr]]ů od mořského dna a skládá se z nejstarších hornin v oblasti Tyrhénského moře. [[Liparské ostrovy]] na jihu Tyrhénského moře jsou mladší než samotné moře a jsou staré pouze milion let. Vznikly pohybem [[magma]]tu, který byl výsledkem sunutí jónské desky pod Tyrhénské moře. Ostrov [[Ustica]] leží na kontinentální kůře v přechodné oblasti mezi tyrhénskou oceánskou kůrou a okolními deskami a je vulkanického původu.		V jižní části Tyrhénského moře se nachází četné [[magma]]tické útvary, z nichž některé dosahují výšky několika tisíc metrů. Patří k nim podmořské hory vulkanického původu, [[Vavilov]] a [[Marsili]]. Marsili dosahuje výšky 2 600 [[metr]]ů od mořského dna a skládá se z nejstarších hornin v oblasti Tyrhénského moře. [[Liparské ostrovy]] na jihu Tyrhénského moře jsou mladší než samotné moře a jsou staré pouze milion let. Vznikly pohybem [[magma]]tu, který byl výsledkem sunutí jónské desky pod Tyrhénské moře. Ostrov [[Ustica]] leží na kontinentální kůře v přechodné oblasti mezi tyrhénskou oceánskou kůrou a okolními deskami a je vulkanického původu.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: -- optimalizace

2022-03-18T15:10:09Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 15:10
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]		[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]
-	'''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''.	+	'''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: <u>Tyrrhenoi</u>.

	Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].		Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].
Řádka 11:		Řádka 11:
	Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.		Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.

-	Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.	+	Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.

-	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].	+	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].

	Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní. Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží. Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře.		Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní. Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží. Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře.

Sysop: ++

2022-03-18T15:05:33Z

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 15:05
Řádka 15:		Řádka 15:
	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].		Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].

-	Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní.~~<ref name="Renzo"/>~~ Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží.~~<ref name="Renzo"/>~~ Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře	+	Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní. Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží. Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře.
		+
		+	V jižní části Tyrhénského moře se nachází četné [[magma]]tické útvary, z nichž některé dosahují výšky několika tisíc metrů. Patří k nim podmořské hory vulkanického původu, [[Vavilov]] a [[Marsili]]. Marsili dosahuje výšky 2 600 [[metr]]ů od mořského dna a skládá se z nejstarších hornin v oblasti Tyrhénského moře. [[Liparské ostrovy]] na jihu Tyrhénského moře jsou mladší než samotné moře a jsou staré pouze milion let. Vznikly pohybem [[magma]]tu, který byl výsledkem sunutí jónské desky pod Tyrhénské moře. Ostrov [[Ustica]] leží na kontinentální kůře v přechodné oblasti mezi tyrhénskou oceánskou kůrou a okolními deskami a je vulkanického původu.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-03-18T15:03:31Z

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 15:03
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]		[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]
-	'''[[Tyrhénské moře]]''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře [[Messinská úžina]] s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''.	+	'''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''.

	Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].		Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].
Řádka 9:		Řádka 9:
	Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. [[rovnoběžka]]. Jižně od této linie je [[zemská kůra]] zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. [[Kontinentální šelf]] je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km<sup>2</sup> připadá na [[kontinentální šelf]] 14 800 km<sup>2</sup>, na kontinentální svah dalších 48 600 km<sup>2</sup>. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve.		Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. [[rovnoběžka]]. Jižně od této linie je [[zemská kůra]] zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. [[Kontinentální šelf]] je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km<sup>2</sup> připadá na [[kontinentální šelf]] 14 800 km<sup>2</sup>, na kontinentální svah dalších 48 600 km<sup>2</sup>. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve.

-	Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch~~. Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]~~.	+	Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.

-	Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.	+	Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.
		+
		+	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].
		+
		+	Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní.<ref name="Renzo"/> Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží.<ref name="Renzo"/> Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-03-18T15:00:08Z

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 15:00
Řádka 5:		Řádka 5:
	Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].		Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].
	V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou [[bioproduktivita\|bioproduktivitu]]. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení [[korál]]i a [[langusta\|langusty]]. Pobřeží [[Neapolský záliv\|Neapolského zálivu]], [[Amalfinské pobřeží]], pobřeží Sicílie a menší ostrovy [[Capri]] nebo [[Ischia]] patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa.		V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou [[bioproduktivita\|bioproduktivitu]]. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení [[korál]]i a [[langusta\|langusty]]. Pobřeží [[Neapolský záliv\|Neapolského zálivu]], [[Amalfinské pobřeží]], pobřeží Sicílie a menší ostrovy [[Capri]] nebo [[Ischia]] patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa.
		+
		+	Moře má přibližně trojúhelníkový tvar. Maximální hloubka není přesně známa, většina pramenů udává hloubku kolem 3 600 metrů, ale je možné se setkat i s hloubkami od 3 400 až 3 840 metrů.
		+	Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. [[rovnoběžka]]. Jižně od této linie je [[zemská kůra]] zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. [[Kontinentální šelf]] je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km<sup>2</sup> připadá na [[kontinentální šelf]] 14 800 km<sup>2</sup>, na kontinentální svah dalších 48 600 km<sup>2</sup>. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve.
		+
		+	Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch. Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]].
		+
		+	Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-03-18T14:40:34Z

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 14:40
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Tyrhénské moře]]''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře [[Messinská úžina]] s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí~~ až 3 ~~200 Mbit/s~~. ~~FireWire na rozdíl~~ od ~~USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes~~ se ~~používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.~~	+	Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].
-		+	V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou [[bioproduktivita\|bioproduktivitu]]. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení [[korál]]i a [[langusta\|langusty]]. Pobřeží [[Neapolský záliv\|Neapolského zálivu]], [[Amalfinské pobřeží]], pobřeží Sicílie a menší ostrovy [[Capri]] nebo [[Ischia]] patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa.
-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se ~~správným počtem pinů~~ (~~standardně šest~~)~~. FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který~~ je ~~použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30~~ [[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány~~ nebo ~~odebrány uzly, aniž by došlo~~ k ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2021/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/07: 2022

2022-01-06T17:13:05Z

Stránka Šablona:Článek dne/2021/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/07: 2022

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2022, 17:13

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2020/63 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/38: 2021

2021-01-15T16:35:14Z

Stránka Šablona:Článek dne/2020/63 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/38: 2021

← Starší verze

Verze z 15. 1. 2021, 16:35

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2019/97 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/63

2020-01-06T11:18:31Z

Stránka Šablona:Článek dne/2019/97 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/63

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 11:18

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2018/97 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/97: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

2019-01-07T12:17:49Z

Stránka Šablona:Článek dne/2018/97 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/97: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:17

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2022, 15:10
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]		[[Soubor:Italy relief location map-2.png\|right\|160px\|Blank physical map of Italy (czech version)]]
-	'''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''.	+	'''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře\|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: <u>Tyrrhenoi</u>.

	Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].		Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska\|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop\|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra\|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko\|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko\|Španělé]] a [[Francie\|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)\|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav\|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie\|Kalábrii]].
Řádka 11:		Řádka 11:
	Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.		Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.

-	Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.	+	Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola\|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.

-	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].	+	Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť\|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]].

	Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní. Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží. Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře.		Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní. Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží. Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře.